H69 37 36 H68 H65 18 H69 37 28 3 22 36 H68 117 H417 117 H417 18 23 40 ? 9 7 Focke-Wulf Fw 190F-8 Focke-Wulf Fw 190F-8 8179 1:48 SCALE PLASTIC KIT 1:48 eduard Fw 190F-8 intro When, in 1941, Luftwaffe units began to receive the Fw 190A, it was already apparent that the aircraft in question could be multi-talented. Robust construction and a powerful engine allowed for the use of a wide range of weaponry, not only imbedded in the wings, but also carried under a variety of hardpoints. One of the main variants to be extrapolated from the Fw 190 was a fighter-bomber version designed for the direct support of ground forces. The main precision bomber of the Luftwaffe, the Ju 87 Stuka, a recognized symbol of Blitzkrieg mentality, was becoming evidently obsolete in terms of the increasingly defensive posture forced upon the Luftwaffe. The new requirement called for an aircraft capable of delivering ordinance as well as simultaneously being able to protect itself in the event of combat with opposing fighters. The development of a fully capable fighter-bomber variant of the Fw 190 was not a simple, linear one. Effectively, the lineage can be traced back to the U-1 and U-3 arrangements on the Fw 190A-4, in 1942. Changes from the straight fighter included the removal of the outboard wing guns and the addition of an underfuselage ETC 501 rack for the carriage of 250 kg or 500kg bombs. The cockpit, engine and fuel tanks were armored as to provide protection from underneath. Series production of the type with these modifications was undertaken, but initially only as conversions from standard As. These aircraft were temporarily known as ‘Schlachtflugzeug 1’ , and became the Fw 190F-1. As the Fw 190A line evolved, there was a parallel development of the Fw 190F-2 (A-5/U3), F-3 (from the A-5 and A-6), F-8 (the A-8) and the F-9 (A-9). The Fw 190F-8, in service from 1944, was the most widely used version of the type. The main differentiating features from previous types included the use of a propeller with a smaller diameter, and an increase in the fuselage mounted MG 17 7.92mm guns to 13mm MG 131s. The wing root cannon made up of two MG 151/20E weapons remained unchanged.. Also unchanged was the use of the BMW801D-2 engine. A strengthened wing also became a standard feature on the F-8, first used on the Fw 190A-6, and also, by association, the F-3, and was capable of carrying racks for 50kg bombs. The strengthened wing and a quartet of ETC 50 or ETC 71 racks enabled the carriage of 50kg or 70kg bombs respectively. Variations were rounded out with the possibility of mounting ETC 503 racks, enabling the use of 250kg bombs under each wing. The mounting Soviet offensive and the opening of the western front presented the Lufwaffe with the need to address certain issues. A huge amount of armored ground units and equipment, along with the inability to deal with them from the air, paved the way for the development of some radical weapons. All manner of cannon armament and combinations tried on the Ju 87, Hs 129 and Fw 190F proved disappointing in one way or another, notably against more heavily armored targets.Working off of experience gained with unguided air-air weapons used against formations of heavy bombers, air-ground derivatives were developed known as Panzerschreck 1 and 2, and Panzerblitz 1 and 2. Both types were used in conjunction with special racks under the wings, with the Panzerschreck (Ps) being fired from tube launchers in fours or in bundles, mounted under standard wing hardpoints. Panzerschreck shells were composed of a grenade for handheld anti-tank weapons electrically firing an 88mm round at a velocity of 130m/s (Ps 1) and 240m/s (Ps 2). Panzerblitz was a more viable solution to the problem and these electrically fired off anti-tank grenades from a semi-circular rack mounted at hardpoint positions under each wing. The Fw 190F-8 typically carried a maximum of eight Pb 1 rockets (80mm calibre) or Pb 2 (130mm calibre) at velocities of up to 374 m/s. Combat use of the new weapon systems came about at the end of 1944, beginning of 1945, when they were allocated to Staffels SG 1, 3, 4, 9, 10, 77 and 151. Some of these units ultimately never used them. The first combat use of the Panzerblitz is known to be at the beginning of 1945 during Operation Bodenplatte. Through the winter and spring of 1945, use of these weapons was sporadic due to logistic problems that hampered supply. The last use of Pazerschreck and Panzerblitz documented was in the spring of 1945, in the Luftwaffe’s attempt to halt the Allied drive to Berlin and into the Czech lands. Many Schlachtgeschwadern with Fw 190F-8s, ended their service careers abandoned on Czech airfields, and examples of these weapons were discovered after the war. Fw 190F-8s were also utilized in other projects, such as potential use as torpedo carriers and mother aircraft for ‘Pucke-Pack’ with the Ju 88, better known as the Mistel. At the very end of the war, Fw 190F-8s were also considered for a rather desperate move, a type of ground target ‘Rammjäger’ to have been deployed as Kommando Bienenstock. Fortunately, Fw 190F-8s did not serve such purposes. Když se v roce 1941 začaly ke stíhacím útvarům Luftwaffe dostávat první Fw 190A, bylo již jasné, že jde o letoun s mnohostranným