Univerzita Palackého v Olomouci

Filozofická fakulta

Katedra sociologie a andragogiky

ÚPRAVA VÝCHOVY A VÝŽIVY NEZLETILÝCH DĚTÍ –

STŘÍDAVÁ VÝCHOVA

MODIFICATIONS OF UPBRINGING AND SUPPORT FOR INFANTS –

INTERMITTENT CARE

Bakalářská diplomová práce

Iveta Bělecká

Vedoucí bakalářské diplomové práce: Mgr. Andrea Brožová Doubková

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou

literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.

V Olomouci dne 20. listopadu 2012

2

Děkuji Mgr. Andree Brožové Doubkové za odborné vedení práce, cenné rady,

připomínky a především za vstřícnost a trpělivost.

Zároveň děkuji všem, kteří mi jakkoli pomáhali a podporovali při zpracování této

práce, zejména svým kolegyním, mým rodičům a dětem.

3

Obsah

Úvod…………………………………………………………………… 6

I. TEORETICKÁ ČÁST……………………………………………. 8

1 Legislativní rámec rodinných vztahů …………………………. 8

1.1 Manželství a rozvod manželství……………………………… 8

1.2 Úprava poměrů nezletilých dětí – opatrovnické řízení……… 11

1.2.1 Kolizní opatrovník…………………………………….. 12

1.2.2 Slyšení dítěte………………………………………….. 14

1.2.3 Znalecké posudky…………………………………….. 18

2 Střídavá výchova……………………………………………….. 19

2.1 Právní úprava společné a střídavé výchovy………………… 19

2.2 Podmínky pro střídavou výchovu…………………………… 21

2.3 Kladné stránky a výhody střídavé výchovy………………… 24

2.4 Problematické stránky střídavé výchovy…………………… 25

2.5 Střídavá výchova očima odborníků………………………… 27

II. PRAKTICKÁ ČÁST………………………………………… 29

3 Obsah praktické části………………………………………….. 29

3.1 Cíl výzkumného šetření…………………………………….. 29

4 Výzkumné předpoklady………………………………………….. 30

5 Využívání střídavé výchovy v obvodu Městské části Praha 17… 31

5.1 Popis Městské části Praha 17…………………………………… 31

5.2 Úřad městské části, OSPOD……………………………………… 31

4

5.3 Popis výzkumného vzorku……………………………………… 33

5.4 Metodologie výzkumného šetření……………………………… 34

6 Realizace výzkumu………………………………………………… 34

6.1 Studium spisové dokumentace………………………………… 34

6.2 Rozhovory s rodiči……………………………………………… 37

6.3 Vyhodnocení předpokladů na základě analýzy spisové dokumentace a

rozhovorů………………………………………………………… 37

7 Návrh opatření……………………………………………………… 49

Závěr…………………………………………………………………… 50

Anotace………………………………………………………………… 52

Použitá literatura

Seznam použitých zdrojů……………………………………………… 54

Přílohy

Příloha č. 1: Dopis rodičům…………………………………………… 56

Podklad pro zadání diplomové práce studenta…………………….. 57

Seznam tabulek a grafů

Tabulka č. 1: Počet založených spisů Om v letech 2005-2010……… 33

Tabulka č. 2: Úprava výchovy a výživy nezletilých dětí v letech 2005-2010

v Městské části Praha 17………………………………………………… 35

Tabulka č. 3: Navrhovatelé střídavé výchovy………………………… 39

Tabulka č. 4: Vzdělání rodičů………………………………………… 40

Tabulka č. 5: Věk dětí ve střídavé výchově…………………………… 41

Tabulka č. 6: Časový úsek střídání…………………………………… 42

5

Graf č. 1: Úprava poměrů nezletilých dětí v letech 2005-2010 v Městské části

Praha 17………………………………………………………………… 36

Úvod

Když se v roce 1998 objevil v novele zákona o rodině institut střídavé výchovy,

nikdo nevěděl, jak se tato úprava výchovy nezletilých dětí „zabydlí“ v české

společnosti.

V prvních letech, kdy měli možnost rodiče zvolit jinou možnost než výlučnou

péči o svoje děti, se jevili tito průkopníci v očích veřejnosti jako „exoti“, kteří se

chtějí odlišovat od průměru a kteří experimentují s vlastními dětmi. Dnes, po 14

letech od zákonné úpravy střídavé výchovy, je veřejnost dobře informovaná o

podmínkách střídavé výhovy, ale stále je střídavá výchova málo využívána.

Význam střídavé výchovy je přitom nezpochybnitelný – zaručuje dětem výchovu

obou rodičů, pravidelný kontakt s matkou a otcem a zároveň dětem zaručuje

výchovné působení ženského i mužského vzoru.

Bakalářská práce s názvem Úprava výchovy a výživy nezletilých dětí – střídavá

výchova se zabývá problémem využívání střídavé výchovy v Městské části Praha

17. Cílem bakalářské práce je zjistit společné znaky a fungování rodin se

střídavou výchovou.

Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a část praktickou.

V teoretické části je představena legislativní úprava rodinných vztahů v České

republice. Zdůrazněna je novela zákona o rodině z roku 1998, kde se objevuje

nový fenomén – střídavá výchova jako jedna z možností, jak uspořádat poměry

nezletilých dětí po rozvodu nebo rozchodu rodičů. Uvedeny jsou zákonné

možnosti rozvodu manželství a vysvětlena je opatrovnická úprava poměrů

nezletilých dětí před rozvodem jejich rodičů včetně úlohy kolizního opatrovníka.

Zvláštní kapitola je věnována zjišťování názoru dítěte, slyšení dítěte před soudem

a znaleckým posudkům. Je zde představena střídavá výchova a její zákonné

podmínky, zmíněny jsou kladné stránky a problematické okruhy střídavé

výchovy.

6

V praktické části byly formulovány výzkumné předpoklady, které směřují

k dosažení cíle bakalářské práce – zjistit společné znaky a způsob fungování

střídavé výchovy. Analýza spisové dokumentace i realizované rozhovory s rodiči

a dětmi byly zaměřeny na následující aspekty střídavé výchovy:

1. Kdo je navrhovatelem střídavé výchovy u soudu?

2. Jaké je vzdělání rodičů, kteří praktikují střídavou výchovu?

3. Jaký je věk dětí ve střídavé výchově?

4. Jak probíhá režim dětí ve střídavé výchově?

5. Jak probíhá pravidelná komunikace rodičů o potřebách dětí?

6. Je respektováno právo dětí vyjádřit se ke všem podstatným otázkám, které

se ho bezprostředně dotýkají?

Z těchto kategorií byly na základě studia odborné literatury i praktických

zkušeností autorky formulovány konkrétní předpoklady.

Při vlastní realizaci výzkumu je provedena analýza spisové dokumentace, kde

jsou zjištěny počty jednotlivých forem úpravy poměrů nezletilých dětí za určené

období let 2005-2010. V praktické části jsou vyhodnoceny předpoklady na

základě studia spisové dokumentace a rozhovorů s klienty.

Závěr bakalářské práce tvoří návrhy opatření, která mohou být základem pro

osvětovou činnost poradenských zařízení a pracovníků orgánů sociálně právní

ochrany dětí v problematice střídavé výchovy.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST

1 Legislativní rámec rodinných vztahů

V právním systému České republiky jsou rodinné vztahy upraveny zejména

zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o

rodině). Zákon byl několikrát novelizován, hlavní tzv. velkou novelou je zákon č.

91/1998 Sb., který je považován za průlom v rodinném právu v České republice.

Hlavním přínosem této novely z roku 1998 bylo oddělení řízení o úpravě poměrů

nezletilých dětí po rozvodu manželství od řízení o rozvodu manželství. Nejprve

jsou tedy na základě rozhodnutí soudu upraveny poměry nezletilých dětí

v opatrovnickém řízení. Po pravomocném rozhodnutí o poměrech nezletilých dětí

soud zahájí řízení o rozvodu manželství rodičů. Další novinkou v novele je tzv.

nesporný rozvod. Rodiče uzavřou dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí,

kterou schválí opatrovnický soud (pokud je dohoda v souladu se zájmy dětí) a

poté mohou rodiče podat návrh na rozvod spolu s dohodou o vypořádání

společného majetku a dalšího bydlení. Soud může takto vypořádané manželství

rozvést bez dalšího dokazování. Výhodou nesporného rozvodu je menší zátěž jak

rodičů, tak jejich dětí. Přelomem v porozvodové úpravě poměrů rodičů a dětí je

zavedení institutu společné a střídavé péče. Do té doby bylo jediným řešením po

rozvodu manželství svěření nezletilého dítěte do výhradní péče jednoho z rodičů.

Jak společná, tak střídavá péče může zaručit právo dítěte na péči obou rodičů a

rodičům právo na výchově se podílet rovným dílem.

1.1 Manželství a rozvod manželství

V zákoně o rodině jsou právní vztahy mezi mužem a ženou upraveny v tomto

znění:

8

Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným

způsobem.1

Společenský účel manželství je dán funkcemi biologickou, výchovnou a

ekonomickou.

Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí. 2

Zákon o rodině upravuje způsoby, kterými může manželství zaniknout, jsou to:

smrt, prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a zvláštní pozornost je věnována

způsobu ukončení manželství, který se nazývá rozvod.

Rozvod je institut, který slouží k vnějšímu řešení situace – oddělení manželů,

kteří spolu již nechtějí nebo nemohou dále žít. Řeší způsob oddělení bydlení,

rozdělení majetku, závazků a následnou výchovu společných nezletilých dětí…3

Zákon o rodině mluví o situaci, kdy nastal vážný rozkol mezi partnery a stav se

jeví jako nezvratitelný: Soud může manželství na návrh některého z manželů

rozvést, jestliže je manželství tak trvale a hluboce rozvráceno, že nelze očekávat

obnovení manželského soužití, bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství.4

Ochrana zájmů nezletilých dětí je zaručena dalšími ustanoveními zákona o

rodině: Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li

by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody.5

Manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě

poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, které vydá soud v řízení podle §

176 občanského soudního řádu.6

1 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, §1, odst. 1

2 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, § 1, odst. 2

3 POUPĚTOVÁ, Š., 2009. Netrapte se po rozvodu. Praha: Grada Publishing, s. 15

4 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, § 24, odst. 2

5 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, § 25

6 Zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, občanský soudní řád, § 176.

9

Soud se musí zabývat otázkou, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jaké

výživné má druhý rodič platit na výživu dítěte: Před rozhodnutím, kterým se

rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a

povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do

výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. 7

Rozvod není krátkodobý akt, ale část životní cesty. Ta nebývá ani přímá, ani

jednoduchá. … Některé kroky rozvodového procesu mohou být těžké a bolestné.

Pokud jimi projdeme, rána po rozvodu se zahojí a psychické břemeno související

s bývalým vztahem a jeho ztrátou přestane ovlivňovat a zatěžovat náš aktuální

život.8

Rozvod je zátěžová situace. Dokonce jedna z nejtěžších. Je psychology považován

za druhou nejtěžší životní situaci hned po úmrtí blízké osoby. Vyrovnání se

s touto zátěží vyžaduje svůj čas, prostor a porozumění.9

Pokud se rozvádí rodiče nezletilých dětí, je jejich situace ještě složitější. Chtějí se

oddělit jako partneři, ale musí zůstat rodiči a řešit nadále problémy spojené

s rodičovstvím. Okolnosti spojené s jejich dětmi je stále nutí ke spolupráci, a to

za podmínek, kdy jsou emočně vyčerpaní a partnera by nejraději vymazali ze

života. Je to etapa složitá jak pro rodiče, tak pro jejich děti.

