Jan Kozák, Kateřina Ratajová: The Dead and Their Treasures - Functions of burial mounds according...

7/30/2019 Jan Kozk, Kateina Ratajov: The Dead and Their Treasures - Functions of burial mounds according to the Old No

1/33

Mrtv a jejich pokladyFunkce mohyl podle staroseverskch sg

The dead and their treasuresFunctions of burial mounds according to the Old Norse sagas

Jan Kozk Kate ina Ratajov

V dob vikinsk platilo za obvykl pohebn ritus uloen tla do mohyly spolu s pohebnmi dary. Ve staro-seversk literatue nachzme jako vrazn a pomrn ast motiv vyprvn o vykrdn mohyl (haugbrot),pi nm dochz obvykle k zpasu s pohbenm nemrtvm (draugr, haugbi). Nicmn zdaleka ne vechnypbhy o revenantech prezentuj tento neptelsk rozmr. Na zklad pokrevnch i ptelskch svazkmohou revenanti bt ivm prospn zcela dobrovoln. Ani jedno z obou pojet vztahu mezi ivmi a mrt-vmi nen archeologicky prokazateln, nicmn na zklad rozboru literrnch pramen (pedevm island-skch rodovch sg a sg o dvnovku) lze sten rekonstruovat staroseverskou pedstavu o tom, comrtv mohou ivm nabdnout a co lze od nich zskat. V zvru autoi shrnuj rzn typy pnosu mrtvcha navrhuj religionistickou koncepci mohyly jako hranice mezi svtem ivch a svtem mrtvch.

staroseversk literatura doba vikinsk mohylov hroby revenanti vykrdn hrob

The usual burial rite of the Viking Age was inhumation in a burial mound accompanied by valuable grave-goods. The Old Norse literature strikingly often makes reference to robbing grave mounds (haugbrot) andfighting the buried undead (draugr, haugbi). Some other tales of revenants present a more friendlyattitude towards the living visitor. When they have a cognate or sworn relationship, the revenants can be

voluntarily beneficent to the living. Neither of these notions of relations between the living and the dead canbe proven archeologically, but the analysis of the family sagas and the legendary sagas (slendingasogurand fornaldarsogur) provides partial reconstruction of the Old Norse concept of what the dead can offerto the living and what can be gained from them. The conclusion sums up the types of contributions fromthe tombs and the authors suggest an understanding of the burial mound as a boundary between the realmof the living and the realm of the dead.

Old Norse literature Viking Age burial mounds revenants grave plundering

1. vod

O vikinskch vpravch na vchod, jih, zpad i sever pojednvaj podrobn destky objem-nch svazk primrn i sekundrn literatury. Nam clem je ale postihnout jet jinou

strnku dobrodrun a objevitelsk povahy Skandinvc v dob vikinsk a nslednch sta-letch. tyi svtov strany jsme ji zmnili, jakm tedy jinm smrem se vpravy mohlyubrat? Ptm smrem, kterm se vydali nkte opovlivci, byl smr do minulosti.Byla to sice cesta s skalmi (mme-li vit zprvm v sgch), ale spn cestovatel siz minulosti i leccos pineli: star zbran, perky, pic rohy nebo amulety. Zatmco vy-lupovn hrob a mohyl je celosvtov rozen praktika, jen mlokde se o tom p pb-hy, kter pochybn motivovanou innost petavuj ve scny dramatickho hrdinstv, kdyiv zpas s mrtvm nejen o pouh zlato, ppadn proslulou zbra i perk, ale jeho

Archeologick rozhledy LX2008 3335


2/33

primrnm motivem se zd bt vce slva zskan heroickm kouskem ne poklady, ktervtzn hrdina bez vhn rozdl svm druinkm.

Jak je pro vztah literatury a archeologie typick, budeme stt ped pomrn irokoutrhlinou, kter se rozprostr mezi materilnmi fakty zjitnmi u zkoumanch mohyla zprvami v literrnch pramenech. K vymezen a charakterizaci pedstav spjatch s mo-hylami nm poslou jednak krtk pehled o dokladech archeologickch a jednak o do-kladech ze sg rodovch a legendrnch. Dleit je poznamenat, e akoliv legendrnsgy kter tvo nejvt podl naeho dokumentanho materilu, a jsou tedy jdrem n-sledujcho pojednn obsahuj velk mnostv fantastickch prvk, neztrc se jejichschopnost vypovdat o realit on doby. Neilustruj toti vnj fakta tehdejho svta, alepomhaj pochopit nstroj, kter fakta a skutky dil lidskou psch v jej kulturn podm-nnosti. Literatura poskytuje to, co lze jen tko zskat jinde: tehdej mentln realitu,kter se sice mohla liit od jaksi objektivn reality, ale jej rekonstruovn umouje

nahldnout, co vechno lid za reln (mon) povaovali. asto jsou to prv hrdinskvpravy ze svta mt, co lpe ne uen encyklopedie a trosky antickch dl uchovvanbratry v monasterich ukazuje, co bylo hodnotou, a co protivenstvm.

etnost motiv a variabilita mohylov problematiky na jedn stran pomhaj vyjasnit,kter rys je konstitutivn a kter pat spe do oblasti kli nebo ueneck interpretace.Nicmn odvrcen strana tto bohatosti spov v tom, e tma plynule, tm bez pe-ruen, navazuje na tmata pbuzn vpravy do podsvt, do jinho svta, hrdinsk skut-ky, boje s monstry atd.; mimo historickho zkladu m i sv mytick vzory, kter maj vlivna typizaci. Dalm vlivem je folklorn rezervor, kter asem postupn sl a v podobpozdnch fantasknch sg v nm sm nr vysych.

2. Fakta a slovaJet ne pikrome k literrn reflexi motivu mohyl a jejich strc, je teba shrnout z-kladn fakta i kdyby byla teni notoricky znm k podob pohbvn ve Skandin-vii doby vikinsk. V zvru tohoto oddlu si rovn pipomeneme terminologii, je sepouv v textovch pramenech pro oznaen neklidnch mrtvch, kte jsou v prame-nech s pohbenmi pedmty zce spjati.

2.1. Mohylov poheb

Byl by to nelehk kol by jen strun zmapovat vechny podoby skandinvskch mohyl.Pro nae ely posta, kdy vytkneme nejdleitj prvky obecn rozenho typu, s nimimusme potat v dalm vkladu. Klasick pohebn mohyla byla nadzemn zaoblen stav-ba sestvajc z devn nebo kamenn pohebn komory, pes ni byla navrena kromkamen zemina do podoby pahorku. Skromnj islandsk mohyly byly kolem 1 m vysoka v prmru mily 24 m, zatmco vrcholky velkch norskch mohyl o prmru zhruba40 m sahaj do vky a 12 m (Borre). Vechny spojuje staroseversk oznaen haugr.1

KOZK RATAJOV: Mrtv a jejich poklady 4

1 Do tto kategorie hrob pat tak hrra ist technologicky tak dys a vzcnj kos, kter jsou v podstatpodobnm tvarem jako mohyla, ale vystavnm s men p a asto jen z navrenho kamen.Dys a kos bylypovaovan za neestn hroby.


3/33

Koen *haugaz pat do stejn skupiny jako slovo hr vysok. Nelnk mohl bt usa-zen uvnit na vyven msto, na trn nebo do lod, i kdy obvyklej bylo uloit tlo dokamennho sarkofgu (truhly: stein r), a oproti literrnm podnm se pekvapiv asto

nalzaj i kreman pohby do mohyl. Krom tla se do mohyl ukldaly nejrznj ped-mty: od pedmt kadodenn poteby (kuchysk nin, nstroje) pes zbran i perkya po cestovn prostedky (lo, vz, nebo alespo sedlo). asto se pikldala tak obtova-n zvata: kohouti, psi a kon. Mnostv a druhy pedmt se liily v zvislosti na posta-ven zemelho a regionu, asto i ves od vsi.2 Co se te chronologie, vnj forma hrobv jedn lokalit zstvala dlouhodob v podstat stejn, zato jejich vbava byla velmi pro-mnliv a bohat nlezy pohebnch dar pochzej spe a z doby vikinsk (9.11. stol.).3

Piloen pohebn dary by mohly svdit pro to, e mohyla byla do jist mry chpnajako nov domov mrtvho,4 na druhou stranu mnoh doklady mluv spe pro to, e mrt-v neml zstat v mohyle, ale cestovat do zsvt, a k tomu mu mly pomoci cestovn


2Rozloen osdlen a mocenskch center vykazuje po cel 1. tiscilet n. l. a do pijet kesanstv pozoruhod-nou kontinuitu; viz Ulf Nsman: Liv och dd. Sydskandinaviska grav- och offerriter frn 200 till 1000 e. Kr.,

in: J. P. Schjdt ed.,Myte og ritual i det frkristne norden, Odense 1994, s. 89. Vynikajc detailn studii k ty-pologii pohebnch ritul ve vznamn sti Skandinvie nabz Fredrik Svanberg:Death Rituals in South-EastScandinavia AD 8001000, Lund 2003.3 Nsman:Liv och dd, s. 81.4 Pro pedstavu o nemrtvch je toto pojet dleitm pedpokladem. Viz nap. Wolf von Unwerth: Untersuchungenber Totenkult und dinnverehrung bei Nordgermanen und Lappen mit Excursen zur altnordischen Literaturge-schichte, Breslau 1911, s. 25; Hilda Roderick Ellis Davidson:Road to Hel. A Study of the Conceptions of the Deadin Old Norse, London 1943, s. 90n.

Obr. 1. Zpadn mohyla ve Star Uppsale pi vykopvkch v roce 1874. Obr. 14 pevzaty z Sune Lindqvist:Uppsala hgar och Ottarshgen, Stockholm 1936.Fig. 1. The western mound in Old Uppsala, excavation in 1874. Fig. 14 after Sune Lindqvist: Uppsala hgaroch Ottarshgen, Stockholm 1936.


4/33

prostedky i obtovan jzdn zvata.5 Mnoh objasuje mytologick len o prvn mo-hyle, kter kdy byla postavena:

Frey ochoel a kdy se mu pitilo, jeho mui se radili a rozhodli, e k nmu vpust jen jeho nejbli. Posta-vili velikou mohylu a udlali do n dvee a ti okna. Kdy Frey zemel, penesli ho tajn do mohyly a mezi vdyrozhlsili, e stle ije. Tam ho pechovvali po ti zimy. A vechny bern vhazovali do mohyly, jednm oknemzlato, druhm stbro a tetm mky. Tak byl zachovn mr a rodn roky. kdy se vichni vdov nakonecdozvdli, e Frey zemel, a mr a blahobyt pesto trvaly dle, uvili, e to tak zstane, dokud Frey bude vevdsku. Nechtli proto, aby byl splen. Nazvali ho bohem svta a pineli mu hlavn obti za mr a rodnrok po vechny dny.6

Uloen nesplenho tla, na nm zvis roda, drahocenn poklady i souvislosts obtn prax, to jsou motivy, na kter budeme ve vztahu k mohylm a jejich obyvatelmopakovan naret.

2.2. Kulturn vznam mohyl

Sami Sevean povaovali mohyly za vrazn kulturn rys. Kdy se tamj kesantautoi ohleli do minulosti, rozliovali vk ehu (brunaold) a vk mohyl (haugaold).7

U Snorriho Sturlusona plat jako skuten kulturn klasifikace, i kdy v realit probhalyoba zpsoby souasn, asto dokonce na jedinm pohebiti.8 Ukldn do mohyl (slove-so heygja) bylo povaovno za ztlesnn pohanskho zvyku, kter byl poslze vystdnkesanskm zvykem pohbvat mrtv pod zem (slovesojar/a). Ren od pohansk mohy-ly (fr hei/num haugi)9 se pouvalo ve smyslu kdysi, odnepamti, v dob pohanstv.

Jednm z dvod pro takov vyzdvihovn konkrtnho zpsobu pohbu je loha, kte-rou mohyly hrly v majetkov-prvnch ohledech. Pedkov neoddliteln patili k rodu;mohyly se obvykle stavly pobl dvorce a jednodu hroby se nachzely na blzkm po-hebiti. Mt na dohled pamtku na sv pedky ovem neznamenalo pouze citov vztah,

ale pmo prvn doklad faktu, e lovk bydl na sv ddin pd (haug/

al).10 Nrokna ni lovk prokzal tehdy, kdy vyjmenoval nkolik generac svch pedk a dokzalurit, kde kdo le pohben. V dob vikinsk tak bylo ve Skandinvii bn pekrvatstar ploch hroby (pedevm msk periody doby elezn) mohylou s novm pohbem,


5 V jedn sze se pi pohbu explicitn k, e si mrtv me vybrat sm, zda pojede do podsvt na koni, i navoze; srov. Ji Star: Otrok a pn, archeologie a literatura. Hrob Stengade II (FII), in:Archeologick rozhledy 57(2005), s. 779.6 YnglSX; viz Snorri Sturluson:Edda. Sga oYnglinzch, Praha 2003, s. 154 n. e je o bohu, kterho sta v-dov povaovali za zakladatele dynastie Yngling, jej vet od mytickch postav plynule pechz v historickvldce a kon v 10. stolet.7 Snorri v Prologu Okruhu svta a v Sze o Ynglinzch (Heimskringla) mluv o ehu jako o starm zvyku, kterzavedl din jako vstupn ritul do svho sdla mrtvch Valhally (tedy pro pm pechod do zsvt; YnglSVIII)a kter se ve vdsku a Norsku udrel jet dlouho pot, co se zaalo pohbvat do mohyl (Prolog, in:Edda.Sga o Ynglinzch, s. 218n.). Tomuto nrysu v podstat odpovdaj archeologick nlezy, eh se na kontinentujev jako nejastj zpsob pohbvn v dob vikinsk, ale na Islandu se neprovdl. Stejn formulace se nachztak v prologu k Samostatn sze o svatm lafovi (H, s. 4) a v Sze o Hkonu Dobrm XV (HkrI, s. 189).8 Viz nap. Tore Artelius Anna Kristensson: The universe container. Projections of religious meaning in a VikingAge burial-ground in northern Smland, in: K. Jennbert A. Andrn C. Raudvere eds., Old Norse religion inlong-term perspectives, Lund 2006, s. 148.9 Viz Johan Fritzner: Ordbog over Det gamle norske sprog, I, s. 743.10 Slovo /al se vztahuje k ddinmu majetku obecn.


