I I ČESKOSLOVENSKÁ I VĚDECKÁ SPOLEČNOST I PRO ...

II ČESKOSLOVENSKÁI VĚDECKÁ SPOLEČNOSTI PRO MYKOLOGII

I ^ ^ ^ l

i n n x u R i í c i i s l

I A C A D E M I A / P R A H A

I KVĚTEN 1991I ISSN 0009 - 0476 k

i • j|Í

Č a so p is C s . v č d e c k c sp o le čn o sti p ro m y ko log ii k š íře n í zn a lo sti hub po s trá n c e v ě d e ck é i p ra k tick épošt . přihr . 106. 111 21 Pr a h a 1

R o č n í k 4 5 Č í s l o 1 - 2 K v ě t e n 1 9 9 1

V e d o u c í r e d a k t o r : prof . R N D r . Z d en ěk U rb a n , D r S e .

i R e d a k č n í r a d a : R N D r . D o ro ta B rillo v á , C S c .; R N D r . M arie Č e rv e n á , C S c .; R N D r . P e tr F ra g n e r ;M U D r . J o s e f H e rin k ; R N D r . V ě ra H o lu b o v á , C S c . : R N D r . F ran tišek k o tla b a , C S c . ( z ás t upc e ved. r e d . ) ; inž. C yp rián P a u le ch , C S c . ; R N D r . V á cla v Š a še k , C S c .

V ý k o n n ý r e d a k t o r : R N D r . M irko S v r te k , C S c .

Př í spěvky zasí l e j te na adresu v ý k o n n é h o r e d a k t o r a : Ná r o d n í m u z e u m . V á c l a v s k é n á m . 6K. 115 79Pr a h a 1. t e l ef on 26 9 4 5 1 - 59 .

4. sešit 44 . roční ku vyšel 26. l i s topadu 1990

O li S A 11

J . Š u t a r a : P s e udo bo l e t u s . nový rod řádu B o l e t a l e s ................................................................................ 1P . V a m p o l a : An t r od i e l l a parasi t i ca . n ový dr uh c h o r o š ů ...................................................................... 10F . K o t l a b a : E k o l o g i e a z e mě p i s n é r ozš í ř ení dvou pe vní kú - Co l um n o c y s t i s a b i e t i na a

S t c r e u m g aus a pat u m - v Če s k o s l o v e n s k u .......................................................................................................... 15M . V á ň o v á : N o m e n n o v u m, n om e n k l a t o r i c k é z m é n y a t a x o n o m i c k á p ř e ř a z e n í v řádu

Mu c o r a l c s ................................................................................................................................................................................. 25S . V o n d r o v á : E c h i n o s t e l i u m mi n ut u m a dalš í m y x o m y c e t y v y pě s t o va n é ve v l hkých k o m ů r

ká ch ............................................................................................................................................................................................... 2^A b s t r a k t y r e f e r á t ů p ř e d n e s e n ý c h n a <S. k o n f e r e n c i č e s k o s l o v e n s k ý c h m y -

k o l o g ů v B r n ě ( 2 8 . V I I I . - 1 . I X . 1989) ....................................................................................................... 33Z . P o u z a r : Dr . V l a di mí r S ka l i cký š e d e s á t n í k e m ......................................................................................... 54V . J a n ě a ř í k : K š e d e s á t i n á m l ng. H a n y Če r v i n k o v é , C S c ................................................................................... 59R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : C h a mu r i s G e o r g e P . : The non- s t i pi dat e s t e r e o i d fungi ( F . Ko t l a b a

a Z. P o uz a r . s i r . 14) : Al o i s Č e r n ý : Par az i t i cké d ř e v o k a z n é h ou by (!•'. K o t l a b a . s i r . 62)O b s a h r o č n í k u 4 4 ( l 0 ) a s e z n a m r o d o v ý c h a d r u h o v ý c h j m e n h u b ( M.

Svrěek)

Č E S K Á M Y K O L O G I E

Pseudoboletus, nový rod řádu Boletales Pseudoboletus, a new genus of Boletales

J o s e f Sutara

Byl studován povrch třeně hřibů, které isou obvykle kladeny do rodů B oletu s a X erocom u s. Bylo zjištěno, že zástupci těchto dvou rodů mají povrch třeně plodný, tvořený kaulohymeniem s výtrusorodými kaulobazidiemi. Výjimkou v této skupině je druh B oletu s p ara s it icu s , jehož povrch třeně je sterilní, pokrytý trichodermem. Tento druh je zde oddělen do nového rodu nazvaného P seu d ob o letu s . Je navržena nová kombinace P seu d ob o letu s p arasiticu s. Druh P seu d ob o letu s p a ra s it icu s je podrobněji popsán. Je připojeno několik poznámek k anatomii a taxonomii této skupiny hřibů.

The stipe surface of the boletes which have been placed usually in the ge nera B oletu s and X erocom u s was studied. It was found that members of both these genera have the stipe surface fertile, composed of a caulohymenium with sporulating caulobasidia. An exception in this group is the species B o le tus p a ra s it icu s whose stipe surface is sterile, covered with a trichodermium.This species is here separated into a new genus named P seu d ob o letu s. A new combination, P seu d ob o letu s p ara s it icu s , is proposed. The species P seu d oboletu s p a ra s it icu s is described in detail. Several notes on anatomy and taxonomy of this group of boletes are appended.

U lupenatých hub [A g a r ic a le s ] je povrch třeně zpravidla neplodný U hřibovitých hub (B o le t a l e s ) je však odlišná situace. Velká většina hřibů má značnou část třeně plodnou, tvořenou více nebo méně organizovaným kaulohymeniem s roztrušenými výtrusorodými kaulobazidiemi. O bazidiích na třeni hřibovitých hub již psala celá řada autorů (např. Melzer 1919, Němec 1926, Watling 1985 atd.]. Kaulohymenium má mnoho podobných rysů jako hymenium hymenoforu. Na třeni hřibů se vyskytuji i některé další struktury analogické se strukturami hymenoforu, např. laterální stratum, kaulosubhymenium apod. (viz Lohwag et Perin- ger 1937, Šutara 1989). Je známo, že znakům hymenoforu je obvykle přikládána značná taxonomická důležitost. Je tedy zřejmé, že u hřibovitých hub by měly být považovány za taxonomicky významné i některé analogické znaky vyskytující se na povrchu třeně. Rada případů této problematiky byla již diskutována v některých dřívějších č láncích (viz Sutara 1987a ,1 9 8 7 b ] ,

Při zkoumání histologické stavby skupiny hřibů zařazených obvykle do rodů B o le tus Fr. ss. stricto a X erocom u s Quél. jsem prostudoval povrch třeně následujících druhů: B oletu s a e r e u s Bull.: Fr., B oletu s ap p en d icu la tu s Schaeff., B oletu s au rip es Peck, B oletu s ca lo p u s Pers.: Fr., B oletu s ed u lis Bull.: Fr., B oletu s ery th rop u s Pers., B oletu s f r a g il ip e s Martin, B oletu s fra g ra n s Vitt., B oletu s jro stii Russell in Frost, B oletu s g en tilis (Quél.) Big. et Guill., B oletu s g r iseu s Peck, B oletu s ju n qu illeu s (Quél.) Boud., B oletu s leg u e i Boud., B oletu s lig n ic o la Kallenb., B oletu s lu ridu s Schaeff. : Fr., B oletu s m orav icus Vacek, B oletu s p a ra s it icu s Bull. : Fr., B oletu s p in op h ilu s Pil. et Dermek, B oletu s p seu do- reg iu s (Hubert) Estades, B oletu s p u lveru len tu s Opat., B oletu s q u eletii Schulzer, B oletu s ra d ican s Pers. : Fr., B oletu s reg iu s Krombh., B oletu s re ticu la lu s Schaeff., B oletu s r e t ip e s Berk, et Curt., B oletu s rh od ox an th u s ( Krombh.j Kallenb., B oletu s rh od op u rp u reu s Smo- tlacha, B oletu s sa ta n a s Lenz, B oletu s s ep a ra n s Peck, B oletu s sp e c io su s Frost, X erocom us arm en iacu s (Quél.) Quél., X erocom u s bad iu s ( F r . ) Kiihner ex Gilbert, X erocom u s chry- sen teron (Bull.) Quél., X erocom u s p o ro sp oru s Imler, X erocom u s ru bellu s (Krombh.) Quél., X erocom u s su btom en tosu s (L. : Fr.) Quél. Všechny výše uvedené druhy (až na jediný) mají podstatnou část třeně pokrytou plodným kaulohymeniem s větším nebo menším počtem kaulobazidií. Z celé této skupiny hřibů jenom druh B oletu s p ara s it icu s má třeň neplodný, pokrytý trichodermem. Tento druh je svými vlastnostmi natolik výjimečný, že zasluhuje, aby byl umístěn do zcela samostatného rodu. Pro tento nový rod navrhuji jméno P seu d oboletu s.

1

Pseudoboletus Šutara gen. nov.Genus P seu d ob oletu s cum generibus B oletu s et X erocom u s valde affinis est, sed su-

perficie stipitis hymenio nullo tecta atque fructificatione parasitica discrepat.Typus: B oletu s p a ra s lt icu s Bull. 1790 : Fr. 1821.

R o d o v á c h a r a k t e r i s t i k a : Pokožka klobouku tvořená trichodermem. Trama rourek je přechodného typu mezi typem boletoidním a phylloporoidním, někdy je spíše boletoidní. Výtrusy pod světelným mikroskopem hladké, podobného tvaru, jaký m ají výstrusy rodů B o le tu s a X erocom u s. Cystidy hladkostěnné, neinkrustované, jednotlivě roztroušené. Povrch třeně sterilní, pokrytý trichodermem. Pod pokožkou tře ně není přítomno laterální stratům. Roste paraziticky na zástupcích ro du S c le r o d e r m a Pers.

Rod P seu d o b o le tu s se od nejblíže příbuzných rodů B o le tu s a X e r o c o m us liší sterilním povrchem třeně a parazitickým způsobem života. Podle současného stavu vědomostí patří do rodu P seu d o b o le tu s pouze jeden druh — P seu d o b o le tu s p a ra s it icu s . Není však vyloučeno, že tam náleží i druh X erocom u s a s t r a e ic o la Imazeki, který roste paraziticky na zástupcích rodu A straeu s Morg. Tento japonský druh jsem bohužel zatím neměl možnost studovat a nemohu se tedy vyjádřit k jeho rodové příslušnosti.

Pseudoboletus parasiticus (Bull. : Fr.) Sutara comb. nov.B oletu s p aras it icu s Bulliard, Herb. Fr., t. 451, f. 1, 1790 (basionym) : Fries, Syst. M y

col. 1: 389, 1821.V ersip e llis p a ra s it ica (Bull. : Fr.) Quél., Enchir. p. 159, 1886.

9 X erocom u s p a ra s it icu s (Bull. : F r . ) Quél., Fl. Mycol., p. 418, 1888.

K l o b o u k nejdříve polokulovitý, potom klenutý, nakonec rozložený, 25—50 (70) mm široký, kožově žlutý, žlutoolivový, žlutohnědý, hnědo-

| i olivový nebo hnědý; povrch jemně plstnatý, ve stáří obvykle částečně oly-salý, za sucha někdy políčkovitě rozpukaný. Pokožka klobouku se po aplikaci čpavku zbarvuje do hnědá.

R o u r k y až 6 mm dlouhé, nejprve světle žluté, potom citronově žluté či zlatožluté, nakonec žlutoolivové, žlutohnědé nebo hnědoolivové, široce připojené a obloukovitě sbíhavé na třeň. Póry podobně zbarvené jako s těny rourek, v mládí drobnější, ale v dospělosti poměrně dost rozšířené a v místech, kde sbíhají na třeň (tj. okolo vrcholu třen ě) , nápadně lupe- novitě protáhlé. Otlačená místa na pórech nejprve slabě modrají a nakonec zvolna zhnědnou.

T ř e ň 30—70 (90) mm dlouhý, 4 — 15 (20) mm tlustý, téměř válcovitý, ve spodní části zahnutý a směrem dolů vřetenovitě zašpičatělý. Povrcn třeně bez plastické ornamentiky (tj. bez síťky a bez žeber), v n e jra n n ě jším mládí celý jemně plstnatý a olivově či hnědoolivově zbarvený, v pozdějších stadiích na světle žlutavém či žlutohnědavém podkladu jakooy poprášený tmavě hnědými plstnatými zrníčky nebo velice drobnými šupinkami.

D u ž n i n a světle žlutá v celé plodnici kromě tenké vrstvy nad rou rkami, kde je sytě žlutá, a kromě spodní části třeně, kde je oranžová nebo až červenorezavá; na řezu je neměnlivá, jen v neKterých případech naa rourkami slabě modrající. Chuť a vůně houbově příjemná, nenápaana.

ČESKÁ MYKOLOGIE 45 ( 1 — 2) 1991

V ý t r u s n ý p r a c h olivový.V ý t r u s y 12,5— 1 8 X 4 — 4,5 /mi, pod světelným mikroskopem hladké,

z čelního pohledu elipsoidně vřetenité, z profilu téměř vřetenité s mělkou suprahilární depresí.

H y m e n o f o r . Trama hymenoforu přechodného typu mezi typem bo- letoidním a phylloporoidním, v některých případech [např. JŠ 2088 a 2089) spíše boletoidní. Mediostratum dobře odlišené od laterálního strata, zhruba 1 0 — 30 /mi tlusté, negelatinózní, s hyfami hustě uspořádanými, 3— 6 um širokými. Laterální stratům volně uspořádané, s náznakem slabé gelifikace, 40— 100 /<m tlusté, s hyfami, které jsou divergentní, (4) 6 — 10 (16) um široké, navzájem od sebe oddálené. Subhymenium (10) 15 až 20 (25) ,um tlusté. Hymenium (20) 25— 35 (40) /tm. Bazidie většinou čtyřvýtrusé, 30— 42 (47 ))< 8 ,5 — 13 «m velké. Pleurocystidy jednotlivě roztroušené, vřetenovité nebo lahvicovité, hladko- a tenkostěnné, v NH4OH téměř hyalinní, 50—7 2 x 9 — 13 um velké. Cheilocystidy hojné, vřetenité, břichaté se zobákovitým výrůstkem nebo lahvicovité, 4 0 —8 4 X 1 0 —15 (19) um.

P o k o ž k a k l o b o u k u je tvořena vláknitým trichodermem, s volně spletenými, štíhlými, 4— 9 um širokými hyfami s dlouhými články. Koncové buňky mají zpravidla protáhle válcovitý tvar, jen sporadicky jsou některé z nich na vrcholu trochu rozšířené, rozšíření však nepřesahuje 12 um (obr. viz Šutara 1986). V mládí, pokud jsou hyfy ve vzpřímeném stavu, dosahuje trichodermová vrstva tloušťku až 500—900 um, v pozdějších stadiích, Kdy bývají trichodermová hyfy většinou více nebo méně polehlé, se tloušťka pokožky pohybuje v rozmezí (120) 200— 350 (450) um. Hyfy tri- ehodermu jsou většinou negelifikované, i když tu a tam se může objevit menší počeí: buněk obalených tenkou vrstvičkou bezbarvé gelatinózní hmoty. jinak jsou hyfy hladko- a tenkostěnné; je jich obsah je světle hnědý, světle hnědožlutý nebo skoro bezbarvý, disperzní, ve vzácných případech jemně granulární.

P o k o ž k a t ř e n ě . Povrch třeně je pokrytý trichodermem. Je tedy sterilní, bez kaulobazidií. Trichoderm na třeni je zhruba 100— 300 um tlustý, avšak v místech, kde jsou trichodermové hyfy polehlé, měří jen 5 0 —120 um. V raném mládí dominují v trichodermu nadmuté koncové buňky, které m ají široce vřetenitý, široce elipsoidní nebo široce kyjovitý tvar (viz obr. 1). Š ířka těchto buněk je (8) 1 0 —22 ,um. V pozdějších s ta diích se vzhled trichodermu značně mění, protože trichodermové hyfy a zejména je jich koncové buňky neustále rostou a prodlužují svůj tvar. Proto ve stáří nacházíme v trichodermu téměř výhradně jenom štíhlé, vláknité hyfy protáhle válcovitého tvaru, je jichž šířka se pohybuje v roz- mezi 3— 10 um. Pokud se v tomto stadiu tu a tam na vrcholu některé koncové buňky objeví nepatrné paličkovité nebo kyjovité rozšíření, nepřesahuje obvykle 10— 12 um (viz obr. 2). Stěny trichodermových hyf jsou většinou hladké a tenké, výjimečně mohou být i poněkud ztluštělé. Obsah hyf je disperzní nebo jemně granulární, světle hnědý nebo téměř bezbarvý. (Poznámka: Na vrcholu třeně je rozhraní, kde končí plodné hymenium sbíhajícího hymenoforu a začíná sterilní trichodermová pokožka třeně. Tyto dva typy povrchu jsou navzájem tak rozdílné, že hranice mezi nimi je obvykle dobře viditelná pouhým okem.)

SUTARA: PSEUDOBOLETUS, NOVÝ ROD ŘÁDU BOLETALES

3

1. P seu d ob oletu s p ara siticu s. a) — Velmi mladý exemplář (JŠ 3115) rostoucí na plodnici druhu S c le ro d erm a citrinum . b) — Povrch třeně je pokryt trichodermem. V tomto velmi raném vývinovém stadiu mají mnohé koncové buňky trichodermu nadmutý, široce vřetenitý, široce elipsoidní či široce kyjovitý tvar.

1. P seu d ob o letu s p ara s it icu s . a) — A very young specimen (JŠ 3115) growing on a carpophore of S c le ro d erm a citrinum . b) — The stipe surface is covered with a trichodermium. In this very early developmental stage many of terminal cells of the trichodermium have a swollen, broadly fusoid, broadly ellipsoid or broadly clavate shape.

ČESKÁ MYKOLOGIE 45 (1 — 2) 1991

^ 0‘ ^ ^ ̂ &.c *100 (<m j

2. P seu d ob o letu s p aras it icu s . a) — Středně starý exemplář (JŠ 2342) rostoucí na plodnici druhu S c le ro d erm a citrinum . b) — Trichoderm na povrchu t ře n ě . , V tomto stadiu mají skoro všechny buňky trichodermu protáhle vláknitý tvar.

2. P seu d ob o letu s p aras it icu s . a) — A half-growed specimen (JŠ 2342J growing on a carpophore of S c le ro d erm a citrinum . b) — The trichodermium on the stipe surface. In this stage almost all cells of the trichodermium have an elongated filamentous shape.