Děti jsou svým postavením na rodičích závislé. Rozvod jim přináší ztráty a

změny, se kterými se musí vyrovnávat. K tomu potřebují pomoc a podporu. To

může být pro rodiče zatížené partnerským rozchodem velmi náročné. Dítě bývá

svědkem rodičovských hádek, vzájemných obviňování, vysvětlování

partnerského rozkolu a zatahování dítěte do sporu. Pro dítě je nebezpečné, když

začne pociťovat jakousi odpovědnost za rozpad rodiny, cítí se provinile a žije

7 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, §24-25

8 POUPĚTOVÁ, Š., 2009. Netrapte se po rozvodu. Praha: Grada Publishing, s. 15

9 POUPĚTOVÁ, Š., 2009. Netrapte se po rozvodu. Praha: Grada Publishing, s. 18

10

v nejistotě. Potřebuje ujištění, že rozvod je věc dospělých, že za nic nemůže, a že

bez problémů může mít nadále dobrý vztah s oběma rodiči.10

Novela zákona o rodině z roku 1998 oddělila řízení o poměrech nezletilých dětí a

řízení o rozvodu manželství. Předešlo se tak situaci, kdy nebyly poměry dětí

dlouhodobě upraveny kvůli prodlužování rozvodu z důvodů společného majetku,

nevyřešeného následného bydlení apod.

Rodiče nezl. dětí podávají k místně příslušnému soudu návrh na úpravu poměrů

nezletilých dětí a návrh na rozvod manželství. Místně příslušný soud pro řízení o

úpravě poměrů je soud, v jehož obvodu má dítě faktické bydliště. V návrhu rodič

(nebo rodiče společně) navrhne, jak mají být upraveny poměry nezl. dětí po

rozvodu nebo rozchodu rodičů, tzn. komu má být dítě svěřeno do péče a jaké

výživné má být stanoveno povinnému rodiči. K soudnímu řízení o rozvodu je

přistoupeno poté, kdy je rozsudek o úpravě poměrů v právní moci. Místně

příslušný soud pro jednání o rozvodu je soud, v jehož obvodu měli manželé

poslední společné bydliště.11

1.2 Úprava poměrů nezletilých dětí – opatrovnické řízení

Jestliže se chtějí rozvést nebo rozejít rodiče nezletilých dětí, čeká je první ze

soudních řízení – tj. opatrovnické řízení o poměrech nezletilých dětí. U těchto

jednání zastupuje zájmy nezletilých dětí kolizní opatrovník, zpravidla pracovník

oddělení sociálně právní ochrany dětí.

Žádný z rodičů nemůže zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, při

nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů

dětí týchž rodičů.12

10 POUPĚTOVÁ, Š., 2009. Netrapte se po rozvodu. Praha: Grada Publishing, s. 40-41

11 Zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, občanský soudní řád, §88

12 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, §37, odst. 1

11

Nemůže-li dítě zastoupit žádný z rodičů, ustanoví soud dítěti opatrovníka, který

bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto

opatrovníkem zpravidla ustanoví orgán vykonávající sociálně právní ochranu

dětí.13

Ochrana zájmů nezletilého dítěte je dána zákonem o rodině a samostatným

právním předpisem – Zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí, ve

znění pozdějších předpisů (dále jen zákon SPOD). Tento zákon upravuje postup

státních orgánů a činnosti fyzických i právnických osob směřující k zajištění

práva na zdárný a příznivý vývoj všem dětem. Jde zejména o právo vyrůstat

v prostředí a podmínkách, kde se jim daří dobře tak, jak ukládají Listina

záladních lidských práv a svobod, Úmluva o právech dítěte a další předpisy a

úmluvy. Zákon vymezuje činnost orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD)

při ochraně zájmů dítěte, jejich spolupráci s jinými institucemi, především soudy.

1.2.1 Kolizní opatrovník

Činnost OSPOD a spolupráce se soudy při zastupování zájmů nezletilých dětí

před soudem jsou v zákoně o SPOD ustanoveny takto:

Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává funkci opatrovníka a

poručníka, …“14

Výkon opatrovnictví, zejména kolizního opatrovnictví, je vedle poradenství a

sociální práce jedním z těžišť práce orgánů sociálně právní ochrany dětí. Těmi

jsou podle § 4 odst. 1 zákona krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou

působností, obecní úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro

mezinárodněprávní ochranu v Brně.15

13 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, §37, odst. 2

14 Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, §17

15 Novotná, V., Burdová, E., 2007. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Komentář, 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Linde, s. 62

12

Podle § 36 zákona o rodině rodiče zastupují své děti při úkonech, ke kterým

nejsou plně způsobilé. Rodiče nemohou dítě zastoupit v případě, kdy se střetne

zájem dítěte a rodiče nebo se dostanou do střetu zájmy dětí týž rodičů. V těchto

případech soud stanoví dítěti opatrovníka. Soud může stanovit opatrovníkem

fyzickou osobu, zpravidla stanoví orgán sociálně právní ochrany dětí. Místně

příslušný bývá zpravidla orgán SPOD podle faktického bydliště dítěte.

OSPOD se stává podle usnesení soudu o ustanovení opatrovníkem účastníkem

řízení a má práva vyplývající z pozice účastníka – např. vyjadřovat se k návrhu,

podávat návrhy na dokazování, navrhovat svědky, dávat otázky slyšenému

účastníkovi nebo svědkovi, má právo podávat odvolání proti vynesenému

rozsudku, apod.

Hlavní funkcí kolizního opatrovníka je hájit zájmy nezletilého dítěte. Před

soudem proto vystupuje s návrhy, které jsou v souladu se zájmy dítěte. Mnohdy

se tak dostává do konfliktu s rodiči dítěte, kteří se mylně domnívají, že jejich

zájmy se kryjí se zájmy jejich dětí. V praxi to někdy bývá právě naopak.

OSPOD se s rodinou seznamuje v některých případech ještě před zahájením

řízení o úpravě poměrů. Rodiče OSPOD vyhledají jako poradenský orgán a

spolupracují např. na sepsání návrhu na úpravu poměrů nezletilých dětí, který

hodlají podat k soudu nebo žádají pomoc při špatné vzájemné komunikaci.

Další cestou, jak se OSPOD seznamuje s případem, je pak předvolání k soudnímu

jednání na úpravu poměrů. Soud zároveň posílá usnesení o ustanovení kolizním

opatrovníkem a kopii návrhu rodičů na úpravu poměrů. Důležitým bodem

v předvolání je žádost soudu o prošetření poměrů dítěte. OSPOD je povinen ze

šetření vypracovat písemnou zprávu a předložit soudu před zahájením jednání.

OSPOD na základě žádosti soudu osloví rodiče a zpravidla provede pohovor o

jejich představě o porozvodovém uspořádání rodinných poměrů. Často je nutné

provést šetření přímo v bydlišti dítěte a zjistit, v jakém prostředí dítě vyrůstá, zda

není ohrožen jeho příznivý vývoj. Někdy je potřeba oslovit odborníky, kteří by

mohli o poměrech dítěte podat zasvěcené informace, jedná se zejména o

13

pedagogické pracovníky školy, kam dítě dochází, a ošetřujícího pediatra a

psychologa.

Komplexní zpráva kolizního opatrovníka by měla objektivně hodnotit poměry

v rodině. Měla by obsahovat výsledky z pohovoru s rodiči a s dítětem pro zjištění

jeho stanoviska a přání. Zpráva se také zabývá bytovými poměry, ekonomickými

poměry rodičů, zdravotním stavem členů rodiny, vztahy v rodině a zejména údaji

o nezl. dítěti.

Zpráva nakonec obsahuje závěrečný návrh kolizního opatrovníka na nejvhodnější

uspořádání poměrů dítěte po rozvodu manželství rodičů. Návrh by měl vždy

sledovat zájem a blaho dítěte. Ve složitějších případech neobsahuje zpráva

závěrečné stanovisko a kolizní opatrovník si ponechá závěrečný návrh k ústnímu

jednání, po provedení výslechu rodičů a všech dostupných důkazů.

1.2.2 Slyšení dítěte

V opatrovnickém řízení se často stává, že soudce nemá dostatek důkazů pro své

rozhodnutí a v průběhu řízení dostává o vztazích v rodině rozporuplné informace.

Soudce si pak k výslechu může předvolat i nezletilé dítě. Dojde tak k velmi

vypjaté situaci, kdy dítě má vypovídat o rodinných záležitostech a o svých

přáních. Pro dítě to často znamená traumatický zážitek a soud by měl zvažovat

předvolání dítěte s velkou obezřetelností a jen v případě, že není možné jiné

řešení. Dítě čeká situace, kterou ještě nezažilo, a kterou nezažil asi žádný jeho

kamarád. Neví, s kým bude jednat, co se od něj očekává, jaké důsledky to pro něj

bude mít.

Je zde na místě, aby dítě bylo na slyšení předem připraveno, ať už pracovníkem

OSPOD, psychologem nebo přímo před jednáním citlivým přístupem soudce,

který dítě řádně a srozumitelně poučí.

Soudy k tomuto slyšení přistupují, ale obvykle tuto povinnost přenechávají

pracovníkům OSPOD a stačí jim zpráva kolizního opatrovníka o jednání

14

s dítětem. Soud by se měl opírat o § 100 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský

soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, kde je postup soudů jasně stanoven.

Podle tohoto ustanovení by soud měl zjistit názor dítěte vždy osobním

pohovorem s dítětem a pouze výjimečně prostřednictvím orgánu sociálně právní

ochrany dětí nebo soudního znalce. Soudce může pohovor s dítětem provést i

mimo jednání bez přítomnosti dalších osob, např. v kanceláři soudce.

Vnitrostátní právní úpravy o slyšení dítěte se opírají o mezinárodní smlouvy, ze

kterých je patrná důležitost zjišťování názoru dítěte. Evropská úmluva o výkonu

práv dětí v čl. 3 ukládá smluvním státům zajistit dítěti, které má podle

vnitrostátních předpisů dostatečnou schopnost chápat situaci v soudním řízení,

právo dostávat příslušné informace, moci vyjádřit svůj názor a být informováno

o možných důsledcích jakéhokoli rozhodnutí.

Dle zákona o rodině: Dítě, které je schopno s ohledem na stupeň svého vývoje

vytvořit si vlastní názor a posoudit dosah opatření jeho se týkajících, má právo

obdržet potřebné informace a svobodně se vyjadřovat ke všem rozhodnutím

rodičů týkajících se podstatných záležitostí jeho osoby a být slyšeno v každém

řízení, v němž se v takových záležitostech rozhoduje.16

Zákon o rodině se zde opírá o ustanovení Úmluvy o právech dítěte, kde se

Česká republika zavázala zabezpečit dítěti, které je schopno formulovat své

vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech,

které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost

odpovídající jeho věku a úrovni.

Dítěti se zejména poskytuje možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo

správním řízení, které se jej dotýká a to buď přímo nebo prostřednictvím zástupce

anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu

s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství.17

16 Zákon č. 94/1963 o rodině, ve znění pozdějších předpisů, §31, odst. 3

17 Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb.