5/33

piem st starho hrobu zstala patrn, co svd pro snahu udret si genealogickoukontinuitu, uchovat pamtku na minulost.11 Speciln v Dnsku pak bylo naopak astjvystavt pohebit plochch hrob do blzkosti dvnch mohyl (z neolitu nebo doby bron-zov), nebo pmo do nich pidvat ostatky.12 Interpretace zstv v zsad stejn, by st- ve smyslu pm genealogie: elem mohlo bt navzat na venost msta, stvrdit ro-

dinn status, vztyit vizuln znamen. Dleitosti pak takov pihlen k tradici nabylov konfrontaci se slcm kesanstvm, je zavdlo pohbvn zesnulch do posvcenpdy u kostela.13

V urozench rodinch nrok na ddinou pdu znamenal nrok na moc. Mohyly a cen-n pedmty, kter se do nich ukldaly (obzvlt me, pilba apod.), pedstavovaly dynas-tick insignie s legitimizujc moc. Na jedn stran stoj vlastnictv hmotnch rodinnchpoklad, na stran druh duchovn pouto uchovvan pes rozen zvyk sezen na mohy-le, kter v sgch obvykle udruj legendrn krlov.14 Z opanho hlediska poruen izneuctn hrobu pedk znamen pokozen rodu a jeho nroku na lokln pdu.15


11 Ann-Mari Hllans Stenholm: Past memories. Spatial returning as ritualized remembrance, in: K. Jennbert A. Andrn C. Raudvere eds., Old Norse religion in long-term perspectives, Lund 2006, s. 343.

12 Anne Pedersen:Ancient mounds for new graves. An aspect of Viking Age burial customs in southern Scandi-navia, in: K. Jennbert A. Andrn C. Raudvere eds., Old Norse religion in long-term perspectives, Lund 2006,s. 348n.13 Ibidem, s. 352.14 Viz nap. Sga o Haraldu Krsnovlasm VIII (Hkr I, s. 99), Sga o Hkonovi Dobrm XII (HkrI, s. 164),GautrVIIIIX, GHrV, X.15 Zmrn pokozovn mohyl mohlo bt bnou soust legitimizace vmny vldnouc dynastie, obzvltv obdob christianizace. Viz Bjrn Myhre:Haugbrott eller gravplyndring i tidlig kristningstid?, in: J. I. Hansen K. G. Bjerva eds., Fra hammer til kors. 1000 r med kristendom, Oslo 1994, s. 78n.

Obr. 2. Pohled na rozkopanou zpadn mohylu v Uppsale pi vzkumu v roce 1874. V pozad stecha kos-tela pochzejcho z 12. stolet.Fig. 2. The western mound in Uppsala during excavations in 1874. There is a part of roof of the 12th cent-ury church in the background.


6/33

Je zejm, e v urit dob, kdy kesanstv ji ve Skandinvii pevn zakotvilo, pe-stalo bt pohbvn do mohyl i spalovn provozovno. Ve starm norskm zkonku sesetkvaj kesansk pedpisy s pohanskmi pravidly, protoe pochz z obdob postupnchristianizace. Mlad vrstvou je zkonk snmu v Gule (z doby Magnse Zkonodrce,vldl 12631280), kter vypotv pohansk proheky proti kesanskmu prvu. Mezijinmi se zde vypotv zkaz budovat mohyly. V tto souvislosti musme zkaz chpatbu jako znmku toho, e jet v dob, kdy byl zkonk zapsn, k tomu dochzelo, nebojako doklad pro jinou funkci mohyl, a sice funkci obtn. Mon u samo vztyen mo-hyly mohlo bt povaovno za kultick kon, kadopdn i na jinch mstech mme do-klady o obtinch provdnch na mohylch; nkte badatel takto vysvtluj vznamkenotaf.16 V nejobecnj rovin tedy lze ci, e iv od mrtvch dali njak prospch,a ji materiln, i nemateriln.

2.3. Historick vvoj vylupovn hrobPodobn jako dodrovn pohebnch ritul, tak vykrdn hrob pat ke skandinv-

skm kulturnm tradicm. Zaneme-li ohldnutm do doby bronzov, najdeme na zemJutska a lesvicka pt nezpochybniteln vyloupench hrob.17 Naruitel se dostal do mo-hyly shora vykopnm achty k pohebn komoe. V devn rakvi z vydlabanho dubov-ho nebo lskovho kmenu vysekal otvor na ku ruky zhruba v rovni hlavy pohbenho.V dosahu zstaly pro archeology ji jen rozhzen kosti, zbytky textili a drobn pedmty.Chybly jakkoli perky, zbran (krom zbytku nsady dky i mee) i kovov nstroje.

Z dochovan situace lze s jistotou vyvodit nkolik dleitch spolench rys: k naru-en hrobu dolo po zasypn zeminou, protoe bylo teba se k rakvi prohrabat a prosekatotvor do vka, ale a pot byly mohyly jet navc zasypny kamenm, protoe tato vrst-va nejevila pi vkopu znmky naruen; tlo mrtvho bylo v dob vyloupen ji v roz-

kladu, shora hlouben achta mila obvykle nkolik metr, take nemohlo jt o jedno-non prci, kter by probhla bez povimnut. Pozoruhodn je pesn nasmrovnachty i otvoru do rakve v rovni hlavy zd se, e lupi pesn vdl, jak byla rakev ulo-ena a kde hledat nejcennj pedmty. Musel tedy znt mstn pohebn zvyklosti i po-drobnosti o jednotlivch hrobech. Nememe vak vyvodit nic bliho, ne e k vlou-pn dolo v dob nepli vzdlen pohben, kdy jet byla iv pam tkajc sejednotlivch mohyl. Tomu nasvduje tak skutenost, e v okol jednoho z vyloupenchhrob (Guldhj) byly dva zcela nedotknut, v nich archeologov nali jen nepatrnmnostv kovovch pedmt.

Vyloupen hroby znme v mal me i z doby vendelsk (6.8. stol. n. l.), pestoe sevtinou jednalo o kreman pohby, nebo zjevn pozdn loupee nhodnch hleda po-klad, kte vybrali jen cenn pedmty. My se vak chceme zamit na dobu vikinskou(piblin 8001050), v n meme pedpokldat pvod nkterch zsadnch pedstava praktik, kter se nsledn odrazily do text. Neprobhalo zde systematick loupen, jak


16 Terje Gansum: Fra jord til handling, in: K. Jennbert A. Andrn C. Raudvere eds., Plats och praxis, Lund2002, s. 253.17 Henrik Thrane:Beispiele fr Grabraub aus der Bronzezeit Dnemarks, in: H. Jankuhn Hrsg.,Zum Grabfrevelin vor- und frhgeschichtlicher Zeit. Untersuchungen zu Grabraub und haugbrot in Mittel- und Nordeuropa,Gttingen 1978, s. 913.


7/33

jej znme z kontinentln Evropy za Merovejc (5.8. stol.), kde napklad na pohebitiv Junkersdorfu (dnes soust Kolna n. R.) zstalo pouze 4 % hrob neporuench a ne-sporn narueno bylo tm 87 % hrob, a to zhy po pohben.18 Pesn clen vkopy

se zamovaly na oblast hlavy, kde se daly oekvat nejcennj perky.Nic srovnatelnho vak na starm Severu nenajdeme. Velk pohebit z doby vikin-sk vykazuj velmi mlo ppad vloupn. Z 1080 prozkoumanch hrob v Birce19 byloprokazateln naruench pouze 19, z nich navc dv tetiny ukrvaly ehov poheb,k nmu se nepikldaly nesplen cennosti.20 Tyto hroby byly patrn vybrny zcela na-hodile bez znalosti jejich obsahu, co svd pro zaazen vloupn do doby novovku.Capelle shledv v tchto vniknutch vliv vlny zjmu o antikvrn poklady v druh polo-vin 19. stol., kter nejvce postihla bohat vybaven hroby na Gotlandu.21 O dnmz tamnch hrob se ned najisto ci, e byl vyloupen v dob vikinsk.

Trochu jinak to vypad s vraznmi mohylami. Za povimnut stoj, e prv nejv-znamnj bohat vybaven mohylov hroby (Oseberg, Gokstad, Ladby, Borre, rby)


18 Torsten Capelle: Grabraub im wikingischen Norden, in: H. Jankuhn Hrsg.,Zum Grabfrevel in vor- und frh-geschichtlicher Zeit. Untersuchungen zu Grabraub und haugbrot in Mittel- und Nordeuropa, Gttingen 1978,s. 197.19 Pohebit obsahuje jak mohyly (nadpolovin vtina), tak ploch hroby. Oba typy obsahuj jak kreman, takinhuman pohby, nkdy i oboj v jedinm tvaru (celkem 40 mohyl), kdy sekundrn bylo piloen kost. Tytozsahy se nepotaj mezi naruen hrobu. Srov. Anne-Sofie Grslund: Burial Customs. A study of the Graves onBjrk, Stockholm 1980, s. 64.20 Srov. YnglSVIII.21 Capelle: Grabraub im wikingischen Norden, s. 201.

Obr. 3. Takzvan mohyly Yngling (6. stol., doba vendelsk) ve Star Uppsale platily tradin za vzorovmohyly pro velkolep knec pohby doby vikinsk. Pohled od JZ, 1923.Fig. 3. The socalled mounds of the Ynglings (6th century, the Vendel Age) in Old Uppsala were traditionallytaken as models for the monumental princely burial mounds built in the Viking Age. Seen from SW, 1923.


8/33

byly v minulosti ji vyloupeny. Pamtka na mimodn luxusn pohby v lidovm povdo-m petrvvala dlouho a takov mohyly pak sotva unikly pozornosti lupi, jejich clembyly zbran, perky, obecn kovy.

Zvltn skupinu tvo mohyly, z nich byly krom cennost odstranny i ostatky mrt-vho. Nemme na mysli hroby, u nich z nezjitnch dvod pozstatky mrtvch zcelachyb, a proto bvaj vykldny bu jako kenotafy, nebo jako hroby stavn pro vldce,kte nakonec zemeli pli daleko, ne aby tam mohli spoinout. U tchto zhadnchppad vak asto zstalo v hrob pr mench kstek, kter patrn odpadly od kostry pi

jejm odnen. Jako vysvtlen se nabzej dv interpretace, podloen literrn.Za prv, kesansky motivovan peloen pedka do posvcen pdy. Sem podle veho

spad slavn severn mohyla z Jellingu, kde ml leet krl Gorm, dokud jej poktn synHarald Modrozub (vldl piblin 960985) nepesunul, a to pravdpodobn do katedrlyv Roskilde.22 Druh varianta rezonuje s nam hlavnm tmatem, nicmn spov na irchdohadech a nen historicky prokazateln mohlo se v tchto ppadech jednat o technikueliminace nebezpenho revenanta, kterou opakovan dokumentuj sgy. Pokud se mrtvvracel na svt a kodil ivm, bylo nutn split jeho tlesn pozstatky.

Otzkou vak zstv, kam zaadit slavn lodn hroby z Osebergu a Gokstadu, kterbyly vyloupeny, vznamn ponieny a tla odnesena, mohyly vak zstaly zachovny a po-skytly archeologm stle jet mnoho cennch pedmt.23 Oba ppady jsou pozstatkyvznamnch hrob, kter patily vysoce postavenm lidem, ale s jejich ostatky bylo nalo-


22 Nap. Else Roesdahl: Princely Burial in Scandinavia at the Time of the Conversion, in: C. B. Kendall P. S. Wellseds., Voyage to the Otherworld. The Legacy of Sutton Hoo, Minneapolis 1992, s. 160 nn. Dobrm doklademo snaze pozstalch alespo po smrti obrtit zemelho k Bohu jsou runov pamten kameny, na nich se peBh bu milostiv jeho dui vc, ne si sm zaslouil. Viz Anne-Sofie Grslund:Arkeologi som klla fr religions-vetenskap. Ngra reflektioner om hur gravmaterialet frn vikingatiden kan anvndas, in: J. P. Schjdt ed.,Myteog ritual i det frkristen norden, Odense 1994, s. 142.23 Zdoben pedmty ze deva jako sn, skky, luny, dle jezdeck poteby, ndob a textilie.

Obr. 4. Heroizace minulosti:vlastenci z Gtskho spolku

v 19. stol. opvovali dvn gt-sk koeny vdsk kultury.Fig. 4. Heroizing the past: thepatriotic Gothic league laudedthe ancient gothic roots ofSwedish culture in the 19th

century.