ŠUTARA: PSEUDOBOLETUS, NOVÝ ROD RADU BOLETALES

5

D u ž n i n a k l o b o u k u je volněji uspořádaná z hyf nepravidelně spletených, 4 — 16 um širokých. D u ž n i n a třeně je kompaktnější, tvořená hyfami 4 —24 /tm širokými, uspořádanými víceméně pravidelně ve směru rovnoběžném s podélnou osou třeně. V klobouku i ve třeni se může na některých místech objevit slabý náznak dextrinoidity. Přezky na sep- tách nebyly zjištěny.

S t u d o v a n ý m a t e r i á l : CB 1302, 2310, 2360; JS 2088—92, 2106, 2108—09, 2307, 2342, 3115, 3243—44. Význam zkratek: CB = Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích; JS = herb. J. Sutara. (Bližší údaje ke většině herbářových položek — viz Šutara 1986).

P o z n á m k yDruh P seu d ob o letu s p a ra s it icu s je dnes většinou kladen do rodu X erocom u s, protože

celkovým zjevem připomíná některé zástupce tohoto rodu, zejména druh X erocom u s su btom en tosu s. Toto rodové zařazení je však velice sporné. Pečlivá analýza mikroskopických znaků totiž ukazuje, že druh P. p a ra s it icu s by do tohoto rodu vlastně vůbec neměl patřit — a to nejen proto, že na jeho třeni není plodné kaulobymeníum, ale také proto, že trama jeho hymenoforu je spíše boletoidní než phylloporoidní. Stavba tramy hymenoforu tedy naznačuje, že tento druh má blíže k rodu B oletu s.

Možná, že se bude zdát poněkud divné, proč se mezi tolika hřiby s fertilním třeněm vyskytuje jeden druh se třeněm sterilním. Na tuto otázku není snadná odpověď. Myslím, že je to výsledek dlouhodobého evolučního vývoje. Předpokládám, že kdysi v dávné minulosti existoval jakýsi vývojový předchůdce druhu P. p a ra s it icu s , který se svými vlastnostmi příliš nelišil od ostatních hřibů z okruhu rodu B oletu s. Domnívám se, že tento předchůdce měl povrch třeně původně fertilní (podobně jako druhy z jeho příbuzenstva) a teprve v průběhu dlouhé doby tuto vlastnost postupně ztratil, protože ve svém dalším vývoji pokračoval vlastní cestou. Možná, že zde sehrál určitou roli úzce specializovaný parazitický způsob života, díky kterému se plodnost třeně nakonec stala pro tento druh zbytečná.

Zde se nabízí srovnání s druhem M ariaella bov in a (L. : Fr.) Sutara ( = B oletu s bouinus L. : Fr.), který náleží do blízkého příbuzenstva rodu Suillus Mich. ex Adans. Postavení tohoto druhu je do určité míry analogické s postavením druhu P. p ara siticu s. Druh M ariaella bov in a se sterilním třeněm stojí také mezi hřiby, které mají třeň fertilní. Můžeme tedy předpokládat, že rovněž u druhu M. bov in a se steril ita třeně vyvinula až teprve sekundárně jako výsledek dlouhodobého vývoje. K takovému závěru svádí i skutečnost, že u tohoto druhu jsou na třeni přítomny určité znaky (např. inkrustované kau- locystidy, gelatinózní stratům laterale atd.), které jsou nápadně podobné některým znakům hymenoforu.

Druhy P. p a ra s it icu s a M. bov in a jsou zajímavé tím, že to jsou jediné dva evropské hřiby, které mají povrch třeně neplodný a současně mají hyfy bez přezek. U ostatních zástupců čeledí G y rod o n ta cea e a B o le ta c e a e se spojení těchto dvou znaků nevyskytuje. Ostatní hřiby buď mají třeň neplodný a hyfy s přezkami, anebo mají třeň plodný, a hyfy bez přezek.

P o d ě k o v á n íDěkuji mnohokrát panu RNDr. M. Svrčkovi, CSc., za latinský překlad

diagnózy nového rodu. Upřímně děkuji také panu prom. biol. Z. Pouza- rovi, CSc., za kritické připomínky k rukopisu tohoto článku. Mé díky patří rovněž panu J. Biberovi, který v předběžných diskusích jako první navrhl pro nově popisovaný rod latinské jm éno P seu d o b o le tu s . Panu prof. Z. Kluzákovi děkuji za zapůjčení herbářových položek z Jih očeského muzea.

S u m m a r yThe boletes which have been put into the genera B oletu s Fr. s. stricto and X ero co

mus Quél. have a large part of the stipe surface fertile, composed of a more or less organized caulohymenium with scattered sporulating caulobasidia. The sole European

ČESKÁ MYKOLOGIE 45 ( 1 — 2] 1991

6

3. X erocom u s su btom en tosu s (typový druh rodu X erocom u s). a) — Dozrávající plodnice (JŠ 1548). b) — Povrch třeně Je tvořen kaulohymeniem s plodnými kaulobazidiemi.Pod kaulohymeniem a náznakem kaulosubhymenia je laterární stratum třeně.

3. X erocom u s su b tom en tosu s (the type species of X ero com u s}. a) — A maturing carpophore (JŠ 1548). b) — The stipe surface is composed of a caulohymenium with fertile caulobasidia. Under the caulohymenium and a suggestion of a caulosubhymenium there is a lateral stratum of the stipe.

:------

ŠUTARA: PSEUDOBOLETUS, NOVÝ ROD RADU BOLETALES

7

species of this group whose stipe surface is covered with a sterile trichodermium is B oletu s p a ra s it icu s Bull. :Fr. Ih is species with ist characters is so exceptional that deserves to be placed in a separate genus, for which is here proposed the name P seu d o bo letu s .

Pseudoboletus Sutara gen. nov.G e n e r i c c h a r a c t e r s : The pileus cuticle a trichodermium. The trama of the

tubes is of a type intermediate between the boletoid and phylloporoid one, sometimes it is boletoid rather than phylloporoid. Spores similar to those of the genera B oletu s and X erocom u s, smooth under the light microscope. Cystidia scattered, smooth and thin-walled, without an incrustation. The stipe surface is sterile, covered with a trichodermium. No stratum laterale is present under the stipe cuticle. Carpophores grow pa- rasitically on carpophores of species of the genus S c le ro d erm a Pers.

The genus P seu d ob o letu s is closely related to the genera B oletu s and X erocom us, from which is distinguished by the sterile stipe surface and parasitic way of life. According to the present state of knowledge the genus P seu d ob o letu s includes merely one species, viz. P seu d ob o letu s parasiticu s.

Pseudoboletus parasiticus (Bull. : F r . ) comb. nov.(For a description of macroscopic characters, see Kallenbach 1926—42, Singer 1965,

Watling 1970, etc.)M i c r o s c o p i c c h a r a c t e r s : Spores 12.5—18 x 4—5.5 fim , ellipsoid-fusoid in

face view, subfusoid with a shallow depression in profile, smooth under the light microscope. The hymenophoral trama of a type intermediate between the boletoid and phylloporoid one, in some cases (e.g., herb. J. Sutara 2081} and 2089) it is boletoid rather than phylloporoid. The mediostratum well differentiated, non-gelatinous, with densely arranged, 3 —6 /<m broad byphae. The stratum laterale loosely arranged, with a suggestion of a slight gelification. The hyphae of the stratum laterale ate divergent, ( 4) 3 —

— 10(16) //m broad, not touching one another. Pleurocystidia scattered, fusuid or la- geniform .smooth and thin-walled, 5 J —72 x 9—13 /im, almost hyaline in NH-iOH. Cheilo- cystidia abundant, fusoid, ventricose with a neck or lugeniform, 40—8 4 x 10—15 (19) ,«m.

The pileus cuticle a trichodermium. The trichodermal hyphae 4— 9 ^m broad, consisting mostly of narrowly filamentous, long elements. Only a small number of terminal cells is sometimes slightly broadened, up to 12 ,»m wide at the apex. Content of the hyphae pale brown, pale yellow-brown or almost colourless, dispersed or slightly granular.

The stipe surface is covered with a trichodermium. Caulobasidia absent. The trichodermal hyphae on the stipe ending by very interesting terminal cells. The terminal cells are at first conspicuously swollen, broadly fusoid, broadly ellipsoid or broadly clavate, (8 )1 0 —22 ftm wide (see fig. 1), later they gradually become longer and s lender, and finally they change into very long, narrowly filamentous, 3—10(12) um wide elements (see fig. 2). Content of the trichodermal hyphae is pale brown or almost colourless, dispersed or slightly granular. (Note: At the stipe apex there is a limit between the fertile hymenium of the decurrent hymenophore and the sterile trichodermal cuticle of the stipe. These two types of the surface are so different that the boundary between them is well distinct with the naked eye.)

Hyphae of the flesh are 4—16 /im broad in the pileus and 4—24 //m in the stipe. Clamp-connections were not found.

Note: P seu d ob o letu s p a ra s it icu s has been treated usually as a member of the genus X erocom us. The placement of this bolete in X erocom u s, however, is rather controversial because it does not correspond with some characters of this genus. It disagrees not only with its sterility of the stipe, but also with its structure of the hymenophoral trama, which is rather boletoid than phylloporoid. The trama of the hymenophore indicates that P seu d ob o letu s p a ra s it icu s is closer to the genus B oletu s.

L i t e r a t u r aKALLENBACH F. (1926—42): Die Röhrlinge. — In: Die Pilze Mitteleuropas, Leipzig,

1: 1— 158.LOHWAG H. et PERINGER M. (1937): Zur Anatomie der Boletaceae. — Ann. Mycol.,

Berlin, 35 :295—331.MELZER V. (1919): O původu síťky na třeni některých hřibů. — Čas. Čes. Houbařů, Pra

ha, 1: 9—10.

_ _ _ - .


8

NĚMEC B. (1926): Basidie na třeni hřibovitých hub. — Preslia, Praha, 4: 30—36.SINGER R. (1965): Die Röhrlinge I. Die Boletaceae (ohne Boletoideae). — In: Die Pilze

Mitteleuropas, Bad Heilbrunn, 5: 1— 129.SUTARA J. (1986): Poznámky ke hřibu cizopasnému. — Mykol. Listy, Praha, 23: 5 —7.SUTARA J. (1987a): Mariaella, a new boletaceous genus. — Čes. Mykol., Praha, 41: 73

— 84.SUTARA J. (1987b): The limit between the genera Boletinus and Suillus. — Ces. Mykol.,

Praha, 41: 139 — 152.ŠUTARA J. (1989): The delimitation of the genus Leccinum. — Čes. Mykol., Praha, 43:

1 — 1 2 .WATLING R. (1970): Boletaceae. Gomphidiaceae. Paxillaceae. — In: British Fungus Flora

Agarics and Boleti, Edinburgh, 1: 1 — 125.WATLING R. (1985): Hymenial surfaces in developing agaric primordia. — Bot. Journ.

Lun. Soc., London, 91: 273—293.

Adresa autora: Josef Sutara, ČSLA č. 239, 415 01 Teplice.

O z n á m e n í

V roce 1991 vyjde Sborník pedagogické fakulty UP v Olomouci (AUPO) BIOLOGICA VI. Kromě prací z biologie a antropologie bude také obsahovat

BIBLIOGRAFICKÝ INDEX 1 .— 12. ROČNÍKU ČESKÉ MYKOLOGIE {1947— 1958).

Seznam rodových a druhových jmen hub se stal nedílnou součástí obsahu České mykologie teprve od 13. ročníku (1959). Protože orientace v prvních 12 ročnících je pracná a časově náročná, byl zpracován „Bibliografický index“, v němž jsou uvedeny potřebné a dosud nezpracované údaje v obdobném rozsahu a pořadí, jak jsou publikovány v současných ročnících České mykologie. Index obsahuje více než 5 100 jmen hub a jistě se stane potřebnou pomůckou pro všechny zájem ce o mykologii, zejm éna m ajitele příslušných ročníků České mykologie.

Protože náklad sborníku je poměrně nízký (300 výtisků), mohou si je j zájem ci předběžně zajistit v Ústřední knihovně pedagogické fakulty UP, 771 40 Olomouc, Purkrabská ul. 4.(Cena obdobných sborníků vydaných v uplynulých letech byla kolem 35,— Kčs).

SUTARA: PSEUDOBOLETUS, NOVÝ ROD ŘÁDU BOLETALES

9

_______

Antrodiella parasitica, nový druh chorošů Antrodiella parasitica, a new species of pnlypores

P etr V am pola

Je popisován nový druh chorošů A n trod ie lla p a ra s it ic a Vampola, který je význačný parazitickým způsobem života na jiné chorošovité houbě, a to na T rich ap tu m ab ietin u m (Pers.: Fr.) Ryv. Od podobného druhu A n trod ie lla s em isu p in a (Berk. et Curt.) Ryv. et Johans. se liší vždy jenom rozlitými plodnicemi bez klobouků a přítomností cystid v hymeniu.

A new species of polypores A n trod ie lla p a ra s it ic a Vampola is described, which is characteristic by its parasitic occurrence on carpophores of another polypore, viz. T richaptu m ab ietin u m (Pers.: Fr.) Ryv. This new species differs from similar A ntrod ie l la s em isu p in a (Berk. et Curt.) Ryv. et Johans. by the absence of pilei and presence of cystidia.

Při studiu ekologie a rozšíření chorošů [P o ly p o r a le s s. 1.) na území Českomoravské vrchoviny jsem počátkem roku 1990 nalezl v Jihlavských vrších poprvé zvláštní chorošovitou houbu, je jíž mladé exempláře připomínaly makroskopicky malé plodničky C in e r e o m y c e s l in d b la d ii (Berk.) Jůlich, starší pak rozlité formy A n tro d ie lla s em isu p in a (Berk. et Curt.) Ryv. et Johansen. Houba rostla ve společnosti S k e le to c u t is c a r n e o g r is e a David na spodní straně ležícího kmene P ic ea a b ie s na starých rozlitých plodnicích T rich ap tu m a b ie t in u m (Pers.: Fr.) Ryv. Vzhledem k tomuto neobvyklému hostiteli jsem provedl důkladné mikroskopické studium té to houby, avšak nebylo možné ztotožnit ji se žádným z dosud popsaných druhů. Růst na plodnicích T rich ap tu m a b ie tin u m však byl velmi nápadný; proto jsem započal se system atickým prohlížením spodní strany ležících kmenů a větví, na kterých byly viditelné rozsáhlé povlaky T r ic h a p tum ab ietin u m . Výsledek byl velmi příznivý, neboť v období pouhých tří měsíců se mi podařilo 14 nálezů na 11 lokalitách. A n tro d ie lla p a r a s it ic a rostla ve všech případech na povlacích T rich ap tu m ab iet in u m , a to n ejen na starých odumírajících plodnicích, ale napadala i živé a zcela zdravé exempláře. V několika případech rostla na T rich ap tu m a b ie t in u m společně se S k e le to c u t is c a r n e o g r is e a , která má zřejm ě velmi podobné e k o logické nároky.

Antrodiella parasitica Vampola spec. nov.Carposomata annua, semper resupinata, primo circularia, postea late effusa ad 20 cm2,

1—4 mm crassa, absque pileis, in iuventute pure alba, postea cremea ad straminea, in senectute nonnumquam cum maculis brunneolis. Tubuli 1—3 mm longi, albi vel albidi. Pori rotundati, parvi, 3—6 ( —8) per 1 mm, in iuventute leviter denticulati. Subiculum 0,1—1 mm crassum, album vel albidum, e contextu vivo molle, sicco duro et fragile, sine sapore seu odore insigni. Systema hypharum dimiticum, cum hyphis generativis hy- alinis, tenuiter tunicatis, 2—4 /«m latis, hyphis skeleticis tenuiter seu crasse tunicatis,2 —4 ¡um latis. Basidia 10—18 x (3,5— ) 4,5—6 (— 7] ¡um, tetrasterigmatica, clavata, cum fibulis basalibus; sterigmata 3—5 <«m longa. Cystidia 10—20 x 2,5—6 ( —8) /.tm, plerum- que lageniformia, sed etiam fusiformia seu oblique cylindrica, tenuiter tunicata, absque incrustatione. Sporae 3—3,8 (—4,3) x 2— 2,4 ( —2,7) /im, breviter ellipsoideae, hyalinae, cum pariete tenui laevique.

H o l o t y p u s : Moravia, Řásná, ad ripam piscinae „Velký pařezitý rybník“ ap. Telč, cca 675 m s.m., ad carposomata viva polypori T richaptu m ab ietin u m , ad truncum iacen- tem P ic ea e a b ie t is , 10. V. 1990, leg. P. Vampola, in herbario Musei Nationalis Pragae asservatur (PRM 842842).

A n tro d ie lla p a r a s it ic a patří k jednoletým chorošům. Plodnice jsou n e j prve okrouhlé a bochánkovité, později pak se rozrůstají nebo splývají do 1—4 mm tlustých, tvarově nepravidelných povlaků o ploše až 20 cm2.

1 0

<M P \u/n B <? ^ T i / t i (\° o

A n trod ie lla p a ra s it ic a Vampola. A] fragment hymenia s bazidiemi a cystidami, B) výtrusy, C) skeletové tlustostěnné hyfy, D) generativní hyfy s přezkami, E) cystidy.A) fragment of hymenium with basidia and cystidia, B] spores, C) thick-walled skeletal hyphae, D) generative hyphae with clamp connections, E) cystidia.

P. Vampola del.

Mladé plodničky jsou čistě bílé, později krémové, béžové až okrové, ve stáří někdy s hnědavými skvrnami. Rourky jsou 1— 3 mm dlouhé, poměrně tenkostěnné a na ostří zejm éna mladých plodniček jem ně zoub- katé. Póry jsou drobné, okrouhlé, 3— 6 ( — 8) na 1 mm. Subikulum je 0 ,1— 1,0 mm tlusté. Dužnina je za čerstva měkká, suchá je tvrdá a křehká, bez výrazného pachu a chuti mírné. Hyfový systém je dimitický, tvo

-----

VAMPOLA: ANTRODIELLA PARASITICA, NOVÝ DRUH CHOROŠO

11

řený generativními a skeletovými hyfami. Generativní hyfy jsou hyalin- ní, tenkostěnné, na přehrádkách s přezkami, 2 — 4 ,um tlusté. Skeletové hyfy jsou tenkostěnné i tlustostěnné, 2— 4 ¿¿m tlusté a bývají místy mírně rozšířené, jakoby zduřelé. Bazidie jsou tetrasporické, široce kyjovité, s bazální přezkou, 10,0— 1 8 ,0 x ( 3 ,5 ) 4,5— 6 ,0 ( 7 ,0 ) /mi velké, sterigmata jsou 3— 5 ¡um dlouhá. Pro tento druh charakteristické cystidy jsou n e jčastě ji vřetenovité nebo lahvicovitě protažené, ale také pokřiveně válcovité nebo deformované kyjovité, 10,0— 20,0 X 2,5— 6,0(8 ,0) velké. Nejlépe jsou cystidy patrné u odumírajících plodnic, kde je hymenium již částečně zkolabované a vrstva bazidií již není souvislá. Výtrusy jsou hyalinní, elipsoidní, 3,0— 3 ,8 (— 4 ,3 )X '2 ,0 —2 ,4 (— 2,7) ¿¿m velké.