15

V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své

názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci. Názor dítěte soud

zjistí výslechem dítěte. Názor dítěte může soud ve výjimečných případech zjistit

též prostřednictvím příslušného orgánu sociálně právní ochrany dětí. Výslech

dítěte může soud provést i bez přítomnosti dalších osob, lze-li očekávat, že by

jejich přítomnost mohla ovlivnit dítě tak, že by nevyjádřilo svůj skutečný názor.

K názoru dítěte soud přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.18

Vedle výše uvedených právních dokumentů je nutné respektovat Listinu

základních práv a svobod a Úmluvu o základních lidských právech a

svobodách, kde je deklarováno právo na ochranu soukromého a rodinného života

a právo dítěte na rodičovskou výchovu a péči.

S ohledem na to, že jde o slyšení nezletilé osoby, nevztahují se na dítě povinnosti

jako při výslechu svědka. Např. ho nemůžou postihnout sankce za chování u

slyšení.

Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro účely sociálně

právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech

záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob

odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech

záležitostí, týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho

věku a rozumové vyspělosti.19

Soud i OSPOD má tedy zákonnou možnost a právo zjistit názor dítěte ve věcech,

které se ho dotýkají. Neznamená to ale, že by se instituce musely podle přání

dítěte řídit. Vyjádřený názor dítětem by měl být pouze pomocným vodítkem

v nelehkém rozhodování např. ve věcech úpravy výchovy a výživy – o svěření

dítěte do péče jednoho z rodičů. Zejména v tomto případě by mělo být dítě před

slyšením patřičně poučeno, že soud rozhodne podle vlastního uvážení, aby se

minimalizoval pocit viny dítěte za „zradu jednoho z rodičů“.

18 Zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, občanský soudní řád, §100, odst. 4

19 Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, §8, odst. 2

16

Soud by měl mít na mysli, že se ptá nezletilého dítěte, které je dosud závislé na

svých rodičích, je vystaveno určitému nepřímému tlaku ze strany vychovatele, že

je díky nízkému věku snadno ovlivnitelné a korumpovatelné. Dítě, které je

vystaveno delší dobu nepřátelskému chování rozvádějících se rodičů, již nemůže

mít snadno „vlastní názor“. Výjimku mohou tvořit děti ve věku blízkému

zletilosti, jejichž názor se dá považovat za poměrně zralý.

Dítě je také snadno programovatelné. Rodiče intenzivně ovlivňují chování dítěte,

mohou cíleně působit tak, aby jeden rodič byl dítětem preferován. Takto

zpracované dítě pak u slyšení před soudem nebo OSPOD věrohodně vypovídá,

kterého rodiče upřednostňuje jako vychovatele.

Při rozhodování o svěření dítěte do střídavé výchovy rodičů by soud měl znát

názor dítěte. Jde o záležitost, která se dítěte bezprostředně týká. To ono bude

měnit prostředí, balit své věci na další týden k druhému rodiči, myslet při tom na

školní povinnosti a kroužky, nezapomenout na pomůcky potřebné další týden,

apod. Dítě by při tom mělo být patřičně poučeno, co pro něj střídavá výchova

bude znamenat a mohlo se tak svobodně rozhodnout, zda takové uspořádání chce.

Slyšení dítěte ohledně střídavé výchovy není situace pro dítě tak zátěžová. Dítě

nemusí volit mezi rodiči, není postaveno do role, která pro něj znamená

nepřijatelnou volbu. Pokud je dítě dostatečně poučeno, pouze sdělí, zda si přeje

pobývat u rodičů střídavě. Dítě je většinou nastaveno posuzovat situace tzv.

spravedlivě, proto, pokud má dobrý vztah k oběma rodičům, je pro něj střídavá

výchova přijatelnou formou uspořádání rodinných poměrů po rozchodu jeho

rodičů.

Přání střídavé výchovy u dětí je akceptovatelné, jen pokud jej sdílí i rodiče,

protože oni jsou faktickými realizátory střídavé výchovy.20

1.2.3 Znalecké posudky

20KLIMEŠ, J., 2011. Střídavá výchova a styk s dítětem po rozchodu, [online] [vid.30.3.2012]. Dostupné z http:/http://www.klimes.us

17

Znalecké posudky hrají významnou roli v soudních sporech o úpravě výchovy

nezletilých dětí. Ve složitějších případech nebo tehdy, kdy rodiče nejsou schopni

uzavřít dohodu, nařídí soud jako další důkaz pro rozhodování vypracování

znaleckého posudku z oboru psychologie nebo psychiatrie. Posudek vypracovává

soudní znalec, kterého soud vybere ze seznamu znalců, který vede krajský soud.

Soud ustanoví znalce usnesením, které je rozesláno všem účastníkům řízení.

V usnesení je jmenován znalec a jsou mu zadány otázky, které má zodpovědět.

Účastníci mají právo vznést proti osobě znalce námitky, které musí patřičně

odůvodnit. Pokud usnesení nabude právní moci, znalec převezme opatrovnický

soudní spis k nastudování. Poté pozve účastníky k vyšetření, na základě tohoto

vyšetření pak vypracuje posudek a může zodpovědět dotazy soudu.

Vypracovaný posudek znalec zašle soudu spolu s opatrovnickým spisem. Soud

pak zašle posudek všem účastníkům. Ti se mohou k posudku vyjádřit a připravit

si případně otázky na znalce.

Znalec není vázán žádným předpisem, jak má posudek vypadat. Jeho úkolem je

zodpovědět otázky soudu a zvolené metody jsou pak na jeho uvážení. V posudku

by mělo být jasné, jaké metody byly použity, co z jejich výsledků vyplývá a podle

čeho znalec dospěl k určitému závěru.21

V případě znaleckých posudků v rámci rozhodování o střídavé výchově by se měl

znalec zabývat osobností rodičů a dítěte. Měl by posoudit výchovné schopnosti

obou rodičů, měl by posoudit jejich vzájemné vztahy (narušené rozvodem),

schopnost spolupracovat a komunikovat v zájmu dítěte. U dítěte by znalec měl

zkoumat jeho vztah s rodiči, posoudit adaptabilitu vzhledem ke střídání prostředí,

jeho ochotu pobývat střídavě u otce a u matky a odhalit případné překážky, které

by dítěti znemožňovaly dobře prospívat ve střídavé péči. Touto překážkou může

být např. zvýšená úzkostlivost dítěte, výrazná preference jednoho rodiče, možnost

manipulace jedním rodičem, fixace na kamaráda ze sousedství a podobně.

21 NOVÁK, T., PRŮCHOVÁ, B., 2007. Předrozvodové a rozvodové poradenství, Praha: Grada Publishing, s. 89-92.

18

Znalecký posudek má podstatnou váhu pro další rozhodování soudu ve věci

úpravy výchovy a výživy nezletilého dítěte. Posudek by měl splňovat požadavek

komplexnosti, objektivity, systémového a interakčního přístupu při

psychodiagnostickém vyšetření.22

Soud po vypracování znaleckého posudku nařídí ústní jednání ve věci. K jednání

může být znalec pozván jako svědek a účastníci mají právo klást mu doplňující

otázky. Znalec by měl před soudem posudek obhájit a vysvětlit zvolené postupy a

metody. Odpovídá zde na otázky soudu i účastníků řízení.

Za vypracování posudku a účast u jednání náleží znalci odměna podle zvláštních

předpisů. Soud nařídí uhradit náklady na znalecký posudek rodičům nebo

výjimečně jen jednomu z rodičů.

Odpovědi na zadané otázky a závěrečné doporučení by mělo být jednoznačné a

pro soud a účastníky pochopitelné. Soud pak není závěry znaleckého posudku

vázán, rozhoduje podle všech dostupných důkazů a vždy v zájmu dítěte.

2 Střídavá výchova

2.1 Právní úprava společné a střídavé výchovy

Novela zákona o rodině z roku 1998 přinesla změnu, kterou byla dána možnost

svěřit nezletilé dítě do společné nebo střídavé péče obou rodičů: Jsou-li oba

rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě

do společné, popř. střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li

tak lépe zajištěny jeho potřeby.23

22 KUŤÁK, Z., 2003, Privátní psychologické posudky ve sporu o výchovu dětí. Právo a rodina, roč. 2003, č. 9, s. 20-22.

23 Zákon č. 94/1963 Sb. o rodině, ve znění pozdějších předpisů, § 26

19

Střídavá výchova24 znamená, že dítě bude svěřeno v určitém přesně vyměřeném

časovém období do výchovy jednoho rodiče a v dalším časovém období do

výchovy druhého rodiče. Soud současně vymezí práva a povinnosti obou rodičů

v těchto střídajících se časových úsecích.25

Rodiče mohou předložit soudu dohodu o střídavé péči. Soud dohodu schválí,

pokud je v zájmu dítěte a sleduje naplnění zákona: Při rozhodování o svěření

dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho

osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti a se zřetelem na životní

poměry rodičů. Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a

udržování pravidelného styku s nimi…Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a

zázemí dítěte, výchovné schopnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného

prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým

rodičem…26

Střídavá výchova by se neměla stát pokračováním partnerského boje o dítě, ale

měla by vyjadřovat zájem obou rodičů vychovávat dítě, měla by vyjadřovat jejich

pozitivní vztah k dítěti a také dítěte k oběma rodičům. Toto řešení by mělo

odrážet rovnoprávnost rodičů při výchově dítěte i po rozvodu a přání dítěte být

rovnoměrně v kontaktu s oběma rodiči.

Odlišné řešení představuje společná výchova.

Rodiče nezletilých dětí mohou z různých důvodů i po rozvodu nebo rozchodu

zůstávat bydlet ve společném obydlí. Nechtějí měnit zvyklosti ohledně péče o

děti, jsou schopni se domluvit na společném hrazení potřeb dítěte a společném

hrazení např. nákladů na bydlení. Rodiče mohou pracovat ve směnném provozu a

jsou zvyklí se v péči o děti i domácnost doplňovat, rodiče se mohou doplňovat

v péči o různé oblasti života dítěte – škola, sport, umění, apod. Pokud nechtějí

24 Autorka v textu užívá pojem střídavá výchova, střídavá péče, oba pojmy chápe totožně. Autoři odborných textů rovněž používají oba výrazy.

25 HOLUB, M., 2004, Zákon o rodině . Komentář a předpisy související, 6. vydání Praha, Linde Praha , s.51.

26 Zákon č. 94/1963 Sb. o rodině, ve znění pozdějších předpisů, §26, odst. 4

20

tento režim měnit, je společná péče dobrou volbou. Soud rozhodne o svěření

dítěte do společné péče obou rodičů, pokud tak budou lépe uspokojovány jeho

potřeby.

Při rozhodování o střídavé a společné výchově se zároveň řeší otázka výživného.

Soud zpravidla ve společné výchově výživné nestanoví. Vychází z předpokladu

společného hrazení potřeb dítěte.

Při rozhodování o výživném ve střídavé výchově soud zkoumá poměry rodičů.

Zpravidla stanoví výživné rodiči, jehož příjmy jsou podstatnou měrou vyšší než

příjmy druhého rodiče.

2.2 Podmínky pro střídavou výchovu

Z ustanovení § 26, odst. 2 zákona o rodině vyplývá, že střídavá výchova může být

nařízena za splnění těchto podmínek:

• Oba rodiče jsou způsobilí dítě vychovávat.

• Oba rodiče mají o výchovu zájem.

• Střídavá výchova je v zájmu dítěte.

• Budou tak lépe zajištěny potřeby dítěte.