použitím. Mohutná konstrukce a motorická síla tohoto stroje totiž umožňovala použití široké škály zbraní a to jak zabudováním do křídla, tak v nejrůznějších podvěsech. Jednou z hlavních variant které postupným vývojem Fw 190A vznikly, byla bitevní či stíhací-bombardovací, určená zejména k přímé podpoře pozemních vojsk. Hlavní bitevník Luftwaffe pro přesné bombardování, Ju 87 Stuka, jeden ze symbolů Blitzkriegu i Bitvy o Británii, začal pomalu zastarávat a nestačil na změnu defenzivního postavení Luftwaffe v Evropě. Náhrada měla být schopna nejen nést pumy a útočit palubními zbraněmi, ale také dokázat se efektivně bránit případným útokům stíhačů protivníka. Cesta Fw 190 k plně stíhací-bombardovací variantě nebyla přímočará. Za efektivní počátky lze považovat tovární úpravy U-1 a U-3 pro Fw 190A-4 v roce 1942. Změna oproti stíhacím verzím spočívala zejména v odstranění vnějších křídelních kanónů a namontování trupového závěsníku ETC 501 pro 250kg či 500kg pumu. Přibylo pancéřování motoru, nádrží a pilotního prostoru tak, aby byl letoun lépe chráněn zespod. V této podobě začala i sériová výroba nového bitevníku (prozatím však sestávající pouze z úprav stíhací verze A), který po krátce používaném označení „Schlachtflugzeug 1“ byl dále znám jako Fw 190F-1. Tak, jak se vyvíjela základní stíhací řada Fw 190A, paralelně s ní vznikaly i bitevní varianty Fw 190F-2 (A-5/U3), F-3 (z A-5 a A-6), F-8 (A-8) a F-9 (A-9). Fw 190F-8, nasazený od roku 1944, se stal nejrozšířenější bitevní variantou tohoto typu. Nejzákladnějšími rozdíly proti předchozím variantám bylo použití vrtule o menším průměru a nahrazení trupových kulometů MG 17 ráže 7.92 mm za MG 131 ráže 13 mm. Kanónová výzbroj zůstávala z dřívějších variant ve složení dvou MG 151/20E v kořenech křídla. Také pohonná jednotka BMW 801D-2 byla používána již dříve. Standardem se u F-8 stalo zesílené křídlo, prvně použité u Fw 190A-6 a tedy i F-3, schopné nést křídelní závěsníky pro pumy 50 kg. Zesílená křídla a čtveřice závěsníků ETC 50 nebo ETC 71 umožňovala nést pod křídly pumy 50 kg, respektive 70 kg. Variabilitu doplňovaly i křídelní závěsníky ETC 503 umožňující nést pod každou polovinou křídla jednu 250 kg pumu. Nástup sovětské ofenzivy a otevření západní fronty Spojenci nutil Luftwaffe postavit se také tomuto problému. Velké množství pancéřované pozemní techniky a neexistence účinné letecké zbraně pro její ničení nutily k vytváření nových, mnohdy velmi fantaskních zbraní. Všemožné kanónové úpravy pro Ju 87, Hs 129 a Fw 190F se ukázaly jako neúčinné, zejména proti silnějším pancéřovým plátům. Při využití zkušeností s neřízenými raketami vzduch-vzduch, používanými proti formacím spojeneckých bombardérů, byly vyvinuty rakety vzduch – země označované jako Panzerschreck 1 a 2 a Panzerblitz 1 a 2. Oba typy raket byly neseny ve speciálních závěsnících pod křídly, u raket Panzerschreck (Ps) to bylo trubkovité vypouštěcí zařízení, sestavené do čtveřic či hroznů, zavěšené na standardních křídelních závěsnících. Samotné Panzerschrecky sestávaly z granátu do ruční protitankového zbraně a elektricky odpalované rakety ráže 88 mm, s rychlostí 130 m/s (Ps 1), či 240m/s (Ps 2). Větší význam měly zajisté rakety Panzerblitz (Pb) které se skládaly z protitankového granátu a elektricky odpalované rakety. Byly vypouštěny z roštů, umístěných na závěsných bodech pod křídly. Fw 190F-8 obvykle nosily max. 8 raket Pb1 (ráže 80 mm) nebo Pb 2 (ráže 130mm) s rychlostí až 374 m/s. Bojového použití se nové zbraně dočkaly na přelomu let 1944 a 1945, kdy jimi byly postupně vyzbrojovány vybrané Staffel SG 1, 3, 4, 9, 10, 77 a 151. Některé z těchto jednotek je však nakonec nikdy nevyužily. První bojové použití Panzerblitzů je známo ze začátku roku 1945, kdy je použila SG 4 během operace Bodenplatte. Rakety byly sporadicky používány během zimy a jara 1945, kdy problematické dopravní podmínky neumožňovaly zásobovat jednotky speciálními zbraněmi. Poslední použití raket Panzerschreck a Panzerblitz je zaznamenáno na jaře 1945 při snaze Luftwaffe zpomalit postup spojenců k Berlínu a do Českých zemí. Na letištích v Čechách, kde také mnohé Schlachtgeschwadern s Fw 190F-8 ukončily svou činnost, byly také po skončení války nalezeny některé opuštěné letouny s těmito raketami. Letouny Fw 190F-8 se uplatnily i v dalších projektech, jako byla úprava pro nesení torpéd, či v roli mateřského letounu pro „Pucke-Pack“ s Ju 88, známého jako Mistel. V závěru války se staly i součástí zoufalého projektu jakýchsi pozemních „Rammjägerů“, zvláštního komanda Bienenstock, kde naštěstí nedosáhlo použití Fw 190F-8 většího významu. Fw 190F-8 “Panzerschreck” 5./II./SG 77 y 1945 Pardubice, Czechoslovakia ; Ma
Transcript
H6937 36
H68H6518
H6937 28322 36
H68
117H417
117H417
18
23
40 ? 9
7
Focke-Wulf Fw 190F-8Focke-Wulf Fw 190F-8 8179
1:48 SCALE PLASTIC KIT1:48
ed
uard
Fw 190F-8 intro
When, in 1941, Luftwaffe units began to receive the Fw 190A, it was already apparent that the aircraft in question could be multi-talented. Robust construction and a powerful engineallowed for the use of a wide range of weaponry, not only imbedded in the wings, but also carried under a variety of hardpoints. One of the main variants to be extrapolated from the Fw 190was a fighter-bomber version designed for the direct support of ground forces.