T y p u s : Morava — Řásná, břeh Velkého pařezitého rybníku, 1,5 km SZ od obce, 7,5 km SZ od Telče, nadmořská výška 675 m, na plodnicích T rich ap tu m ab ietin u m na ležícím kmenu P ic e a a b ie s , 10. V. 1990, leg. P. Vampola. Holotypus je uložen v herbáři mykologického oddělení Národního muzea v Praze (PRM 842842).

Dospělé plodnice A n tro d ie lla p a r a s it ic a se velmi podobají některým dalším druhům tohoto rodu, liší se však především ekologicky růstem na T richap tu m ab ietin u m . V některých případech je možné nalézt plodnice A n trod ie lla p a r a s it ic a rostoucí zdánlivě na holém dřevě nebo na kůře. Je to tehdy, kdy již plodnice zcela pokryly a následně i rozložily celou plodnici T rich ap tu m a b ie t in u m , nebo se při rychlém růstu částečně rozlily i mimo hostitelskou houbu. Při pozorné prohlídce je však zpravidla možné vždy nalézt v blízkosti plodnic alespoň malé rozložené zbytky T rich ap tu m ab ietin u m .

Velmi podobná A n tro d ie lla r o m e lli i (Donk) Niemela roste na listnatých dřevinách především v teplejších oblastech a liší se mimo jiné i většími výtrusy. Podobné jsou i rozlité formy A. sem isu p in a (Berk. et Curt.) Ryv. Tento druh se však liší také růstem na listnáčích a v případě publikovaných nálezů z jehličnanů není vyloučeno, že jde o záměnu s jinými druhy. A. s em isu p in a se mimo jiné liší také absencí cystid v hymeniu. Mikroskopicky velmi podobným druhem, rostoucím na jeh lič nanech, je A n tro d ie lla c it r in e lla Niemela. Tento druh však má většinou polorozlité plodnice, s rourkami v mládí jasně žlutými. Mikroskopicky se liší poněkud menšími a šíře ji elipsoidními výtrusy. A n tro d ie lla over- h o lts ii Ryv. et Gilbn., známější pod starším a zřejmě správným jménem T y ro m y ces c a n a d e n s is Overh. ex Lowe, má velmi podobně utvářené hymenium. Tento druh však má monomitický hyfový systém a také m akroskopicky se liší kloboukatými plodnicemi. Ze severoam erických druhů je třeba uvést ještě A n tro d ie lla a m e r ic a n a Ryv. et Gilbn. Tento choroš však má větší póry a mikroskopicky se liší mohutnějšími cystidami, k teré se zakládají hluboko v tramě rourek.

Podle dosavadních nálezů A. p a r a s it ic a v Československu lze předpokládat, že jde o přehlížený nebo chybně určovaný druh, který bude jistě objeven i v jiných zemích, a to zejm éna v oblastech, ve kterých je hojně rozšířené T rich ap tu m ab ietin u m . Studiem herbářového materiálu z Národního muzea v Praze bylo možné doplnit ještě další údaje o rozšíření, takže z Československa je dnes známo již 20 nálezů, celkem ze 16 lo kalit. Všechny níže uvedené údaje jsou ocitovány pode etiket exsikátů,

ČESKA MYKOLOGIE 45 (1 — 2) 1991

1 2

tj. latinsky (s doplněním nadmořské výšky lokalit, čísla čtverce s tře doevropského botanického mapování, popř. dalších upřesňujících údajů ) ; česky psané etikety byly pro účely tohoto článku převedeny do latiny.

Č e c h y (Bohemia): 6041: Ad truncum emortuum P ic ea e a b ie t is in silvis apud vicum Kamenec pr. Krásné, distr. Cheb, montes Český les, ca 660 m, 7. VIII. 1965, leg. L. Kotla- bová, det. Z. Pouzar, ut T y ro m y ces sem isu p in u s (PRM 869213). —6348: Brdy, 2 km mer. versus Padrť, silva ap. písčinám Hořejší padrťský rybník, 16 km mer.-occ.-occ. versus Příbram, ca 700 m, ad carposomata T richaptu m ab ietin u m ad ramum iac. P ic ea e a b ietis , 24. X. 1971, leg. Z. Pouzar, det. P. Vampola, 25. V. 1990 (PRM 869212). —5751b: „Pasec- ký vrch“ ap. Paseky pr. Protivín, ad codicem A bietis a lb a e , 5. V. 1980, leg. J. Kubická, det. F. Kotlaba, 27. II. 1981, ut P oria rom ellii (PRM 825610). —7354a: Montes Novohradské hory, area tuta „Zofínský prales“, 14 km mer.-mer.-occ. versus Nové Hrady, ca 760 m, ad carposomata T richaptu m ab ietin u m ad truncum iac. P ic e a e a b ie t is , 30. III. 1990, leg. et det. P. Vampola (MJ 165/90); ibid., ad ramum iac. P ic ea e a b ie t is , 30. III.1990, leg. et det. P. Vampola (167/90). —6155: Poříčko nad Sázavou (ap. Ledečko nad S . ),in valle rivi „Křešický potok“, ca 320 m, ad truncum iac. P ic ea e a b ie t is , 13. X. 1970, leg. et det. Z. Pouzar, ut T y rom y ces sem isu p in u s f. p ic e a e Pouzar ined. (PRM 869214); ibid., 13. X. 1970, leg. W. Wojewoda, det. Z. Pouzar, ut T y rom y ces sem isu p in u s f. p ic e a e Pouzar ined. (PRM 869215). —6260c: 2,5 km or. versus Chotěboř, in valle rivi Doubrava, 500 ni, ad carposomata T richaptu m ab ietin u m ad trunctum iac. P ic ea e a b ie t is , 22. III. 1990, leg. et det. P. Vampola (MJ 155/90).

M o r a v a (Moravia): 6658a: 1,5 km sept.-oř. versus Rohozná, in valle rivuli Dolno- huťský potok, 13,5 km mer.-occ.-occ. versus Jihlava, 580 m, ad carposomata T richaptum ab ietin u m ad truncum iac. A bietis a lb a e , 13. IV. 1999, leg. et det. P. Vampola (MJ 206/90). — 6758c: 1,5 km sept.-occ. versus Řásná, ad ripam piscinae Velký pařezitý rybník,7,5 km sept.-occ. versus Telč, 675 m, ad carposomata T richaptu m abietinu m ad truncum iac. P ic e a e a b ie t is , 28. II. 1990, leg et. det. P. Vampola (MJ 127/90); ibid.,10. V. 1990, leg. et det. P. Vampola (typus — PRM 842842, isotypus — MJ 269/90).—6559c: Jihlava, Staré Hory, ripa dextra rivi Jihlava, 480 m, ad carposomata T rich a p tum ab ietin u m ad truncum iac. P ic ea e a b ie t is , 4. III. 1990, leg. et det. P. Vampola (MJ 138/99). —6659a: Horní Kosov, „Bradlo“, 5 km occ. versus Jihlava, silva conif. sub piscina „Bradelský rybník“, 520 m, ad carposomata T richaptu m abietin u m ad truncum iac. P ic e a e a b ie t is , 19. V. 1990, leg. et det. P. Vampola (MJ 303/90). —6659a: Horní Kosov, „Bradlo“, 5 km occ. versus Jihlava, silva conif, occid. versus domům venatoris Hosovská hájovna, 500—560 m, ad carposomata T richaptu m abietin u m ad truncum iac. A bietis a lb a e , 9. V. 1990, leg. et det. P. Vampola (MJ 263/90). —6659a: 0,5 km or. versus Vysoká, silva ad ripam merid. piscinae „Lužný“, 4,5 km mer.-occ. versus Jihlava, 580 m, ad carposomata T rich ap tu m ab ietin u m ad truncum iac. P ic ea e a b ie t is , 22. IV. 1990, leg. et det. P. Vampola (MJ 229/90). —6659c: „V je len í“, silva 3 km occ. versus Loučky, 9 km mer.-mer.-occ. versus Jihlava, ca 625 m, ad carposomata T richaptu m ab ietin u m ad truncum iac. P ic ea e a b ie t is , 16. IV. 1990, leg. et det. P. Vampola (MJ 217/90], —6659c: 4 km sept.-or. versus Třešt, area tuta „Kloc“, 650 m, ad carposomata T richaptu m a b i e tinum ad ramum iac. F ag i sy lv a t ica e , 12. V. 1990, leg. et det. P. Vampola (MJ 278/90). —6462b: Koníkov, silva mer.-or. versus domům venat. „Koníkovská há jenka“, 6,5 km sept.-or. versus Nové Město na Moravě, ca 670 m, ad carposomata T richaptu m abietinu m ad truncum iac. P ic e a e a b ie t is , 16. V. 1990, leg. P. Vampola et E. Charvátová, det. P. Vampola (MJ 269/90); ibid., 16. V. 1990, leg. et det. P. Vampola (MJ 297/90).

S l o v e n s k o (Slovakia): 7391: In valle „Zadielská dolina“ dieto prope Turňa nad Bodvou, ca 400 m, P icea ex c e ls a ( = P. a b ie s j , 8.—14. X. 1934, leg. A. Pilát, det. F. Kotlaba et Z. Pouzar, 19. XI. 1974, ut T y ro m y ces sem isu p in u s (PRM 755932).

Závěrem děkuji našim polyporologům dr. F. Kotlabovi a dr. Z. Pouzarovi za umožnění studia hebářového materiálu mykologického oddělení Národního muzea v Praze a za četné cenné připomínky a rady, kterými velkou měrou přispěli k dokončení této práce.

S u m m a r yA n trod ie lla p a ra s it ic a Vampola spec. nov. is deseribed according to 20 collections

frora 16 different localities in Czechoslovakia. Despite the fungus is collected mostly on conifers, crucial for its occurrence is not the kind of wood, but the presence of wood-

VAMPOLA: ANTRODIELLA PARASITICA, NOVÝ DRUH CHOROŠO

13

-inhabiting fungus T richaptu m abietin u m (Pers.: Fr.) Ryv., on carpophores of which it develops its fruitbodies. A n trod ie lla p a ra s it ic a occurs not only on old, decaying carpophores, but it infects also living, quite healthy looking carpophores of T richaptu m ab ietin u m and forms soon its own fruitbodies. The ecological conditions for the occurrence of A n trod ie lla p a ra s it ic a are similar to those of S k e le to c u t is c a rn e o g r is e a David, a species often growing together with the new species. The author points out the most important characters of similar species of the genus A n trod ie lla and supposes that A. p a ra s it ic a will soon be disclosed in further countries. The most striking features ofA. p a ra s it ica are the following: presence of thin-walled cystidia and the strictly resupi- nate carpophores.

Adresa autora: Petr Vampola, Muzeum Vysočiny v Jihlavě, Masarykovo nám. 55, 586 01 Jihlava, ČSFR

C h a m u r i s G e o r g e P.: The non-stipitate stersoid fungi in the northeastern United Stat?s and adjacent Canada. — Mycol. Memoir No. 14, 247 p., Berlin et Stuttgart, 1988. Cena 98 DM.

V Severní Americe je pevníkovitým houbám věnována zasloužená pozornost již od dob Burtových (1920) přes Lentze (1955) až po nejnovější monografii z pera G. P. Cha- murise z univerzity v Bloomsburgu, Pennsylvanie, USA.

Autor věnoval při rozlišování druhů beztřeňových pevníkovitých hub hlavní pozornost znakům v anatomické struktuře plodnic, které uplatnil v pojetí taxonů a promítl do určovacích klíčů rodů a druhů. U většiny v monografii zahrnutých druhů jsou připojeny fotografie plodnic, kresby mikrostruktur i pozoruhodné mapy rozšíření v severovýchodních oblastech USA a přilehlých částech Kanady, což představuje velmi cenný přínos pro mykogeografii pevníkovitých hub.

Bohatství pevníků je v Severní Americe daleko větší než u nás a vůbec v Evropě. Mnohé druhy pevníkovitých hub jsou svým rozšířením omezeny většinou pouze na Se verní Ameriku nebo mají hlavni areál v subtropech včetně některých nejj ižnějš ích států USA (popř. pronikají i severněji) , jako je tomu např. u L o p h a r ia c in e ra scen s , S tereu m striatum , D en d rop h ora a lb o b a d ia a jiných druhů.

Se šíří pojetí některých druhů pevníků však nelze s autorem monografie souhlasit. Např. dobře charakterizovaný druh S tereu m su btom en tosu m dává do synonymiky obyčejného S. hirsutum (v poznámce ovšem uvádí, že určité rozdíly — tzv. morfologické formy — existují). Dále neuznává jiný dobrý druh S. co m p lica tu m , který už správně rozlišoval ve své monografii jiný americký stereolog Lentz (1955), a nerespektuje ani rozdílnost S. lobatu m a S. fa sc ia tu m (oba zahrnuje pod jménem S. o s t r e a ) , jak je nejnověji rozlišuje v jedné práci Demoulin (1985J. Jinak Chamuris zjistil, že v Severní Americe skutečně roste S. rugosum (velmi vzácné, zatímco u nás je velmi hojné], jehož výskyt tam někteří mykologové zpochybňovali. Pokud jde0 S. g au sapatu m uváděné ze Severní Ameriky, podle vyobrazení a popisu se zdá, že se jedná o jiný poraněním krvavějící druh pevníků, než jaký známe z Evropy.

V závěru své monografie připojil Chamuris množství hub, které nepatří k pevníko- vitým, ale jsou jim podobné a mohou být za ně zaměněny. Jde o druhy z rodů A leu rod iscu s , C y lin drobasid iu m , C ytid ia, D en drocortic iu m , D en d roth e le , E ic h le r ie l la , Hy- m en o c h a e te , M eru liopsis, P en iop h ora , P h a n ero ch a ete a P u n ctu laria ; jsou uvedeny většinou s podrobnými popisy i vyobrazením, hlavně mikroskopických struktur. Celou knížku uzavírá obsáhlá bibliografie o pevníkovitých houbách. Recenzovaná kniha je velice praktickou příručkou, podle které lze dobře určovat pevníkovité houby do rodů1 druhů. Napomáhá tomu i navíc připojený tzv. synoptický klíč, který je založen na stejných znacích různých druhů pevníků, jako je např. přítomnost akantofýz, ostni- tost výtrusů, papírovitost plodnice, typ vyvolávané hniloby apod.

Chamurisovu monografii ve velmi pěkném typografickém provedení vydalo nakladatelství bratří Borntraegerů pod hlavičkou mykologům dobře známého a již zemřelého J. Cramera.

F ra n t iš ek K o tla ba a Z d en ěk P ouzar


14

Ekologie a zeměpisné rozšíření dvou pevníků — Columno- cystis abietina a Stereum gausapatum — v Československu

Ecology and geographical distribution oí two stereoid fungi —Columnocystis abietina and Stereum gausapatum

— in Czechoslovakia

F ra n tiš ek K o tla ba

C olu m n ocy stis a b ie t in a je známa v Československu téměř výhradně z pařezů a mrtvých kmenů smrku ztepilého a velmi vzácně jedle bělokoré, a to n e jméně ze 193 lokalit ; největší počet z nich leží v montánním stupni. Stereu m g au sapatu m je známé převážně z pařezů, mrtvých (výjimečně i živých] kmenů a větví dubů a velice vzácně i jiných listnatých dřevin; v Československu jej zatím známe z 231 lokalit, z nichž většina leží v pahorkatině.

C olu m n ocy stis a b ie tin a occurs in Czechoslovakia almost solely on stumps and dead trunks of P icea a b ie s and very rarely on A bies a lb a ; it is known in this country from at least 193 localities, the majority of which is situated in the montane belt. S tereu m gau sap atu m occurs in Czechoslovakia primarily on stumps, dead (exceptionally living) trunks and branches of oaks and only very rarely on some other broad-leaved trees; it is currently known in this country from 231 localities, the majority of which is situated in the hilly country belt.

V rámci několikaletého studia našich pevníků v širokém slova smyslu [S tereu m s. 1.) jsem dosud uveřejnil zpracování osmi vzácných nebo m éně častých druhů, a to S tereu m in sign itu m (Čes. Mykol. 39 : 1— 14, 1985),S. su b p ilea tu m (ib., 3 9 : 1 9 3 — 204, 1985), S. fru stu latu m (ib., 4 0 : 1 2 9 až 141, 1986), L o p h a r ia s p a d ic e a (ib., 4 0 : 2 2 3 — 233, 1986), C y sto stereu m m u rraii (ib., 4 1 : 1 2 9 — 138, 1987), S tereu m su b tom en tosu m (ib., 4 1 : 2 0 7 až 218, 1987), S. r a m e a le (ib., 4 2 : 2 0 5 — 214, 1988) a L ax itex tu m b ic o lo r (ib., 4 3 : 1 3 8 — 148, 1989). Uváděl jsem u nich vždy úplný výčet všech u nás známých lokalit, popř. i výběr exsikátů ze zahraničí, uložených v našich herbářích.

V této práci se zabývám dvěma druhy pevníků, které jsou u nás h o jnější (i když nikoli běžné), takže je neúnosné uvádět i u nich výčet všech lokalit. Proto zpracovávám tyto druhy souhrnnějším způsobem a lokality se všemi příslušnými údaji cituji jen tehdy, jedná-li se např. o nejníže a nejvýše zjištěné, zeměpisně nejextrém něji u nás ležící, n e jstarší doložené nálezy apod. Všechny údaje latinizuji a všude uvádím nadmořskou výšku (kde nebyla udána, doplnil jsem ji podle podrobných map). Údaje z mých terénních zápisníků cituji Kotlaba (např.) 20/69— 70: 6, kde první číslo značí pořadové číslo zápisníku lomené roky zápisu; poslední číslo znamená stránku zápisu. Své jm éno jako sběratele apod. zkracují na iniciály (F. K .j .