I když se rodiče domluví na střídavé výchově, úřady musí ověřit, zda taková

výchova skutečně probíhá, zda ve skutečnosti není dítě při pobytu u jednoho

rodiče fakticky vychováváno jinými lidmi než rodičem (velice často důsledek

přezaměstnanosti). Takovou iluzorní střídavou výchovu by měl soud zrušit a

svěřit dítě do péče toho rodiče, který se o ně skutečně stará.27

27 KLIMEŠ, J., 2011 , Střídavá výchova a styk s dítětem po rozchodu [online][vid 31.3.2012]. Dostupné z http:/http://www.klimes.us

21

Z pohledu psychologa, který se zabývá problematikou střídavé péče a z jeho

odborné klinické praxe vyplývá několik aspektů, které jsou pro úspěšnou

střídavou výchovu důležité28:

- Schopnost se na střídavé péči domluvit ve prospěch dítěte. Konflikty

mezi rodiči musí být vyřešeny před tím, než se o střídavé péči jedná, aby

dítě nebylo prostředníkem pro vyřešení konfliktů mezi otcem a matkou.

- Schopnost rodičů domluvit se na podobných výchovných principech,

které budou uplatňovat při výchově. Pro dítě je matoucí to, když jeden

rodič něco dovolí a druhý ne. Dítě pak může využívat ten výchovný

princip, který mu vyhovuje, proti druhému rodiči.

- Neočerňovat jeden druhého před dítětem. Rodiče mají za úkol mluvit o

druhém v dobrém. Dítěti by měli vysvětlit, proč se rozvádějí a mluvit

s dítětem o svém přístupu k rozvodu. Pro dítě to má význam komunikační

jako významný vklad do dalšího života.

- Umět společně komunikovat o věcech, které se týkají dítěte. Umět

předávat si zkušenosti s dítětem po společném pobytu.

- Zachovávat podobné výchovné postupy a stereotypy pro dítě u matky i u

otce. Shodnout se na nich společně a mluvit o těch nejzákladnějších.

- Pravdivě informovat druhého rodiče o tom, co se stalo dítěti v době

pobytu. Platí tady i vzájemná důvěra jednoho ke druhému. Pokud je dítě

nemocné nebo třeba dostalo špatnou známku při pobytu u otce, otec má

matku informovat a sdělit, co pro nápravu již udělali.

- Rodiče by měli být před dítětem pravdomluvní. Dítě velmi dobře pozná,

když rodič něco „překrucuje“ nebo neříká celou pravdu.

- Rodiče by se měli navzájem tolerovat a respektovat.

28 ŠPAŇHELOVÁ, I.,2005. Střídavá péče o děti po rozvodu očima psychologa. Právo a rodina,roč. 2005, č. 5, s. 1-5.

22

- Rodiče by měli využít čas, který tráví s dítětem a starat se o něj, věnovat

mu čas, užívat si to. Rodič si může v rámci střídavé péče lépe naplánovat

čas, aby ho měl pro dítě dostatek. Další čas, když je dítě u druhého rodiče,

může naplno věnovat práci a vlastním aktivitám.

- Rodiče by neměli soutěžit o lásku dítěte. Nekupovat mu drahé dárky

proto, aby kompenzovali čas, který spolu nestráví.

- O výchovných problémech by měl rodič mluvit nejprve s druhým

rodičem. Když se rodiče shodnou na výchovném postupu, mělo by být

informováno dítě.

- Rodič nikdy nemá mluvit o druhém rodiči špatně. Případné konflikty si

mají rodiče vyřešit sami, bez přítomnosti dítěte. Dítě vnímá, že se něco

děje, rodiči má být sice informováno, ale ne vtahováno do konfliktu.

- Pokud žije rodič s jiným partnerem, nemá vnucovat dítěti hned postoje a

názory tohoto partnera. Dítě se s ním musí nejprve seznámit.

- Příbuzní mají respektovat to, pro co se rozhodl rodič. Rodič musí

příbuzným situaci vhodně prezentovat.

Pro dítě je ve střídavé péči důležité29:

- V klidu s ním mluvit o tom, co by si samo přálo a toto přání respektovat.

Vysvětlit mu také to, jaké přání má rodič a proč.

- Mluvit s dítětem o všech kladech a záporech střídavé péče.

- Blízkost bydlišť obou rodičů, aby dítě neměnilo školu.

- Vnímat, zda má dítě kladný citový vztah k oběma rodičům.

- Možnost navštěvovat stejné kamarády při pobytu u otce i u matky.

- Nemít speciální výhody ani u jednoho z rodičů.

29 ŠPAŇHELOVÁ, I., 2005. Střídavá péče o děti po rozvodu očima psychologa. Právo a rodina,roč. 2005, č. 5, s. 2-4.

23

- Učit se nebýt závislé na jednom rodiči, umět si pěstovat pozitivní city

k oběma.

2.3 Kladné stránky a výhody střídavé výchovy

Dítě, které od narození vyrůstalo s oběma rodiči, je zvyklé sdílet své emoce

s matkou i otcem a je zvyklé z obou stran také emoce čerpat. Ve střídavé péči se

tedy dítěti nezabrzdí a nezdeformuje jeho emocionální vývoj.

Dítě může dále rozvíjet důvěru, kterou si vybudovalo v raném dětství v životě

s oběma rodiči. Do vztahu důvěry stále patří matka i otec.

Pro život dítěte, ať se jedná o chlapce nebo dívky, je velmi podstatné, aby stále

zažívalo ve své výchově prvek výchovy mužské i ženské. Pokud dítě žije jen

s jedním z rodičů, zažívá jen ten jeden výchovný vzorec. Rodič, který má dítě

pouze na víkendové pobyty, většinou nemá možnost svůj výchovný vzorec dobře

uplatnit. Není na to čas, protože si většinou rodič snaží čas s dítětem užít nebo ani

o problémech dítěte neví. Důležitý čas pro utváření ženského a mužského vzoru

chování je v období dospívání. Je dobré, aby dcery viděly, jak se v určité chvíli

chová matka i jak otec, stejně tak si syn bude všímat chování otce ale i matky.

V tomto období si děti utvářejí i model k převzetí sexuální identity i role obou

pohlaví.

Pro dítě je důležitá možnost komunikovat o všech záležitostech, které prožívá,

spolu s otcem i s matkou. Dítě dostane ucelený obraz o věci z různých úhlů

pohledu.

Dítě má zaručený přirozený průběh identifikace s mužským a ženským vzorem.

Na základě zkušeností se pak může s tímto vzorem ztotožnit nebo naopak vědět,

že takto se chovat nebude.30

30 ŠPAŇHELOVÁ, I., 2005. Střídavá péče o děti po rozvodu očima psychologa. Právo a rodina,roč. 2005, č. 5, s. 2-4.

24

2.4 Problematické stránky střídavé výchovy

Rodiče, kteří se rozhodli pro střídavou výchovu, si často kladou stejné otázky a

často mají obavy z podobných situací.

Trápí je např. od kterého věku je pro dítě střídavá péče vhodná, jak zajistit

jednotnou výchovu, po jak dlouhé době je střídání nejvhodnější, jak se druhý

rodič postará o dítě, kde bude mít dítě domov, musí mít dítě dvoje učebnice a

oblečení?

Někteří otcové se domnívají, že střídavá výchova je možná v každém věku dítěte.

Psychologové však doporučují, že vhodný věk je nejdříve v předškolním věku,

tedy v době, kdy dítě již navštěvuje mateřskou školu. V tomto období může být

dítě bezpečně odděleno od prvotního vychovatele a zvládne tak i střídání rodičů.

Nejčastěji bývá doporučen školní věk 7 let a výše, kdy je dítě schopno

komunikovat a sdělit svá přání. Starší děti nemusí prožívat bezmoc a mohou svůj

život ovlivňovat, pokud mají možnost projevit svůj názor.

Rodiče se domnívají, že když zákon umožnil střídavou péči, že na ni mají právo

bez ohledu na to, jaké dítě mají doma. Nejsou schopni se vcítit do psychiky

dítěte. Jsou děti, které se obtížně adaptují na nové prostředí, jsou děti, které

výrazně preferují jednoho z rodičů, v těchto případech je střídání výchovných

prostředí těžko přijatelné. Některé děti mohou mít problémy s novými členy

rodiny, s partnery rodičů, jejich dětmi, tyto vztahy jsou velmi složité.

Příprava do školy může znamenat potíže pro dítě i rodiče. Jeden z rodičů přípravu

na vyučování může podceňovat, druhý podporuje dítě v poctivé přípravě.

Sjednocení přístupu rodičů a případné rozdělení kompetencí zaručí dítěti

potřebný klid a předpoklad úspěšného zvládnutí školních požadavků i střídavé

výchovy.

Matky mívají obavy z toho, jak je bude hodnotit okolí. Budou si sousedé klást

otázky, v čem jako matka selhala, když nemá dítě ve své péči? Je otázka času,

25

kdy bude střídavá výchova brána jako něco samozřejmého, normálního, co může

rodinným poměrům jednoduše vyhovovat.

Matky bývají hluboce přesvědčeny, že otcové nejsou schopni se o dítě postarat.

Proto jim to raději ani neumožní. Muži jsou těmito ženami velmi podceňováni.

Muži i ženy mají jistě odlišný názor na to, co je to péče o dítě, co je důležité a co

není. Neexistují žádná pravidla, co je standardní péče, rodiče se musí shodnout na

určitém kompromisu, který by byl pro jejich dítě prospěšný. Stává se, že při

společném vedení domácnosti se muži záměrně vyhýbají domácím pracem, ale

jsou-li pak sami s dítětem, zvládají vše jako ženy.

Obava z toho, že dítě nebude mít domov, trápí matky, které mají citlivější vztah

k domovu a rodinnému zázemí. Nechtějí, aby jejich děti byly tuláci bez domova.

Děti jsou však od dětství vedené k tomu, že se mají dělit, proto snadno pochopí,

že se o ně rodiče chtějí „podělit“.

Problémem se může jevit organizace přesunu oblečení, školních pomůcek,

sportovního vybavení. Rodičům se může zdát drahé, pořizovat některé věci

dvakrát, aby je dítě nemuselo převážet. Rodiče by si měli také dopředu domluvit,

kdo co koupí, kdo co vypere apod.

Problém s jedním trvalým bydlištěm, jedním pediatrem, je jen otázkou domluvy.

Platí, že to, co funguje, není třeba měnit.

Otázka jak dlouhé by mělo být střídané období, je složitá. Po zavedení střídavé

výchovy do naší legislativy se předpokládalo jako optimální období jednoho

měsíce. Spojovalo se to zejména se systémem sociálních dávek. Naše praxe

ukázala, že rodiče volí nejčastěji střídání po týdnu. Odborníci tento časový úsek

doporučují. Pro mladší děti je to jasný úsek od pondělí do neděle, rozeznávají

všední dny a víkend, vědí, že na konci víkendu se např. budou stěhovat ke

druhému rodiči. Krátké období jednoho týdne dětem zaručuje, že nebudou

nadlouho odtrženy od jednoho rodiče a zároveň budou mít kontakt s oběma

rodiči.31

31 NOVÁK, T., 2010. Mýty o střídavé péči o dítě po rozvodu. Právo a rodina, roč. 2010, č. 6, s. 12-14, Problematické představy o střídavé výchově dítěte po rozvodu. Právo a rodina,roč. 2010, č.