The main precision bomber of the Luftwaffe, the Ju 87 Stuka, a recognized symbol of Blitzkrieg mentality, was becoming evidently obsolete in terms of the increasingly defensiveposture forced upon the Luftwaffe. The new requirement called for an aircraft capable of delivering ordinance as well as simultaneously being able to protect itself in the event of combatwith opposing fighters.
The development of a fully capable fighter-bomber variant of the Fw 190 was not a simple, linear one. Effectively, the lineage can be traced back to the U-1 and U-3 arrangementson the Fw 190A-4, in 1942. Changes from the straight fighter included the removal of the outboard wing guns and the addition of an underfuselage ETC 501 rack for the carriage of 250 kgor 500kg bombs. The cockpit, engine and fuel tanks were armored as to provide protection from underneath. Series production of the type with these modifications was undertaken, butinitially only as conversions from standard As. These aircraft were temporarily known as ‘Schlachtflugzeug 1’ , and became the Fw 190F-1. As the Fw 190A line evolved, there wasa parallel development of the Fw 190F-2 (A-5/U3), F-3 (from theA-5 andA-6), F-8 (theA-8) and the F-9 (A-9).
The Fw 190F-8, in service from 1944, was the most widely used version of the type. The main differentiating features from previous types included the use of a propeller with a smallerdiameter, and an increase in the fuselage mounted MG 17 7.92mm guns to 13mm MG 131s. The wing root cannon made up of two MG 151/20E weapons remained unchanged.. Alsounchanged was the use of the BMW801D-2 engine.Astrengthened wing also became a standard feature on the F-8, first used on the Fw 190A-6, and also, by association, the F-3, and wascapable of carrying racks for 50kg bombs. The strengthened wing and a quartet of ETC 50 or ETC 71 racks enabled the carriage of 50kg or 70kg bombs respectively. Variations wererounded out with the possibility of mounting ETC 503 racks, enabling the use of 250kg bombs under each wing.
The mounting Soviet offensive and the opening of the western front presented the Lufwaffe with the need to address certain issues. A huge amount of armored ground units andequipment, along with the inability to deal with them from the air, paved the way for the development of some radical weapons.All manner of cannon armament and combinations tried onthe Ju 87, Hs 129 and Fw 190F proved disappointing in one way or another, notably against more heavily armored targets. Working off of experience gained with unguided air-air weaponsused against formations of heavy bombers, air-ground derivatives were developed known as Panzerschreck 1 and 2, and Panzerblitz 1 and 2. Both types were used in conjunction withspecial racks under the wings, with the Panzerschreck (Ps) being fired from tube launchers in fours or in bundles, mounted under standard wing hardpoints.Panzerschreck shells were composed of a grenade for handheld anti-tank weapons electrically firing an 88mm round at a velocity of 130m/s (Ps 1) and 240m/s (Ps 2).Panzerblitz was a more viable solution to the problem and these electrically fired off anti-tank grenades from a semi-circular rack mounted at hardpoint positions under each wing.The Fw 190F-8 typically carried a maximum of eight Pb 1 rockets (80mm calibre) or Pb 2 (130mm calibre) at velocities of up to 374 m/s.Combat use of the new weapon systems came about at the end of 1944, beginning of 1945, when they were allocated to Staffels SG 1, 3, 4, 9, 10, 77 and 151. Some of these units ultimatelynever used them. The first combat use of the Panzerblitz is known to be at the beginning of 1945 during Operation Bodenplatte.Through the winter and spring of 1945, use of these weapons was sporadic due to logistic problems that hampered supply. The last use of Pazerschreck and Panzerblitz documented was inthe spring of 1945, in the Luftwaffe’s attempt to halt the Allied drive to Berlin and into the Czech lands. Many Schlachtgeschwadern with Fw 190F-8s, ended their service careersabandoned on Czech airfields, and examples of these weapons were discovered after the war.
Fw 190F-8s were also utilized in other projects, such as potential use as torpedo carriers and mother aircraft for ‘Pucke-Pack’with the Ju 88, better known as the Mistel.At the very end ofthe war, Fw 190F-8s were also considered for a rather desperate move, a type of ground target ‘Rammjäger’ to have been deployed as Kommando Bienenstock. Fortunately, Fw 190F-8sdid not serve such purposes.
Když se v roce 1941 začaly ke stíhacím útvarům Luftwaffe dostávat první Fw 190A, bylo již jasné, že jde o letoun s mnohostranným použitím. Mohutná konstrukce a motorická sílatohoto stroje totiž umožňovala použití široké škály zbraní a to jak zabudováním do křídla, tak v nejrůznějších podvěsech. Jednou z hlavních variant které postupným vývojem Fw 190Avznikly, byla bitevní či stíhací-bombardovací, určená zejména k přímé podpoře pozemních vojsk.