9/33

eno bez petky cty. Jet mn cty bychom jim prokzali, kdybychom v nich spatovalipklady likvidace revenant.24 V osebersk lodi byla pravdpodobn pohbena urozenena se svou otrokyn, jak vyplv ze zbytk koster a z charakteru pedmt (vybavendomcnosti, textilie, tapiserie). Nicmn dn doklady o enskch revenantech, kterby bylo poteba znekodnit, v literatue nenajdeme.25 Ponkud stzlivj vysvtlen bymohlo bt, e k vloupn dolo za elem zskn cennho pedmtu (snad vznamnhopro cel rod) a zrove znemonn dalho pouvn (rodov kontinuity) mohyly jejmpokozenm a znienm ostatk.26

2.4. Loupen poklad

Proniknut do mohyly se ve starosevertin oznaovalo slovem haugbrot, doslova pro-lomen mohyly. Pestoe pevldajcm motivem bylo zskat poklady ukryt uvnit, totoslovo neobsahuje morln hodnocen ve smyslu krde. Nicmn pro nedostatek eskch

ekvivalent budeme pouvat bu pojmu vyloupen mohyly, nebo pmo pvodnhohaugbrot.

Z pohledu prva podle nejstarch pohanskch zkonk se ale mohl haugbrotsnadnostt pestupkem, a to kdy k vykopvn pohbench poklad (haugf) dochzelo bez svo-len vlastnka pozemku.27 V takovm ppad majetek nepatil tomu, kdo jej vykopal, aletomu, komu patila zem. Podle zemskho zkonku krle Magnse Zkonodrce musnaruitel navc jet zaplatit pokutu za pokozen zem.

V islandskm zkonku ed husa (Grgs) se nemluv pmo o pokladech z mohyl(haugf), ale o zakopanch cennostech pochzejcch nejspe z krde. Nlezce muspedmty ukzat na Altingu, aby se zjistilo, pvodn byly, protoe nadle nleely ono-mu rodu. Vybaven islandskch hrob ostatn nebvalo valn, jak vyplv z pouhch 250hrob z doby vikinsk nalezench na Islandu.28

Realistick literrn podn Knihy o zboru zem29 pznan popisuje haugbrotovouscnu z Irska (typicky za hranicemi domova, protoe na dalek cest se takov vci mo-hou stt snadno) ist materialisticky, bez mrtvch: Leifr zskv poklady v podzemnmobydl (jar/hs) a po zpase s muem, kter tam bydl, si odn me a mnoh dal cen-nosti. Odpovdajcm dajem by mohly bt popisy z irskch anl, v nich se k r. 863a 874 uvd, e Sevean hromadn plenili hroby.30

Nicmn zisk pedmtu z mohyly je nerozlun spjat s mrtvm, kter byl do mohylys pokladem uloen. V Kesanskm zkonku snmu v Gule se mezi tkmi provinnmi


24 Jak navrhoval Anton Wilhelm Brgger: Oseberggraven Haugbrotet, in: Viking 9 (1945), s. 144.25 Jedin ppad revenantky je rgunna ze Sgy o lidech z Eyru, jej ppad je ovem specifick tm, e zasa-

huje pi pevozu na kesansk hbitov, tedy jet ped uloenm do hrobu, a jej aktivita nen ohroujc. Srov.Kjartan G. Ottson: Fr/rundur Eyrbyggju, Reykjavk 1983.26 Capelle: Grabraub im wikingischen Norden, s. 207.27 Heinrich Beck:Haugbrot im Altnordischen, in: H. Jankuhn Hrsg.,Zum Grabfrevel in vor- und frhgeschichtli-cher Zeit. Untersuchungen zu Grabraub und haugbrot in Mittel- und Nordeuropa, Gttingen 1978, s. 213.28 Ibidem.29Ldn I, s. 41.30 Beck:Haugbrot im Altnordischen, s. 219; Jonas Wellendorf,Haugbrot i norrn litteratur og omegn, Bergen2002 (nepubl. disertace), s. 127.


10/33

vypotv trest pro ty, kdo se pokouej hledat v mohylch majetek nebo jinm zpsobemnabvat vdn, jako i ty, kdo se pokouej probouzet mrtv (draugar) nebo obyvatelemohyl (haugbar).31 Naruuje se zde z kesanskho hlediska nikoli majetkov prvo,ale nboensky dan oddlen svta mrtvch a ivch32 tedy oddlen, kter ve staro-severskch pedstavch nenajdeme.33

2.5. iv mrtv

Ve ve uveden citaci ze zkonku se pouvaj pro potenciln neklidn mrtv dvz celkem t slov, s nimi se setkvme jak v rodovch sgch, tak v sgch o dvnovku.Pestoe jsou si oznaen pomrn blzk, nememe si na zklad jejich relativn dkhovskytu bt jisti mrou jejich zamnitelnosti.34 Jsou to:aptrganga oznaen aptrganga (var. aptrgangr36) je sloen z aptrzpt, znovu a gan-ga/gangrchze, znamen tedy pmo revenantstv. Vskyt tohoto termnu je astj-

v rodovch sgch ne v sgch o dvnovku. Pouze dvakrt nachzme sloeninu promue, kter se navrtil, aptrgonguma/r.draugr slovo draugr35 (pl. draugar) je nejbnjm oznaenm neklidnch mrtvch,kte se vracej na svt a ij svj druh ivot s plnou volnost pohybu, navc nezvislena proveden a typu pohbu.haugbi vcn vraz haugbi (pl. haugbar), obyvatel mohyly, se nicmn ve vtinppad pouv synonymicky ke slovu draugr, pokud se iv setkv s mrtvm v mohyle.Logicky se toto oznaen pouv pro ty revenanty, kte jsou spjati s konkrtn mohylou,od n se pli nevzdaluj, pokud vbec.

Neopomenutelnm faktem je rovn to, e v pevn vtin pramennch text se ne-vyskytuj tato generick oznaen, ale neklidn mrtv je oznaovn vlastnm jmnem37 co jist souvis se skutenost, e se (zvl v rodovch sgch) jedn o zcela konkrtn,


31 () eir skuli fe i haugum finna, da a/ra leidda nokors uisir uer/a. Sua oc eir er freista draugha uppat ueckia da haughbua. VizNGL II, s. 326.32 Beck:Haugbrot im Altnordischen, s. 215.33 Aron J. Gurevi: Kategorie stedovk kultury, Praha 1978, s. 79.34 Nap. Nora Chadwick ve sv studii oba termny ztotouje. Pestoe v nzvu lnku pouila slova ghost, hnedzkraje upesuje, e seversk duch rozhodn nen nehmotn pzrak, ale sp nadlidskou silou vybaven oivlmrtvola, animated corpse (Nora Kershaw Chadwick:Norse Ghosts. A Study in the Draugr and the Haugbi,in: Folklore 57 (1946), s. 50).35 Toto slovo m ponkud komplikovanou a nejasnou etymologii, take se tko d peloit. Ve star severoger-mnsk jazykov vrstv, doloen v nejstarch skaldskch bsnch, existuje homonymum draugruvan v kennin-zch pro vlenka, je se tradin vykldalo jako strom, kmen. Jak ale upozornil Gustav Neckel a dkladnou

studi podloil John Lindow, v tto souvislosti znamenalo slovo draugrlen vlen druiny, kter se pozdjistaroseversky nazvala drtt(z *drjga). Pestoe by bylo lkav pohlet na draugy v mohylch jako na vrndruinky ivch, Lindow pro vznam neklidn mrtv (a straidlo v modern islandtin) udv etymologiiz *draugaz s indoevropskm koenem *dhreugh- oklamat, zranit. Postupn pestal bt star vznam srozumi-teln a populrn straidla jej zcela vytlaila z povdom. Srov. Gustav Neckel:Altnordisch draugr in Mannken-ningar, in:Beitrge zur Geschichte der deutschen Sprache und Literatur39 (1914); John Lindow: Comitatus,Individual and Honor. Studies in North Germanic Institutional Vocabulary, Berkeley Los Angeles London 1976.36 M jen jeden doklad: GrLXXVIII.37 V celm korpusu staroseversk prozaick literatury se setkme pouze s 20 vskyty slova aptrganga, 16 vskytyslova draugra 5 vskyty slova haugbi, pestoe pbh o psoben mrtvch existuje mnohem vc.


11/33

znm, nedvno zemel lidi. Tento rys vak nechyb ani v sgch legendrnch a ilustrujeprizma, kterm byly takov postavy vnmny ne jako bezejmenn monstra, ale jako kon-krtn osoby.

Zde se budeme dret zu co nejbliho textovm pramenm a neklidnho mrtvhonazvat tm termnem, kter pouv zmiovan text. K dispozici mme rovn modernoznaen revenant, kter pouijeme v obecnch ppadech a v mstech, kde nelze s jistotoupout dn z originlnch oznaen, pestoe koncept revenantsv neodpovd pesn se-verskm pedstavm.

2.6. Korporalita skandinvskch revenant

Jeden z nejtypitejch, takka distinktivnch rys staroseverskch revenant a to na-p vemi sgovmi nry je to, e jsou tlesn. Nejedn se tedy o elestc stny, jakpotkvme v homrovskm Hdu, nebo netlesn pzraky, jak se v lidovch pbzch

Evropy zjevuj pbuznm nebo pocestnm, ale o hmatateln bytosti ne nepodobn ivmlidem. Jejich vzhled je nicmn asto promnn, na mrtvch jsou bu patrn znmkyrozkladu, posmrtnho ernn nebo dokonce zrdn promny do nelidskch podob. Ve svtlesnosti jsou fyzicky konfrontovateln (co se v sgch asto dje) a konen i zniiteln.Strach z tto druh smrti je dleitm prvkem jejich psychologie a hrdinov sg jejnevhaj vyuvat.38

Dva zkladn druhy revenant lze rozliit podle jednoho ze zkladnch kritri na ty,kte obvaj mohylu (zmnn haugbar) a jen zdka ji opoutj, a na ty, kte se toulajvoln krajinou a ds obyvatelstvo. Prvn druh nemrtvch se vyskytuje pevn na konti-nent, tj. v Norsku a vdsku, kterto zem maj dlouhou tradici mohylovch pohebis jejich starodvnmi obyvateli, zatmco druh voln se pohybujcch draugje typick proIsland, kter byl kolonizovn a v 9. stolet. Fakt niho potu mohyl na Islandu pirozen

stanovuje i snen vskyt mohylovch scn pro sgy o Islananech, co je kompenzov-no daleko etnjmi literrnmi scnami toulavch revenant, kte vak, nemajce mohy-lu, nejsou pedmtem naeho pojednn. Rozdl mezi toulavm a mohylovm revenantemale zdaleka nen ernobl, nebo obyvatel mohyly z n me vychzet takovm je nap.i ne charakterizovan rlfr.

3. Rodov sgy

Zatmco materiln doklady nevykazuj ve zkouman dob vikinsk nadstandardn nvtvymohyl, ba spe naopak, literrn doklady oplvaj revenantstvm v nebval me. Scny

setkn s revenanty nejsou zdaleka omezen jen na tzv. sgy o dvnovku (fornaldarso

gur),pro n je typick zven mra fantastickch prvk. Revenanty oplvaj i sgy, kter by-chom mohli nazvat vypravsky stzlivmi sgy rodov (zvan t sgy o Islananech,

slendingasogur).


38 Strach z druh smrti akcentuje Chester Gould a dokld ho na ad ppad, kde vyplv z kontextu, nicm-n nen coby koncept explicitn, srov. Chester N. Gould: They Who Await the Second Death. A Study in the Ice-landic Romantic Sagas, in: Scandinavian Studies 9 (19261927), s. 182185.


12/33

Sgy o Islananech popisuj obvykle udlosti spjat s osdlovnm Islandu a nslednivot vznanch rod i jednotlivc, vztahuj se tedy vesms k 10.11. stolet. Vychzejz stn tradice a byly zapisovny relativn nedlouho pot, co se odehrly vyprvn dje(piblin ve 12.14. stol.). Styl tchto sg je pomrn stroh, neodbouje od hlavnchudlost podvanch co mon objektivn, bez zabhn k vnitnmu svtu postav, a sou-sted se na pesn uchovn rodovch genealogi, kter mly tehdy zsadn dleitost.Postavy jsou zasazeny do kadodennosti a jednaj podle sv individuln, netypizovanvle, o n se obvykle nic nesdluje. Pestoe nesou i zjevn literrn rysy a nejsou v pra-vm slova smyslu historicky vrn, jsou do znan mry brny jako historick svdectvo skutenm ivot a skutench udlostech tehdejch lid. Kadopdn to, co se v nichodehrv, byly vci pro tehdej tene a posluchae uviteln, reln.

Prv v tomto druhu sg vytv setkn s revenanty jeden z nejastjch nadpiroze-nch jev (tch je v nich ovem mnohem mn ne v sgch legendrnch). Vzhledem

k tomu, e rodov sgy byly psny tak, e si uchovaly dojem realistinosti a historicity,musme usuzovat, e tematika duch a nemrtvch nepatila ve Skandinvii 11.14. stol.k nmtm neuvitelnch zzranch vyprvn, ale byla povaovna za tm kado-denn soust ivota. Zpsob podn, kterm je tento literrn topos ztvrovn, se sa-mozejm li nap nrovmi druhy (ve srovnn s legendrnmi sgami), nicmn n-kter prvky zstvaj ve vtin ppad zachovny nebo prochzej jen minimlnvariac.