26

Ještě před začátkem střídavé výchovy by se rodiče měli domluvit na předávání

dítěte s tzv. překryvem, tj. dvakrát za cyklus si alespoň na půl hodiny sednout a

domluvit se, co by dítě mělo dělat následující cyklus. Možnost střídavé výchovy

též padá, pokud některý z rodičů není schopen či ochoten tyto dohody

dodržovat.32

2.5 Střídavá výchova očima odborníků

Z dostupné literatury je patrné, že neexistuje jednotný názor odborné veřejnosti

na institut střídavé výchovy.

PhDr. Ilona Špaňhelová provozuje privátní psychologickou praxi.

Když se tedy zamyslím nad tím, zda je z pohledu psychologa střídavá péče

přínosem pro dítě, podle mého názoru odpověď zní ano, za předpokladu všech

daných podmínek, o kterých jsem se zmínila. Dodržování těchto podmínek není

pro mě utopií. Znám několik bývalých partnerů, kteří jsou toho schopni a kdy i

výchova a vývoj dítěte jsou bezproblémové. Moje zkušenost je taková, pokud to

zvládnou rodiče a postaví se k tomu problému čelem, je velký předpoklad, že to

zvládne i dítě a nebude „neurotické nebo schizofrenní“, jak popisují některé

studie.33

PhDr. Tomáš Novák je poradenský psycholog, pracuje v manželské a rodinné

poradně.

Střídavá péče rodičů o dítě po jejich rozvodu vyvolává emoce. Někteří lidé do ní

vkládají naděje jako do spravedlivého a nekonfliktního řešení. Jiní ji ostře

kritizují jako úlitbu mocným, byť třeba výchovně méně schopným, rodičům. 11, s. 15-18.

32 KLIMEŠ, J., 2011, Střídavá výchova a styk s dítětem po rozchodu [online] [vid 31.3.201]). Dostupné z http:/http://www.klimes.us.

33 ŠPAŇHELOVÁ, I., 2005. Střídavá péče o děti po rozvodu očima psychologa. Právo a rodina,roč. 2005, č. 5, s. 2-4

27

Někteří horují pro možnost tento typ péče nařídit a jiní tvrdí, že bez dobrovolného

souhlasu obou rodičů půjde jen o pokračování rozvodového boje o dítě,

samozřejmě v nových podmínkách a poněkud odlišnými prostředky než dříve.

Přes všechna uvědomovaná i neuvědomovaná rizika je střídavá péče o děti po

rozvodu pozoruhodným, spravedlivým řešením. Zachovává ve vztahu k dítěti to,

co funguje. Vyžaduje mimo jiné i podrobnou přípravu rodičů a do jisté míry i

dítěte. Nátlak a prosazování tohoto institutu proti vůli některého ze zúčastněných

osob je však nešťastným řešením a může se vymstít a vyvolat závažné psychické

problémy účastníků.34

Richard A. Warshak je klinický psycholog, přední americký znalec problematiky

postavení dítěte v porozvodové situaci.

V knize Revoluce v porozvodové péči o děti zastává názor, že není nutné

setrvávat u konvenčního stereotypu, svěřujícího děti do výchovy takřka výhradně

matkám, a že i u rozvedených manželů je možno usilovat o uchování společné

rodičovské role. Hlavní myšlenka knihy je, že dva rodiče jsou lepší než jeden, a

to i když žijí odděleně. Jejich schopnost konstruktivně komunikovat modelem

alespoň v záležitostech týkajících se dětí může být dětem vhodným pro řešení

konfliktů.

34 NOVÁK, T., 2010. Mýty o střídavé péči o dítě po rozvodu. Právo a rodina, roč. 2010, č. 6, s. 12-14, Problematické představy o střídavé výchově dítěte po rozvodu. Právo a rodina,roč. 2010, č. 11, s. 15-18.

28

II. PRAKTICKÁ ČÁST

3 Obsah praktické části

V následující části bakalářské práce se budeme zabývat empirickým šetřením na

téma střídavá výchova a fungování rodin, kde je střídavá výchova praktikována

v regionu Městské části Praha 17.

3.1 Cíl výzkumného šetření

Cílem praktické části je prostřednictvím analýzy spisové dokumentace a

rozhovorů s rodiči a dětmi zjistit společné znaky a způsoby fungování střídavé

výchovy.

4 Výzkumné předpoklady

Předpoklady pro výzkum byly stanoveny na základě teoretické přípravy, studia

literatury a praktických zkušeností sociální pracovnice orgánu sociálně právní

ochrany dětí a v souvislosti s naplněním výzkumného cíle.

Předpoklad č. 1:

Lze předpokládat, že ve více než 50% byl navrhovatelem střídavé výchovy otec.

Předpoklad č. 2:

Lze předpokládat, že ve více než 75% případů střídavé výchovy je vzdělání

rodičů minimálně středoškolské s maturitou.

Předpoklad č. 3:

Lze předpokládat, že více než 75% dětí ve střídavé výchově je starší 6 let.

Předpoklad č. 4:

Lze předpokládat, že ve více než 80% střídavé výchovy je tato první volbou

úpravy poměrů.

29

Předpoklad č. 5:

Lze předpokládat, že ve více než 50% případů střídavé výchovy se střídání dětí u

rodičů děje po týdnu.

Předpoklad č. 6:

Lze předpokládat, že ve více než 75% případů střídavé výchovy spolu rodiče

osobně komunikují o potřebách dítěte.

Předpoklad č. 7:

Lze předpokládat, že ve více než 90% střídají bydliště děti.

Předpoklad č. 8:

Lze předpokládat, že všechny děti měly možnost vyjádřit se k této formě péče.

Předpoklad č. 9:

Lze předpokládat, že více než 30% rodičů by střídavou výchovu doporučilo

ostatním rodičům.

5 Využívání střídavé výchovy v Městské části Praha 17

5.1 Popis Městské části Praha 17

Městská část Praha 17 leží na západním okraji hlavního města Prahy a vznikla

v roce 2001 jako součást územního samosprávného celku hlavního města Prahy.

Městskou část tvoří obec Zličín, Sobín a Řepy. Zličín a Sobín jsou původní obce

bez panelové zástavby. Řepy jsou tvořeny starší částí s rodinnými domy a velkým

panelovým sídlištěm, které se stavělo v letech 1985 – 1990. Celá městská část má

26 000 obyvatel.

30

5.2 Úřad městské části, oddělení sociálně právní ochrany dětí

Součástí Úřadu městské části Praha 17 je sociální odbor, kde je také vykonávána

sociálně právní ochrana dětí. Oddělení sociálně právní ochrany dětí (dále také jen

OSPOD) vzniklo stejně jako celá městská část v roce 2001. OSPOD je tvořeno

vedoucí oddělení, třemi terénními sociálními pracovnicemi a dvěma kurátorkami

pro mládež.

Sociální pracovník OSPOD zajišťuje odbornou agendu na úseku sociálně právní

ochrany dětí. Věnuje pozornost dětem zanedbávaným, zneužívaným a týraným.

Provádí sociální šetření v rodině, spolupracuje s institucemi a orgány státní

správy. Vystupuje jako kolizní opatrovník u soudních jednání. Poskytuje rodičům

a dětem sociální poradenství.

Kurátor pro mládež zajišťuje odbornou agendu na úseku výchovné prevence

sociálně patologických jevů, spolupracuje s orgány a institucemi. Provádí šetření

v rodině, škole, navrhuje výchovná opatření, vystupuje jako kolizní opatrovník u

soudních jednání. Pracuje s dětmi a mladistvými s poruchami chování nebo

trestnou činností.

OSPOD vede spisovou dokumentaci nezletilých dětí (0-18 let), které mají

v městské části trvalé bydliště a ze zákonných důvodů se na ně vztahuje sociálně

právní ochrana.

Dokumentace je označena Om a je uvedeno pořadí založení v tom kterém roce,

lomené posledním dvojčíslím daného roku. Na deskách spisu je uvedeno jméno a

příjmení dítě, datum narození a místo trvalého bydliště. Sourozenci stejných

rodičů jsou vedeni v jenom spise.

Místní příslušnost k založení spisové dokumentace obecního úřadu je dána

místem trvalého bydliště dítěte.

Spisová dokumentace Om obsahuje chronologicky řazené záznamy a listiny.

Mezi hlavní listiny patří sociální záznam, kde sociální pracovník zaznamenává

31

výsledky svého šetření v rodině, pohovor s rodiči nebo dítětem. Spis dále může

obsahovat lékařské zprávy, zprávy psychologů, zprávy školy, návrhy rodičů

podané soudu, ustanovení kolizního opatrovníka, protokoly ze soudního jednání a

rozsudky o výchově nezletilého dítěte.

Každoročně OSPOD zpracovává statistické údaje o činnosti. Ze statistických

výkazů orgánu sociálně právní ochrany Úřadu městské části Praha 17 byly

zjištěny počty nově založených spisů v příslušném roce – viz. tabulka č. 1

Tabulka č. 1: Nově založené spisy Om v letech 2005-2010

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet založených spisů Om

137 123 124 129 119 115

Statisticky zaznamenáváme mírný pokles nově založených spisů. OSPOD

Městské části Prahy 17 řeší každý rok ještě dalších asi 70 případů, které jsou

vedeny ve spisové dokumentaci zvané Nom. Zde jsou vedeny nezletilé děti, které

v městské části fakticky bydlí a trvalé bydliště mají odlišné.

5.3 Popis výzkumného vzorku

Výzkum pro praktickou část bakalářské práce byl proveden na pracovišti OSPOD

Praha 17.

Výzkumný vzorek byl vybrán ze spisové dokumentace Om z let 2005 až 2010.

Tyto roky byly zvoleny záměrně, aby zaručovaly podmínku, že případná střídavá

péče bude praktikována déle než jeden rok.

32

Vytěžením spisové dokumentace bylo zjištěno, že v letech 2005-2010 byla

provedena soudní úprava střídavé péče ve 13 případech z celkového počtu 279

soudní úpravy výchovy a výživy nezletilých dětí. Počet 13 je tedy 100% případů

střídavé výchovy, kterou vede v evidenci OSPOD Praha 17 v daném období. Ve

všech případech trvá střídavá výchova déle než jeden kalendářní rok.

Výzkumným vzorkem se tak stalo 13 rodin, kde byla v letech 2005 až 2010

určena soudní úpravou střídavá výchova nezletilých dětí, žijících v městské části

Praha 17. Výzkumný vzorek obsahuje 14 dětí ve střídavé výchově a 26 rodičů,

kteří střídavou výchovu realizují.

5.4 Metodologie výzkumného šetření

Pro výzkumné šetření byla zvolena analýza spisové dokumentace a rozhovor

s respondenty.

Analýza spisové dokumentace spočívá ve studiu spisů Om za uvedené období. Po

vyčlenění spisů, které obsahují úpravu poměrů střídavou výchovou jsou tyto spisy

podrobně analyzovány. Pozornost je zaměřena hlavně na rozsudky o úpravě

poměrů určené střídavou výchovou, protokoly ze soudního jednání, zprávy

kolizního opatrovníka, záznamy z jednání s rodiči a dětmi, znalecké posudky a

jiné dokumenty, které jsou obsaženy v Om spisech.

Ke zjištění názorů klientů byl zvolen polořízený rozhovor. Tazatel bude mít

předem připraveno několik otázek, jejich pořadí se může měnit a tazatel může

pokládat doplňující otázky. Rámec rozhovoru bude daný a respondent bude mít

prostor k otevřenému vyprávění.

6 Realizace výzkumu

6.1 Studium spisové dokumentace

33

Spisová dokumentace byla v červnu 2012 podrobena analýze a z evidence bylo

vyčleněno 13 rodin, které v období let 2005-2010 praktikovaly střídavou výchovu

nezletilých dětí.