Hlavní bitevník Luftwaffe pro přesné bombardování, Ju 87 Stuka, jeden ze symbolů Blitzkriegu i Bitvy o Británii, začal pomalu zastarávat a nestačil na změnu defenzivního postaveníLuftwaffe v Evropě. Náhrada měla být schopna nejen nést pumy a útočit palubními zbraněmi, ale také dokázat se efektivně bránit případným útokům stíhačů protivníka.
Cesta Fw 190 k plně stíhací-bombardovací variantě nebyla přímočará. Za efektivní počátky lze považovat tovární úpravy U-1 a U-3 pro Fw 190A-4 v roce 1942. Změna oproti stíhacímverzím spočívala zejména v odstranění vnějších křídelních kanónů a namontování trupového závěsníku ETC 501 pro 250kg či 500kg pumu. Přibylo pancéřování motoru, nádržía pilotního prostoru tak, aby byl letoun lépe chráněn zespod. V této podobě začala i sériová výroba nového bitevníku (prozatím však sestávající pouze z úprav stíhací verze A), který pokrátce používaném označení „Schlachtflugzeug 1“ byl dále znám jako Fw 190F-1. Tak, jak se vyvíjela základní stíhací řada Fw 190A, paralelně s ní vznikaly i bitevní varianty Fw 190F-2(A-5/U3), F-3 (z A-5 a A-6), F-8 (A-8) a F-9 (A-9). Fw 190F-8, nasazený od roku 1944, se stal nejrozšířenější bitevní variantou tohoto typu. Nejzákladnějšími rozdíly proti předchozímvariantám bylo použití vrtule o menším průměru a nahrazení trupových kulometů MG 17 ráže 7.92 mm za MG 131 ráže 13 mm. Kanónová výzbroj zůstávala z dřívějších variant ve složenídvou MG 151/20E v kořenech křídla. Také pohonná jednotka BMW 801D-2 byla používána již dříve. Standardem se u F-8 stalo zesílené křídlo, prvně použité u Fw 190A-6 a tedy i F-3,schopné nést křídelní závěsníky pro pumy 50 kg. Zesílená křídla a čtveřice závěsníků ETC 50 nebo ETC 71 umožňovala nést pod křídly pumy 50 kg, respektive 70 kg. Variabilitudoplňovaly i křídelní závěsníky ETC 503 umožňující nést pod každou polovinou křídla jednu 250 kg pumu.
Nástup sovětské ofenzivy a otevření západní fronty Spojenci nutil Luftwaffe postavit se také tomuto problému. Velké množství pancéřované pozemní techniky a neexistence účinnéletecké zbraně pro její ničení nutily k vytváření nových, mnohdy velmi fantaskních zbraní. Všemožné kanónové úpravy pro Ju 87, Hs 129 a Fw 190F se ukázaly jako neúčinné, zejménaproti silnějším pancéřovým plátům. Při využití zkušeností s neřízenými raketami vzduch-vzduch, používanými proti formacím spojeneckých bombardérů, byly vyvinuty rakety vzduch –země označované jako Panzerschreck 1 a 2 a Panzerblitz 1 a 2. Oba typy raket byly neseny ve speciálních závěsnících pod křídly, u raket Panzerschreck (Ps) to bylo trubkovité vypouštěcízařízení, sestavené do čtveřic či hroznů, zavěšené na standardních křídelních závěsnících.Samotné Panzerschrecky sestávaly z granátu do ruční protitankového zbraně a elektricky odpalované rakety ráže 88 mm, s rychlostí 130 m/s (Ps 1), či 240m/s (Ps 2).Větší význam měly zajisté rakety Panzerblitz (Pb) které se skládaly z protitankového granátu a elektricky odpalované rakety. Byly vypouštěny z roštů, umístěných na závěsných bodechpod křídly. Fw 190F-8 obvykle nosily max. 8 raket Pb1 (ráže 80 mm) nebo Pb 2 (ráže 130mm) s rychlostí až 374 m/s.Bojového použití se nové zbraně dočkaly na přelomu let 1944 a 1945, kdy jimi byly postupně vyzbrojovány vybrané Staffel SG 1, 3, 4, 9, 10, 77 a 151. Některé z těchto jednotek je všaknakonec nikdy nevyužily. První bojové použití Panzerblitzů je známo ze začátku roku 1945, kdy je použila SG 4 během operace Bodenplatte.Rakety byly sporadicky používány během zimy a jara 1945, kdy problematické dopravní podmínky neumožňovaly zásobovat jednotky speciálními zbraněmi. Poslední použití raketPanzerschreck a Panzerblitz je zaznamenáno na jaře 1945 při snaze Luftwaffe zpomalit postup spojenců k Berlínu a do Českých zemí. Na letištích v Čechách, kde také mnohéSchlachtgeschwadern s Fw 190F-8 ukončily svou činnost, byly také po skončení války nalezeny některé opuštěné letouny s těmito raketami.Letouny Fw 190F-8 se uplatnily i v dalších projektech, jako byla úprava pro nesení torpéd, či v roli mateřského letounu pro „Pucke-Pack“ s Ju 88, známého jako Mistel. V závěru války sestaly i součástí zoufalého projektu jakýchsi pozemních „Rammjägerů“, zvláštního komanda Bienenstock, kde naštěstí nedosáhlo použití Fw 190F-8 většího významu.
Fw 190F-8 “Panzerschreck”5./II./SG 77 y 1945Pardubice, Czechoslovakia
; Ma
Před započetím stavby si pečlivě prostudujte stavební návod. Při používání barev a lepidel pracujte v dobře větrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte vblízkosti otevřeného ohně. Model není určen malým dětem, mohlo by dojít k požití drobných dílů.
Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach ofsmall children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head.
Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Belüftungöffnen. Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über den Kopf ziehen.
Iire soigneusement la fiche d´instructions avant d´assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a proximité d´une flamme nue, et aérer la piece de temps entemps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pieces, ou passer un sachet vinyl sur la tete.
-Parts not for use. -Teile werden nicht verwendet. -Pieces a ne pas utiliser. -Tyto díly nepoužívejte při stavbě. -
PE - PHOTO ETCHEDDETAIL PARTS
eduardH>
K>
C>1
4 2
3
1 2 3 45 6
7
8
9 10 11 12
13 1415 16
17 1819
20 21
2224
2325
26
27
28
1
2
3
4 5 6
7 8
9 9
10
11 28
12
13
14
15 16
17
18 19
20 21
22 24
23
25
26
27
I>
1
2 3 4 5 5 5 5 6 6
7 89 10
11 12
13 1314
15
1718
19
20
21
22
16
J>1
2
3
3
4 5 6
4 78
9
10
10
11
913 14
141
15 16 1718 19
2022 23 24
25
2628 28
29
30 3233
34
35
2637
38 39 4041 42
43 4445
4647 10
10
5051
5253
54 55
5657
5859 59
60 6164
65
6667
68
27
27
36
4849
62 63
3121
12
N>1 2
3
4
5
6
7 8
C137 TIRE BLACKH 77
Mr.COLORAQUEOUS
GSi Creos (GUNZE)
H 8 SILVERC008
H 12 C018 FLAT BLACK
C037H 69 RLM75 GRAY
C060H 70 RLM02 GRAY
C018H 65 RLM70 BLACK GREEN
FLAT WHITEC062H 11
C004H 4 YELLOW
H 2 BLACKC002
C041 RED BROWNH 47
H 3 C003 RED
H 68 C036 DARK GREY
H 7 C007 BROWN
H 66 C019 SANDY BROWN MC213 STEEL
MC218 ALUMINIUM
MC214 DARK IRON
Mr.METAL COLOR
SM01 SUPER CHROME
Mr.COLOR SUPER METALLIC
Mr.COLORAQUEOUS
C116 RLM66 BLACK GRAY
C117 RLM76 LIGHT BLUE
KHAKI GREENH 80
RUSTH 344
H 417 C417 RLM76 LIGHT BLUE
H 423 C423 RLM83 DARK GREEN
H 421 C421 RLM81 BROWN VIOLET
H 420 C420 RLM80 OLIVE GREEN
H 416 C416 RLM66 BLACK GRAY
S> T>
1
2 2
5
14
14
3
6
6
3
44 5 5
16 7 8 9 10
1112
13
15
15 13 13
1
2 3 4 4 5 6
7
8 89 10
8 811 11 11 12 12 13 14 15
15
15
13
13
1617
17
17
17
17
17
17
1713
1813
13
11
13
15
11 11 1120 20
19 19 19
21
8 8 20 20 8 8
22 23 24 24 25 2627
PE35
PE23
I17
H22
PE5
PE24
PE29
PE11
PE24
PE11
PE28
K28
J59
J59
PE48J19
J22PE2PE1
PE24
PE24
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAYC116RLM 66
BLACK GRAY
PE14PE9
H22
PE4
PE17
plastic
PE182 pcs.
PE3
H16
PE17
plastic
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
J43, J44
I17
PE36 J17
H16
H22
I17
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
J43
J44
J23
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
3
J68PE6
PE7
PE10 PE22 PE8
PE20
PE19
C116RLM 66
BLACK GRAY
H18
H19
MC214DARK IRON
MC214DARK IRON
PE21 C1
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
H6H5
H3
I4
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
I21
H20
H21
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
K15K14
K13
C137H 77
TIRE BLACK
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C002H 2
BLACK
PE26
PE25
PE34C3
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
4
C1
C3
K22
PE33
PE32
5
I16
K20
J18
J24
S1
I16
J18
S1
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
H344RUST
J66
J57
J65
J56
J9
J9
S1
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAYC060H 70
RLM02 GRAY
ETC 503 ETC 50 Mk 103 Ps 2S1 S1
Pb 1 LATES1
Pb 1 EARLYS1 S1 S1
J4
J4H12
J62
J27
J63
J27
S1
MC214DARK IRON
MC214DARK IRON
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
J3
I15
MC214DARK IRON
C060H 70
RLM02 GRAY
JEN PRO ZAVŘENÝ KRYT I18/ I19CLOSED HATCH I18/ I19 ONLY
OPEN
J10
C2
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