C olu m n ocystis a b ie t in a a S tereu m g au sapatu m nepatří ještě ke zcela běžným pevní- kům. Svědčí o tom také skutečnost, jak poměrně malý počet zmínek o je jich nálezech nacházíme v naší mykologické literatuře — je to např. (pro první nebo druhý druh) Di- ener (1976), Kotlaba (1981, 1984), Kubická (1960, 1973), Kříž, Lazebníček et Šmarda (1971), Kuthan (1984, 1989), Šebek (1979) a Šutara (1984); podrobně se jimi zabýval už před půl stoletím Pilát (1930 a, b) a rodovou taxonomií před 22 lety Pouzar (1959).

Pevník smrkový — Columnocystis abietina (Pers. : F r.) Pouz.Popis pro zestručnění práce neuvádím a odkazuji na literaturu (např.

Chamuris 1988; Davydkina 1980; Jůlich 1984; Lentz 1955; Pilát 1930 a, b).Upozorňuji pouze na důležitý makroskopický znak, jímž je m ěkce kožo- vitá pružnost kloboučků a zvláštní šedá, šedomodravá, někdy až světle

—

15

1. C olu m n ocy stis a b ie t in a (Pers. : Fr.) Pouz. — Pevník smrkový. Mezi „Stříbrnickou horou a „Kralickým Sněžníkem“ u St. Města na Mor., na poraženém kmenu smrku ztepilého, 7. 5. 1969 — Between „Střibrnická hora“ Mt. and „Kralický Sněžník“ Mt. near St. Město na Mor. (N Moravia), on felled trunk of P icea a b ies , 7. 5. 1969. 1,5 x.

Foto F. Kotlaba

ametystová barva hymenia; mikroskopicky jsou nejvýznamnější neobyčejně dlouhé, nepravidelně úzce válcovité cystidy a dlouze kyjovité ba- ziďie.

T a x o n o m i e a n o m e k l a t u r a Jako většina druhů podobného vzhledu byl i pevník*) smrkový dlouho

řazen do široce pojímaného rodu S tereu m Pers. (předtím do ještě širš ího T h e le p h o r a Ehrh. ex Willd.: F r . ); do úzce vymezeného rodu C olu m n o cy stis , který se záhy mezi mykology vžil, je j zahrnul až Pouzar (1959). Tento pevník má přirozeně i řadu synonym (sám Fries je j popsal pod n ě kolika jm ény), z nichž vybírám tyto:

T h elep h o ra ab ie tin a Persoon 1801; Fries 1821; S tereu m ab ietin u m (Pers. :Fr . ) Fries 1838; X erocarpu s a b ietin u s (Pers.: Fr.) P. Karsten 1882; C olu m n ocystis a b ie t in a (Pers.: Fr.) Pouzar 1959; V elu ticep s a b ie tin a (Pers.: Fr.) Hjortst. et Tellería 1990.

T h e lep h o ra cr isp a Persoon 1801; Fries 1821.T h elep h o ra co n c h a ta Fries 1821; S tereu m con ch a tu m (Fr.) Fries 1838.Stereu m g la u c es c en s Fries 1874.Stereu m p in icolu m Velenovský 1922.Pro nás je zajímavé, že pevník smrkový byl popsán Velenovským

z Čech, a to jako nový druh podle nálezu na (údajné) borovici; ve sku-

*) Používám i pro rod C olu m n ocystis Pouz. české jméno pevník.

-----

ČESKA MYKOLOGIE 45 ( 1 — 2) 1991

16

— —

l i l

2. Stereu m g au sap atu m (Fr.) Fr. — Pevník dubový. „Skaly“ v Kováčovských kopcích u Štúrova, na mrtvém kmenu dubu pýřitěho, 21. 7. 1981. —• „Skaly“ in Kováčovské kopce hills near Štúrovo (S Slovakia), on dead trunk of Q uercus p u b escen s , 21. 7. 1981.1,5 x.

Foto F. Kotlaba

tečnosti však nešlo o nový druh (přitom S. ab ie tin u m Velenovský vůbec neuvádí) a nerostl ani na borovici (podle níž je j autor pojmenoval), nýbrž na jedli (viz další kapitolu).

H o s t i t e l s k é d ř e v i n y Pevník smrkový roste jako saprofyt n e jčastě ji na pařezech nebo leží

cích kmenech (popř. i na silných větvích) výhradně některých jeh ličn anů, u nás pouze smrku ztepilého — P ic ea a b ie s (L.) H. Karst. a jedle bělokoré — A bies a lb a Milí. V ČSFR z 200 studovaných nálezů s uvedeným hostitelem (dalších 29 sběrů je bez udání hostitelské dřeviny) je 184 nálezů (tj. 92 % ) na smrku a pouze 16 na jedli. Jediný od nás uváděný nález na borovici lesní [P inus sy lu es tr is L .) se ukázal být po xyloto- mické revizi dřeva*) jako vyrostlý nikoli na borovici, nýbrž na jedli (Nová Kdyně, 1918, leg. Mz. [V. Melzer], det. J. Velenovský, ut S tereu m p in ico lu m Velen., rev. A. Pilát, PRM 798393).

*] Za laskavou xylotomickou revizi zbytků dřeva (a to nejen pro tuto práci j jsem zavázán díky RNDr. E. O p r a v i l o v i CSc. z Opavy, který v řadě kritických případů rozhodl o správném určení dřeviny. Zároveň děkuji prom. biol. Z. P o u z a r o v i , CSc. z Prahy za spolupráci při revizi určení mnoha netypických sběrů a za cenné připomínky k práci.

KOTLABA: EKOLOGIE A ZEM ĚPISNÉ ROZŠÍŘENI DVOU PEVNÍKO V ČESKOSLOVENSKU

17

— _____

V e r t i k á l n í r o z š í ř e n íC olu m n ocy stis a b ie t in a má u nás neobyčejně velké rozpětí výškového

rozšíření, o čemž svědčí tato tabulka:Stupeň: kolin. submont. mont. supramont. subalp. alpin.Početlokalit: 41 40 60 41 10 1Naše nejníže ležící dosud známé lokality jsou na Moravě, obě asi

v 210 m n. m.: Bzenec, silva „Dúbrava“* ) , V il i . 1956, leg. et det. F. Šm arda, ut H y m e n o c h a e te ru b ig in o s a ? , řev 18. 4. 1962 Z. Pouzar et 5. 10. 1989 F. K. (BRNM); Olomouc (verisimiliter vicinitas urbis, F. K.), P ic ea e x c e l- sa /= P. a b ie s ! (truncus), XI. 1959, leg. L. Rychtera, det. A. Pilát (PRM 519100]; bezpečně nejnižší lokalita u nás je tato: „Mariánské údolí“ ap. Olomouc, 300 m, codex conif., 3. VI. 1959, leg. L. Rychtera, det. M. Svrček (PRM 614051). Nejvýše položená lokalita je v 2 050 m n. m.: Ad ligna P ic e a e [ a b ie t is ] , Tatra Magna, Terry-Hütte, VIII. 1926, leg. et det. A. Pilát (BRNM 00774/32). Výškový rozsah je tedy neobyče jně veliký (1840, popř. 1 750 m ). Více než polovina lokalit leží v oreofytiku (tj. v horských stupních), přičemž maximum z nich je v montánním stupni (60 ze 193, tj. 31 % ) ; nezanedbatelný počet je jich však i v podhůří a v pahorkatině.

Z e m ě p i s n é r o z š í ř e n í v Č S F RV Čechách známe v současné době 104, na Moravě a ve Slezsku 40

a na Slovensku 49 lokalit pevníků smrkového (vzhledem k velmi malé vzdálenosti některých nalezišť od sebe je nutné při mapování je spo jovat, takže v mapě je vždy menší počet bodů než kolik známe lokalit) . Č e s k é l o k a l i t y jsou nahromaděny v SV Čechách v Krkonoších a Jizerských horách, méně je jich v JZ Čechách v Čes. lese a na Šumavě, dále pak v jihozáp. křídle Krušných hor a roztroušeně téměř v celé již ní polovině Čech, s hiátem mezi Táborem a Lipnem. M o r a v s k á n a l e z i š t ě jsou soustředěna na severu ve Slezsku v Hrubém Jeseníku a v Rychlebských horách, zatímco rozptýlená jsou na Z, S a SV Moravě, a to na Českomoravské vrchovině, na Mohelnicku a v Moravskoslezských Beskydech; chybějí nálezy na Ostravsku, na větší části Drahanské vrchoviny, na Vsetínsku, Zlínsku, v Javorníkách, Bílých Karpatech a na celé nejjižně jší části Moravy. S l o v e s k é l o k a l i t y jsou koncentrovány na S Slovensku v Tatrách (Západné, Vysoké, Belianske, ale i Nízké Tatry) a rozptýlená naleziště jsou i v Malé a Velké Fatře; žádnou lokalitu pevníků smrkového neznáme přirozeně v rozsáhlých oblastech JZ Slovenska od čáry Žilina— Zvolen— Lučenec na západ, dále v užším pruhu jižní části střed. Slovenska (Rimavskosobotecko a Slov. kras) a na c e lém V Slovensku od čáry St. Lubovňa— Turňa n. Bodv. na východ — to je dáno zčásti jednak nízkou nadmořskou výškou těchto oblastí, jednak téměř výhradním zastoupením listnáčů i ve značných nadmořských výškách.

Nejzápadněji (12° 30’ 15“ v.d.) položená lokalita C olu m n ocy stis a b ie t in a v ČSFR: „Dyleň“ ap. Vysoká pr. Mar. Lázně, 900 m, P icea a b ie s (codex), 9. VII. 1968, leg. et. det.

*) Záměna sběru z jiné lokality? Tato ekologii druhu vůbec neodpovídá!


18

oH>Cd>

i 77 V S V S I /rs x \ c \ ( n\ ,.>■ <.j~j fL -r' / V ( / . . } g^ ~ V . * T w x \ - V S / ^ V ' A 2

V y i /A • .•■ a ' \ - • ^ __ ' > V' NV C V i- S . a w » \ y T ) X 5

" S r v . } S j L s ' < J ' r ......■ ■ ' / ' ) 1 r ' IA A . ■....i ( ' ' V • • Y > W , J ~ ' \ S r ™ , §

v . , -- " ' - - t ť - 1 } ■ * ’ . . •""'■ i r v / > r a - f ; \ \ i ' ™V " * /■ \ s „ . * «v., ■- ' v _ ^ y w

. ■ . s • * . • ' . ' » ■ ' < N^ . . i . * . * ■ . 1 - ••.. . . r v ̂ '■ \ „/■■^•■v £2'—\. * A K\ • • . -N\- i - -7 ■■ •-•-■ ■ /' • vv\ H »

— \ •• ' - V ' •■)' S r u . • • m : . s e i \ * -■ \ V V;:-- J l r f * * ; J V O•• \ A / ' • , - r \ f r — / r <

_A i N‘v j-. *• / / y • • f 2r \ V rf * v ? A ^ w \ | \ / £ ^ S / , •* * ; , n c

- \ r \ \ . z - ' v _ ./ - ^ ) ( ••• • \ v.. / / 3

á *J - - j )■ **** ̂ ^ . \ jt

. i s ^ ^ Q<M'Z

1. Mapa rozšíření pevníků smrkového v Československu. ^£ — Distribution map of C olu m n ocystis ab ie tin a ( P e r s . : Fr.) Pouz. in Czechoslovakia. C

too

\ j / \ s . / X V ' O j _ _

. % / V s • , , C C - : . ; , \ . : ' \ y \ \V1- --- • - . e L \ / i Q r s S \ A 5. oV / r - n • , / J < ' j " 8•y I -fc «* "2* © * i \ ^ - >. < A_ , X f \_ j ° ... * '-v x Jtjf« •. .. V .-v,\ / t"'-__r ' r-J / ; >

/ V J. > X . V : g1 «J -f 1 '-. 1 ”■’. 1 -^S O'. ^ • V g

n — A /^\ "■ S " ' A l; ' ^ r % - / ~ L - - ; v c.„ : r / ' ' ,,' ' ' ,v \ v H 2\ - W ev H i - - \ ^ -- j - -/" " A , ”

^ V J V . i r . i -A . V * ̂ ^ - - j N K ^ /¿_ J J o / h-*

X x / ^ ' . - ■ / \ m■ V ^ ^ . i viA-v.-.i y - - - __.N j ^ s

c— ( / ¿» * * ; . .• , j ' •'v-,> Ov-

2. Mapa rozšíření pevníků dubového v Československu.— Distribution map of S tereu m gausapatu m ( F r . ) Fr. in Czechoslovakia.

Z .Pouzar (PRM 842017), nejvýchodněji (20° 39’ 30“ v.d.): „Zlatý stol“ ap. St. Voda pr.Spišská N. Ves, 1150 m, P. a b ie s (codex), 6. IX. 1970, leg. et det. F.K. (PRM 709677], nejsevernější (50° 53’ 25“ s.š.J: „Smrk“ (sub cacumine) ap. N. Město p. Sm. pr. Frýdlant,1050 m, P. a b ie s ( truncus sectus), 7. X. 1970, leg. et det. F .K . (PRM 709642), nejj ižněji (49° 25’ 30“ s.š.): „Bralce“ („Bradlo“) ap. Tuhár pr. Lučenec, 730 m, P. a b ie s (codex),30. VII. 1989, leg. et det. F.K. (PRM 867707). — Nejstarší nález pevníků smrkového byl učiněn až teprve na začátku našeho století, a to rakouským mykologem v Čechách:Bóhmer W., Kubany, Tannen H. /Šumava, „Boubín“, jedlové dřevo/, 2. VI. 1903, leg. /et det. F ./ Hohnel, ut S tereu m [L lo y d e l la ) strictu m Schrad. non Fr.; rev. 30. 3. 1984 F.K. et Z. Pouzar (FH, USA, herb. prof. dr. Fr. v. Hohnel; Hohnel et Litschauer 1908; Pilát 1930a,b).

Celkově lze shrnout, že převážná většina lokalit C olu m n ocy stis a b i e t in a leží u nás v oreofytiku a že tento pevník roste v ČSFR pouze na dvou druzích jehličnanů, přičemž hlavní hostitelskou dřevinou je smrk ztepilý (P icea a b ie s ) .

Pevník dubový — Stereum gausapatum (F r .) Fr.Popis neuvádím a odkazuji na literaturu, citovanou u předešlého dru

ha. K důležitým makroskopickým určovacím znakům pevníků dubového patří tenké kloboučky, u mladých plodnic s bílým okrajem na spodu, a červenání hymenia po poranění (u čerstvých plodnic; u suchých po n avlhčení a poranění) ; z mikroskopických znaků jsou významné široce elipsoidní výtrusy a absence akantofýz v hymeniu (má hladké cystidy, bez výrůstků).

T a x o n o m i e a n o m e n k l a t u r aPo taxonomické stránce byl pevník dubový většinou řazen především

do rodu S tereu m Pers., pouze v ne jstarších dobách do rodu T h e le p h o r a Ehrh. ex Willd.: Fr. a nejnověji pak do rodu (který se nevžil) H aem ato - s tereu m Pouz. (Pouzar 1959). Latinské jméno pro tento pevník pochází (v hodnotě druhu) až od Friese z r. 1828 (Elenchus fung., p. 171). Fries však měl pro tuto houbu ještě jiné, starší jméno, avšak v hodnotě formy pevník u chlupatého — T h e le p h o r a h irsu ta forma d. d ry in a Fries (Obser- vationes 2 : 90, 1818; Systema mycol. 1 : 439, 1821); v hodnotě druhu se toto jméno pro náš pevník bohužel nikdy neobjevilo, ačkoli bylo velmi vhodné. Stručná synonymika pevníků dubového je:

T h e lep h o ra g a u sa p a ta Fries 1828; S tereu m g au sapatu m (Fr.) Fries 1874; H aem atoste- reum gausapatu m (Fr.) Pouzar 1959.

T h e lep h o ra s p a d ic ea sensu Fries 1828, n o n T. sp ac licea Persoon 1801, Fries 1821, q.e. L op h a ria sp a d ic ea (Pers. :Fr.) Boid.

Stereu m cristu latu m Quélet 1875.

V literatuře (např. Davydkina 1980, Lentz 1955) je jako jedno ze synonym uváděno S tereu m la cu n osu m Velen., avšak mylně. Velenovský (1920— 22) popsal uvedený druh z dutin olšových ( ! ) pařezů u Jevan (mladé, rozlité plodnice), který Pilát (1930a, b) chybně ztotožnil se S. g au sap a tu m (což pak převzali výše zmínění autoři). Revize typového materiálu (Jevany, X. 1921, leg. et det. J. Velenovský, PRM) totiž ukázala, že to je S. ru qosu m (Pers.: Fr.) Fr. (rev. 9. 11. 1961 Z. Pouzar a 8. 4. 1983 F. K.).

H o s t i t e l s k é d ř e v i n yPevník dubový roste v ČSFR jako saprofyt na pařezech a na odumře

lých (výjimečně jako saproparazit na položivých) km enech a větvích

“

KOTLABA: EKOLOGIE A ZEMĚPISNÉ ROZŠÍRENÍ DVOU PEVNÍKC V ČESKOSLOVENSKU

2 1

nejm éně 10 druhů listnatých dřevin [ze 7 rodů], především dubů. Z 229 sběrů s uvedeným hostitelem (dalších 54 bylo bez bližších údajů] jich bylo 221 (tj. 96,5 % ) na pěti různých druzích dubů: Q uercus sp. 80, Q. c e r r is L. 23, Q. p a lu str is Můnchh. 1, Q. p e t r a e a (M attuschka) Liebl. 72, Q. p u b e s c e n s Willd. 7, Q. robu r L. 38 nálezů. Z dubů je tedy tento pevník n e jčastě jš í na dubu zimním — Q. p e t r a e a (72 sběrů, tj. 31,4 % ) .

Výskyt pevníků dubového na jiných dřevinách než na dubech je velice sporadický a údaje o nich v literatuře nebo na etiketách exsikátů n elze brát vždy za platnou minci (což ovšem platí i pro jiné dřevní houby!). Proto jsem věnoval této problematice mimořádnou pozornost a všechny „podeřelé“ sběry jsem podrobně zkoumal jednak po stránce správného určení (za velmi účinné spolupráce přítele prom. biol. Z. Pou- zara, CSc. z Národního muzea), jednak po stránce správného určení dřeviny, pokud byl u exsikátů alespoň kousek kůry nebo dřeva (n ěk te ré pak xylotomicky revidoval RNDr. E. Opravil, C Sc .) ; v některých případech se ukázalo, že byl nesprávně určen pevník, v jiných případech zase třeba dřevina. Šest níže uvedených dřevin, na kterých pevník dubový rostl, je tedy většinou ověřených:

B etu la sp. 1, B. p en d u la Roth 1, C arp in u s b etu lu s L. 3, F ag u s sy lu a t iea L. 1, Ju g lan s r e g ia L. 1, R ob in ia p s e u d a c a c ia L. 1 (nebral jsem ovšem v úvahu literární údaje!) .