3.1. rlfr Kulhavec

Jako pklad osobnosti, kter v sob integruje vlastnosti mohylovho i toulavho reve-nanta, poslou ppad rlfa Bgifta (Kulhavce) ze Sgy o lidech z Eyru.

rlfr nhle zaal strnout a jeho u tak nepli laskav chovn zskalo vyloen

zlostnou povahu. Na sklonku ivota jen pletichail s clem kodit. Jeho syn Arnkell se pokou-el otcovy sklony mrnit. Jednoho veera39 rlfr dorazil dom ve patn nlad, odmtlveei, usadil se do kesla a sed v nm zemel. Vechny pi pohledu na nj obela hrza.40

Ihned byl pivoln jeho syn Arnkell. Jeho jednn je zajmavm svdectvm: Arnkell ve-chny varoval, aby se nepibliovali k mrtvmu zepedu, a sm se piplil ke keslu z opa-n strany. Teprve pot, co mrtvmu zatlail oi (a ten tak nemohl nikomu pohldnout doo) ho pozptku vythl z kesla, k emu musel napnout vechny sly.41 rlfovi pakovzal hlavu tkem, nechal vyrazit dru ve zdi domu42 a tudy ho vynesl. Pak ho naloili


39Eb XXXIIIXXXIV.40 Zajmav je v tomto bod obraz mrtvho v kesle, tolik typick pro haugbar, kte sed v mohyle na svm

pohebnm trn. Instinktivn ds z hav nehybnosti sedcho mrtvho je dokonale zroen nap. v Sze o Gret-tim, GrXVIII, viz ne.41 Postupoval tedy navlas stejn, jako Egill v ppad svho otce Skallagrma (Eg LXI): Skallagrmr zemel rov-n v kesle. Egill byl povoln, vythl otce pozptku z kesla, nechal ho vynst otvorem vyraenm ve zdi a po-hbt do mohyly. O Skallagrmovi se nicmn nek, e by vil vc ne obyejn, a po smrti leel v pokoji. Nazklad tto paralely tedy vidme, e je-li vle mrtvho dost siln, ani peliv proveden ritul jeho nvratu ne-zabrn.42 Zde konstatujeme velmi zvltn shodu s typickmi rysy vloupn se do mohyly (viz ne) hrdina se tamdostv probouranou drou a uvnit sed mrtv na kesle. Nejedn se v tomto ppad o jakousi anticipaci neboinverzi? V ppad rlfa i Skallagrma jsou ptomny oba prvky narz.


13/33

na san a s velkou nmahou odvezli na msto pohben. Jakmile Arnkell odeel po techdnech dom, rlfr zaal se svm nonm bsnnm.

Detail tkajcch se rolfova dn je mnoho, ale zmime alespo ty hlavn: zabjeldobytek; ptci, kte usedli na jeho mohylu, padli mrtv; zabil paste, kter nato zernaljak uhel. S oblibou za noc jezdil po stechch. Cel okol bylo zasaeno jeho bsnnm,krom Arnkelovch pozemk. Ten se rozhodl pohbt rlfa jinam. Kdy odkryli jehotlo, zjistili, e nen rozloen a na tvi m zl vraz. Mrtvola byla jet t ne prve.Vybudovali na jist skle mohutnou mohylu s vysokmi stnami a tam ho uloili. Pak bylod nj klid, dokud Arnkell il.43

Kdy Arnkell zemel, ohlsil se nvrat drauga tm, e pi jedn pleitosti uchvtil orelovckho psa a odnesl ho pod jeho mohylu. Mstn hlava jmnem roddr rozhodl, erevenant mus bt znien. Oteveli tedy mohylu a spatili toto: draugrbyl nezetlel a vy-padal jako troll, barvu ml (modro)ernou jako Hel44 a byl nafoukl do velikosti bka.

Nedalo se s nm hnout a z mohyly tlo vyprostili a pomoc pky. Na behu moe ho paksplili, ovem vtr roznesl popel po okol. Hned po nvratu z msta ehu se roddr dozv,e jedna z krav si zlomila nohu.45 Krva se uzdrav a chod se pst na beh, kde le draugvpopel. Lid ji vdaj s neznmm edm bkem.46 Brzy pivede na svt velkho krsnhobka a pot pojde. Bk dostane jmno Glsi (Leskl).47 Glsi rychle vyroste a stane seagresivnm. Jednoho dne ho posedne bs a roddr se mu postav s ty. Glsi je ale po-sedl, rodda zabije a sm se utop v bain. Tm tak kon rlfova zlovle.

Mezi podstatnmi rysy meme vytknout vzhled drauga: mrtv je nerozloen, ern,vypad zlovoln, jako troll, nesmrn tk a velk. Zd se, e bhem let vechny tyto rysyzesiluj. Jeho vskyt se omezuje pedevm na non hodiny. V ppadech jinch draugvidme, e aktivita zesiluje v zim a utich pes lto.48 Revenant na sebe dovede brt podo-bu zvat orel, bk. A konen je schopen reinkarnace, a to do podoby zvete. Nicmn

nen mon rozhodnout, zda bk Glsi byl skuten reinkarnovanm rlfem, nebo spjen prodlouenm jeho posmrtn zlovle. Fyzickou reinkarnaci naznauje fakt, e krva seotelila po slzn popela mrtvho.49 Pozoruhodnm rysem je i zmnn nebezpen pohled


43Eb LXIII.44 Stsev. blr sem hel; V tomto obratu se na jedn stran mrtv spojuje s mytologickm obrazem severskhozsvt (Hel) a souasn s barvou blr, kter sice etymologicky souvis se slovy pro modrou barvu v pbuznchjazycch (angl. blue, nm. blau atd.), ale ve star severtin zna barvy na pomez ern a modr. Vraz blr/blise asto vyskytuje ve spojitosti s mrtvmi a zsvtm.45Draugrml zaiva pjm Bgiftr, tedy Kulhavec, krva je tedy nyn tak Kulhavec.46 Bk je tedy v jistm smylu podobnm projevem nebo znamenm vle mrtvho, jako v pedchozm ppad orel.Oboj je zjevn jeho reprezentac. Bk byl ed, co je barva, kter pedstavuje obvykle pzranost nebo nadpi-

rozenost. dinv osminoh o je rovn ed.47 roddova slep chva sly jeho buen, otese se strachy a ekne:

etta eru trolls lti en eigi annars kvikindis og Tohle je njak troll, a ne zve. Myslm, egeri

/

svo vel, skeri/

vbei/

u essa. udlte nejlp, kdy tu potvoru podeete.

Povimnme si uvedenho vrazu troll, kter potvrzuje nvaznost nebo pmo totonost revenant a troll. roddrvak na jej slova ned, protoe zve vypad jako skuten vzcn kus.48 Nap. Glmr v GrXXXIII: Kdy slunce nejdle svtilo, pestalo ponkud strait.49 V tomto motivu se rovn projevuje rozen folklorn syet, kdy ena pone spolknutm hmyzu nebo snde-nm plodu.


14/33

v och,50 kter je pojednn s velkm drazem v Sze o Grettim.51 Z hlediska typologie jetento rys vjimen v tom, e se objevuje ihned po smrti a provz ho rituln tabu. Jehoporuen v ppad Grettiho obn celoivotn trauma.52

Pro ppad rlfa Kulhavce je tak typick trvajc a nezniiteln vle revenanta(kter v tomto ppad in zadost naemu termnu).53 Navzdory tomu, e je s nm po smrtinaloeno se v opatrnost a navzdory pozdjmu pemstn hrobu jeho dn pokrau-je. Jeho vle nepek jen prvn smrt, ale dokonce i smrt druhou pln splen ostatk.Prv nezastavitelnost nemrtv vle je to, co tvo jdro dsivosti tohoto pbhu.

3.2. Gunnarr

Neklidn mrtv nen vdy jen bestiln neptel a kdce lid a majetku. Me projevo-vat i pozitivn rysy. Nsledujc scna ze Sgy o Njlovi pedstavuje zjeven, kter mlopm vliv na nsledn udlosti v pbhu.

Staten a spravedliv Gunnarr je jednou z centrlnch postav tto sgy. Dav ozbroje-nch spiklenc ho obklil v jeho dom a on sm se jim dlouhou dobu brnil, ne podlehlpesile. Nedlouho pot li kolem Gunnarovy mohyly pasti:Zdlo se jim, e Gunnarr jevesel a recituje v mohyle.54 Gunnarova matka Rannveig d vdt moudrmu Njlovi,Gunnarovu pteli, kter vyle k mohyle svho syna Skarphe/ina a Gunnarova syna Hogni-ho, a ti doraz v noci na msto uren. Jasn svt msc, jej obas zakryje mrak, a mohylase zd oteven. Gunnarr hled do msce a zd se vesel. V mohyle planou tyi plameny,kter nevrhaj stn. Gunnarr pron vere: Pravil drce dar, / dobr Hognv otec, / v bojibeznadjnm / kdy se brnit musil, / radji e ranou / v boji padne rznou, / nikdy nikomuvak / v boji neustoup, / v boji neustoup.55

Nato se mohyla uzave. Siln efekt, kter m toto zjeven na oba nvtvnky, vede k je-jich nslednmu rozhodnut pomstt Gunnarovu smrt stj co stj. Zjeven nepomstnho

mrtvho je pomrn klasick obraz i mimo Skandinvii, co je vak vjimen, je jehoopakovan zmiovan veselost (ktr). Pro je tak vesel? Vsteinn lason56 navrhuje jakoodpov to, e Gunnarr ct (na rozdl od Hamletova otce, jeho zjeven scna pipomn)jistotu, e bude pomstn. Gunnarr m nakonec vechny dvody bt astnm mrtvm,protoe il ivot hrdiny a zemel hrdinskou smrt.

Mrtv tedy nebyli vnmni ani zdaleka jen jako nebezpe a svzel. Zvltnost tohotosetkn je rovn to, e vposled nejde o setkn: strana ivch a strana mrtvch nenavouoboustrann kontakt. Gunnarr rovn nesdl zrdn tlesn rysy zlch draug a na rozdl


50 Souvis s fenomnem zlho oka, co je celosvtov rozen folklorn motiv (Alan Dundes: The Evil Eye.A Folklore Casebook, London 1981). Zl oko obyejn uhrane, tj. pivod netst i zl osud.

51 GrXXXIII: Tsn ped tm, ne Grettir pivod revenantu Glmovi druhou smrt, mu pohldne do o a sou-asn vyslechne jeho kletbu.52 Dmonick Glmr pmo k: A stle bude vidt m oi, jak je te vid.53 Shodou okolnost je prv rlfr jednm z doloench ppad, kde se v textu vyskytuje oznaen aptrganga,tedy synonymum k revenantstv.54Nj LXXVIII.55 Peklad tto sloky ze Sgy o Njlovi: Ladislav Heger: Staroislandsk sgy, Praha 1965, s. 420421.56 Vsteinn lason: The Un/Grateful Dead From Baldr to Bgiftr, in: M. Clunies Ross ed., Old Norse Myths,Literature and Society, Odense 2003, s. 160n.


15/33

od nich se projevuje verbln, a to pmo poezi.57 Tento rys se uke jako typick i propozitivn revenanty ze sg legendrnch. Krom spojen mohyl s poezi zde vyvstvtak dleit motiv, e mrtv m zjem na tom, aby zleitosti tkajc se jeho rodu bylynleit oeteny.

3.3. Grettir a Krr

Grettir je centrln postavou jedn z nejmladch sg o Islananech. Vzhledem k tomu,e vkus publika se promoval, maj mlad sgy sklon obsahovat vt mnostv nadpi-

rozench prvk. V Sze o Grettim se nachz jeden z nejklasitjch pklad vykradenmohyly (tzv. haugbrot) a stetu s jejm obyvatelem, co je motiv jinak specifick zvltpro legendrn sgy, v rodovch sgch ojedinl.

Grettir jednoho dne za statkem svho ptele Au/una uvid jasn plameny. Uke se, eje to tzv. mohylov plamen (haugaeldr), kter se pravideln za noc vyskytuje v jejich blz-kosti. Grettir coby Islanan mohyly nezn a prohls: U ns na Islandu by se eklo, kdybynkdo uzel nco podobnho, e ohe vychz z pokladu.58 Au/unn mu sdl, e v mohy-le je Krr Star, otec mstnho farme orfina, kter strail po okol takovm zpsobem,e odehnal vechny krom tch, nad nimi jeho syn dr svou ruku. Pes Au/unovy protes-ty se Grettir prokope do mohyly a nech se tam spustit po provaze. Jen hmatem zjist, e nazemi je mnoho poklad, avak na kesle uprosted sed njak lovk. Kdy chce Grettirodejt s pokladem, haugbi se na nj vrhne. Nato se rozpoutal dlouh zpas. Au/unn se

vyds zvuky boje a prchne. Grettir pak utne svm rodovm meem Jokulsnautem nep-teli hlavu a polo mu ji k zadku.

rlfr a Krr maj to spolen, e sdl v mohyle, zrove ale stra po celm kraji.V obou ppadech existuje vztah mezi otcem a synem: otec-revenant svm dnm synu


57 Akoliv podobnost s typickmi draugyje mn, zachovna je ptomnost ohn, tebae nen na mohyle, alev mohyle.58 GrXVIII.

Obr. 5. Vyproovn po-hebn lodi v Osebergu

z mohyly, rok 1904. Mohy-la byla pvodn vysok5 m, lo mila 22 m.Fig. 5. Excavation of theship burial from the Ose-berg mound in 1904. Themound was originally 5 mhigh, the ship inside mea-sured 22 m.


16/33

nijak nekod, ba v ppad orfina mu Krr zajist cel ostrov, protoe vyene vechny

ostatn. Grettiho motivace k vloupn (dvodem m bt prost zvdavost) odpovd tjeho nemluvn a zrove exhibicionistick osobnosti. Povimnme si rovn vskytumohylovho ohn, kter se v ppad rlfa nevyskytoval, protoe v jeho mohyle nebyldn poklad.59

Grettir, kter se na svch cestch opakovan setkv s rznmi projevy svta mrtvch,je sm o sob prapodivn postava. Russel Poole vyzdvihuje jeho komponovanou mnoha-fasetovou osobnost, kter m v sob cosi z /ina, ra, Lokiho i obr.60 Grettir se chovextrmnji, ne je lidem tehdej doby dovoleno je ivoucm excesem; jeho nad- i snadne-lidsk chovn m v sob nco jinosvtskho, psob nepatin jako kdyby nkterz atavistickch hrdin germnskch legend nebo vikinskch njezd zas krel svtem.61

Nutn se stv v novm, relativn klidnm a domestikovanm svt islandsk demokra-cie psancem a tragickou postavou. Paradoxn je Grettir zrove jakmsi velkm trauma-

tizovanm dttem, co je zdraznno jeho exhibicionismem, strachem ze tmy a vztahem,kter m s matkou a jinmi mateskmi postavami. Jeho dobrodrustv tak v sob majnavzdory jejich vnosti nco z dtskch her a fantazi osamlho chlapce, co je na druhstran pibliuje ke klasick folklorn form, jejm protagonistou je hloup Honza vesvt zzrak a dosplch.