OPEN
I18/ I19 CLOSED
J10
C4
C060H 70
RLM02 GRAY
J3
I14
MC214DARK IRON
C060H 70
RLM02 GRAY
DON’T USE PART J3IF CANNON BAY HATCH I18/ I19
IS TO BE CLOSED POSITION
6
NEINSTALUJTE DÍL J3POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU
I18/ I19 ZAVŘENÝ
DON’T USE PART J3IF CANNON BAY HATCH I18/ I19
IS TO BE CLOSED POSITION
NEINSTALUJTE DÍL J3POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU
I18/ I19 ZAVŘENÝ
S1
C2
C4
K16
K9
PE12PE13
PE16
H7
N4C116
RLM 66BLACK GRAY
K6
C116RLM 66
BLACK GRAYC041H 47
RED BROWN N4
K6
H27
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C041H 47
RED BROWN
7
GLUE PART H27 INTO PART K6 FIRST,THEN GLUE PHOTO-ETCHED PARTS
PE12/PE13 ONTO PART H27
VLEPTE NEJPRVE DÍL H27 DO DÍLU K6,POTOM VLEPTE KOVOVÉ DÍLY
PE12/PE13 NA DÍL H27
I2ŠABLONA! NELEPIT!SLOUŽÍ K USAZENÍ VÝFUKŮ DO SPRÁVNÉ POZICE. PO NALEPENÍ VÝFUKŮ SE ODSTRANÍ
J16
J2
J15J13
I2K27
H 344RUST
H 344RUST
C033H 12
FLAT BLACK
C033H 12
FLAT BLACK
C033H 12
FLAT BLACK
J33
J42
J55J51
H 344RUST
H 344RUST
J39
K5
J31
K4
MC213STEEL
C033H 12
FLAT BLACK
J50
K3
J36MC213STEEL
C033H 12
FLAT BLACK
K1
J38
J29
K21
MC218ALUMINIUM
MC218ALUMINIUM
C033H 12
FLAT BLACK
C033H 12
FLAT BLACK
8
TEMPLATE ONLY! DO NOT GLUE!THIS SERVES TO ATTAIN EXACT EXHAUST POSITION AND IS DISCARDED AFTERWARDS
J35
J34I4
J34
J25I4
J34
J35
J25
K18STEP 1
STEP 2 STEP 3
H13
H25
H4
K25
K26
J11
J58
J53
J58
J53
H6
H5MC218
ALUMINIUM
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
J47 J46C060H 70
RLM02 GRAY
9
DON’T USEIF CANNON BAY HATCH I18/ I19
IS TO BE CLOSED POSITION
NEINSTALUJTEPOKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU
I18/ I19 ZAVŘENÝ
C137H 77
TIRE BLACK
K11K10
K17
J28
K7
SM01SUPER CHROM
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
J28
K8
SM01SUPER CHROM
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
J37
J30
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
8o
C137H 77
TIRE BLACK
J1
J14
C002H 2
BLACK
J1
J14
C002H 2
BLACK
10
H2
C060H 70
RLM02 GRAY
AMARKING ONLY
H1
C060H 70
RLM02 GRAY
AMARKING ONLY
11
AB 500
J32J40
I12
I11
ADDITIONAL TANK
SC 500
AB 250 SC 250
SC 50
SD 250
S16
S7
PE52
PE51
H 80KHAKI GREEN
PE49
PE49
S9
S8
PE53
PE42
H 80KHAKI GREEN
PE50
PE50
S13
S2
PE37PE38
H 80KHAKI GREEN
PE55
PE55
S15
S14
PE44PE45
H 80KHAKI GREEN
PE57
PE57
3 pcs.3 pcs.
S5
S4
3 pcs.
PE41
PE40
H 80KHAKI GREEN
PE43
PE43
T11
T13
PE31
PE30
8 pcs.
H 80KHAKI GREEN
PE39
PE39
PE39
PE39
T1312 pcs.
6 pcs.
S6
C117RLM 76
LIGHT BLUE
6 pcs.
S3
T24
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
SC 50 2 pcs.
T20T20
T15T15
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
T10
T9
T26 T22
T6 T2
T10
T9
T25 T23
T18
T16
T1
T7C117
RLM 76LIGHT BLUE
MC214DARK IRON
MC214DARK IRON
C117RLM 76
LIGHT BLUE
T4
T8+ T17
T8+ T17
T8+ T17
T8+ T17
T15
T12
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
Ps 2ETC 50ETC 503
Mk 103
Pb 1 EARLY Pb 1 LATE
12
AB 250SD 250
SC 250 C117RLM 76
LIGHT BLUE
T27 T21
C117RLM 76
LIGHT BLUE
T3 T14
13
K2K24
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
J61
J52
J60
PE54
SC 500
AB 500 AB 250
SD 250 SC 250
H 80KHAKI GREEN
C117RLM 76
LIGHT BLUE
C117RLM 76
LIGHT BLUE
K24
S10
SC 504 pcs.
C117RLM 76
LIGHT BLUE
T5
AB 500
SC 500
AB 250
SC 250
SD 250
CS 504x
ADDITIONALTANK
AB 250
SD 250
Pb 1 EARLY
Pb 1 LATE
Ps 2
SC 502x
Mk 103 EARLY
Mk 103 LATE
AB 250
SD 250
Pb 1 EARLY
Pb 1 LATE
Ps 2
SC 502x
Mk 103 EARLY
Mk 103 LATE
OPENOPEN
OPEN
CLOSED
CLOSED
H17
I18
I18I19
I19
PE46
CLOSED HATCH ONLY
C060H 70
RLM02 GRAY
C060H 70
RLM02 GRAY
N5
I1
I8
PE56
3 pcs.