V e r t i k á l n í r o z š í ř e n í Pevník dubový má u nás ve srovnání s předešlým druhem značně úzké

výškové rozšíření ( je více než o polovinu m enší) :Stupeň: planární kolinní submont. montánníPočetlokalit: 18 199 13 1Z uvedeného přehledu je patrný neobyčejně bohatý výskyt pevníků

dubového v pahorkatině (kolinní stupeň, od 200 do 500 m n. m .), kde se nachází 199 z 231 podchycených lokalit (t j. 86,1 % ) , zatímco v nížině na jedné straně a ve vyšších stupních na straně druhé je nepatrný počet lokalit. Tento velmi bohatý výskyt S tereu m g au sap a tu m v teplé pahorkatině zcela koresponduje jak se značnou teplomilností této houby, tak s rozšířením většiny dubů hlavně v kolinním stupni (krom ě toho je tento stupeň u nás plošně nejvíce zastoupený).

Naše nejníže položená (dosud známá) lokalita pevníků dubového leží ve 110 m n. m.: „Bažantnica“ ap. Palárikovo pr. Nové Zámky, Q uercus robu r (codex), 13. IX. 1974, leg. et det. F. K. (Kotlaba 27/74—75: 11); nejvýše ležící je asi v 900 m n. m.: „Sitno“ (sub cacum ine) ap. Ban. Štiavnica, Q. p e t r a e a (truncus semivivus), 12. VIII. 1954, leg. et det. F.K. (PRM 798726). Prozatím zjištěný celkový výškový rozsah je tedy u S te reu m g au sap a tu m v ČSFR pouze 790 m.

Z e m ě p i s n é r o z š í ř e n í v Č S F R V Čechách známe nyní 104, na Moravě 36 (ve Slezsku 0) a na Sloven

sku 91 lokalit pevníků dubového, přičemž chybí ve všech horských oblastech (vzhledem k malé vzdálenosti některých lokalit od sebe jsou pak při mapování spojovány, takže v mapě je vždy menší počet bodů). Č e s -


2 2

k é l o k a l i t y jsou soustředěné ve stř. Čechách v oblasti nejspodněj- šího toku Berounky a Vltavy a v menší míře i v SZ Čechách v oblasti mezi Kadaní a Teplicemi a v J Čechách v území jižně od Tábora, zatímco jinde v Z, } a SV Čechách jsou jen rozptýlená naleziště; zdá se, že velkoplošné absence S tereu m g au sav a tu m jsou na Chebsku, Karlovarsku, Stříbrsku, Strakonicku, Písečku, Příbramsku, Benešovsku, Českolipsku, Mladoboleslavsku, Královéhradecku a Kolínsku (jde většinou o ch ladnější oblasti). Nečetná m o r a v s k á n a l e z i š t ě jsou koncentrována na J Moravě od širšího okolí Brna až po Břeclav s řídkým výskytem na JV Moravě, přičemž žádné lokality neznáme v podhůří Českomoravské vrchoviny (na moravské a české s tran ě) , na větší části Drahanské vrchoviny a v celém Slezsku. S l o v e n s k é l o k a l i t y jsou soustředěny v rozsáhlém území J Slovenska od Bratislavy na východ až po Rožňavu a od Zvolena na jih po Štúrovo (s hiátem v Podunajské nížině, kde duby téměř chybějí) a rozptýlené lokality jsou na V Slovensku; vzhledem ke značné hornatosti velké části území Slovenska lze říci, že kromě již zmíněné Podunajské nížiny nebyl pevník dubový dále zjištěn na Záhorie, Rimavskosobotecku a Košicku (tam všude ovšem lze jeho nálezy o če kávat ).

Neizápadněji (13° 07’ 40“ v.d.) ležící lokalita Stereu m g au sapatu m v ČSFR: „Hradiště“ ap. Černýš pr. Klášterec n. O., 480 m, Q uercus sp. (truncus iac.), 1. VII. 1986, leg. et det. J. Lorber ( PRM 852307), nejvýchodnější (21c 59’ 30‘‘ v.d.): „Vel’. Senderová“ ap. Vinné pr. Michalovce, 251) m, Q. p e tr a e a (rámus emort.), 15. VIII. 1969, leg. et det. F.K. (Kotlaba 29 69—70: 6), nejsevernější (avšak blíže nelokalizovaná, ±50° 42' s.š.): Krkonoše, Q uercus sp., XI. 1926, leg. et det. A. Pilát (PRM 798739), lokalizovaná (50° 38’ 30“ s.š.): Bohemia sept., Teplitz /Teplice, verisimiliter „Doubravská hora“/, 250 (350) m, ad Q uercus truncos emortuos, non frequens, aut. 1873, leg. et det./ de Thiimen, Fungi austriaci no. 921, ut Stereu m sp ad iceu m Fr., rev. 21. 10. 1976 Z. Pouzar et 29. 10. 1981 F.K. (PRM 798705), nejj ižnějš í (47° 49’ 40“ s.š.): „Skaly“ in collibus Kováčovské kopce ap. Štúrovo, 300 m, Q. p u b escen s , (codex) 21. VIII. 1981, leg. et det. F.K. (Kotlaba 36/81:5).

Souhrnně lze konstatovat, že S tereu m g au sap a tu m v ČSFR výrazně preferuje jako hostitelské dřeviny různé druhy dubů ( Q uercus sp. div.) a zcela výjim ečně i některé další listnáče, přičemž převaha jeho lokalit leží v oblasti xerotermu (teplé pahorkatiny).

K našim nejstarším exsikátům pevníků dubového v herbářích patří sběry A. C. J. Cordy a F. M. Opize, které pocházejí již z první poloviny 19. století (nejsou však bohužel datovány): (Praha— ) Zižkov, 250 m, leg. et det. Corda, ut T h e le p h o r a jru stu la , rev. A. Pilát (PRM 798756); Baum- stamm bei Prag (km en stromu u Prahy), leg. et det. Opiz, ut T. s p a d ic e a , rev. 2. 11. 1981 F. K. (PRM 798742). Nejstarší datovaný sběr je de Thůme- nův z Teplic (1873), citovaný výše jako nejseverně jší lokalizované n a le ziště u nás.

S u m m a r yC olu m n ocystis a b ie t in a (Pers. :Fr.) Pouz. = S tereu m abietin u m (Pers. : Fr . ) Fr. grows

in Czechoslovakia as a saprophyte on only two species of conifers — of 200 collections, 184 have been found on P icea a b ie s (i. e. 9 2 % ) and the remainder on A bies a lb a . The species is unknown in this country from other trees. S tereu m p in op h ilu m Velen., described by Velenovský from the locality Nová Kdyně (W Bohemia), occurred, according to the anatomical revision of the wood fragment on A bies, not on Pinus as originally stated. As regards the altitudinal distribution, the lowest known localities in Czechoslovakia lie about 210 m above sea level (Olomouc, N. Moravia, and „Dúbrava“ forest near Bzenec, SE Moravia) and the highest at 2050 m a.s.l. (Terry chalet, High Tatra Mls., N Slovakia). Most localities of C olu m n ocystis ab ie tin a lie in the so-called oreophy-

KOTLABA: EKOLOGIE A ZEMĚPISNÉ ROZŠÍŘENÍ DVOU PEVNÍKO V ČESKOSLOVENSKU

23

ticum (i.e. in mountains], especially in the montane belt between 800—1100 m above Isea level. I

S tereu m gausapatu m (F r . ) Fr. occurs in Czechoslovakia saprophytically (exceptionally Ialso saproparasitically) on 10 species of trees, but mostly on oaks: 221 out of the 229 Istudied collections, i .e . 9 6 .5 % (Quercus sp. 80, Q. c e r r is 23, Q. p a lu str is 1, IQ. p e tr a e a 72, Q. p u b es cen s 7, Q. robu r 38 collections); it appears extremelly rarely Ialso on some other broad-leaved trees: B etu la sp. 1, B. p en d u la 1, C arpinus betu lu s 3, IFagus sy lv a tica 1, Ju g lan s reg ia 1, R obin ia p s e u d a c a c ia 1. Regarding altitudinal distribu- Ition, the lowest known locality in Czechoslovakia is at 110 m above sea level („Ba- Ižantnica“ forest near Nové Zámky, Slovakia) and the highest at about 900 m a.s.l. I(„Sitno“ Mt. near Ban. Štiavnica, C Slovakia). Most localities are situated very Idistinctly in the hilly country (= c o l l in e ) belt — 199 out of the 231 localities ( i .e . I8 6 . 1 % ) in the altitudes between 200—500 m a.s.l. in the region of the thermophilous Iflora. I

Velenovský (1920—22) described from Jevany (Central Bohemia) a fungus growing on Istumps of alder under the name S tereu m lacu n osu m Velen, which Pilát (1930a, b) wrongly Iidentified with S. g au sap a tu m ; this identification has been accepted by some authors I(e.g. by Davydkina 1980, Lentz 1955). According to the revision of the type material it Iappeared, however, that it is in fact S. rugosum (Pers. :F r . ) Fr. (rev. 9. 11. 1961 Z. Pou- Izar and 8. 4. 1983 F.K.). I

L i t e r a t u r a ICHAMURIS G. P. (1988): The non-stipitate stereoid fungi in the north-eastern United I

States and adjacent Canada. — 247 p., Berlin et Stuttgart. IDAVYDKINA T. A. (1980): Stereumovye griby Sovetskogo sojuza. — 143 p., 14 tab., Le- I

ningrad. mDIENER J. (1976): Zpravodajství z Bruntálu o činnosti v r. 1975. — Mykol. Zprav., Brno, I

20: 129— 130. ■HÖHNEL F. et LITSCHAUER V. (1908): Österreichische Corticieen. — In: Wiesner I

Festschrift , p. 56—89, Wien. IJÜLICH W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. — In: Kleine I

Kryptogamenflora IIb/1, 626 p., Stuttgart et New York. IKOTLABA F. (1981): Exkurze českých mykologů na Karlštejn v roce 1980. — Čes. My- H

kol., Praha, 35: 108—111. ■KOTLABA F. (1984): Dřevní houby Zvolské homole. — Zprav. Ochr. Přír. Okr. Praha-zá- I

pad 5 (no. 6 ) : 85—93. IKUBÍČKA J. ( I9 6 0 ) : Die höheren Pilze des Kubani-Urwaldes im Böhmerwald. — Čes. I

Mykol., Praha, 14: 86—90. IKUBÍČKA J. (1973): Přehled dosud publikovaných druhů hub z Boubínského pralesa na H

Šumavě. — Čes. Mykol., Praha, 27: 212— 228. IKŘÍŽ K., LAZEBNlČEK J. et ŠMARDA F. (1971): Houbová květena lužních pralesů ■

u Lanžhota. — Mykol. Zprav., Brno, 15: 59—62. HKUTHAN J. /et al./ (1984): Seznam makromycetů sbíraných účastníky 3. mykologických H

dnů na Slovensku. . . In: Kuthan J. /red./, Houby teplomilných doubrav Českosloven- Hska, p. 30—35, Praha. I

KUTHAN J. (1989): Soupis makromycetů sbíraných na průzkumných e x k u rz íc h . . . — In: HKuthan J. /red./, Houby rašelinišť a bažinatých lesů v Československu, p. 63—89, HPraha. H

LENTZ P. L. (1955): Stereum and allied genera of fungi in the Upper Mississippi Val- Hley. — 74 p., 16 tab., Washington, D.C. H

PILÁT A. (1930a): Monographie der europäischen Stereaceen. — Hedwigia, Dresden, H70: 10—132, tab. 1—3. ■

PILÄT A. (1930b): Československé dřevní houby. I. Stereum Pers. — Sborn. Čs. Akad. HZeměd., Praha, 5: 361—421, tab. 16—18. H

POUZAR Z. (1959): Nové rody vyšších hub. III. — Čes. Mykol., Praha, 13: 10— 19. HŠEBEK S. (1979): Mykoflóra „Semické hůrky“ (okr. Nymburk). — Čes. Mykol., Praha, H_ 33: 159—169. ■ŠUTARA J. (1984): Houby doubrav Zelenického vrchu, Kaňkova a Vršíčku v Českém H

středohoří. — In: Kuthan J. (red.) , Houby teplomilných doubrav Československa, Hp. 27—29, Praha. H

VELENOVSKÝ ]. (1920—22): České houby. — 950 p., Praha. ■

Adresa autora: RNDr. František K o t l a b a , CSc., Na Petřinách 10, 16200 Praha 6. H

I

ČESKA MYKOLOGIE 45 (1 — 2) 1991 I

Nomen novum, nomenclatural changes and taxonomic rearrangements in Mucorales

Nomen novum, nom enklatorické změny a taxonom ická přeřazenív řádu Mucorales

M arie V áňová

In the study the following nomenclatural problems were solved: M ucor cy lin d ro sp o ru s Ling-Young, M. d im orp h osp oru s Lendn., M. ou d em an sii Váňová, nomen novum, M. sc iu rin u s Naumov and M. w o sn ess en sk ii Schostak. The following new combinations were realized: M ucor d im o rp h o sp o ru s Lendn. f. sp h a ero sp o ru s (Hagem) Váňová, M y coclad u s b la k e s le e a n u s (Lendn.) Váňová,M y coclad u s c o ry m b ije r (Cohn in Lichth.) Váňová and M ycoclaudus ram osu s (Zopf in Schenk) Váňová. Finally, the Latin diagnosis of the taxon M icrom u- c o r ram an n ian u s (Moeller) v. Arx var. an g u lisp oru s Naumov ex Váňová was completed.

Jsou podány výsledky nomenklatorické revise u těchto druhů: M ucor c y lin d ro sp oru s Ling-Young, M. d im o rp h o sp o ru s Lendn., M. ou d em an sii Váňová, nomen novum, M. sciu rinus Naumov and M. w o sn ess en sk ii Schostak. Byly vytvořeny nové kombinace: M. d im o rp h o sp o ru s Lendn. f. sp h a ero sp o ru s (Hagem)Váňová, M ycocladu s b la k e s le e a n u s (Lendn.) Váňová, M y coclad u s co ry m b ije r (Cohn in Lichth.) Váňová and M y coclad u s ram osu s (Zopf in Schenk) Váňová.Byla doplněna latinská diagnosa u variety M icrom ucor ram an n ian u s (Moeller) v. Arx var. an g u lisp oru s Naumov ex Váňová.

In the period 1978— 1988 the author studied the order M u cora les in the Czechoslovak territory (Váňová 1989], The study was based on the determination and follow-up of 785 strains isolated from different substrata. Excerption of the literature data including manuscript evidence was performed. Within the framework of the above study also ta xonomic problems were solved. Due to the obvious trend to emphasize the significance of zygospores in the taxonomy of the order M u cora les it proved necessary to solve the separation of the genus M y coc la d u s Beauv. from A bsid ia v. Tiegh., as the morphological appearance of the zygospores is quite different; the difference is nevertheless evident also in anamorphs, which is important, as the zygospores in heterothal- lic species are generated only with difficulties. On the other hand, the genus C irc in om u cor v. Arx was included again into M ucor Fres., as there is no distinct difference as far as the teleomorphs or anamorphs are concerned; in current determination the above separation would be misleading. Besides that, the problem of appropriate arrangement of the species in which the teleomorph is not known remains open.

It was found in the course of the study that it was necessary to solve certain nomenclatural problems, viz.:Mucor cylindrosporus Ling-Young, Rev. Gén. Bot. 42: 731, 1930.Syn.: M ucor m icrosp oru s Namysl., Bull. Int. Acad. Sei. Lett. Cracovie, Ser. B, 1910:

517, 1910 (nom. illeg.J; non M. m icrosp oru s ( „ m icrosp or iu s“J Bonord., Abhandlungen aus dem Gebiete Mycologie 2: 106, 1864.

Mucor dimorphosporus Lendn., Bull. Herb. Boiss., Ser. 2, 8: 78, 1907 „1908“(f. d im o rp h o sp o ru s jSyn.: M ucor ra c em o su s Fres., Beiträge zur Mykologie 1:12, 1850 (nom. illeg .); non

M. ra c em o su s Bull., Histoire des Champignons de la France 1: 104, 1791.

Mucor oudemansii Váňová, nomen novumSyn.: M ucor ra c em o su s Fres., Beiträge zur Mykologie 1:12, 19850 (nom. illeg.); non

M. ra cem o su s Bull., Histoire des Champignons de la France 1: 104, 1791.

.......................

25

Mucor sciurinus Naumov, Mater. Mikol. Fitopat. Ross. 1: 7, 1915.Syn.: M ucor flauu s Bain., Bull. Soc. Mycol. Fr. 19: 157, 1903 (nom. illeg.); non

M. flavu s (Mart.) Fr., Systema Mycol. 3: 342, 1832.

Mucor wosnessenskii Schostak., Ber. Deutsch. Bot. Gesel. 16: 92, 1898.Syn.: M ucor p ir ifo rm is Fischer, Phycomycetes in Rabenhorsťs Kryptogamenfl., Die

Pilze, 4: 191, 1892 (nom. illeg.); non M. p y rifo rm is Scop., Flora Carniolica, Ed. 2. p. 492, 1772.

Further, the following new combinations had to be created: Mucor dimorphosporus Lendn. f. sphaerosporus [Hagem) Váňová, comb, novaBasionym: M ucor sp h a ero sp oru s Hagem, Vidensk. Selsk. Skr. Christiania, cl. math.-nat.,

7: 22, 1908.

Mycocladus blakesleeanus (Lendn.) Váňová, comb, novaBasionym: A bsidia b la k e s le e a n a Lendn., Bull. Soc. Genève, Ser. 2, 15: 148, 1923.

Mycocladus corym bifer (Cohn in Lichth.) Váňová, comb, novaBasionym: M ucor co ry m b ife r Cohn in Lichth., Zeitschr. Klin. Med. 7: 149, 1884.