3.4. Mohyly v rodovch sgch

Ne pejdeme k cel ad mohylovch scn v legendrnch sgch, shrme si, co uk-zaly rodov sgy: i ppady setkn s nadpirozenmi bytostmi l prostm, nekrlenmjazykem, s dikc, kterou bychom popisovali obyejn svtsk innosti. Grettiho nvtvamohyly i dal jeho fantastick dobrodrustv jsou popsna se stejnm klidem a vcnost,s jakou sga popisuje rozhovory na snmu nebo nmon cesty. S vjimkou ve popsan-ho Grettiho haugbrotu nenalezneme pli mnoho scn tohoto druhu. Dvody se nabzejti a navzjem se nevyluuj:

1. dvod faktick: Na Islandu se mohyl nachz mn, a tud pirozen nehraj takovouroli v lidsk pedstavivosti. Ob mohyly s pohdkovm bohatstvm jsou zleitost konti-nentu, v pbzch odehrvajcch se na ostrov nemaj co dlat.

2. dvod nrov: Rodov sgy erpaj z jinch inspiranch okruh, uchovvaj spepbhy zaloen na osobnch zitcch a folklorn tradici dsivch historek, take nap.v Sze o lidech z Eyru dochz k pln zplav revenant, jimi se stvaj lid podlehnuvneznm epidemii nebo lid, kte utonuli na moi. tos tchto pbh m bl k legendmo vamprech a utopencch.


59 Mohyla bez pokladu by mohla bt v ppad rlfa mon jednm z dvod spolupodlejcch se na vznikuneklidnho mrtvho.60 Russel Poole: Old Norse/Icelandic Myth in Relation to Grettis saga, in: 11th International Saga Conference,Sydney 2000.61 Nen od vci pipomenout, e Grettiho jmno se dv do souvislosti se jmnem Grendela, bestie zBowulfa.Samotn Sga o Grettim pak obsahuje adu shodnch prvk sBowulfem nejen paralely k Bowulfov vpravpod hladinu, ale i paralely k zvrenmu souboji s drakem v mohyle. Exkurs do anglosask literatury vak pe-sahuje zvolen tematick zbr, vce A. M. Arent:Heroic Pattern. Old Germanic Helmets, Beowulf and Grettissaga, in: E. C. Polom ed., Old Norse Literature and Mythology. A Symposium, Austin 1969, s. 13099.


17/33

3. dvod mytick: Jak jsme mohli pozorovat v ppad Sgy o Grettim, zven vlivmytickch vzor souvis s pozdnm datem vzniku, kdy narstala obliba fantasknch p-bh. Rodov sgy zashla mytizace jen minimln, narozdl od legendrnch sg. P-tomnost motivu haugbrotu a souboje s obyvatelem mohyly nem v realistickch lenchopodstatnn.

4. Legendrn sgy

Tma setkn s revenantem se v sgch o dvnovku62 dostv do astj a pevnj vazbys tmatem mohyl. K interpretaci tohoto motivu je teba vzt v potaz kontext jeho vskytua nrov zaazen korpusu sg o dvnovku. Toto oznaen (stsev.fornaldarsogur) bylototi pouito poprv pi vydn kompletn edice tchto pbh v r. 18291830 Carlem

Christianem Rafnem.63 V tradinm pojet se tyto sgy li od sg rodovch a krlovskchtm, e byly situovny do as ped kolonizac Islandu. Nicmn korpus obsahuje pb-hy lic se vrazn svm pvodem a stylem. Zatmco v minulosti byl pro badatele vztahk historii podstatnm klasifikanm mtkem, dnes bychom hodnotili sgy o dvnovkupedevm z hlediska stylovho a motivickho. Tm, e pojednvaj o udlostech o mno-ho stalet vzdlenjch ne sgy klasick, posiluje se fantaskn a mytologick sloka tex-tu: bu proto, e pro tehdej posluchae bylo snadnj uvit, e v dvnch hrdinskchdobch a na vzdlench mstech byly kouzeln artefakty, zzran krlovstv a soubojes draky mon, nebo proto, e tyto motivy stylov nleely vyprvnm tohoto druhu.Pedobrazem a zdrojem pro nejpvodnj ze sg o dvnovku byly toti hrdinsk psnz doby sthovn nrod a velkch kontinentlnch stet Germn s Huny a dalmietniky. Anne Holtsmark ve svm klasickm pspvku k tto otzce ukazuje, e jaksi

nznak pozdjho vvoje se vyskytuje ji v eddickch mytologickch a hrdinskch ps-nch, jejich centrln poetick pase jsou pro srozumitelnost doplovny prozaickmvodem a proklady.64 Zatmco poetick sloka byla fixovan, prza se mohla pi orlnperformanci libovoln zkracovat nebo doplovat o detaily a motivy podle pn vyprav-e a publika.

Mezi nejstar sgy o dvnovku, kter vznikly v pm nvaznosti na kontinentlnheroickou epiku, pat napklad znm Sga o Volsunzch (jej kontinentln varianta jePse o Nibelunzch) nebo Sga o Hervae. Mimo kategorii heroickch sg Rafn zaadildo korpusu i legendrn sgy, kter pojednvaj o hrdinskch vpravch viking do vzd-lench krajin a jejich kouzelnch dobrodrustvch (nap. Sga o povm Oddovi neboSga o Egilu a smundovi). Trend k fantasknmu je nejsilnj ve tet podkategorii tzv.pohdkovch sgch. Tyto sgy obsahuj sice obasn ryvek skuten star poezie ne-

bo heroick motiv, vtina jejich npln je ale z kategorie migranch folklornch syet,jejich adekvty najdeme v evropskch pohdkch, persk sbrce Pbhy tisce a jedn


62 Termny sgy o dvnovku a legendrn sgy povaujeme v rmci tohoto textu za zamniteln.63 Jnas Kristjnsson:Eddas and Sagas. Icelands Medieval Literature, Reykjavk 1988. Rafnv nzev nahradildvj oznaenfornsogur.64 Anne Holtsmark: Heroic Poetry and Legendary Sagas, in: Bibliography of Old Norse Icelandic Studies1965, s. 921.


18/33

noci, eckch hellnistickch romnech65 a v indickchDtakch.66 Vikint obchodn-ci a dobyvatel si fantaskn inspiraci pineli spolu s vzcnmi ltkami a pedmty zesvch vprav do Stedozemnho a ernho moe.67 Hranice mezi tmito temi podkate-goriemi uvnit sg o dvnovku nejsou ostr a nkter zdnliv transkulturn motivynavc nemusej bt nutn pejat, ale jen promnn pod vlivem jin obrazotvornosti.S vdomm komplexity tohoto sgovho nru (v nm se nejstar setkv s nejmladm,pvodn se zcela exotickm) je teba pistupovat ke scnm nvtvy mohyl a k nvrhmna jejich vklad.

4.1. Status nru ve sv dob a jeho loha

Obrtme-li se k dokladm, uke se jako pomrn signifikantn, e jedna z proslulchscn, v n je zmnn klasick haugbrot(vstup do mohyly), je zrove prvn zprva o st-n tradici sg o dvnovku. Tato skutenost je dobrou ilustrac spjatosti nru s konkrt-

nm motivem. Souasn se v ryvku i vten ilustruje paleta postoj, kter k legendr-nm sgm sami jejich posluchai zaujmali, a nm proto umouje zhodnotit socilna kulturn lohu a funkci nru.

Podle zprvy dochovan v Sze o Sturlunzch68 vyprvl na svatebn slavnosti, kterse konala v Reykjahlech na Islandu v lt 1119, jist Hrlfr ze Sklmarnesu Sgu o Hr-mundu Gripssonovi. Text explicitn zmiuje jeden jedin prvek dje tto sgy, a to pr-v vloupn do mohyly berserka rina (sag/i sogu fr haugbroti rins berserks).Sga se velmi zamlouvala i krli Sverrimu (11841202), kter prohlsil tyto lisgy(lygisogur)69 za nejzbavnj. Pes dehonestujc oznaen vak lid vypotvali svj ro-dokmen a k Hrmundu Gripssonovi, hrdinovi sgy. Autor rovn dodv, e zmnnvyprav sgy Hrlfr byl ve skutenosti tak jejm autorem.

Vidme zde jasn na jedn stran jistotu mnohch, e Hrmundr Gripsson byl relnou

osobou minulosti, na druh stran jasn vyjdenou pochybnost o pravdivosti dobrodru-stv, kter mu byla pipsna. Pvodn Sga o Hrmundu Gripssonovije ztracena, avakne k tomu dolo, byly na jejm zklad sloeny rmy (rmur)70 na Hrmunda Gripssona(tzv. Griplur). Na nich se zakld mlad varianta sgy, z n dnes meme erpat po-drobnosti o zmnnm haugbrotu.71

4.2. Vztah revenanta k nvtvnkovi mohyly

Ani v legendrnch sgch nen revenant vnmn pouze negativn. Existuj dva extrm-n ply neptelsk a ptelsk, mezi nimi ale i rzn pechodov formy. Vztah k revenan-tm nabv vrazn ambivalence: na jedn stran hroziv monstrum, na druh stran laska-v dobrodinec a inspirtor. Nam clem je ukzat, e tato ambivalence m hlubok smysl


65 Edith Marold: Fornaldarsaga und griechischer Roman, in: 5th International Saga Conference, Mnchen 1979.66 Marina Mundt:Zur Adaption orientalischer Bilder in der Fornaldarsogur Nordrlanda, Frankfurt a. M. 1993.67 Margaret Schlauch:Romance in Iceland, London 1934.68 orgils saga ok Hafli/a X, in: Stu.69 Tento termn zaveden Sverrim se obas dodnes pouv, ale je vymezen pro pozdn pohdkov sgy.70 Lidov epick poezie mladho data, kter se zan objevovat bhem 14. stolet.71 Kristjnsson:Eddas and Sagas.


19/33

a e pmo vyplv z uritch podmnek napklad z pokrevnho vztahu mezi hrdinoua revenantem nebo z charakteru a mysl samotnho revenanta. klu zaponeme nep-telskm setknm, jeho soust je souboj. Tento extrm je vrazn astj, snad proto,e hrdinsk men sil je pro posluchae sgy atraktivnjm tmatem ne poklidn rozho-vor. Zvr pehledu budou tvoit scny s revenanty naklonnmi ptelsky.

4.2.1. Neptelsk souboj v mohyle

V dochovan Sze o Hrmundu Gripssonovi se dozvdme, jak Hrmundr spolu s kr-lem lafem pistli na Hebridch a setkali se tam s farmem, kter nen pli astnz toho, e mu vlenci odhnj dobytek, a tak prohls, e vtm skutkem, ne mu brtivobyt, by bylo, kdyby se vloupali do nedalek mohyly. Na Hrmundovu otzku, kdov n le, odpov:

rinn, sem vann Valland ok var ar konungr, rinn, kter dobyl Gallii a byl tam krlem, byl vel-

berserkr mikill ok sterkr, fullr galdra, hann var settr km a silnm berserkem, mocnm v magii. Byl vsazen haug me/ sver/i, herkl/um ok f miklu [].72 do mohyly smeem, ve zbroji a s velkm bohatstvm [].

Zanedlouho vprava doraz k mohyle. Uvnit uvid sedt v kesle odpornho velkhoernho (blr) mue odnho ve zlat, kter fouk do ohn. Ostatn vhaj, zda maj vstou-pit, odvahu nakonec proke jedin Hrmundr, kter se nech do mohyly spustit na et-zu. V mohyle sejme ze zdi me a vyzve haugbiho na souboj. rinovi se do boje nechce,ale nakonec vyzve Hrmunda, aby se bili beze zbran. Pust se tedy do sebe (haugbito perostlmi nehty) a zpas dlouho do noci, piem se neustle astuj pohrdlivmivsmky. Hrmundr je zrann, ale nakonec sraz protivnka na zem. Tehdy rinn ekne:

N vannstu mik me/ r/um ok tkst sver/ mitt. Nyn jsi zskal mj me a potebuje mou radu.Lengi hefi ek lifat haugi mnum ok lafat f, en eigi Dlouho jsem il ve sv mohyle a popsal jsem se naer gott at tra gripum snum, tt g

/

ir ykki, svm bohatstv, ale nevzelo ztoho pokladu nic dobrho,

of mjok, ok aldri hefi ektlat, at , Mistilteinn, i kdy by sis myslel opak. Nikdy jsem nemyslel, e bysmitt g/a sver/, mundir ver/a mr til meins.73 uil Mistilteinn, mj dobr me, abys mi ukodil.

Pot Hrmundr utne haugbimujeho meem hlavu a tlo spl. Vzcn pedmty meMistilteinn, prsten a nhrdelnk si ponech, zatmco zlato rozd svm mum.