RLM 70BLACK GREEN
C018H 65
RLM 70BLACK GREEN
C018H 65
J45
J67K12
PE15
PE27
N1 N7
N1 - OPEN CANOPYN7 - CLOSED CANOPY
C DMARKING ;
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C041H 47
RED BROWN
14
PE27
N2 N8
J45
K19
K12
PE15
N2 - OPEN CANOPYN8 - CLOSED CANOPY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C116RLM 66
BLACK GRAY
C041H 47
RED BROWN
A BMARKING ;
J1
J14
K14
N5
CAMOUFLAGECOLOR
N1
N7
N2
N8
METAL COLOR
MASK APPLICATION GUIDE
15
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
30 27
3027
1
2 2
3
40 ? 9
4H4
4H4
A SG 10, Ceske Budejovice, Czechoslovakia, May, 1945
eduard
REDH33YELLOW 4
H4
RLM 75H6937
RLM 74 36H68
RLM 70H6518RLM 76 117
H417
RLM 83 123H423
21
4H4H65
18
117H417
123H423
123H423
117H417
H6937
1123
H423123
H423
36H68
H6937
15
117H417
3
117H417
H6518123
H423
117H417
40 ? 9
H6937
123H423
21
36H68
36H68
4H4
One of the abandoned aircraft left behind by Stab SG 10 and some of its Gruppe was this Fw 190F-8 marked Yellow ‘K’ The plane carried some camouflage modifications of SG 10 seen at the end of the war.The upper surfaces were brushed over with dark green, RLM 83 or similar, in the field. This color also extended to the undersurfaces, and also partially obscured the national insignia on the fuselage and wingtops. After the application of this scheme, Yellow ‘K’ received a new tail section from a written-off Fw 190 sporting the more traditional grey scheme, and there was an inconsistency between the fuselage crossesand tail swastika. By May, 1945, the brushed on paint was well worn, and the identifier, in the form of a yellow stripe, adorned the cowl. Misinterpretations regarding this stripe led to variations in width and exactplacement. For this profile, the most common placement within SG 10 was used. Worth noting is the absence of the wheel covers, removed in the field to reduce the accumulation of mud, and the use of ETC 50racks for four 50kg bombs.
Jedním ze strojů, které Stab SG 10 a některé její Gruppe zanechaly na letišti v Českých Budějovicích, byl i Fw 190F-8 s označením „Žluté K“. Stroj nesl známky kamuflážních úprav některých strojů SG 10v závěru války. Celé horní plochy byly v polních podmínkách štětcem přetřeny tmavě zelenou barvou RLM 83 nebo barvou velmi podobnou. Zelená tak dosahovala nepravidelně i do spodních ploch. Za své přitomto natírání vzalo z části i výsostné označení na trupu i horních hranách křídel. Po těchto barevných úpravách dostalo Žluté K náhradou za poškozené ocasní plochy nové, ze zničeného Fw 190 s klasickoušedo-šedou kamufláží. Také z toho důvodu je zde nesoulad ve stylu aplikovaných trámových křížů a svastiky. V květnu 1945 byla „štětcová“ zelená kamufláž již značně omšelá. Identifikační žlutý pruh „Jabo“obkružoval motorový kryt. Nejednotné vykládání předpisu o tomto pruhu vedlo k různým aplikacím, pokud šlo o šíři pruhu i jeho polohu na přídi. Pro tento profil byl žlutý pruh zrekonstruován podle nejčastějšíhovýskytu v rámci SG 10. Za povšimnutí stojí odstranění spodních krytů kol hlavního podvozku, což mělo zabránit provozním obtížím na rozbahněných letištích. Letoun nesl pod křídly závěsníky ETC 50 pro čtyři50 kg pumy.
7
6
16
H6937
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
1031
10 31
1
2
3
3
41 ? 8
17
4H4
4H4
4H4
REDH33YELLOW 4
H4
B W.Nr. 584592, Neubiberg, Germany, May, 1945
eduardRLM 70H6518RLM 76 117
H417RLM 81 121
H421RLM 83 123
H423
H6518 123
H423123
H423121
H421
117H417
117H417
121H421
121H421
25
4H4
39
H6518123
H423123
H423121
H421121H421
41 ? 8
4H4
39
117H417
1
121H421
RLM 75H6937
H6937
H6937
H6937123
H423123
H423123
H423
117H417
121H421
123H423
123H423 2
117H417
117H417
117H417
25RED-BROWN
PRIMER 7H7
7H7
SILVER 8H8
8H8
8H8
8H8
8H8
Yellow ‘14’, belonging to II. Gruppe SG 2 or SG 10, and abandoned at Neubiberg, represents an example of the Fw 190F-8 from the final production series. Upper surfaces were camouflaged in RLM 75/76/81/83,while the undersides were painted in the common RLM 76, but not covering the entire lower wing surface.As was the practice with The Fw 190D-9 at the end of the war, RLM 76 was applies from the leading edgeto mid wing, with no paint in the rear half of the wing. Landing flaps, ailerons and the bottom fuselage were also in RLM 76. The bottom side of the rudder, which was fabric covered, was unpainted primer,in its usual red-brown color. The cowling sported a yellow stripe, a Luftwaffe identifier for ground attack aircraft.
Žlutá 14, patřící II. Gruppe SG 2 nebo SG 10 a zanechaná na konci války příslušníky Luftwaffe na základně v Neubibergu, představuje podobu Fw 190F-8 posledních výrobních sérií. Horní plochy tvořila polebarev RLM 75/76/81/83, zatímco spodní měly nástřik původně používané RLM 76. Ne však celé. Obdobně, jako např. u Fw 190D-9, vyrobených v závěru války, byla část spodních ploch křídla ponechána v barvěkovu. Letoun má na spodní straně křídla aplikovánu RLM 76 pouze od náběžné hrany do poloviny křídla, zadní část je bez nátěru. Vztlakové klapky, křidélka a spodní část trupu byly opět nastříkány RLM 76.Spodní strana pohyblivé části výškovky, potažená plátnem, zůstala v základové červeno-hnědé barvě. Přes příď byl nastříkán žlutý pruh, označující v tomto období bitevní letouny Luftwaffe.