Tabulka č. 2: Úprava výchovy a výživy nezletilých dětí v letech 2005-2010

v Městské části Praha 17.

For

ma

péče

Do péče

matky

Do péče

otce

Střídavá

výchova

Společná

výchova

rok celkem

% celkem

% celkem

% celkem

% celkem

2005 40 93 2 4,7 0 0 1 2,3 43

2006 41 91 2 4,5 2 4,5 0 0 45

2007 42 86 4 8 2 4 1 2 49

2008 39 93 1 2,3 1 2,3 1 2,3 42

2009 49 83 3 5,1 5 8,5 2 3,4 59

2010 34 83 2 4,9 3 7,2 2 4,9 41

celkem 245 88 14 5 13 4,5 7 2,5 279

34

Z tabulky č. 2 je patrné, že v letech 2005-2010 bylo v Městské části Praha 17

provedeno 279 soudních úprav poměrů nezletilých dětí, z toho v 245 případech

bylo dítě svěřeno do péče matky, ve 14 případech do péče otce, v 7 případech do

společné péče rodičů a ve 13 případech do střídavé péče.

Střídavá péče se objevuje až v roce 2006, kdy byly soudem nařízené dvě střídavé

výchovy, stejně tak v roce 2007. V roce 2008 se objevuje střídavá výchova jen

jednou, ale v roce 2009 je to již pět případů střídavé výchovy. V roce 2010 byla

střídavá výchova nařízena ve třech rodinách.

Graf č. 1: Úprava poměrů nezletilých dětí v letech 2005-2010 v Městské části

Praha 17

Výzkumným vzorkem se tak stalo 13 rodin, kde byla v letech 2005 až 2010

určena soudní úpravou střídavá výchova nezletilých dětí, žijících v městské části

4.2 Rozhovory s rodiči

Všech 13 případů bylo podrobeno analýze studiem spisu a všech 13 párů rodičů

bylo pozváno dopisem ke spolupráci a pohovoru se sociální pracovnicí nad

problematikou jejich zkušeností se SV.

6.2 Rozhovory s rodiči

35

Úprava poměrů nezletilých dětí v letech 2005-2010 v Městské části Praha 17

88%

5%

4,50%

2,50%

Do výchovy matkyDo výchovy otceDo střídavé výchovyDo společné výchovy

Z grafu č. 1 vidíme, že v letech 2005-2010 v obvodu MČ Prahy 17 bylo 88% dětí

svěřeno do výchovy matky, 5% dětí do výchovy otce, 4,5% do střídavé výchovy a

2,5% do společné výchovy rodičů.

Analýzou spisové dokumentace bylo tedy zjištěno, že v letech 2005-2010

v Městské části Praha 17 je 13 případů střídavé výchovy, což je 4,5% z celkového

počtu úprav poměrů nezletilých dětí.

Všech 13 případů střídavé výchovy bylo podrobeno analýze spisové dokumentace

a ke spolupráci bylo pozváno 13 párů rodičů.

6.2 Rozhovory s rodiči a dětmi

V červenci 2012 byl sestaven dopis, kterým byli rodiče pozváni k rozhovoru (viz

příloha č. 1 ). V dopise bylo uvedeno, z jakého důvodu jsou osloveni, byla jim

zaručena anonymita při zveřejnění výzkumných výsledků a dán prostor pro

rozhodnutí, zda přizvou k rozhovoru i děti. Rodiče měli na výběr, zda se rozhovor

uskuteční v jejich domácnosti nebo zda se dostaví na sociální odbor.

Dopis byl rozeslán v srpnu 2012. Autorka očekávala reakci telefonem nebo e-

mailem a očekávala kladnou reakci nejméně 50% oslovených. K rozhovoru se

dostavili tří rodiny, což tvoří 23% výzkumného vzorku. Dvě matky přislíbily

účast dítěte. V září 2012 byly provedeny rozhovory, jeden rozhovor se uskutečnil

v domácnosti, rodiče ze dvou rodin přišli na sociální odbor.

Ověřování předpokladů se opírá zejména o analýzu spisové dokumentace a bude

doplněno analýzou rozhovoru s rodinami.

6.3 Vyhodnocení předpokladů na základě analýzy spisové dokumentace a

rozhovorů

36

Předpoklad č. 1

Lze předpokládat, že ve více než 50% byl navrhovatelem střídavé výchovy

otec.

Ze spisové dokumentace bylo zjištěno, že v pěti případech ze 13 požádal o určení

střídavé výchovy otec. V dalších třech případech se matka k návrhu otce připojila

a soud schvaloval dohodu o střídavé výchově. Ve čtyřech případech ze 13 podala

matka návrh na svěření dítěte do její výlučné péče a v průběhu řízení rodiče

uzavřeli dohodu o střídavé péči. V těchto případech soud odůvodnil své

rozhodnutí tím, že v zájmu nezletilého dítěte je zajištění možnosti obou rodičů na

rozvoji osobnosti dítěte, když oba rodiče jsou schopni dítě vychovávat a na tomto

mají zájem.

Ve dvou případech matka trvala na svém návrhu, svěřit dítě do její výlučné péče a

otec žádal o určení střídavé výchovy, dohoda mezi rodiči nebyla uzavřena.

V těchto případech soud rozhodl o střídavé výchově proti vůli jednoho z rodičů.

V odůvodnění rozsudku pak je uvedeno, že tato úprava výchovy je v zájmu

nezletilého dítěte a péčí obou rodičů jsou jeho potřeby lépe zajištěny.

Paní A, matka dnes 13leté dcery, sdělila:

V první fázi jsem se střídavé péče bála – ne z důvodu, že by se otec dítěte nebyl

schopen postarat, ale jak to zvládne dcera a i já jako matka, která má pocit, že

dítě by mělo být s ní. Nakonec jsme se s otcem domluvili, mysleli jsme hlavně na

spokojenost dcery, která nás má oba ráda.

Paní H., matka dnes 17leté Denisy, sdělila:

Střídavou výchovu jsme začali praktikovat ještě před jednáním soudu. Nechali

jsme děti v našem bytě a střídali jsme se zde s otcem. Při domlouvání o rozvodu a

potřebách dětí jsem myslela na děti, aby neměly tolik změn a mohly zůstat ve

svém prostředí. Otec dětí se mnou souhlasil a soudu jsme předložili dohodu.

37

Analýzou spisové dokumentace bylo zjištěno, že otec byl navrhovatel v pěti

případech z celkového počtu 13, tedy v 38% případů.

Tabulka č. 3 : Navrhovatelé střídavé výchovy

Navrhovatel SV Počet podaných návrhů %

matka 0 0

otec 5 38

Rodiče předložili

dohodu o SV nebo

uzavřeli dohodu o SV v

průběhu řízení

8 62

Z tabulky č. 3 můžeme vidět, že ani v jednom případě nebyla navrhovatelem

střídavé výchovy sama matka. Otec byl navrhovatelem v 5 případech (38%).

Dohoda rodičů o střídavé výchově byla předložena ke schválení soudu nebo

uzavřena v průběhu řízení v 8 případech ze 13, což je 62% z celkového počtu.

Lze konstatovat, že rodiče dávají přednost dohodě o střídavé výchově.

Možnost otce jako navrhovatele je tedy druhá a poslední možnost, kdo střídavou

výchovu ve sledovaném období navrhoval.

Střídavou péči ani v jednom případě nenavrhla matka.

Předpoklad č. 1 , že ve více než 50% SV je navrhovatelem otec, nebyl potvrzen.

38

Předpoklad č. 2

Lze předpokládat, že ve více než 75% případů střídavé výchovy je vzdělání

rodičů minimálně středoškolské s maturitou.

Výzkumník předpokládal, že většina rodičů, kteří praktikují střídavou výchovu

budou vzdělaní minimálně středoškolsky. Předpokladem bylo, že vzdělaní rodiče

znají více alternativ úpravy výchovy nezletilých dětí a mohou z nich volit a také

kladou větší důraz na příznivý psychický vývoj dětí a uznávají význam podílu

obou rodičů na výchově dětí.

Tabulka č. 4: Vzdělání rodičů

vzdělání počet respondentů %

Základní, vyučen 5 19

SŠ, VŠ 21 81

Analýzou spisové dokumentace, zejména studiem návrhů podaných k soudu a

protokolů ze soudních jednání, bylo zjištěno, že středoškolské nebo

vysokoškolské vzdělání má 81 % rodičů. 19 % rodičů má vzdělání základní nebo

je vyučeno.

Z výsledků šetření lze usuzovat, že vliv vzdělání na výběr úpravy výchovy a

výživy je možné jednoznačně prokázat.

Předpoklad č. 2, že ve více než 75% případů SV je vzdělání rodičů minimálně

středoškolské s maturitou, byl potvrzen.

Předpoklad č. 3

Lze předpokládat, že více než 75% dětí ve střídavé péči je starší 6 let.

39

Předpoklad byl stanoven na základě názoru odborníků, že SV se hodí pro děti od

mladšího školního věku. Tento věk je zásadní jak pro možnost zjištění názoru

dítěte, tak pro potřebu komunikace rodičů a nutnost blízkosti bydlišť rodičů a v

dosahu jedné školy.

Tabulka č. 5 : Věk dětí ve střídavé výchově

Z tabulky č. 5 vyplývá, že 69% dětí ve SV je starší 6 let.

Překvapující zjištění bylo, že rodiče ve čtyřech případech (29%) zvolili SV pro

děti ve věku 3, 4, 4 a 5 let. Je to věk, kdy je možno dítě separovat od primárního

vychovatele (dítě může navštěvovat mateřskou školu), ale střídání výchovného

prostředí není podle psychologů vhodné (viz kapitola 2.4 teoretické části).

Předpoklad č. 3, že více než 75% dětí ve střídavé výchově je starší 6 let, nebyl

potvrzen.

Předpoklad č. 4

Lze předpokládat, že ve více než 80% SV je tato první volba úpravy výchovy

nezl. dětí.

Ze spisové dokumentace bylo zjištěno, že střídavá výchova byla zvolena jako

první volba při úpravě výchovy a výživy nezl. dětí v 92%, tedy 12 ze 13 rodin.

V jednom případě se měnila společná péče na střídavou po dvou letech. Důvodem

bylo odstěhování otce ze společného bytu a přání dítěte na zachování péče obou

rodičů.

40

Věk dětí Počet dětí %

0 - 5 4 29

6 - 18 10 71

Lze usuzovat, že pokud dítě bylo zvyklé na péči obou rodičů, tito chtějí pro své

dítě zachovat výchovné působení matky i otce a dítě si přeje mít oba rodiče.

Předpoklad č. 4, že ve více než 80% je střídavá výchova první volba úpravy

poměrů, byl potvrzen.

Předpoklad č. 5

Lze předpokládat, že střídání dětí u rodičů se ve více než 50% uskutečňuje

po týdnu.

Předpoklad byl zvolen na základě názoru odborníků, že děti dobře vnímají jeden

týden jako vhodný časový úsek. Předškolní děti jsou už schopné rozlišit pracovní

týden a víkend a mají dobrou představu o časové délce jednoho týdne.

Tabulka č. 6: Časový úsek střídání

Interval Počet rodin se SV %

1 týden 7 52

2 týdny 3 24

jinak 3 24

Analýzou rozsudků o střídavé výchově bylo zjištěno, že střídání po týdnu

praktikuje 52% rodin a v těchto rodinách si rodiče předávají děti v neděli večer

v 17 nebo v 18 hodin a ve dvou případech v pátek večer.