4.2.2. Opakovan motivy

V ppad rina se setkvme s klasickou formou vloupn do mohyly (haugbrot).V porovnn s vloupnm do mohyly Kra Starho ze Sgy o Grettim zjistme, e okol-nosti a prbh jsou tm toton. Kdy do souhrnu zapojme i dal podobn zprvy, lzevytknout tyto typick rysy:

a) hrdina nem k mohyle osobn vazbu, odke ho na ni domorodec (sedlk, past)

b) mohyla je za noc pokryta nebo obklopena mohylovm plamenem (haugaeldr), al-ternativn se ohe nachz uvnit

c) hrdinv doprovod projevuje strach a neochotu se k mohyle piblitd) do mohyly je obvykle teba se prokopat a prorazit stnu komory74


72Hrm III.73Hrm IV.74 Ne vak vdy v ne uvedench pkladech uvidme nap. vstup do mohyly ve snu nebo skrze arovn plameny.


20/33

e) do mohyly se sestupuje po provazef) v mohyle je odporn zpachg) mrtv (haugbi) v mohyle sed na trnu/kesleh) je ern (blr), velk a odporn, zrove je ale vyzdoben perkyi) v mohyle se nachzej poklady, asto proslul mee, prsteny apod.j) souboj zane a ve chvli, kdy chce hrdina opustit komoru s poklademk) hrdina s obyvatelem mohyly (haugbi) provozuje zpas beze zbran, revenant m

ohromnou slu75 a hrdina m co dlat, aby mu dokzal vzdorovatl) hrdinv doprovod je tak vyden zvuky nebo doprovodnmi jevy boje, e opust sv

stanovit76

m) hrdina revenanta peme a ten mu prorokuje nepjemnosti, nebo jej pmo proklejen) hrdina pouije vzcn me (asto nalezen v te mohyle) a utne haugbimu hlavuo) mrtv tlo spl

p) od mohyly si krom pokladu odn i proslulostJe samozejm, e ne vdy jsou ptomny vechny zmnn motivy, mj. i proto, e v n-kterch ppadech si specifick okolnosti pbhu vynucuj jejich zmnu nebo absenci.Napklad barvu haugbiho Kra ze Sgy o Grettim neznme jednodue proto, e se celsouboj odehrl po tm a po hmatu. Nkte mrtv jsou aktivnj a projevuj se (slovy) hnedzkraje, jin sed tie a do okamiku, kdy na lupie zato. Pesto je zkladn kostra rela-tivn pevn, tebae nkter poloky prochzej transformac.

Posledn bod je zsadn pro pochopen celho motivu haugbrotu. Hlavnm dvodem proscny tohoto typu je prokzn hrdinstv a zskn slvy, pestoe postavy samy vtinouuvdj jako svou motivaci zskn cennost. Ve struktue legendrnch sg bvaly jen jed-nm z ady hrdinskch kousk, jejich podstatou je konfrontace hrdiny s dmonickmneptelem a jeho porka. Revenant v tchto ppadech pln v zsad jen roli kdce, ne-

bezpe a pekky, na n hrdina me projevit svou slu i odvahu. Nicmn v jeho vtz-stv bv obsaen tak negativn osten.

4.2.3. Setkn pbuznch

Zajmavou variaci na tma nabz Sga o Hervae,77 v n tvo mohylov scna jdropbhu. Hervor se narod jako pohrobek a zdd nezkrotnou povahu svho otce berser-ka Anganta, kter padl a byl uloen do mohyly i se svm kouzelnm meem Tyrfingem.Me Tyrfingr, kter je stejn mocn jako proklet, hraje lohu rodov zbran Angantovchpotomk pedvan z generace na generaci.78 Sama Hervor vak tvo z musk ddinlinie vjimku, protoe je jedinm Angantovm potomkem, a mus tedy vyhovt nrokm


75 Pedstava mrtvho je asto spojovna s nadlidskou silou, pro ni dokonce existuje vraz heljar-afl, tj. slaHel(u).76 Ilustrativn pklad ze Sgy o Gongu-Hrlfovi ukazuje, e nap. bod l byl pmo vnmn jako topos, na nmse d stavt. Podvodnk Vilhjlmr v sze toti le o sv nvtv mohyly (k n se ani nepiblil a kterto kolpro nj splnil Hrlfr) a jeho le je prv poskldna z toho, co by mu kad uvil. Vilhjlmr fabuluje toto:Kdy jsem vstoupil do Hreggvi/ovy mohyly, ml (tj. Hrlfr) za kol dret mi lano. Ale jakmile uslyel nrazya dunn, vydsil se a utekl. (GHrXVI).77Hei/rIII.78 Ti jsou tedy jeho potomky doslova po mei.


21/33

kladenm obvykle na mue.79 V muskm obleen a ve zbroji cestuje pod jmnem Her-var/r, a dospje k ostrovu, kde se nachzej mohyly jejho otce a strc. Ostatn vikingo-v z lodn posdky se boj vystoupit na beh (rys c), lo opust samotn Hervor, kter pro-jevuje nezlomnou sebedvru. Na behu potk paste, kter j uke smr k mohylm(rys a), ale pokus se ji od cesty odradit. Mohyly planou dsivmi plameny (rys b), aleHervor se odebere bez mekn k mohyle svho otce, bud ho ze spnku mrtvch a ne-oblomn d vydn rodovho pokladu (rys i), k emu je Angantr vrcholn neochotn.Rozvine se dialog, jaksi slovn zpas (transformovan rys k), v nm Hervor mrtvmuotci vyhrouje, a ten se ve sv neochot zas uchl ke li, e me u sebe nem. S velkmvhnm nakonec zbra vyd, nicmn pou Hervaru, e zbra je proklet a nakonec pi-vod rodu zkzu (rys m).

Cel ada prvk se shoduje se zkladnm typem, zrove vak zde je nemlo odchylek.Prvn dleitou skutenost, kter odlin strukturuje setkn, je fakt, e se jedn o jedin

ppad v sgov literatue, kdy jeena tm, kdo zskv z mohyly poklad,80

druh typolo-gick rozdl oproti zkladnmu vzorci, spov v tom, e v ppad Hervary se nejedno nhodnho kolemjdoucho, kter se rozhodne z ir touhy po dobrodrustv konfrontovatobyvatele mohyly, ale o jeho pmho potomka.81 Pbuzensk vazba stoj za neptomnostrys j, k, n, o, kter pirozen miz spolu s tm, e se nejedn o agresivn stet. Duel seposouv z fyzick roviny na rovinu verbln a i v samotnm haugbim Angantovi vidmesvr dvou konfliktnch pirozenost coby haugbi lakotn ste svj poklad, avak cobyotec Hervary m zjem na tom, aby jeho rod pokraoval. Rodov zjem pev a otec ob-razn pedv v podob mee Hervae slu k udren rodu. Li se tedy i samotn dsledeknvtvy zatmco v ppad zkladnho vzorce jsou to poklady a slva, v ppad Herva-ry je to ddictv reprezentujc rodovou identitu. Tyrfingr je jako kad skuten me dvoj-sen a krom toho, e pin smrt, v tomto ppad funguje i jako nositel ivota rodu.

4.2.4. Psen brati

Dva mladci rn asmundr uzavou psen bratrstv a psahaj, e v ppad smrtijednoho se druh ujme pe o mrtvho, zajist mu mohylu s bohatou vbavou a strv s nmti dny v mohyle. Nedlouho pot rn skuten zeme a jeho druh vrn vypln jeho pn.Usad mrtvho v mohyle do kesla odnho v pln zbroji a nech do mohyly odvst t r-nova oblbenho kon, psa a sokola. Pak se usad v mohyle do kesla a nech ji zapeetit.

En ina fyrstu ntt reis rn af stlinum ok drap Prvn noci vstal rn ze svho kesla, zabil sokolahaukinn ok hundinn ok t hvrttveggja. A

/

ra ntt a psa a sndl je. Druh noci opt rn vstal, zabilst

/

rn upp ok drap hestinn ok sundra/

i ok tk kon a rozspal ho na kusy; zuby trhal velk kusy masa, tannagangi miklum ok t hestinn, sv at bl/fell take mu krev stkala po tvi. Nabdl smundovi,um kjapta honum. Bau

/

hann smundi til matar aby se pidal k jdlu, ale ten setrval v mlen. Tet


79 Koncept Hervary coby strukturlnho syna v genealogick linii pojednv souhrnn Carol Clover:MaidenWarriors and Other Sons, in:Journal of English and Germanic Philology, 85 (1986), s. 3549, a dv ji do spo-jitosti s genderovou transformac dochovanou v Albnii.80 Rozum se zskv bezprostedn. Ne budeme moci tento ppad srovnat s enami, kter obdr pokladz mohyly pes prostednka.81 Stoj za povimnut, e tma pbuzensk vazby se vyskytovalo vrazn ve vech tech ukzkch ze sgo Islananech.


22/33

me/ sr, en smundr ag/i. Ina ri/ju ntt tk noci pak smundr z navy zaspal a prvn vc, kterousmund at syfja. Var/ hann eigi fyrr varr vi/ zaznamenal, bylo kdy ho rn uchopil za ui aob mu

en rn greip eyrun honum ok sleit au af honum je utrhl. smund pot tasil me a ual rnovi hlavu.b/i. smundr br saxi ok hj hofu/ af rni. Vzal pak ohe a splil rna na popel. Peel pakTk hann s

/

an eld ok brenndi rn at osku ok gekk k provazu a nechal se vythnout z mohyly, kterou natos/an til festar. Var hann upp dreginn, zas uzaveli. smundr s sebou vzal poklad, kter seen haugrinn byrg/r, ok haf/i smundr me/ nachzel v mohyle.sr at f, sem lagt var hauginn.82

Srii klasickch rys (e, g, i, n, o, p) zde nachzme ve zvltnm kontextu ivi mrtv jsou v tomto ppad pbuzn (psahou) a osobn blzc, pmo ptel na ivoti na smrt. Navzdory tomu hladov draugrnapadne strce, kterho si zaiva do mohylypl jako doprovod, a byl by ho rozspal stejn jako obtn zvata, kdyby se smundr ne-ubrnil. ekali bychom, e m u bude vztah mezi ivm a mrtvm, tm pteltjbude jejich setkn. Zatmco Hervor svho otce Anganta za ivota nikdy nepoznala a po-

j je jen pbuzenstv, a pesto se setkn odehrv sice s vhrukami, ale bez otevenhokonfliktu, dsiv chovn rna k jeho osobnmu pteli je alarmujc.

Podobn ppad se nachz v Sze o Gull- rim, kde se popisuje chovn haugbihoAgnara. Agnarr je berserkr, kter odeel do mohyly s celou posdkou lodi a velkm pokla-dem. Je to schopn arodj, zdroj nepjemnost pro cel okol. Bez pot pobil vechny,kte se pokusili do jeho mohyly vloupat. Na druhou stranu ke Gull- rimu se chov p-telsky dvodem je to, e hrdina je jeho pokrevn pbuzn.83 Tento pklad je zvltilustrativn v tom, e situace je oproti rnovi vlastn inverzn: Agnarr je narozdl od rnaza ivota zloduch, ale coby revenant se chov ke svmu vyvolenmu laskav tedy pesnnaopak, ne se zachoval rn ke svmu vyvolenmu smundovi. Je to tedy prv dlei-tost pokrevnho svazku pro revenanta, co zeteln vysvtluje variace od zkladnho tmatu.

4.2.5. Perod lafa Geirsta/

alfa

Velice zvltn ppad, kter stoj podobn jako rn a Agnarr kdesi uprosted na klejednoznan neptelskch a jednoznan ptelskch haugbar, je spojen se jmnem lafaGeirsta/alfa a pochz ze Samostatn sgy o svatm lafovi Snorriho Sturlusona.84

Jednoho dne se lafr Geirsta/alfr zjevil ve snu mui jmnem Hrani, kter byl souko-jencem Haralda Grenskiho, pravnuka Haralda Krsnovlasho, a vyzval jej, aby se vloupaldo jeho mohyly (sic!), ual haugbimu hlavu a odnesl odtamtud poklady, mj. opasek a meBesingr. To ve se odehrv po smrti Haralda Grenskiho a Hraniho kolem je vloit pakopasek na bicho thotn sty, Haraldovy eny, m j umon porodit. Kdy to ve Hranivrn vypln, narod se chlapec, kter je na pn mrtvho pojmenovn lafr a pozdji sestane lafem Svatm. Mal lafr obdr poklady zskan z mohyly. Ze sgy nadle vyply-

ne, e podle lidovch nzor je povaovn za znovuzrozenho Geirsta/

alfa.85


82Egsm VII.83 Stejn motiv je ptomen u Kra ze Sgy o Grettim, kter pusto cel kraj mimo statek svho syna orfina,a tak u rlfa Kulhavce, jen stejn selektivn to na vechny krom svho potomka (viz 3.1 a 3.3).84 HII.85 V tomto ppad se vra v perozen zd bt vyjdena jasn, tm sp, e ji kesansk krl pozdji vehementnpopr; viz Davidson:Road to Hel, s. 139.


23/33

V ppad Geirsta/alfa se integruje nkolik dve naznaench tmat, ale zrove sekomplikuj. Narme opt na vldn vztah drauga k jeho vyvolenmu, ten ale opt pope,co se zdlo bt systmem, a jde o otzku pbuzenstv a rodu. Pestoe si haugbi smpeje vydat sv poklady, aby zajistil pokraovn rodu, mus dojt k fyzick konfrontacia klasick dekapitaci v mohyle. Samostatn sga o svatm lafu pat mezi krlovsk sgy,take haugbrotzde nelze povaovat za nrovou okrasu, zvl vzhledem k jeho dleitfunkci ve vyprvn.86 Nabz se interpretace, e k umonn perozen sebe sama potebo-val lafr nejprve definitivn ukonit svou pedchoz fyzickou existenci.