Mycocladus ramosus (Zopf in Schenk) Váňová, comb, novaBasionym: R hizopus ram osu s Zopf in Schenk, Handbuch der Botanik 4: 587, 1890 (M u

c o r ram osu s Lindt, Arch Exp. Pathol. Pharmakol. 21: 275, 1886 [nom. illeg.]; non M. ram osu s Bull., Histoire des champignons de la France 1: 116, 1791).

It was also necessary to complete the diagnosis of the following taxon: M icromucor ram annianus (Moeller) v. Arx var. angulisporus Naumov ex Váňová, var. nova= M ucor an g u lisp oru s Naumov, Operedelitel’ mukorovych ( Mucorales), Ed. 2, p. 30, 1935 (nom. inval., sine descr. latina). Diagnosis: Sporangiosporae globosae vel late ovatae angulatae. Type culture and holotype: CBS 222 29 (isol. Naumov).

R e f e r e n c e sVÄNOVÄ M. (1989): Revize československých zástupců vybraných čeledí řádu Mucorales (Absidiaceae, Cunninghamellaceae, Mucoraceae, Mycotyphaceae, Syncephalastraceae a Thamnidiaceae). — 255 p., ms. (Kand. dis. práce; depon. in Knihovna kat. bot přírod fak. Univ. Karlovy, Praha).

Address of the author: RNDr. Marie Váňová, CSc., Department of Botany Charles University, Benátská 2, 128 01 Praha 2.

............


2 6

Echinostelium minutum and other Myxomycetes developed in moist chamber culture

Echinostelium minutum a další myxomycety vypěstované ve vlhkých komůrkách

Sylva V ondrová

Using the method of moist chamber culture some species of M yxom ycetes on plant material were developed: A rcyria c in e rea , B ad h am ia sp., C om atrich a jim br ia ta , D idym ium squ am u losu m , E ch in osteliu m m inutum and E n erth en em a p ap illa tu m .

Metodou vlhkých komůrek jsem na rostlinném materiálu vypěstovala různé druhy myxomycetů: A rcyria c in e r e a , B ad h am ia sp., C om atrich a jim br ia ta ,D idym ium squ am u losu m , E ch in osteliu m m inutum a E n erth en em a p ap illatu m .

During my study of the M y x o m y cetes I decided to cultivate their sporangia using the method of moist chamber culture. This method was introduced by Gilbert and Martin in 1933 and later improved by other authors (Ing 1965, 1967, Alexopoulos 1969, Booth 1971, Keller et Brooks 1977). In our country the method was used by Svrček (1972) only. The moist chamber culture method makes possible to obtain different species of M y x om y cetes otherways difficult to collect in nature.

Bark of different decaying or alive trees, dry twigs and leaves, rotten wood as well as excrem ents of herbivores can serve as substratum layered on filter paper at the bottom of Petri-dishes and covered by distilled water. After 24 hours the water is decanted and later the substratum should be kept continuously moistened. Petri-dishes should be located in the half-shade under the room temperature (about 22 °C).

This technique is used by majority of authors but also method published by Whitney (1980) may be successful. Substratum is moistened only for 1 to 3 hours in the distilled water, and then the culture is incubated in darkness under the temperature 12— 15 °C. Lower incubation tem perature slows evaporation from the culture dishes and shorter initial soaking period eliminates any possible inhibition of sporulation.

Following Booth (1971) my samples were soaked in distilled water for 24 hours, than only moistened continuously and kept in half-shade. Some sporangia occurred early, after four days, majority up to 10 days, some after 1 month. In the case of substratum composed of bark from dead fallen beeches collected in forest on Žákova hora Mt. near Zďár nad Sázavou, nothing occurred. The same result was obtained when method by Whitney (1980) was used. Failure was most probably caused by the fact that the trunks of the trees were not rotten enough.

On the birch bark from the vicinity of the town Písek the bright yellow richly branched plasmodium occurred after 21 days and resisted for 2 months. It was moving to lower side of bark, to filter paper and back probably because of unfavourable living conditions and insufficient nutriments. Adding the yeasts extract, oat flakes (used also together with ag a r) , hardwood cellulose (predominantly beech cellulose), and ammoniumtartrate to increase nutriments was not successful to save the sample. For this reason I transfered a part of plasmodium on the agar substrate but there it was killed by M u cora les and T r ich o d erm a v ir id e. Other experiments with agar substrata were impossible because there are no special laboratories available in the National Museum.

_

27

During winter months December and January the M y x om y cetes fructified faster and in larger quantity than during the rest of the year probably because of shorter daylight and variable temperature. Sporangia of C o m a tr ich a jim b r ia ta occurred together with A th elia a r a c h n o id e a (Berk.) Julich.

Taxonomy used in this paper is after Martin and Alexopoulos (1969).The material is deposited in the collections of Mycological Department of the National Museum (Natural History) in Prague. I would like to thank Dr. M. S v r č e k CSc., for introducing me into the problem, helping me during the experiments and reading the manuscript.

Arcyria cinerea (Bull.) Pers.Central Bohemia: Prostřední vrch south of Budňany from the vicinity of Karlštejn

village, on the bark from stump of Q uercus robu r, collected on October 27th, 1989. Culture was established on December 5th, 1989, cluster of sporangia appeared on December 22th, 1989.

West Bohemia: Obořice near Kaznějov town, on the bark of Q uercus robur, collected on November 12th, 1989, culture was established on December 5th, 1989, three sporangia appeared on December 11th, 1989, on December 13th, 1989 appeared other sporangia.

West Bohemia: Obořice near Kaznějov town, on the bark of older living tree of Q uercus p e tr a e a , collected on November 12th, 1989, culture was established on December 5th, 1989, first sporangia developed on December 11th, 1989.

Prague 8: Čimické údolí, on the bark from the base of older living tree of C erasu s avium , collected on November 25th, 1989, culture was established on December 5th,1989, first sporangia were observed on December 12lh, 1989.

West Bohemia: Obořice near Kaznějov town, on the bark of Q uercus sp ., collected on December 3rd, 1989, culture was established on January 22nd, 1990, young sporangia appeared on January 26th, 1990 and densely covered the bark.

Common, widely distributed and very variable species.Sporangia stipitate, scattered, sometimes united by merged stalks,

cylindrical, light grey, white or light brown, 0,4— 4 mm, tall, calyculus concolorous, sulcate, stalk light brown or dark brown, capillitium concolorous, attached to the cup, richly branched, covered with spinules — sometimes with large spinules, cogs or bands, threads 3—4 — 5 ,«m in diameter without spinules, spinules 1— 3 ¿¿m tall; spores colourless by transmitted light, warted, 7 — 8 (— 8,5) ,um in diameter. Plasmodium white or yellowish.

One of the most common species appeared in the moist chamber culture.

Badhamia sp.It was developed in 1 exemplar only.

Central Bohemia: Prostřední vrch south of Budňany from the vicinity of Karlštejn village, on the bark of stump of Quercus robur, collected on October 27th, 1989, moist chamber established on December 5th, 1989, on January 2nd, 1990 appeared one sporangium on the lower part of the bark.

Sporangium stipitate, no more than 0,5 mm tall, fuscous, globose, with white lines. Capillitium transparent, thickenings with slender threads; spores 12— 12,5 /¿m in diameter, very minutely warted, with violet shape.

Com atricha fim briata G. Lister et CranWest Bohemia: Obořice near Kaznějov town, on the bark of living tree of Salix

a lb a , collected on October 8th, 1989, culture established on December 5tn, 1989, sporangia appeared on December 11th, 1989.


28

i

^ i ' > ' ■ ^ '

1 O / j S f J

4 / / ř ° / I

t i o 1 / !

/ t í

1. A rcyria c in e r ea (Bull.) Pers. — 2. C om atrich a f im b r ia ta G. Lister et Cran — 3. Didym ium squ am u losu m (Alb. et Schw.) Fries — 4. E ch in osteliu m m inutum de Bary — — 5. E n er th en em a p ap illa tu m (Pers.) Rost.

VONDROVÁ: ECHINOSTELIUM MINUTUM AND OTHER MYXOMYCETES

29

Prague 8: Čimické údolí, on the hark of old living tree of C erasu s avium , collected on November 25th, 1989, moist chamber established on December 5th, 1989, on December 11th, 1989 appeared first young sporangia.

West Bohemia: Obořice near Kaznějov town, on the bark of living Alnus g lu tin osa , collected on December 3rd, 1989, culture established on December 5th, 1989, young sporangia were observed on December 11th, 1989.

West Bohemia: Obořice near Kaznějov town, on the bark of the old branch of Fagus s ilv á tico , collected on December 3rd, 1989, established on December 5th, 1989, sporangia appeared on December 12th, 1989.

West Bohemia: Obořice near Kaznějov town, on the bark of older tree of C arpinus betu lu s in a row of trees, collected on December 3rd, 1989, established on December 5th, 1989, sporangia were observed on December 11th, 1989, on December 18th, 1989 they were killed by A th elia a ra c h n o id ea .

Sporangia scattered, stalked, globose, fuscous, 100— 400 ¿um in diameter, stalk approximately 500 /um high, dark, slender, subulate, at the base 35 ,um wide, on the top 7 ^m, capillitium simple or forked branching, brown, slender at the base; spores 11— 14 ^m in diameter, minutely spi- nulose, at one side paler and smoother than at the other.

In the United States known mostly from developments in moist cham bers. ( Martin & Alexopoulos 1969).

Second record in Czechoslovakia (first record published by Svrček 1972).

Didymium squamulosum (Alb. et Schw.) FriesCentral Bohemia: Brdské hřebeny, Dobřichovice, on decaying leaves of Rubus jru tico -

sus agg., collected by M. Svrček on February 22nd, 1990, moist chamber culture established on February 23rd, 1990, first sporangia were observed on April 6th, 1990, fully matured sporangia were on the glass of dishes also on April 13th, 1990.

Sporangia sessile or stipitate, globose or plasmodiocarpous, 0 ,5— 1 mm in diameter, approximately 1 mm tall, light grey or white, peridium c o vered with white crust of lime crystals, when full matured small fuscous cracks occur. Stalk white, calcareous, stout, wrinkled, short, arising from a discoid whitish hypothallus; capillitium pallid, branching, the threads very slender, no more than 1,5 /¿m in diameter, sometimes small discoid thickenings occur. Spores dark brown in mass, brown by tran smitted light, minutely warted, 9— 10 /¿m in diameter. Plasmodium transparent.

Cosmopolitan and widely distributed species.Echinostelium minutum de BaryCentral Bohemia: Prostřední vrch south of Budňany from the vicinity of Karlštejn

village, on the bark from stump of Q uercus robu r, collected on October 27th, 1989, moist chamber established on December 5th, 1989, first sporangia were observed on December 22nd, 1989.

West Bohemia: Obořice near Kaznějov town, on the bark of old living tree of Q uercu s p e t r a e a , collected on November 12th, 1989, established on December 5th, 1989, sporangia appeared on December 11th, 1989.

Sporangia globose, scattered, stipitate, densely crowded, approximately 50 ¿¿m in diameter, 30— 50 ,«m tall, whitish; stalk white, hair-like, 220 («m tall, capillitium scanty, colourless, forked into little slender threads. Spores 5,1— 9,5 ( — 10) ,um in diameter, colourless, nearly smooth.

E ch in o ste liu m m inutum belongs to the sm allest Myxomycetes. This species was for many years known only from the original description.

30

-----------------------------------------------------------------------------


Now it is known from cultures from widely scattered areas (Martin & Alexopoulos 1969).

Second record in Czechoslovakia (first record published by Svrček 1972).

Enerthenem a papillatum (Pers.) Rost.West Bohemia: Obořice near Kaznějov town, on the bark of living Alnus g lu tin osa , S H

collected on December 3rd, 1989, culture established on December 5th, 1989, sporangia appeared on December 11th, 1989.

Sporangia fuscous, globose, stipitate, 100—200 ^m tall, approximately 50 fim in diameter, stalk dark brown, on the top of the sporangium extending as a columella and there appears as a disk-like, 100— 200 ,wm in diameter. Capillitium dendroid branched, depending from the apical disk, the threads long, dark; spores 10— 12 ( — 14) um in diameter, minutely warted. Plasmodium transparent.

This species was recorded by L. Čelakovský fil. (1893) and by K. Cejp (1962) from Bohemia. E n er th en em a p a p illa tu m is known predominantly . from north-temperate regions.

R E F E R E N C E SBOOTH C. (Ed.) (1971): Methods in microbiology. 4. — Academic Press, London and

New York.CEJP K. (1962): Příspěvek k mykofloře hlenek (Myxomycetes) Cech, zejména západ

ních. — Sborn. Nár. Muz. Praha 18 B (3) : 61—80.ČELAKOVSKÝ L. fil. (1893): Die Myxomyceten Bohmens. — Arch. Naturwiss. Landes-

forsch. Bcihmen, 7, No. 5.ING B. (1965): Notes on Myxomycetes.—Trans. Brit. Mycol. Soc. 48 (4 ) : 647— 651.ING B. (1967): Notes on Myxomycetes. II.—Trans. Brit. Mycol. Soc. 50 (4 ) : 555—562.KELLER H. W. et BROOKS T. E. (1977): Corticolous Myxomycetes VII. Contribution

toward a monograph of Licea, five new species. — Mycologia 69 (2 ) : 667—684.KRZEMIEN1EWSKA H. (1960): Šluzowce Polski na tle flory šluzowcow europejskich. —

— Polska Akad. Nauk.MARTIN G. W. et ALEXOPOULOS C. J. (1969): The Myxomycetes. — Iowa.SVRČEK M. (1972): Myxomycety vypěstované ve vlhkých komůrkách. I. — Ces. Mykol.

26: 103— 113.WHITNEY K. D. (1980): The Myxomycete genus Echinostelium. — Mycologia 72 (2 ) :

950—987.

Address of the author: RNDr. Sylva Vondrová, mykologické oddělení, Národní muzeum — Přírodovědecké muzeum, Václavské náměstí 69, 115 79 Praha 1.

VONDROVÁ: ECHINOSTELIUM MINUTUM AND OTHER MYXOMYCETES

31

data of sub- start of beginning of end ofspecies locality stratum orm ont fructifie- exper- substratum

collecting XP 1 ation iment

A rcyria Prostř. Oct. 27, Dec. 5, Dec. 22, 1989 Jan. 31, Q uercusc in e r ea vrch 1989 1989 1990 ______robu r____________

Obořice Nov. 12, Dec. 5, Dec. 11, 1989 Feb. 12, Q uercus1989 1989 _ 1990 robur

Obořice Nov. 12, Dec. 5, Dec. 11, 1989 Jan 22, Q uercus1989 1989 1990 p e tr a e a n,

Čimické Nov. 25, Dec. 5, Dec. 12, 1989 Jan. 22, C erasus gaúdolí 1989 1989 1990 aviumObořice Dec. 3, Jan. 22, Jan. 26, 1990 Feb. 27, Q uercus sp. ^

1989 1990 1990 K ^B ad h a m ia sp. Prostř. Oct. 27, Dec. 5, Jan. 2, 1990 Jan. 31, Q uercus o

vrch 1989 1989 1990 robu r O---------------------------------------------------------------------------------- QC om atrich a Obořice Oct. 8, Dec. 5, Dec. 11, 1989 Jan. 22, S alix Sf im b r ia ta 1989 1989 ___________ 1990 a lb a ^

Čimické Nov. 25, Dec. 5, Dec. 11, 1989 Jan. 22, C erasu s ^údolí 1989 1989 _______________ 1990 aviumObořice Dec. 3, Dec. 5, Dec. 11, 1989 Jan. 31, Alnus j j

1989 1989 1990 g lu tin osa ~Obořice Dec. 3, Dec. 5, Dec. 12, 1989 Jan. 31, F agus g

______________________ 1989____________ 1989_______________________________________ 1990 s ilv a t ica 1-1Obořice Dec. 3, Dec. 5, Dec. 11, 1989 Jan. 22, C arpinus

__________________________________________________1989____________ 1989_______ __ ___________________________1990________ betu lus___________

D idym ium Dobřicho- Febr. 22, Febr. 23, April 6, 1990 April 20, Rubussqu am u losu m vice 1990____________ 1990__________________________ 1990 fru tico su s

E ch in osteliu m Prostř. Oct. 27, Dec. 5, Dec. 22, 1989 Jan. 31, Q uercusm inutum vrch 1989 1989 _________________ 1990 robur

Obořice Nov. 12, Dec. 5, Dec. 11, 1989 Jan. 22, Q uercus1989____________ 1989_______________ 1990 p e tr a e a

E n er th en em a Obořice Dec. 3, Dec. 5, Dec. 11, 1989 Jan. 31, Alnusp ap illa tu m 1989 1989 1990 g lu tin osa

w List of developed sp ecies :

Abstracts of papers delivered at the 8th conference of Czechoslovak mycologists held in Brno

(August 28 — September 1,1989)Abstrakty referátů přednesených na 8. konferenci československých

mykologů v Brně (28. V il i .—1. IX. 1989)

Plenary lectures

Development of Czechoslovak mycology

Z. Urban

Charles University, Faculty of Science, 128 01 Prague 2

The main steps in the history of Czechoslovak mycology were outlined earlier (Urban et Kalina 1980, Urban 1983). Pouzar (1976) covered the 18. century history of mycology in Slovakia. Urban (1975, 1987) briefly describes its development after the World War 2. This last period was subjected to criticism as it featured 1) lack of young trained mycologists and scarcity of educational possibilities, and 2) closing down of some mycological labs due to the retirement of many qualified mycologists.

On the other hand, there are some recent positive trends, especially in the following institutes: Czechoslovak Collection of Yeasts, Bratislava; Department of Experimental Mycology, Institute of Microbiology, Prague; Collection of Phytopathogenic Fungi of the Masaryk University, Brno; Culture Collection of Fungi, Charles University, Prague; Institute of Experimental Biology and Ecology, Bratislava; Institute of Experimental Phytopathology and Entomology, Ivanka při Dunaji; Faculty of Forestry, Brno; Moravian Museum, Brno; Slovak National Museum, Bratislava; Institute of Landscape Ecology, České Budějovice, etc. It is very interesting that workers involved in a number of practical fields, such as plant pathology (agronomy and forestry), food technology, marketing and storage of products, production of antibiotics and other pharmaceuticals, sanitation, medical and veterinary research and hospitals and in biotechnology are subsequently more interested in the improvement of fundamental mycological re search and in the education of mycologists. I want to stress the idea of establishment of a Mycological Institute that would offer to interested scientific institutions fundamental mycological research which would be here further promoted. This claim appeared for the first time in 1956 and has been since many times repeated.