Ve třech rodinách (24%) zvolili jako časový úsek pro střídání dětí dva týdny,

dnem předávání zůstala neděle večer. Zajímavým se zdá věk dětí v této kategorii,

a to od 12 do 15 let. Lze usoudit, že starší děti dobře snášejí odloučení od jednoho

rodiče na dobu delší než jeden týden.

41

Zajímavou se jeví poslední skupina, kde předávání dětí probíhá nestandardně. Je

to možnost, kdy např. během 14 dnů je dítě 9 dní u matky a 5 dní u otce. Tuto

možnost zvolilo 23% rodičů.

Předpoklad č. 5 , že střídání dětí u rodičů se ve více než 50% uskutečňuje po

týdnu, byl potvrzen.

Předpoklad č. 6

Lze předpokládat, že ve více než 75% případů SV spolu rodiče osobně

komunikují o potřebách dítěte.

Pan C. a paní C., rodiče 13leté Emy, sdělili:

Jako rodiče komunikujeme náhodně, tedy vždy, když je potřeba. Píšeme si e-

maily, nemáme problém se dohodnout. Dcera dochází do základní školy, kde nám

vychází vstříc a informace píšou automaticky e-mailem jak otci, tak matce. Spolu

se vídáme na třídních schůzkách nebo u dceřiných lékařů. Dcera je již velmi

samostatná a mnoho svých záležitostí si s námi, rodiči, vyřídí sama.

Paní H., matka 17leté Denisy, sdělila:

Naše komunikace neprobíhá nijak pravidelně. Problém dcery řeší ten, u kterého

to vzniklo, každý řešíme problém sám. Dříve mi psal otec e-maily, teď už to není

potřeba. Jednou měla dcera problém s experimentem s drogou. Zajistila jsem

rodinnou poradnu pro nás všechny. Otec sice přišel, ale později odmítl s tím, že

nikam chodit nebude. Naštěstí vše dopadlo dobře a dcera je v pořádku.

Nezl. Denisa, 17 let, sdělila:

Je mi 17, téměř vše si umím zařídit sama, s rodiči se radím, ale nepotřebuji, aby

se kvůli mně scházeli.

Na téma komunikace se vyjádřili čtyři respondenti. Překvapením bylo, že rodiče

nepovažují za důležité mít v předávání informací o dítěti domluvený režim.

42

Rodiče komunikují náhodně a podle potřeby.

Z praxe OSPODU vyplývá, že rodina s určenou střídavou výchovou dále se

sociálními pracovníky neřeší vzniklé problémy a ve spisech Om tedy po

vyhlášení rozsudku není již žádný záznam. Práce s rodinou se opět otvírá, pokud

neřešené problémy přerostou a projeví se např. záškoláctvím nebo psychickými

potížemi dítěte nebo v případě, že jeden rodič požádá o změnu úpravy poměrů

Předpoklad č.6, že ve více než 75% případů SV spolu rodiče komunikují o

potřebách dítěte, nemohl být ověřen z důvodu malého počtu respondentů.

Předpoklad č. 7

Lze předpokládat, že ve více než 90% střídají bydliště děti.

Ze studia spisové dokumentace bylo zjištěno, že ve 12 ze 13 případů střídavé

výchovy střídají bydliště u matky a otce děti.

V jednom případě zůstávaly v původním bytě rodiny děti a rodiče se zde po týdnu

střídali. Toto pro děti pohodlné uspořádání trvalo pouze jeden rok. Otec si poté

požádal o změnu v režimu a to tak, aby děti střídaly bydliště u matky a otce po

dvou týdnech.

Ve všech 13 případech střídavé výchovy v daném období byla tato určena vždy

pro všechny sourozence. Z výpovědi dítěte bylo zjištěno, že to, že zůstat se

sourozencem, se jevilo jako pozitivní aspekt.

Nezl. Denisa, dnes 17 let, sdělila:

Na začátku střídavé péče jsme s bratrem zůstávali v našem původním bytě a

střídali se zde rodiče. Toto řešení se nám líbilo, bylo to skoro stejné jako dřív.

Po roce si otec založil novou rodinu a chtěl být s ní. Navrhl, zda bychom se

nestřídali u mámy a u táty v jeho novém bydlišti. Následné cestování nám

43

nevadilo, byli jsme zvyklí jezdit do školy. Dobrá byla vidina vlastního pokoje u

táty, protože ve starém bytě u mámy máme s bratrem pokoj dohromady.

Na střídání u rodičů je trochu problém převážení věcí, občas něco zapomenu.

Táta bydlí s přítelkyní a jejími malými dětmi, moc si nerozumíme.

Doma se cítím u mámy, je to pro mě zázemí, ale jsem ráda, že můžu být stejně u

táty, asi by mi hodně chyběl.

Vím, že pokud by mi něco hodně vadilo a chtěla jsem být jen u jednoho rodiče,

mám možnost to změnit. Rodiče jsou rozumní a jistě by mě vyslechli.

Předpoklad č. 7, že ve více než 90% střídají bydliště děti, byl potvrzen.

Předpoklad č. 8

Lze předpokládat, že všechny děti měly možnost vyjádřit se k této formě

výchovy.

Předpoklad byl vytvořen na základě zákonného ustanovení, že dítě má být

slyšeno ve všech případech, kdy se jedná o jeho zájmech. Podrobněji o slyšení

dítěte v kapitole 1.2.2.

Názor dítěte byl zjišťován v 7 případech ze 14, což je 50%. Znalecký posudek byl

zadán ve třech případech, dítě bylo slyšeno na OSPOD ve dvou případech a ve

dvou případech tlumočili názor dítěte rodiče.

Názor dětí zjištěný ze znaleckých posudků:

Nezl. Jan, 10 let:

Mám rád oba rodiče stejně, nechci nikomu ublížit, rád bych byl ve střídavé

výchově.

Nezl. Eva, 8 let:

44

Ve SV jsem spokojená, už jsem si na to zvykla. Znalec: Evu nezatěžuje SV, ale

konflikty rodičů.

Nezl. Jiří, 7 let:

Znalec: Dítě potřebuje oba rodiče, je ve střídavé výchově šťastné, oba je miluje.

Dítě tázáno na OSPOD:

Nezl. Dita, 11 let:

Chci být ve střídavé výchově, nechci mít jen mámu nebo jen tátu.

Nezl. Denisa, 13 let:

Budu ráda, když budu mít oba rodiče stejný čas, nebude mi vadit ani přejíždění

do druhého bydliště.

Podle sdělení rodičů:

Jan (11 let) si přeje být ve střídavé výchově, mluvili jsme s ním, vysvětlili jsme mu

všechno.

Současný názor dětí:

Nezl. Ema, dnes 13 let, sdělila:

Už si nepamatuji, kdy střídavá péče začala, myslím, že jsem byla ještě v mateřské

škole. Do základní školy chodím v centru Prahy, je to tak napůl cesty mezi

bydlištěm mámy a táty. Jsem zvyklá cestovat a nevadí mi to. Mám dvoje oblečení,

dva počítače, dvě kola a přenáším si jen učení do školy. Myslím, že táta i máma

mě vychovávají podobně. Mám kamarádky, které žijí jen s matkou a otce vídají o

víkendech. Myslím, že to mám oproti kamarádům lepší, jsem ráda, že se vidím

stejně s mámou a tátou.

Nezl. Denisa, 17 let, sdělila:

Doma se cítím u mámy, je to pro mě zázemí, ale jsem ráda, že můžu být stejně u

táty, asi by mi hodně chyběl.

45

Vím, že pokud by mi něco hodně vadilo a chtěla jsem být jen u jednoho rodiče,

mám možnost to změnit. Rodiče jsou rozumní a jistě by mě vyslechli.

Výsledek, že dítě mohlo vyjádřit svůj názor pouze v 50 % případů je vysvětleno

faktem, že do SV bylo svěřeno několik dětí, které vzhledem k nízkému věku

nebyly slyšeny (viz předpoklad č. 3).

Soud nevyužil svoji základní zákonnou možnost slyšení dítěte před soudem, toto

slyšení bylo nahrazeno šetřením soudního znalce a pohovorem s dítětem na

OSPOD.

Předpoklad č. 8, že všechny děti měly možnost vyjádřit se k této formě výchovy,

nebyl potvrzen.

Předpoklad č. 9

Lze předpokládat, že více než 30% rodičů by střídavou výchovu doporučilo

ostatním rodičům.

Pan C. sdělil:

Střídavou výchovu jsem zpočátku chtěl jen já, matka byla proti. Nakonec jsme se

domluvili a myslím, že jsme všichni spokojeni. Neumím si představit, že bych

viděl dceru jen jednou za dva týdny o víkendu. Myslím, že o víkendu se dítě

vychovávat nedá. Moje doporučení rodičům? Buďte rozumní a přemýšlejte, zda

je střídavka zrovna pro vaše dítě dobrá. Nám se to povedlo.

Paní C. sdělila:

V našem případě střídavá péče funguje – smekám před otcem své dcery, jak to

všechno zvládá a plnohodnotně se jí věnuje. Paní učitelka na prvním stupni nám

řekla – kdyby fungovaly všechny střídavky jako ta vaše, tak by děti byly šťastné a

spokojené. To je asi to nejlepší, co rodič může slyšet, že rozhodnutí o střídavé

péči nebylo zas tak špatné. Poradila bych ostatním rodičům, aby mysleli hlavně

46

na to, zda jejich dítě bude spokojené při střídání mámy a táty, neměli by myslet

jen na sebe, aby se stali moderními rodiči se střídavkou.

Paní H. sdělila:

Střídavou výchovu jsme vybrali pro děti staré 13 a 15 let, kdy si mohly říci, zda

se jim tento způsob výchovy líbí. Pro takto staré děti bych střídavou výchovu

doporučila.

Dnes mám ještě dceru ve věku 3 let a její otec o střídavé výchově také uvažuje.

Myslím,že je dcera ještě malá, aby střídala bydliště a rodiče. V tomto případě

bych pro střídání nebyla.

Výzkumníkovi se nepodařilo slyšet většinu rodičů. Rodiče, kteří byli slyšeni a

poskytli rozhovor, by střídavou výchovu doporučili, mají dobré osobní zkušenosti

a konstatují, že se rozhodli dobře.

Na téma doporučení ostatním rodičům odpověděli pouze tři rodiče z možných 26,

což je 11%.

Pro nízký počet respondentů nebylo možno jejich názor zobecňovat.

Předpoklad č. 9, že více než 30% rodičů by střídavou výchovu doporučilo

ostatním rodičům, nemohl být ověřen.

5 Návrh opatření

47

Na základě informací získaných při analýze spisové dokumentace a při

rozhovorech s klienty je možné navrhnout následující opatření, která by mohla

přispět ke zlepšení postavení nezletilých dětí v porozvodové situaci.

Bylo by vhodné:

• Zlepšit informovanost rodičů a dětí o možnostech porozvodové úpravy

poměrů nezletilých dětí.

• Vytvořit přehledný informační leták o zákonných podmínkách střídavé

výchovy, o výhodách a problematických otázkách při praktikování

střídavé výchovy. Leták by obsahoval poučení pro rodiče o právech a

povinnostech k jejich nezletilým dětem, o nutnosti komunikace mezi

rodiči,

• Vytvořit informační leták pro děti, kde bude přiměřenou formou vysvětlen

institut střídavé výchovy s výhodami i nevýhodami, budou zde

zdůrazněna jejich práva, právo na výchovu obou rodičů, právo na

vyjádření svého názoru a o možnosti slyšení u soudu, poučení o jejich

postavení v opatrovnickém řízení u soudu.