4.2.6. Dar bsnictv

Mohyla mohla sktat jet dal kategorii zisku. Zatmco recitace skaldsk poezie jemezi haugbarpomrn rozen rys, ppad orleifa a Hallbjorna dochovan v Pb-hu orleifa jarlsskalda87 ukazuje, e obyvatel mohyly dovedl poezii nejen pednet, ale

rovn ji svmu vyvolenmu udlit jako dar, a navc ani nebylo teba do mohyly vstou-pit. orleifr byl za ivota slavnm skaldem, jeho satiry mly nevdanou innost. Kvlisvmu ostrmu jazyku si zneptelil slavnho jarla Hkona z Hla/ v Norsku, co mu v d-sledku pineslo smrt. Pohben byl do mohyly nedaleko od Snmovnch pln88 na Islandu.Past jmnem Hallbjorn ml ve zvyku trvit na mohyle noc, zatmco se jeho stdo pop-salo po okol. Jeho touhou bylo sloit jednoho dne na slavnho skalda oslavnou bse, nic-mn stle se mu nedailo pokroit dl za slova Zde le skald . Konen jedn nociopt usnul na mohyle a zdl se mu sen, e k nmu piel z mohyly vysok mu ( orleifr),uchopil jej za jazyk a odrecitoval mu bse, kterou si Hallbjorn tolik pl sloit, s tm, ejestli ji do rna udr v pamti, stane se velkm bsnkem. To se Hallbjornovi podailo,skuten se pak stal slavnm skaldem a byl velmi ctn.

Rys, kter je v tomto ppad specifick, je dvod, pro byl orleifr k Hallbjornovi

vldn. Vidli jsme, e vldnost mrtvho souvis s rodovm vztahem k jeho nvtvnkovi,co v tomto ppad chyb. Skuten dvod ptelskho postoje zde vak pesto souvis sezjmem o zachovn kontinuity formou uchovn vlastn slvy. Je-li vposled za revenan-tovou vldnost skryta touha po jakmsi pokraovn ivota (a ji skrze rod nebo reinkar-naci), pak je orleifovo chovn pochopiteln dokud bude jeho jmno znmo a oslavo-vno, dotud bude t (abychom parafrzovali slavnou strofu z Vrok vysokho)89 a jeto prv Hallbjorn, kter mu touto formou chce zajistit nesmrtelnost.

4.2.7. Rozdlen rol

Spojitost daru ei se zaslbenm pokraovn ivota obyvatele mohyly potvrzuje takPbh o orsteinu Uxaftovi.90 Mlad orsteinn, jeho matka Oddn je nm, se vyprav


86 Za zmnku vak stoj, e do zkrcen verze Sgy o svatm lafovi, kter je soust knihy Okruh svta(Heimskringla), Snorri epizodu s lafem Geirsta/alfem nezaadil.87 orlJ.88 Stsev. ingvellir.89 Vroky vysokho 76, in: Ladislav Heger,Edda, Praha 1962:Zajde majetek, / zemou ptel / ty sm t zem-e. / Jen toho pam / potrv vn, / kdo si ji za iva zaslouil.90 Uxaf.


24/33

se svm sluebnkem do hor, kde je nhle pekvap tma, nae dojdou k vysok mohyle.orsteinn se rozhodne uloit se ke spnku na mohyle, zatmco jej hld sluebnk. Mladk

se ve spnku prapodivn zmt a po probuzen vyprv, co vidl: piel za nm vysok muz mohyly, kter se pedstavil jako Brynjarr a pozval jej dovnit. V mohyle proti sob stlydv strany Brynjarr a jeho sedm spolenk odnch v rud a proti nim jeho bratr Oddrse sedmi mui v ern.91 Oddr ml u sebe zlato, kter navracelo e, a podle slov Brynjarabyl tm silnjm z nich dvou. orsteinn se pidal na stranu ervench, pomohl Brynjarovizvtzit a za odmnu dostal zlato. Brynjarr rovn orsteina podal, aby svho budouchosyna pojmenoval po nm a nechal ho poktt. Mladk po probuzen najde zlato u sebe, a kdyje pozdji vlo matce pod jazyk, skuten j udl dar ei.

Situace se sice odehrv ve snu, ale dochz k vstoupen ivho do mohyly, zpasus mrtvmi a zskn hmotnho dokladu vtzstv. Zlato je jakmsi zhmotnlm daremei, kter lze penet, protoe ten, komu je uren matka , v kontakt s mohylou ne-

vstoup. Velmi podobnou situaci jsme vidli v ppad Geirsta/

alfa: protoe thotn stase nemohla dostavit na souboj s draugem, musel bt zapojen prostednk v osob Hranihoa pouit nosi v podob kouzelnho opasku. V jednom ppad se penela plodnostnebo snad pmo lafova due,92 v druhm ppad dar ei, nicmn nejen ten, protoeBrynjarr jednm dechem na opltku d zplozen potomka s jeho jmnem.

Zmnoen postav v mohyle vborn ilustruje oba extrmn ply pstupu revenantak nvtvnkovi. Jejich charakteristiky jsou zejm: zatmco Oddr svou ernou barvou,neptelstvm a zadrovnm pokladu reprezentuje neptelskho drauga, lakotnhodmona, jeho osudem je eliminace hrdinovou rukou, Brynjarr je naopak velmi blzko tstrnce Geirsta/alfovy osobnosti, kter vyzvala Hraniho k poprav haugbiho v mohyle.Svm ptelskm vystupovnm, zjevenm ve snu a udlenm darem se bl rovn posta-v skalda orleifa. Pedstavuje ptelskho revenanta. Schematicky bychom to mohli

znzornit takto:A: Geirsta/alfr-ve-snu BrynjarrB: Geirsta/alfr-draugr OddrCharakter A zastupuje mrtvho ochotnho pomoci, kter sm vybz k zabit drauga,

jen ste poklady a brn jejich vyuit ivm hrdinou, tedy k likvidaci charakteru B.V obou ppadech jde zrove o znovuvtlen postavy, kter ve snu kol zadv, co jemylenka, kter je zjevn jejich antagonistm (typ B) zcela ciz. Jejich zjmem je pouzedl steit to, co maj v moci.

Dv tve revenant pzniv a nepzniv nemusej bt nutn od sebe separovnydo samostatnch postav, ale mohou existovat uvnit jedn a te postavy haugbiho. Na-bz se interpretace, e tyto dv strnky jsou potenciln ptomn u vtiny obyvatel mo-hyly kad z nich stoj ped svho druhu dilematem: pedat bohatstv, hojnost, plodnost,

umn, e atd. tm, kte jsou toho hodni (ppadn jim coby potomkm nle), anebo jebrnit za kadou cenu? Strci mohyl, na kter narazili anonymn vykradai, bez otlen


91 Stsev. blr, tedy barva nleejc tradin smrti a draugm.92 Dui peme do uvozovek, protoe Skandinvci vikinsk ry rozhodn nemli pedstavu nehmotn due odpo-vdajc homrovskmpsychai nebo stedovkm kesanskm konceptm. Souhrn k pedstavm o dui na starmSeveru viz nap. Jan de Vries:Altgermanische Religionsgeschichte I, Berlin Leipzig 1937, s. 217240, s draz-nj nvaznost na tma revenant pak Davidson:Road to Hel, s. 121150.


25/33

bojuj, nicmn ped skutenm dilematem stoj ti, kte maj nco udlit lovku, kterna to m z njakho dvodu prvo. Na jedn stran je jejich rodov zjem, resp. jeho ade-kvt (njak druh zsluhy na stran adatele), na druh jejich strcovsk loha, kterhodnotu nechce vydat.

Smysl tak dostvaj ve pedstaven scny: v ppad berserka Anganta je na mstdlouh vhn a odrazovn, nakonec ale zvtz jeho rodov strnka a ped Hervae me,ani by musela odstranit otce-haugbiho.Haugbim-strcem se stal rn, protoe funkcepedvn rodov sly nebyla ptomna. Tm dn dilema nesuovalo orleifa, protoepedval bsnick dar bez prostednictv tedy bez nutnosti zhmotnit ho tedy a dal, nicneztratil. Geirsta/alfr i Brynjarr museli pouvat nosie, protoe ti, jim byl dar uren,se nemohli dostavit k mohyle osobn a vzhledem k tomu, e nosi nabv podobu hmot-nho pokladu nebo artefaktu, musely by se ho v tu chvli jejich strcovsk strnky vzdt.Na rozdl od Anganta toho nebyli schopni, a tak u nich dolo ke svho druhu roztpen

osobnosti. Jinm dvodem jejich vnitnho rozdlen me bt napojen na ideu reinkar-nace, kter pedpokld odstrann drauga ped tm, ne je due, osobnost nebo jmnozrozeno znovu. Pestoe ve popsan systm psob dojmem jaksi psychologie mrtv-ho, ve skutenosti hovo naopak o psychologii ivch tch, kte tyto pbhy tvoilia naslouchali jim. V podob dilematu obyvatele mohyly vlastn meme vidt pbho-vou realizaci dilematu i konfliktu dvou funkc, kter byly v kultue starho Severu vnm-ny jako vlastn mohylovm mrtvm: strcovsk a drcovsk.

4.3. Dary ze zsvt

Ve shromdnch ryvcch jsme nareli na adu zmnek o pokladu nebo njakmmagickm pedmtu i zvltn schopnosti nebo sle, kterou hrdina zskv z mohyly pot,

co konfrontoval jejho obyvatele. Zatmco pedchzejc rozbory se tkaly sp charakteru,motiv a typu revenanta v kontaktu s nvtvnkem, tento krtk pehled pedstav roze-n pedstavy o tom, co se v mohyle skrv. Postava revenanta v mohyle pedstavuje bytost,kter je pedevm majitelem hodnoty a tuto hodnotu str, ale me j i disponovat.Sbrka toho, co haugbi ste a nakonec vdy vydv, a u po dobrm, nebo po zlm je zsadn pro pochopen dobovch pedstav o monostech zsvtnch, podzemnch a jino-svtskch sil, zkrtka odpov na otzku, m disponuje druh strana. Mohylov prostor,symbolicky souvisejc s obrazem zsvt, je mstem, odkud lovk me vydobt: poklady a zlato Poklady jsou zmiovny u cel ady ppad ponaje nap Krovoumohylou v Sze o Grettim, pes rina a po lafa Geirsta/alfa. Na symbolickou i reli-gizn lohu zlata bychom nicmn pi interpretaci nemli zapomnat zlato nen zdalekajen prostedkem smny (a tedy destilovanou moc mt), ale tak reprezentativnm, krlov-

skm a as budcm kovem, u nho je symbolick funkce v mnoha ppadech stejn pod-statn jako reln hodnota nepopirateln mluvme-li o legendch a heroickch sgch. mocn artefakty Mohyly jsou skr pro starobyl, vzcn, rodov, ale obvykle i pro-klet zbran. Velmi asto se hovo o mei (obvykle s magickmi vlastnostmi), kter ped-stavuje moc a slu (nap. Tyrfingr v Sze o Hervae). asto je to prv v mohyle nalezenme, m je uata hlava revenanta, jeho pvodnho vlastnka. plodnost Mrtv v mohyle me, je-li nleit ctn, pinet hojnost a mr, co je de-monstrovno Snorriho vyprvnm o krli Freyovi, a velmi podobnm kazem v ppad



26/33

lafa Geirsta/alfa.93 lafr z Geirsta/ byl bratr krle Hlfdana ernho a strc krleHaralda Krsnovlasho (vldl Norsku 872930). lafr si vybudoval pro sebe rozshloumohylu v odpov na sen, v nm byl varovn ped blcm se morem. Kdy epidemiedorazila, byli vichni, kdo na jej nsledky zemeli, dopraveni do mohyly. Pozdji se tamodebral sm lafr spolu s velkm bohatstvm. Mor skonil, ale lid lafovi nadle obto-vali pro hojnost. umn ei Podobn jako Gunnarr nap. i haugbi v Sze o Hlfovi recituje vere,v nich promlouv o okolnostech sv smrti, a tyto vere zaslechne kolemjdouc.94 Alehaugbi krom bsnickho talentu me prostednictvm kontaktu s mohylou penst in-spiraci i venost i na iv, jako v ppad paste Hallbjorna nebo orsteina Uxafta. rada a pobdka Obyvatel mohyly me pispt radou nebo pobdnout k inu. Tentodar z mohyly ilustroval Gunnarv pklad. Rys nicmn zce souvis s otzkami rodu,protoe vyzvn k pomst je pedevm upomenut na star zvyky, je je teba ctt, a na

povinnosti k padlm pedkm. kletba Stejn jako mee, i zlato je dvousen.95 Prvek proklet je v Sze o HrmunduGripssonovijen naznaen a v Sze o Hervae podivn smen s poehnnm,96jedn se nic-mn o pomrn typick projev rozezlenho nebo poraenho haugbiho.97 Nap. v Szeo Har/ovi98 se hrdina vloup do mohyly vikinga Stiho a pot s nm zpas o jeho prsten.Kdy mu jej vyrve, Sti prsten ve verch prokleje, ka, e pivod smrt Har/ovi sammui vem, kdo jej budou nosit (stejn formule se tk i mee Tyrfingu). V Sze o Grettim99

prokln poraen draugrGlmr Grettiho tsn ped tm, ne mu Grettir usekne hlavu.Kletba se pln a tvo pozad velk sti vyprvn. innost kletby je v tchto ppadechnepochybn a lze ji zaadit mezi vci, kter si hrdina, a nerad, odn ze setkn s mrtvm.