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
5 ? 11
13 13
12
12
REDH33
BLACKH1233RLM 76 117 RLM 80
H420120
RLM 79 19H66
C I./SG 4, Piacenza, Italy, June, 1944
18eduard
Y1 ? Y2 Y1 ? Y2
AB
Z1 ? Z2
WHITE 62H11
62H11
H417
117H417
19H66 H420
120H42012019
H66
62H11
42
3724
19H66 H420
120
117H417
24
62H11
117H417
43
3519
H66 H420120
5 ? 11
During attempts to stop the Allied advance into Italy, Schlachtgeschwader 4’s Fw 190F-8s received an interesting camouflage scheme consisting of an overspray of sand brown over the upper surfaces withirregular green fields. These schemes were hastily applied at unit level, and national insignia was not masked off, so overspray was common. Partial overspray was also noted over the white fuselage band thatplaced the aircraft in the MTO. The illustrated aircraft served with I. Gruppe. The cowl carries the unit marking consisting of Minnie Mouse riding a bomb and wielding a battleaxe. The spinner was likely black with awhite spiral. Interpretations of known photographs of this aircraft vary with respect to the color of the number. It has not been ruled out that the number was black, and not red. The sand and olive camouflagescheme has been noted in use after the unit transferred to Lithuania in July, 1944.
V době působení Schlachtgeschwader 4 v Itálii, kde se tato jednotka podílela na zadržování postupu Spojenců, dostaly její Fw 190F-8 zajímavý kabát sestávající z přestříkání horních ploch pískově hnědoubarvou, doplněnou o nepravidelné olivové skvrny. Tato kamuflážní úprava probíhala narychlo v polních podmínkách, přičemž nebylo zakryto výsostné označení, a tak došlo k jeho částečnému zastříkání. Z částibýval přestříkán i bílý pruh označující nasazení jednotky ve středomoří. Zobrazený stroj náležel k I. Gruppe. Na přídi nese znak jednotky v podobě mikimauzí slečny sedící na pumě a třímající sekeru. Vrtulovýkužel byl pravděpodobně v černé barvě s bílou spirálou. Rekonstrukce známé fotografie tohoto stroje se různí v interpretaci barvy čísla. Nelze vyloučit, že namísto červené bylo číslo černé. Pískově-olivovákamufláž je paradoxně zaznamenána na některých Fw 190F-8 od SG 4 ještě v červenci 1944, kdy se část jednotky přesunula do Litvy k nasazení na východní frontě.
H1233
H1233
6
7
H6937
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
H33
74
29 26
1 1
14 14
4
426
16
17
D 9./SG 77, Ch udim, Czechoslovakia, May, 1945r
19
eduard
REDH33
RLM 75H6937
RLM 74 36H68
RLM 70H6518RLM 76 117
H417
RLM 66H416116
H6937
H6518
H6937
H6937
H416116
H416116
H6937
41 ? 8
117H417
36H68
H6937
36H68 H69
37
117H417
H6937
H6518
117H417
H416116
H416116
H6937
H6937
41 ? 8
Fw 190F-8, Yellow ‘2’, was abandoned at Chudim following an emergency landing, and lacked the yellow cowling stripe identifier for Jabo aircraft at the end of the war. Not all that common was also the missingspiral from the spinner. The standard camouflage scheme composed of RLM 74/75/76 was darkened with the application of RLM 66 or 02. The yellow ‘2’ was repeated on the fin, albeit in smaller forem.Rails for Panzerblitz 1 were mounted under each wing. SG 77 used Panzerblitz and Panzerschreck for over half a year, from October, 1944. Its very likely that their use was limited to two Staffeln within the unit,and that 5. Staffel/SG 77 had aircraft equipped to carry Panzerschreck, while 9. Staffel aircraft were configured for Panzerblitz.
Fw 190F-8 „Žlutá 2“ od SG 77, opuštěný po nouzovém přistání v Chrudimi v Československu, postrádal žlutý identifikační pruh pro letouny „Jabo“ z konce války. Ne příliš pro toto období obvyklá byla takéabsence spirály na vrtulovém kuželu. Standardní kamufláž 74/75/76 byla na bočních plochách ztmavena tmavě šedou barvou, pravděpodobně RLM 66 nebo 02. Žlutá číslice „2“ byla v malém provedenízopakována také na kýlovce směrovky. Pod oběma polovinami křídla byly namísto křídelních závěsníků namontovány rošty pro rakety Panzerblitz 1. SG 77 používala rakety Panzerblitz a Panzerschreck délenež půl roku, od října 1944. Je velmi pravděpodobné, že jejich použití bylo omezeno na dvě Staffel v rámci jednotky, a to tak, že 5. Staffel / SG 77 měla stroje s namontovanými závěsy pro rakety Panzerschreck,zatímco Panzerblitzy byly soustředěny u 9. Staffel.
![thriftynorthwestmom.com · 2018-06-10 · .lunodqg6ljqdwxuh3uhplxp'ulqnlqj:dwhu r] fw hd .lunodqg6ljqdwxuh3uhplxp'ulqnlqj:dwhu owu erwwohv fw hd 3huulhu6sdunolqj0lqhudo:dwhu fw hd](https://static.documents.pub/doc/80x56/5f6d829cc2050f4ba47bcca9/2018-06-10-lunodqg6ljqdwxuh3uhplxpulqnlqjdwhu-r-fw-hd-lunodqg6ljqdwxuh3uhplxpulqnlqjdwhu.jpg)