Perspectives in biotechnological utilization of macromycetesV. M usilek , l/. S a se k , ]. Vole and F. N erud

Institute of Microbiology, Czechoslovak Academy of Sciences, 142 20 Prague 4

Although the cultures of macromycetes do not represent frequent objects of biochemical and biotechnological studies, their physiological, enzymatic and production characteristics clearly indicate a substantial scientific as well as applied potential of orientated research of these organisms. Main areas of their biotechnological utilization include branches of food and fodder, chemical, pharmaceutical and perfumery industries, bio- degradation and utilization of lignocelluloses, environmental protection, etc. These applications of macromycetes are further stimulated by the possibilities of gene engineering.

On some aspects of fungal gene poolL. M arvanová

Czechoslovak Collection of Microorganisms, UJEP, 662 43 BrnoFungi may have appeared about 700—900 million years ago. Traditionally, fungi have

been classified within plants. Recently, they were recognized as a separate kingdom. Fungi have colonized the whole biosphere. Their plasticity and adaptability is manifested in their life strategies. From this point of view fungi may be classified as ru- derals, competitors, stress-tolerant fungi and survivors. A further category of mutu- alistic symbionts is considered.

The gene pool fungi has been influenced by human activities in the past and this is likely to continue also in the future. At least a part of the natural wealth of species may be saved in gene banks, e.g. culture collections.

33

Current state and perspectives of fungi protection in Czechoslovakia

S. S e b e k

Czechoslovak Scientific Society for Mycology, Prague

The lecture focuses on the activity of the Section for the Protection of Fungi and Their Environment of the Czechoslovak Scientific Society for Mycology (ČSVSM) since the VII. Czechoslovak mycological conference in České Budějovice in 1982.

In 1985 ČSVSM joined the European Committee for Fungi Protection with headquarters in the Netherlands. Based on its questionaries on current state of our mycofund and the reasons of its endangerment, a marked fungi decline was observed in Czechoslovakia as soon as in 1970. Now esp. the mycorrhizal species fungi are endangered, above all some meadow species of the family H y g ro p h o ra cea e , some extra-forestic species of the genus A garicus, further C a ta th ela sm a im p er iá le , T r ich o lo m a fla v o v ir en s ,T. porten tosu m , L actariu s d eterr im u s , L. d e lic io su s and L. v o lem u s. In the case of gill fungi, a decline was observed above all in C an th arellu s c iba r iu s , terrestric H y d n a cea e , species of the genus A lbatre llu s , C lav ariad elp h u s p is t illa r is , G om phus c lav a tu s , P olypo- rus u m bella tu s , in the case of gasteromycetes in G eastrum coron a tu m and G. nanum , and in the case of ascomycetes in the genus G eog lossu m and M icrog lossu m , in S a rc o sp h a era c ra ssa and the coprophilic P oron ia pun ctata .

Presently, the project concerning the changes of mycoflora are under way prefe rentially in the south, western and central Bohemia, in Moravia in the vicinity of Žďár n. Sáz. and Třebíč, and in northern and central Slovakia, research of mycorrhizal fungi, esp. in the Giant Mountains National Park, mapping the distribution of the 25 selected species of poisonous fungi in Czechoslovakia, their ecology, distribution and changes in their distribution, and mapping the distribution of 50 species of macromycetes in Slovakia.

We have proposed to the state authorities of nature protection an establishment of some new protected mycological areas, we took part in the preparation of the announcement no. 54/1958 which, according to our suggestion, contains 48 most endangered macromycetes, and in co-operation with the Czechoslovak Mycological Society we succeeded in influencing the new selection of edible macromycetes for Czechoslovak state norm „Fresh edible mushrooms“ (ČSN 46 3195) in terms of removing the endangered species. Much work was done on the preparation of the Red Data Book of Czechoslovakia, Vol. 5, involving 120 species of macromycetes.

Section 1: Taxonomy, ecology, mycofloristics and protection of fungi

European collariate species of the genus Marasmius (section Marasmius)

V. A ntonín Moravian Museum, 659 37 Brno

Seven collariate species of the section M arasm ius, genus M arasm ius (Fr.) Fr., were found in Europe. Five of them have already been collected in Czechoslovakia. M arasm ius ro tu la (Scop.: Fr.) Fr. is the most common species on wood and twigs of broad- -leaved trees; M. w ettste in n i Sacc. et Syd. grows on needles of P icea , A b ies and Pinus,M. bu lliard ii on Q uercus and Fagus, M. lim osu s Quél. and M. cu rrey i Berk, et Br. especially on remnants of C y p era c ea e , P o a c ea e and Ju n c a c ea e . M. cu rrey i is not a valid name for M. gram inum in sense of contemporary authors. M. gram inum (Lib.) Berk, et Br. (originally according to Libert) as well as M. a ln ip h ilu s Favre have not been yet collected in Czechoslovakia.

Distribution and ecology of Entolonia vernum Lundell in MoraviaV. A nton ín1 and B. H lůza2

1Moravian Museum, 659 37 Brno, Ped ag og ica l Department,Palacký University, 771 40 Olomouc

E n to lom a vernum Lund, belongs to the group of poisonous fungi which are mapped in Czechoslovakia. To date it was found on 77 localities in hilly parts of Moravia (200—500 m) — 81.8 % of the data. This species often grows on meadows, in parks and.

— — — -----------------------

ČESKA MYKOLOGIE 45 [ 1 — 2) 1991

34

gardens, on forest clearings but also in forests rich in light. E. vernum was collected from March till June but most of the material was collected in April ( 6 5 . 7 % ) . Most of the localities lie in the phytogeographical region Pannonicum ( 6 2 . 3 % ) . This species is often mistaken with M arasm ius oread .es and is a frequent reason of poisoning of mushroom hunters.

Arctic and alpine fungi in CzechoslovakiaR. F e lln e r1 and /. L an d a2

f o r e s t r y and Game Management Research Institute, Jíloviště-Strnady,156 04 Prague 5, 2Boufilova 1104, 198 00 Prague 9

15 species of arctic and/or alpine fungi collected in 1987—88 in Czechoslovakia are recorded and discussed according to their geographic distribution. 8 species were collected in the High Tatra (Red Hills): H elv e lla m acrosp erm a (Favre) Fellner et Landa comb, nova (Basionym: H elv ella a rc t ic a Nannf. var. m acrosp erm a Favre, Ergebn.Wiss. Untersuch. Schweiz. Nat. Parks 5: 199, 1955), L a cca r ia pum ila Fayod, L ep ton ia c a ta la u n ica Sing., H ebe lom a rep an d u m Bruchet, C ortinarius jav re i Mos. ex Henderson,C. p au p ercu lu s Favre, R ussu la nana Killerm. and L actariu s s a lic is -r e t ic u la ta e Kuhn.,6 species were collected in the Krkonoše (Giant) Mountains: R am ariop sis su barc tica PH., E n to lom a a lp ico lu m (Favre) Noordel., E. ju sco tom en tosu m F. H. Moller, In o c y b e rha- c o d e s Favre, G alerin a su bc la v ata Kuhn, and G. s tr o d a lli A. H. Smith; 1 species was collected in the Low Tatra Mountains: L actariu s nanus Favre.

Occurrence o£ Fusarium spscias on wheat roots in BohemiaH. G ryn d lerová

Department of Botany, Charles Universiiy, 128 01 Prague 2Winter wheat roots were collected on fields near Prague, Nymburk and Hradec Krá

lové three times during the 1988 season. The roots were washed in sterile water and cut into 1.5 mm segments which were cultivated on soil extract agar containing Bengal red. A total of 1170 segments were investigated, leading to the isolation of 15 Fusarium species. F. so lan i (Mart.) Sacc. var. so lan i was dominant. The other species were F. g ram in earu m Schwabe, F. p o a e (Peck) Wollenw., F. av en aceu m (Fr.) Sacc. var. iiv en a ceu m , F. ox y sp oru m Schlecht. var. ox y sporu m , F. eq u ise ti (Corda) Sacc. var. eq u is e li , F. ¡ lo c c ije ru m Corda, F. acum in atu m Ell. et Kellerm., F. c o n c o lo r Reiniking,F. sam bu cm u m Fuckel var. sam bucin um , F. co eru leu m (Libert) ex Sacc., F. tabacin u m (Beyma) W. Gams, and F. v en lr icosu m Appel et Wollenw.

Tan years of mapping poisonous mushrooms in Czechoslovakia (1973—1989)

B. H lůza1, P. LizoiV and /. K uthan3

’Pedagogical Department, University of Palacký, 771 40 Olomouc,‘Slovak National Museum, 814 36 Bratislava,

;Opavská 1127, 709 00 Ostrava

Twenty five species of poisonous mushrooms were selected for the mapping programme. Data on distribution, ecology and phenology have been gathered and a distribution map was compiled for each studied species. The staff of co-workers includes about 120 professionals, amateurs and volunteers.

The following data were collected:Czechoslovakia 7 239 localities 9 013 collections

Bohemia and Moravia 6 399 localities 7 990 collectionsSlovakia 840 localities 1 023 collections

The major number of the data refer 1o A m anita c itr in a (1231 localities/1709 collections), A. m u scar ia (1262/1646) and A. p h a llo id e s (1233/1380).

Macromycetes in the 5th volume of Czechoslovak Red Data BookF. K o tlaba

Botanical Institute, Czechoslovak Academy of Sciences, 252 43 Průhonice near Prague

The 5th volume of the Red Data Book of Czechoslovakia includes 120 rare and endangered macromycetes. The selection is based on the so-called mycososiecological

35

I “ ' i r

ABSTRACTS OF PAPERS DELIVERED AT THE CONFERENCE HELD IN BRNO

index which enables us to determine the degree of each species. It includes five criteria: 1) Mycogeographical characters: the most endangered are endemits and species on border of their distribution (G eastrum p ou z ar ii) . 2) Actual distribution: the most endangered species are those found on very few localities only (O m p h a lin a d i s c o r o s e a j . 3) Ecological amplitude: the most endangered are fungi closely confined to very sp ecific and vanishing plant associations ( S p o n g ip e llis fr a c t ip e s ) . 4) Actual endangerment: the most endangered species are those sensitive to air pollution, mycorrhizal fungi etc. I A m anita c a e s a r e a ) . 5) The value for man: the most endangered species are those with striking fruitbodies and those edible and often collected ( B oletu s reg iu s). The last criterion is whether the species was described from Czechoslovakia (T rem e lla s t e id le r ij .

Legal protection of macrom ycetes in CzechoslovakiaF. K o t la b a 1 and P. LizoiV

b o ta n ic a l Institute, Czechoslovak Academy of Sciences, 252 43 Průhonice near Prague, 2Slovak National Museum, 885 36 Bratislava

The conspicuous decline of fungi has prompted mycologists to take precautions for their protection. This involves protection in nature reserves, elimination of endangered species from the market (modification of regulations that licence fungi for sale and purchase), prevention of the collection of rare species by mushroom-hunters (public education) and protection of selected species by the law.

Czechoslovak mycologists have drafted an amendment to the public notice on theprotection of plants. As Czechoslovakia is a federation of two republics, some lawsare specific for each part of the country. Lists of endangered species have been com piled that include 48 species for Bohemia and Moravia and 50 species for Slovakia.Although the natural environment in the two republics differs to some extent, the listsare similar and arranged according to the same criteria. The proposal takes into consideration also the financial value of each listed species that may be used as a penalty. Most of the proposed species were selected according to the Red Data Book of Czechoslovakia (in preparation). Destruction of fungi, including the collection of fruitbodies for consumption, is prohibited in nature reserves and national parks. Some localities of rare and endangered fungi were proposed for protection as special mycological protected areas. Legislation in this field lies within the competence of the respective Ministeries of Culture and should be passed in the near future.

Problems in the study of PenicilliumA. K ubátová

Institute of Biotechnology, Faculty of Science, Charles University, 128 01 Prague 2At present a great attention is focused on the genus P en icilliu m , above all by myco

logists, biochemists, mycotoxicologists and biotechnologists. The maior problems of the anamorph genus is some taxonomic „confusion“ seen in several substantial studies. The methods of study represent another problem. Considerable variability of these fungi requires a standardization of the nutrient media and techniques to achieve comparable results. Preferentially morphological features are employed for their identification. However, great importance is now given to the establishment of physiological and biochemical criteria and their relevance for the delimitation of individual taxa.

Lignivorous m acromycetes in the vegetation tiers and in the ecological rows of the typological system of Czechoslovak forests

J. L a z eb n íč ek Na vozovee 41, 772 00 Olomouc

Lists of some terrestrial and lignivorous macromycetes dependent on oaks ( Q uercus sp. div.), beech ( Fagus sy lv a t ica ) , Norway spruce (P ic ea a b ie s ) in trophic ecological rows (ERs; Lazebníček 1984, 1987, 1988a, Kuthan 1984, 1987, 1988), Norway spruce. S il ver fir ( A bies a lb a ) , Scotch pine [P inus sy lv es tr is ) and alders [A lnus g lu tin osa , A. in- c a n a j in hydric ERs (Lazebníček 1989, Kuthan 1989) were published in last few years.

The following results of a long-term mycofloristic and mycocoenological investigation in Czechoslovak forests can be stated:

l .a ) the highest numbers of terrestrial macromycetes have been found in the ecological A-row (acidophilic ER), a-row (hygrophilic poor ER) and in the lowest vegetation tiers (VTs) of B-row (mesotrophic ER; Lazebníček 1988b),


36

b) the lowest numbers of terrestrial macromycetes have been found in the alka- liphilic D-row and in the floodplain C-row of the typological system of Czechoslovak forests;

2.a) the highest numbers of lignivorous macromycetes have been found in the ni- trophilic C-row and in the higher vegetation tiers (5.—6. VTs) of the mesotrophic B-row,

b) the lowest numbers of lignivorous macromycetes have been found in the alka- liphilic D-row;

3) the numbers of lignivorous macromycetes in vegetation tiers (degrees) depend on the occurrence of tree species in VTs and in forest communities.

Taxonomic revision within the genera Cheilymenia and CoprobiaJ. M oravec

POB 17/A, 679 04 Adamov near BrnoThe majority of the type material of discomycetes belonging to the genera C h eily m e

n ia Boud. and C op ro b ia Boud. em. J. Mor. has been revised. Besides the results continuously published by the author, other important results and problems in the taxonomy have appeared. The discussion (also during the 10th CEM congress) may be helpful for a monography which is in preparation. Important taxonomic results: C h eily m en ia : C. m eg a sp o ra (Gamundi) J. Mor.; C. p seu d o h u m a r io id es Diss., J. Mor. et Siv.; C o p ro b ia : C. c itr in e lla Svr. et J. Mor.; C. lem u rien sis (Heim ex Le Gal) J. Mor. A new neotype for C. th e le b u lo id e s (Alb. et Schw.) J. Mor. ought to be selected. A new genus G a leo scy p h a Svr. et J. Mor. with a new combination G. p ile ifo rm is (Svr.) Svr. et J. Mor. is proposed. The relationship and generic delimitation between C op rob ia , C h eily m en ia and S eu te llin ia is discussed.

Taxonomic application of some strom al characters of the genus Diatrypella

K. P rášil

Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, 128 01 PragueTwo parts of perithecial entostroma in the genus D ia try p e lla (Ces. et de Not.) de

Not. can be distinguished. The part situated above the perithecial layer is composed only of mycelium and can be referred to as homogeneous entostroma. The part located below the perithecial layer and composed of mycelium and cortex or wood-cells can be called heterogeneous entostroma. A suggestion is given to employ the characters of homogeneous entostroma to distinguish intrageneric taxa within this genus.

Plasmodiophora brassicae Wor. incidence in Czechoslovakia

/. RodResearch Institute of Vegetables Production and Breeding, 772 36 Olomouc

The clubroot caused by P la sm o d io p h ora b r a s s ic a e Wor. is mostly encountered in typical vegetables-growing regions in Czechoslovakia. No clubroot incidence was observed in southern Slovakia, However, a low incidence was detected in eastern Slovakia and southern Moravia. In total, 206 field plots equalling to nearly 2 000 ha were infested with clubroot. The total area of land infested with P. b r a s s ic a e durable spores is estimated to be about 10 000— 15 000 ha. Besides brassica vegetables, the clubroot has been also observed in the case of winter oilseed rape as well as some cruciferous weeds. More than a half of the cases as to P. b r a s s ic a e incidence were revealed on neutral and alkalic soils. A higher infestation was found in colder and more humid regions, and on brown soils. Lately, the area of soil infested and clubroot severity have been growing. The spread of this disease is most frequently due to the infection of both transplants and growth substrates.

M icromycctss isolated from the enchytraeid Fridericia gaiba (Enchytraeidae: Oligochaeta)

A. Ř ep ov á , and J. C h a lu p eck ý , Jr.Institute of Landscape Ecology, Czechoslovak Academy of Sciences, 370 05

České BudějoviceMicroscopic fungi were isolated from the enchytraeid F r id er ic ia g a lb a (Hoffmeisier

1843) and from the surrounding soil. The fungi were isolated from aseplically


3 7

_

Č e s k á m y k o l o g i e 45 ( i —2 ) 1991

squashed enchytraeid bodies and from the excrements obtained by defaecation under sterile conditions. The cultivation media used were the soil extract agar, cherry decoction agar and wort agar. A total of 39 fungal species were found, 29 in theexcrements and 19 in the soil. Species isolated from soil differed from those isolated from excrements in a number of features. Feeding preferences and seasonal variations could not be demonstrated. Spores of the fungi were viable after a passage through the enchytraeid gut. The biochemical activity of the isolated species is indicated by preferential feeding of the host organism on plant remnants where the degradation of xylose, pectin and cellulose is a prerequisite.

Selected chapters of mycophilatelyII. Some cultivated and other mushrooms

M. S em erd ž iev a


More than 600 post-stamps with different species of edible, poisonous, rare andexotic fungi and also cultivated mushrooms were published from 1958 till 1988.Subject philately is now not only important for reasons of education and publicity but also due to commercial reasons. Stamps with fruiting-bodies of different mushroom species including the cultivated ones make people more aware of specific mycological problems; some of them are even small works of art.