• Vytvořit plán osvětové činnosti na základních školách v regionu o

opatrovnickém řízení. Informace by školy mohly využít k výuce občanské

a rodinné výchovy.

• V rámci činnosti orgánu sociálně právní ochrany dětí zlepšit poradenskou

činnost a spolupráci s rodiči v přípravné fázi opatrovnického řízení,

v průběhu řízení vést rodiče k dohodě, po skončení řízení nabízet pomoc

při vzájemné komunikaci. Během celého procesu rodičům zdůrazňovat

hledisko nejlepšího zájmu dětí.

• Získané poznatky o fungování střídavé výchovy by mohly sloužit jako

podklad při další legislativní úpravě rodinných vztahů.

Závěr

48

Tématem bakalářské práce je úprava výchovy a výživy nezletilých dětí – střídavá

výchova.

Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na legislativní úpravu rodinných

vztahů v České republice, včetně novely zákona o rodině z roku 1998, kde se

objevuje střídavá výchova jako jedna z možností úpravy výchovy a výživy

nezletilých dětí po rozchodu rodičů. Je zde vysvětlena opatrovnická úprava

poměrů nezletilých dětí včetně úlohy kolizního opatrovníka. Samostatné kapitoly

jsou věnovány zjišťování názoru dítěte, slyšení dítěte před soudem a znaleckým

posudkům. Představena je střídavá výchova a její aspekty.

Praktická část bakalářské práce je zaměřena na mapování využívání střídavé

výchovy a způsob fungování rodin se střídavou výchovou v regionu Městské části

Prahy 17 v období let 2005-2010.

Při realizaci praktické části bakalářské práce bylo zjištěno, že střídavá výchova v

nadpoloviční většině byla nařízena soudem po dohodě rodičů. Vzdělání rodičů,

kteří praktikují střídavou péči je většinou středoškolské a vysokoškolské. Věk

dětí ve střídavé výchově je v nadpoloviční většině vyšší než 6 let. Střídání dětí se

většinou uskutečňuje po týdnu. Ve třech případech ze 13 se tak děje po dvou

týdnech a ve třech případech je střídání atypické. Komunikace rodičů se ve

zjištěných případech odehrává náhodně a podle potřeby. Bydliště je střídáno

dětmi ve všech rodinách. Výjimku tvořila jedna rodina, která první rok

praktikovala střídání matky a otce v bydlišti dětí. Nadpoloviční většina dětí měla

možnost před zahájením střídavé výchovy vyjádřit názor, a to prostřednictvím

orgánu sociálně právní ochrany dětí, při vyšetření soudními znalci a

zprostředkovaným sdělením rodičů. Slyšení dítěte u soudu se neuskutečnilo ani

v jednom případě. Tázané děti projevily v současné době spokojenost se střídavou

výchovou. Jsou rády, že pobývají u obou rodičů, nevadí jim stěhování věcí a

oblečení. Tázaní rodiče by ostatním rodičům střídavou výchovu doporučili.

Rodiče projevili uspokojení z toho, jak střídavou výchovu zvládají a dělají pro

své děti to nejlepší. Přesto však spolu dostatečně nekomunikují o potřebách dětí a

mnohdy na děti tuto zátěž přenášejí.

49

Praktickým výstupem bakalářské práce je soubor návrhů opatření, které mají

význam jak pro rodiče a jejich děti, pro pracovníky orgánů SPOD, tak pro

laickou a odbornou veřejnost.

Cíl bakalářské práce – zjistit společné znaky a fungování rodin se střídavou

výchovou – byl dosažen.

Anotace

50

Příjmení a jméno autora: Bělecká Iveta

Název katedry a fakulty: Katedra sociologie a andragogiky FF UP

Název práce: Úprava výchovy a výživy nezletilých dětí – střídavá výchova

Počet znaků: 79 345

Počet příloh: 1

Počet použitých zdrojů: 14

Klíčová slova: názor dítěte, opatrovnické řízení, střídavá výchova, úprava

výchovy a výživy, znalecké posudky

Key words: opinion of the child, guardianship proceedings, intermittent care,

modifications of upbringing and support, expert opinions

Anotace: Tématem bakalářské práce je úprava poměrů nezletilých dětí – střídavá

výchova. Cílem práce je zmapovat využívání střídavé výchovy a analyzovat její

specifika v obvodu Městské části Praha 17 v období let 2005-2010. Bakalářská

práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je

představena zákonná úprava rodinných vztahů v České republice, otázka rozvodu

manželství a opatrovnického řízení s úlohou kolizního opatrovníka. V praktické

části jsou pomocí analýzy spisové dokumentace a rozhovorů s rodiči a dětmi

ověřovány výzkumné předpoklady. Praktickým výstupem práce je návrh opatření

pro zlepšení osvěty poradenských organizací a práce sociálních pracovníků

orgánů sociálně právní ochrany dětí.

Annotation: The topic of bachelor´s paper is the adjustment of relations of

minors – residential custody. The aim of the work is to chart the use of residential

custody and analyze its specifics in 17th Prague district between the years 2005

and 2010. The bachelors´s paper is split into a theoretical part and a practical part.

The theoretical part introduces the law of domestic relations in Czech Republic,

as well as the matter of divorce of a marriage and a custodial proceeding with a

guardian at litem at work. The practical part verifies the prequisites for research

51

by analyzing written documentation of discourse with parents and children. The

practical output of thos paper is a proposal of improved measures of education for

advisory organizations and of social workers concerned with legal protection of

children.

52

Seznam použitých zdrojů

HOLUB, J., NOVÁ, H. Zákon o rodině. Komentář a předpisy související. 6.

aktualizované vydání. Praha: Linde, 2004. ISBN 80-7201-451-X.

KLIMEŠ, J. Střídavá výchova a styk s dětmi po rozchodu. [online] [vid.

30.3.2012]. Dostupný z http:/http://www.klimes.us.

KUŤÁK, Z. Privátní psychologické posudky ve sporu o výchovu dětí. Právo a

rodina, 2003, č. 9, s. 20-22.

NOVÁK, T. Mýty o střídavé péči o děti po rozvodu. Právo a rodina, 2010, 12.

roč., č. 6, s. 12-14.

NOVÁK, T. Problematické představy o střídavé výchově dítěte po rozvodu.

Právo a rodina, 2010, 12. roč., č. 11, s. 15-18.

NOVÁK, T., PRŮCHOVÁ, B. Předrozvodové a rozvodové poradenství. Praha:

Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1449-3.

NOVOTNÁ, V., BURDOVÁ, E. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí.

Komentář. 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Linde, 2007. ISBN 978-

80-86131-72-6.

POUPĚTOVÁ, Š. Netrapte se po rozvodu. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN

978-80-7367-250-8.

SDĚLENÍ FMZV č. 104/1991 Sb., o úmluvě o právech dítěte. UZ č. 535, podle

stavu ke dne 9.5.2006. Ostrava: Sagit.

ŠPAŇHELOVÁ, I. Střídavá péče o děti po rozvodu očima psychologa. Právo a

rodina, 2005, 7. roč., č. 5, s. 1-5.

WARSHAK, R. Revoluce v porozvodové péči o děti. Praha: Portál, 1996. ISBN

80-7178-089-8.

ZÁKON č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. UZ č. 535, podle

stavu ke dni 9.5.2006. Ostrava: Sagit.

53

ZÁKON č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. UZ

č. 535, podle stavu ke dni 9.5.2006. Ostrava: Sagit.

ZÁKON č. 359/1999 Sb., o sociálně -právní ochraně dětí, ve znění pozdějších

předpisů. UZ č. 535, podle stavu ke dni 9.5.2006. Ostrava: Sagit.

54

Příloha č. 1: Dopis rodičům

Vážení rodiče,

Obracím se na Vás s prosbou o spolupráci na mojí závěrečné bakalářské práci.

Pracuji jako sociální pracovnice na sociálním odboru Úřadu městské části Praha 17 a studuji na Univerzitě Palackého v Olomouci obor Sociální práce. Součástí ukončení studia je vypracování bakalářské práce. Jako téma jsem si vybrala střídavou výchovu jako možnost úpravy výchovy a výživy nezletilých dětí po rozvodu nebo rozchodu rodičů.

Vážím si toho, že jste si pro svoje děti vybrali střídavou výchovu. Zajímají mě Vaše zkušenosti s touto úpravou, názor na institut střídavé výchovy a spokojenost dětí se střídáním u rodičů.

Vaše odpovědi budou zpracovány anonymně a použity pouze v bakalářské práci.

Rozhovor se může uskutečnit v prostorách sociálního odboru (Makovského 1141, Praha-Řepy) nebo ve Vaší domácnosti. Nechám na Vašem uvážení, čemu dáte přednost. Dále nechám na Vás, zda přizvete k výzkumu (rozhovoru se mnou) i děti, kterých se střídavá výchova týká. Ráda bych poznala jejich zkušenosti se střídavou výchovou.

Potěší mě, když se rozhodnete pro spolupráci a budu se těšit na shledání.

Kontaktovat mě můžete na tel. 777 58 08 06 nebo na e-mailu iveta.belecka@seznam.cz.

S pozdravem

Iveta Bělecká

55

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Katedra sociologie a andragogiky

Akademický rok: 2010/2011

PODKLAD PRO ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE STUDENTA

Příjmení, jméno, titul: I v e t a B Ě L E C K Á

Osobní číslo: 782809373

Studijní obor: Sociální práce

Téma česky: Úprava výchovy a výživy nezletilých dětí – střídavá výchova

Název anglicky: Modifications of upbringing and support for infants – intermittent care

Vedoucí práce (příjmení, jméno, titul): Mgr. Andrea Brožová Doubková

Kontakt na vedoucí práce: (e-mail, telefon): andrea.brozovadoubkova@tul.cz

Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je zmapovat využívání střídavé výchovy a analyzovat její specifika. V teoretické části práce budou definovány základní pojmy, legislativní rámec a jednotlivé aspekty této formy péče o nezletilé děti. V praktické části práce bude provedena analýza spisové dokumentace a rozhovory s respondenty s cílem popsat konkrétní případy a definovat možná úskalí v kontextu realizace střídavé péče. Praktickým výstupem bakalářské práce bude aplikace získaných poznatků v rámci činnosti sociálních pracovníků orgánů sociálně právní ochrany dětí.

Rozsah práce: 40 normostran, tj. 72 tisíc znaků

Seznam doporučené literatury:

BAKALÁŘ, E. Rozvodová tematika a moderní psychologie. Praha: KAROLINUM, 2006. ISBN 80-246-1089-2.

ČERNÁ, P. Rozvod, otcové a děti, Sociálně právní ochrana dětí v rozvodové a porozvodové situaci. Diplomová práce. Praha: FF UK, Katedra sociální práce, Praha 2000.

56

MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-86106-00-4, s. 108

TYBER, E. Děti a rozvod:jak pomoci dětem vyrovnat se s rozvodem rodičů. Praha: Návrat domů, 2007. ISBN 9788072551637, s. 227.

WARSHAK, R.A. Revoluce v porozvodové péči o děti. Praha: Portál, 1996. ISBN 80-7178-089-8, s. 240.

Podpis studenta: Datum:

Podpis vedoucího práce: Datum:

57