Pro plnost je teba uvst, e zvltn fenomn pedstavuj objekty, kter jsme pracov-n nazvali nosie. Jejich lohou je penet i reprezentovat fyzicky uritou nehmotnou

slu. Tm je nap. zlato, kter vak nepln lohu zlata, ale je pedmtem, kter obsahujedar ei.100 Podobn bychom mohli hledt na opasek pro stu jako na nositele plodnostia na me Tyrfing jako na podmnku pokraovn rodu tedy jak dimenze plodnosti, taktradice.

Tento seznam doloench jev lze v interpretaci vzhledem ke kontextu dan sgy shr-nout do t kategori, kter mohylov hodnoty charakterizuj. Prvn okruh je nejobshlej:


93 Pjm Geirsta/a-lfr znamen vlastn lfrz Geirsta/, msta v Norsku, kde byl pohben. Pvodn mytolo-gick a kultick loha lfje notoricky nejasn, nicmn v klasick dob byli asociovni s plodnost (podobnjako jin lokln bci), tebae nkter zmnky v mytologii naznauj jejich blzk vztah s boskou aristokracis a Van. Pozdji dolo k jejich tm plnmu ztotonn s landvttir, tedy duchy sdlcmi na zvltnchmstech v krajin. Srov. Terry Gunnell:How Elfish were the lfar?, in: 13th International Saga Conference,Durham York 2006.

94HlfII.95Haugbi rinn k tsn ped druhou smrt, e zlato mu tst nepineslo.96 Zatmco me nese kletbu, sm Angantr sv dcei udluje slu svho rodu a peje j astnou cestu.97 Nora Chadwick shrnuje: Draugov, stejn jako trpaslci, mohou vloit kletbu na pedmty, kter jsou nucenivydat. Chadwick:Norse Ghosts, II, in: Folklore 57.3 (1946), s. 107108.98Har

/ XV.99 GrXXXIV.100 Metaforicky eeno: zlato je vlastn v kad osdlen mohyle, jen pokad nabr jinou konkrtn formu.


27/33

zdlo hojnosti a moci, ktermu odpovdaj speciln ppady prodn a lidsk plodnosti,poklad a zlata, a ze strany ivch zahrnuje vyloupen mohyly, uctvn mrtvho v mohylea sezen na mohyle. Druh okruh je charakterizovn vlastnostmi jako inspirace a vdna v naem ppad se manifestuje pedevm bsnickmi sklony revenant, kter mohli mtji zaiva, a schopnost inspiraci pedvat; staroseversk techniky nekromancie, po nichnalzme stopy v zkoncch i v literatue,101 navc pedpokldaj koncept mrtvho jakonkoho, kdo m pstup k vymu vdn. iv nevchz fyzicky do mohyly, navazuje kon-takt s mrtvm na mentln rovni bu nevdomky (ve snu), nebo zmrnm vyvolvnm(nekromancie).102 Tet koncept, kter zde vyvstv, lze shrnout jako prokleta narozdlod dvou pedchzejcch je zeteln negativnm ziskem, pro pbh ale me bt pnosem.Akoliv v nkterm ppad se kletba spln jednodue formou smrti protagonisty, jindypsob sp jako sla, kter ene pbh dl a stav hrdinovi do cesty protivenstv (nap.Grettir), je tedy pbhotvorn. Variantu tho pedstavuje me Tyrfingr, kter prv skrze

svou opakovan se plnc kletbu pin rytmus a vnitn kontinuitu Sze o Hervae, kterby bez tto narativn pomcky byla jen nesouvislou kaskdou pbh.To, co pichz z mohyl, je zrove tm, co mohyly charakterizuje v myslch tehdejch

lid. Ti okruhy dar ukazuj na ti zkladn dimenze moci, je se v mohyle skrvaj.Asociace mohyly s plodnost a bohatstvm souvis s celosvtov rozenou pedstavouspojujc smrt a rozklad s plodnost. Rovn souvislost inspirace a vdn se zsvtm jezejm nekromantick rituly, dobe znm z dl klasickch autor, stavj na mylencetoho, e mrtv maj pstup k rezervoru vdn, kter ivm nen dostupn. Spojen mohyls prokletm ukazuje, e vstup do tak hraninho prostoru me mt za nsledek zisk pro-vzen ztrtou. Hervor zskv me a spolu s tm zachrauje svj rod, ale v t chvli jejpodle slov svho otce zrove i ztrc.

4.4. nrov promny a variaceShrme nyn nkolik typickch rozdl, kter existuj v podn o revenantech mezi

rodovmi a legendrnmi sgami: Zatmco pevn vtina revenant v legendrnch sgch je hrdinou konfrontovnauvnit mohyly, kde tak pebvaj, v sgch rodovch jsou mrtv obvykle volnj, astose zjevuj, ani by vbec mohylu nebo hrob mli, i sp prv proto. Zatmco v legendrnch sgch jsou mrtv strci pokladu nebo jeho nehmotnho ekvi-valentu, v sgch rodovch poklady vtinou nejsou podstatnou soust scny. Zatmco v legendrnch sgch je druh ivot revenant povaovn za pirozen jev,kter nen zpsoben dnou chybou nebo tragdi, v sgch rodovch se vtinou mrtvzjevuje proto, e nco nen v podku, a jeho existence je vnmna jako nepirozen. Tm je dn i dal rozdl, nebo v rodovch sgch je vniknut do mohyly motivovnoobvykle potebou zbavit se revenanta, kter svm straenm kod okol, zatmco v sgchlegendrnch je asto motivac pro haugbrottouha po slv nebo pokladu.103


101 Viz nap. oddl vnovan nekromancii: Davidson:Road to Hel, s. 151.102 Viz nap. Pse o Svipdagovi vEdd.103 Tento rys charakteristick pro legendrn sgy meme pist na vrub celkov zmn jejich postoje k domovua cizin. Zatmco rodov sgy se sousteuj na itou realitu Islandu a vlety hrdin do sousednch zem jsou jenkrtkm peruenm v dji odehrvajcm se doma, v legendrnch sgch se zvyuje draz na vzdlen vpravy


28/33

Zatmco v legendrnch sgch obvykle hrdina neznal mrtvho osobn, dokud il (a toi kdy jsou pbuzn), v rodovch sgch je obvykle mezi revenantem a ivm blzk vztaha vzjemn znmost. V rodovch sgch jsou okolnosti, msta vskytu a chovn revenant daleko rznoro-dj, zatmco v legendrnjch se jedn o pomrn motivicky seven, vrazn typizovansyet.

Rodov i legendrn sgy se shoduj, e existuje jaksi pedpoklad pro to, aby se nkdostal revenantem. Ale zatmco v rodovch sgch je pedpokladem obvykle patn smrt,neboli situace, kdy postava zemela za nepirozench, tragickch nebo nespravedlivchokolnost, pevn vtina revenant v sgch legendrnch platila za ivota za berserky,agresivn vikingy, arodje i jinak patn charaktery. Charakterov nevldnost po odchoduze svta ivch zpravidla jet zesl. Extrmnm ppadem zeslen je pln transfor-mace obyvatele mohyly v nadpirozen monstrum trolla nebo draka. Tuto pemnu ilus-

truje pklad vikinga a loupenka Agnara ze Sgy o Hlfdanu Eysteinssonovi104

: pe seo nm, e se pemnil na pokladu v trolla (trylldist fnu).105

Nakolik se v ppad povahy berserka, resp. zlovolnosti, jedn skuten o pedpokla-dy revenantstv? Jednak jsme vidli, e existuj i revenanti veskrze dob, jednak kup.berserkov coby protivnci sgovch hrdin nle k literrnmu kli.106 Ve sv loze ty-pickch protivnk na sebe berou urit mytologi inspirovan dmonick rysy. Jednaz jejich astch aktivit je napklad unen dvek, kter pak hrdina z jejich spr zachra-uje. V tomto smyslu odr paraleln hrozbu, kterou pedstavuj mytologit tursovz tgar/u bohm z sgar/u107 (viz napklad nos bohyn I/unn obrem jazim).108 Ber-serkismus nebo zporn charakter osoby, z n se stane revenant, tedy meme pist navrub faktu, e je teba ji postavit do rznho kontrastu s hrdinou. Je dsledkem typizace,mytizace a poslen folklornch motiv v sgch o dvnovku.


a exotiku zem lecch daleko za obzorem kadodennho ivota. Hrdinov tchto sg pronikaj na vzdlena nebezpen msta a bojuj tam s draky a obry. Mohyla se tak stv jednou z tchto bjnch zem, kam seme hrdina vydat.

104 Shromdil (tj. Agnarr) obrovsk poklad, nechal si vybudovat velkou mohylu a vstoupil do n zaiva s celoulodn posdkou, stejn jako to uinil jeho otec, a pemnil se na pokladu v trolla.HlfdEystXXVII.105 Sama tato formulace je ale pedmtem interpretac, protoe nap. Nora Chadwick ji pekld zcela jinak: trylla fnu chpe jakoprey on cattle (ivit se dobytkem) a dv ji do spojitosti s obas zdrazovanou lanost reve-nant (Chadwick:Norse Ghosts, s. 55). Proti svd v tomto ppad kontext uritm lenem se zde odkazujena ji zmnn poklad, nikoliv na zcela neptomn dobytek.106 Viz nap. Benjamin Blaney: The Berserk Suitor. The Literary Application of a Stereotyped Theme, in: Scan-dinavian Studies 54 (l982), s. 279294; v indexu motiv pro staroseverskou literaturu najdeme u hesla Berserkkilled in combat about maiden seznam vce ne ticeti sg z naeho okruhu, kter tento motiv obsahuj: viz IngerBoberg:Motif-Index of Early Icelandic Literature, Copenhagen 1966, s. 125.107 Paralelita berserk a obr (jotnar) je tak vten ilustrovna obdobou mtu o obm staviteli zEddy ve dvousgch, kde roli obra hraj prv berserkov; viz Joseph Harris: The Masterbuilder Tale in Snorris Edda and TwoSagas, in:Arkiv fr nordisk filologi 91 (1976), s. 66101.108 SkldskIIIII.


29/33

5. Zvr: mohyla jako hranice mezi svty

Materiln doklady dochovan ze Skandinvie doby vikinsk nm potvrzuj rozenosta vznamnost fenomnu mohyl. Bez podrobn zmapovanho kulturnho pozad je obtnutvoit si pedstavu o tom, jak svt stlza pedmty, kter nachzme, jak vra a jakpedstavy o svt motivovaly ty, kdo po sob tyto stopy zanechali. Koneckonc jde pe-devm o otisky a projevy duevnho svta ve svt hmotnm. Otzkou zstv, nakolikliteratura dokumentuje skuten udlosti tkajc se mohyl a nakolik je pouhou fikc bezvztahu k realit. Jist tyto scny nelze brt jako faktick zznamy vloupn, kter by lodokumentovat pmo na dochovanm materilu. Fakticitu v dnenm slova smyslu nem-eme v sgov literatue oekvat, tehdejm lidem bylo nco takovho ciz. Jakou tedy prons mohou mt mohylov scny vpovdn hodnotu? Rozhodn nejde o pmou ekvivalen-ci s materiln realitou. Nicmn pm vztah autentickho literrnho motivu s kulturouukotvenou v mst a ase nm dv monost pi interpretaci nahldnout souvislosti a tmata,je byla zitkovou realitou tehdejho svta. Z tohoto hlu pohledu je teba chpat sa-motn motiv zpasu s revenantem: uchzet se o nco cennho ze zsvt znamen bt pi-praven svst o to souboj, vyrvat bohatstv ze spr pvodnho vlastnka. Okamikem poh-ben vznik pevn pouto mezi mrtvm a pedmty, kter jej obklopuj, a poruit toto poutoznamen pekonat vli mrtvho, prokzat odvahu, kter pekro stanoven hranice svt.

Ze srovnn sg vyplynulo, e existuje urit zkladn typ mohylovho obyvatelea scny s nm spjat, k nmu je mon najt celou adu variant. Pevn vtina variacnen jen jakousi chaotickou nepravidelnost, ale nutnm nsledkem vyplvajcm z kontex-tu, do nj je v sze scna zasazena, a z toho, jakou roli haugbi se svm pokladem v p-bhu pln. Formaci mohylov scny vrazn ovlivuje i nr: zatmco sgy o Islananechmaj v celkovm plnu realistitj vypravsk styl a scny s revenanty jsou v nich bl-

e k folkloru a povdakm, kter koluj orln tradic mezi lidmi (a mohylovch scnobsahuj pomlu), legendrn sgy maj koncepci mohylov scny daleko heroitj,a pedevm navzanou na zkladn model (vzorov revenant rinn). Nelze se ubrnitzvru, e n typick model pat pvodn prv do legendrnch sg (nebo do heroickchpsn, z nich se nejstar z nich vyvinuly) a e do sg o Islananech vbec nenle po-kud jej tam pesto v nkterch ppadech nachzme, jedn se pevn o sgy prokaza-teln mladho data (nap. Sga o Grettim).109

Samotn typick scna reprezentovan setknmi Hrmunda a rina, Har/a a S-tiho, smunda a rna, Hraniho a lafa Geirsta/alfa, Hervary a Anganta, Hallbjornaa orleifa, orsteina a Brynjara/Odda ukazuje i kly, na n se setkn, vyjevujcopakovan stejnou strukturu, me odehrt. V polarit neptelskch a ptelskchrevenant hraje roli rodov spznnost, a psob tak jako drci nebo kdci. Chovn reve-

nanta v pbhu a jeho motivace odrej sdlen pedstavy o tom, jak vlastnosti a sly sev mohylch ukrvaj.

Podstatn vhled do dobovch pedstav

Date post:	04-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	ratatoskr9
View:	226 times
Download:	2 times

Jan Kozák, Kateřina Ratajová: The Dead and Their Treasures - Functions of burial mounds according...

Documents