Polypores in mountain spruce forests of the Czech lands damaged by air pollution

F. S ou ku p

Forestry and Game Management Research Institute, 156 04 Jíloviště-Strnady, Prague 5

Species diversity of polypores in spruce mountain forests damaged by air pollution was followed and evaluated during last few years. F o m ito p sis p in íco la , H irsch iop oru s ab ietin u s , G loeop h y llu m sep ia r iu m , P h ellin u s v it íco la , C lim a cocy s tis b o r e a l is , B jerkan - d er a ad u sta , and in lower mountain altitudes also T y rom y ces sp. div., were recognized as the most important and dominant species in these forests. The sensitivity of individual polypores is not equal. While T y ro m y ces m o llis has disappeared from air-polluted mountain spruce forests at all, P h ellin u s v it íc o la seems to be indifferent to air pollution. The onset of forest decline by air pollution is often indicated by f re quent occurrence and parasitical expansion of A n trod ia h e te ro m o rp h a .

Members of Mucorales and related families in Czechoslovakia: their ecology and systematic treatm ent

M. V áňová

Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, 128 01 Prague 2

A literature survey of the genera of M u cora les reported for Czechoslovakia is presented. It includes the following families and genera: A b s id ia c ea e [A bsid ia , A ctin om u cor, C irc in e lla , G on g ron ella , M y coc lad u s , R hizopus, S y z y g ite s ), C unningha- m e lla c e a e (C u n n in g h am ella ), M o rtia re lla c ea e { M o r tia r e lla ), M u co ra cea e ( M icrom u cor , M ucor , P a ras ite lla , R h izom ucor, U m belop sis , Z y g orh y n ch u s ), M y co ty p h a cea e [M yco- t y p h a ), P h y c o m y c e ta c ea e [P h y com y ces , S p in e llu s ), P ilo b o la c e a e ( P ila r ía , P ilo b o lu s ), S y n c ep h a la s tr a c e a e [S y n c ep h a la s tru m ), T h a m n id ia c ea e [B a c k u s e lla , C h aetoc lad iu m , H elicosty lu m , P ire lla , T h am n id iu m , T h am n osty lu m ). Genera of related families (K ic k x e l la c e a e — C oem an sia , K ic k x e lla ; P ip to c e p h a l id a c e a e — P ip to cep h a lis , Syn- c e p h a lis ) are also covered. The above genera include mostly saprophytic species, some parasite on other M u cora les or on the fruit-bodies of H y m en o m y cetes , others can cause mucormycoses of animals and humans.

Contribution to the mycoflora of Slovakia (Myxomycetes)E. Z áh orov ská

Department of Botany and Pedology, Faculty of Science, Komenský University811 02 Bratislava

Myxomycetes as saprophytic organisms are not economically so important as fungi and are hence less known. The knowledge of their distribution and taxonomic determination is still lacking. Our collection comprises the following genera and

38

species: A rcya (3 species), B aclham ia [2 species) C ien k o w sk ia (1 species), C om atric h a [2 species), F u lig o (2 species), H em itr ich ia (1 species), L am p ro d erm a [1 species),L eocarp u s (1 species), L y c o g a la (1 species), M etatr ich ia (1 species], P hysarum (3 species), R eticu la r ia (1 species), S tem o n itis (2 species), T rich ia (6 species], Tu- b ije r a (1 species). The genus T rich ia is the richest one in number of species and these are the most common ones on dead wood.

Section 2: Phytopathologic mycology The genus Taphrina Fr. in Slovakia

K. B a c ig á lo v á

Institute of Experimental Biology and Ecology, Slovak Academy of Sciences,Bratislava

In Slovakia 13 T ap h r in a species with 12 hosts combinations are know to occur. The widespread ones are T. to sq u in etti [Westend.) Magn. growing on Alnus g lu tin osa (L.) Gaertn. and T. d e fo rm a n s (Berk.) Tul. on Prunus p e r s ic a (L.) Batsch. The most frequently invaded plants are species of genera Alnus Gaertn. and Prunus L. Nopel visual and microscopic characteristics, ecology and regional distribution of each species is given.

Use of gene pool of plant pathogenic fungi

P. B artoš , E. S tu ch lík ov á , and R. H anušová

Research Institute of Plant Production, 161 06 Prague 6

Individual strains of fungi pathogenic for culture plants are preserved in research and plant breeding institutes and used above all for resistance screening in the breeding process. Besides this, individual strains differing in virulance genes can be employed for postulation of resistance genes based of Flor’s gene-for-gene hypothesis. In the Research Institute of Plant Production, Prague, genes for stem and leaf rust resistance have been postulated according to the above approach. Physiological races of leaf and stem rust have been also used for immunogenetlc characterization of registered plant cultivars. According to the reactions to 4 leaf and 1 stem rust ra ces, Branka, Danubia, Viginia, Odra, Zdar, Regina wheat cultivars, and Agra + Sparta, Ir is+Roxana+Selekta , Hana + Mara + Mironovska, Slavia + Vala + Kosutka groups of wheat cultivars have been recognized.

Factors influencing changes in the spectrum of parasitic fungi on agricultural crops

Z. C ača

University of Agriculture, Brno

Parasitic micromycetes form an integral part of agrocenoses. Their biospherical role lies in the destruction of organic biomass and the disturbance of common plant role resulting in yield reduction and lower quality of crops. The representation of species and genera is relatively stable, limited by geographical, ecological and production/technical conditions. The changes in the spectrum of parasitic fungi are closely related to qualitative cultivar-related characteristics as well the characteristics of the pathogen. They comprise plant ideotype, stand ideotype and crop susceptibility to agronomic pathogens. The cultivation of a high-yielding resistant cultivars on vast areas of the continent has created conditions for a rapid alteration in subspecific units of the pathogen. These include rapid changes in the formation of physiological races of pathogens such as cereal rusts, powdery mildew, etc.

A relevant effect on changes in the spectrum of fungi is exhibited by organizational/technical measures. These are predominantly specialization and concentration of production associated with the increase of the proportion of some crops approaching continuous cropping (cereals, maize, rape, sunflower, vegetables, e tc.) . Of great importance are now root rots, Fusarium scab of cereals and maize, glume and leaf blotches, root decay etc. Stil l underestimated factors are the application of commercial fertilizers, timely and careful harvest with minimal mechanical damage and appropriate storage technology. The qualitative changes induced by organic systemic fungicides are also relevant; they rather readily provoke changes in pathogen resistance and, consequently, become quite ineffective. Dynamics changes in the spec-

_


39

trum of parasitic fungi ought to be studied both from the theoretical and practical point of view.

Phellinus vorax (Harkness) Carný: a new polypore in Czechoslovakia

A. Č erný

Department of Forest Protection, Faculty of Forestry, University of Agriculture,613 00 Brno

P h ellin u s vorax is spread in the northern temperate zone on coniferous trees. Till 1985 it was incorrectly classified as P. p in i (Brot, ex F r . ) A. Ames. Comparative study of P. vorax carpophores collected in Czechoslovakia on Pinus m u g o , P. c em b ra and Larix d ec id u a with those collected in North America on various coniferous species confirmed to be the same species (Černý 1985).

As the first described the fungus as D aed a lea vorax Harkness in 1879; in 1889, Peck described the species as P oly p oru s p ice in u s, and in 1972 Pilát as P h ellin u s lar ic in u s (from Mongolia). Comparative studies of the holotype sporocarps of D aed a lea v orax , P olyporu s p ice in u s and P h ellin u s la r ic is have shown that they represented the same species, which differs from P. p in i and also from P. ch ry s o lo m a (Fr.) Donk. For thisspecies it was accepted the name P h ellin u s vorax (Harkness) Černý (Černý 1985).

P. vorax parasites on at least 100 important coniferous species throughout the northern temperate zone. In Europe, it is spread in the nature forests with Pinus cem b ra , P. m ugo, P icea a b ie s and Larix d ec id u a , in the Alpine and Carpathian regions at altitudes beyond about 1400 m and in Scandinavia also at lower altitudes. It has been found in Czechoslovakia only in the High Tatras region on Pinus m ugo, P. c em b ra and Larix d ec id u a .

Possibilities of biological protection against Heterobasidion annoEiim (F r.) Braf.

H. Č erv in kov á

Forestry and Game Management Research Institute, Jíloviště-Strnady, Prague 5

H eterob as id io n annosu m ( F r . ) Bref. is one of the most important causes of heart rot of conifers. Possibilities of protection against this species that would not endanger the environment are being searched. For the prophylaxis of stump infection, especially in pine stands, the fungus P h leb io p s is g ig a n tea (Fr.) Jülich is successfully used insome countries. Some other suitable fungi are also investigated.

Organisms exhibiting fungistatic activity are studied that could be used for the inhibition of infection in soil and the protection of roots. We tested antagonism of 30 T rich od erm a strains against H eterob as id io n an n osu m , some of which caused the inhibition of H. an n osu m mycelium growth in vitro. Some mycorrhizal fungi, above all P axillu s involu tus (Batsch ex Fr.) Fr. have also somewhat inhibited the growth of H. annosum .

Testing of defense responses in poplar tissue cultures to the fungus Phaeolusschweinitzii (F r.) Pat.

J. Hřib and B. R ittich

Institute of Systematical and Ecological Biology, Czechoslovak Academy of Sciences,603 00 Brno

Stem segments 5 to 10 mm long were prepared from internodes, from the middle parts of young shoots budding on winter cuttings of selected poplars in water culture. After sterilization, these primary explants were placed on a solid B-25 medium with 5 mg/L — naphtylacetic acid and 0,1 mg/L benzyl aminopurine (see Hřib J. and Rypáček V.: Eur. J. For. Path. 11, 270—274, 1981).

For tests with P h aeo lu s sch w ein itz ii mycelium that were carried out in the above medium in the dark, calli were used from the third subculture. The inhibitory zone of the mycelium of the fungus forming towards the callus was a quantitative indicator of defense reactions against the callus.

It was revealed that the stem calli derived from P opulus x eu ram . cv. ’1-214', cv. ‘NL-B 132‘ and cv. ‘Brabantica1 exhibited more intensive responses than those derived from P x eu ram . cv. ’Robusta’ or P. n igra var. ita lic a .

______

CESKÄ MYKOLOGIE 45 (1 — 2) 1991

40

Susceptibility of some specics of the genus Cucumis L. to infection by fungus Didymellabryoniae (Auersw.) Rehm

B. L h o t s k ý 1, J . Z v a r a 1, and A . L e b e d a 2

'Agricultural University, Faculty of Agronomy, 370 05 České Budějovice;2VŠÚZ Olomouc, Plant Improving Station, 798 17 Smržice

Cucumber cultivar ( C u c u m i s s a t i v u s L.) resistant to the pathogen D i d y m e l l a b r y o n i a e is not known. We tested several PIVT, PI and CUM accessions in their resistance to gummy stem blight caused by this fungus.

In the first case, the plants were grown in a greenhouse and the inoculation was carried out with non-sporulating mycelium, while in the second case the plants were placed into a growth chamber (24 °C, RH almost 1 0 0 % , light period 12 h). Damaged plant leaves were infested with a spore suspension obtained from the PDA culture „M-75-2“ from the Netherlands.

High level of resistance was exhibited by PIVT 1165 (C . m e l o var. a g r e s t i s ) , PIVT 0182 [ C . m y r i o c a r p u s ) and PI 273975 (C. j i c i f o l i u s ) .

Use oi phytotoxic metabolites of Fusarium for raising resistant alfa-alfa (Medicago sativa L.)

J . N e d ě l n í k 1 and P. B i n a r o v á 2

'Oseva, KVŠÚP Troubsko near Brno, in s t i tu te of Ecology and Biology,Czechoslovak Academy of Sciences, 771 00 Olomouc

F u s a r i u m Link ex Fr. species belong to important M e d i c a g o s a t i v a L. pathogenes.One of the precautions against the fungi is raising of resistant varieties. Specific features of F u s a r i u m species can be used for gaining the resistant strains including the formation of phytotoxic metabolites that are crucial during pathogenesis. Toxin-resistant cell lines were achieved by the selection in alfa-alfa embryogenic cell suspension. 20 % of the 167 regenerated plants were less prone to pathogenesis than the control plants.

Typization of Trichoderma harzianum Rif. strainsO n d ř e j M i c h a l

Industrial Research and Breeding Institute for Technical Plants and Legumens,Šumperk—Tcmenice

Breeding of the mycoparasitic fungus T r i c h o d e r m a h a r z i a n u m resulted in a number of different strains. To evaluate features of the strains, a system of their typization had to be developed that would enable rapid and reliable identification of the strains. Typization is performed on Czapek-Dox medium. The appearance of the cultures, growth intensity, sporulation, tint and mycoparasitic activity of the strains 10 days after an interaction with the fungus R h i z o c t o n i a s o l a n i . Further grouping of the strains was achieved after their cultivation on Czapek-Dox medium supplemented with various mycostatic compounds in the concentration of 0,1—0,4 % (tannine, acids, fungicides, antibiotics etc.) .

Distribution and ecology of the fungus Tilletia controversa Kiihn in SlovakiaC. P a u l e c h , and P. P a u l e c h

Institute of Experimental Biology and Ecology, Slovak Academy of Sciences,814 34 Bratislava

So far, the fungus T i l l e t i a c o n t r o v e r s a has been found in 494 cadastral localities belonging to 31 districts. The species is widespread especially at medium and higher altitudes where winter wheat ( T r i t i c u m a e s t i v u m L.) is grown. It was also detected on E l y t r i g i a r e p e n s (L.) Desv. and E . i n t e r m e d i a (Host) Nevski ssp. i n t e r m e d i a and scp. t r i c h o p h o r a (Link.) A. Love et D. Love in the locality of Malý Horeš and Malý Kamenec in the district of Trebišov. In the locality of Devinska Kobyla, the fungus was found also on B r o m u s e r e c t u s Huds. Infectious experiments with transmitting the fungus from wheat to dog’s grass and vice versa were to date unsuccessful. The optimal temperature for chlamydospore germination of the population spread in our country is 3— 5 °C, the duration of dormation is 28—30 days. Germination requires light. B


41

Effect of different sources of nutrients on the interaction between Trichoderma viride and the herbicide maleic hydrazide

A. Ř ep ov á and N. K a lo u sko v á

Institute of Landscape Ecology, Czechoslovak Academy of Sciences, České Budějovice

The growth of micromycetes can be either inhibited or stimulated by herbicides that can be utilized as a source of nutrients and/or energy. Mycelial growth of T rich od erm a v irid e pure culture in a liquid nutrient medium was revealed to be dependent on the composition of the medium (glucose, sucrose, peptone, g lu cose-f peptone, sucrose_|_ + inorganic salts, humic acids) and on the concentration of maleic hydrazide (150—900 mg/L). The growth of the mycelium was stimulated only in the solution of humic acids and in the glucose-peptone medium. Cultivation in the presence of humic acids led not only to a significant growth stimulation (600—3700 °/o of control) but also induced formation of a yellow pigment.

Preliminary diagnostics of resistance of apple hybrids to scab pathogens

P. S y rov á tko

Institute of Fruit Growing and Breeding, 50751 Holovousy

On the basis of this preliminary diagnostics, 9,219 individuals (19 % ) were selected1985— 1988. The plants were sprayed with conidia suspension of the local races of the fungus V enturia in a eq u a lis (Cooke) Wint. (asexual stage S p ilo c a ea pom i Fr. ex Fr.).

In our Institute, 49,477 apple hybrid seedlings were tested and evaluated during that exhibited no susceptibility symptoms. The highest percentage of resistant hybrids split mostly in a combination with the oligogene-based vertical resistance, mostly on the basis of the Vf gene. The progenies with the polygen-ebased resistance have shown, within the above time period, any steady or clear lines.

During the growth, 39,258 seedlings ( 8 1 % ) exhibiting scab symptoms were discared. The results proved this breeding program aimed to the increase of apple cultivars scab resistance to be right.

Plastin induction by Ascochyta pisi and Erysiphe polygoni fungi

S. V av erka

University of Agriculture, Brno

The production of phytoalexines is influenced by a number of factors, such as the degree of pathogenicity, suppression of biosynthesis, ability of the pathogene to metabolize phytoalexins and the like. Phytoalexins might play an important role in the mechanism of plant resistance to diseases.

56 cultivars of pea were inoculated under controled conditions with spores of A scoch y ta p isi and E ry sip h e p o ly g on i. The level of pisatin was determined in the leaves during pathogenesis using liquid chromatography. The stimulation level of pisatin formation in individual pea cultivars differed. The amounts of pisatin increased with increasing resistance of the corresponding pea cultivars. This phenomenon might be used for breeding of pea plants for resistance to other pathogens, e. g. the fungal complex of R h izocton ia sp., Fu sarium sp., A p h an om y ces sp., P h om a sp. and Pythium sp.

The use of mycoparasitic fungi for the protection of plants against diseases

D. V ese lý


Mycoparasitism, a phenomenon of parasitism among fungi, is a result of numerous types of interactions, in particular the host-parasite ones. The mechanism of action of a mycoparasite depends on chemical and mechanical structure of both the host and the parasite. The effic iency of a biological agent established on mycoparasitism is determined by the concentration of inoculum and a number of other biotic and abiotic factors. Mycoparasites were found to be active in both rhizosphere and phylosphere. Based on the latest investigations of principles of mycoparasitism establishment, mycoparasites are supposed to protect plants from phytopathogenic fungi even under suboptimal conditions for their activity.


42

Epidemiology of Erysiphe graminis f. sp. hordei in Ruzyně

L. V ěch et


Infection of spring barley varieties Diabas (1981, 1982, 1983, 1984), Spartan (1983), Mars (1985) and Zefir (1987, 1988) by E ry s ip h e g ram in is was studied in microplot trials. Eight powdery mildew infection cycles were found in the course of spring barley vegetation. The duration of one infection cycle varied from 6 to 20 days. A re lationship was found between average daily temperature and incubation period. The incidence of the disease fluctuated with the increase of the infection pressure and the plant development stage.

Use of Mentha piperita Huds. against cancer of Plasmodiophora brassicae Wor.

B. V ožen ílkov á

Agricultural University, Faculty of Agronomy, 370 05 České Budějovice

An experiment was started at our Institute in the spring 1986 focused on the re search of potency of the medical plant M entha p ip er ita Huds. against oncogenic spores. After a two-year vegetative cycle, M. p ip er ita plants were taken from the pots into which B r a s s ic a c e a e plants (rape, cabbage, cauliflower) were seeded including the control variants. Evaluation of the root system of the tested plants yielded interesting results; e. g. rape plants grew without being infected plants. Corresponding values were 1.78 and 4 5 % (control plants) in the case of cabbage as fodder (Brassz'ea o le r a c e a convar. ra m osa ) 1.85 and 90.9 % in the case of cauliflower and 3.68 and 68.75 % in the case of cabbage.

Evaluation of Trichoderma harzianum Rifai and Sclerotinia trifoliorum Erikss.antagonism in vitro

B. V ožen ílkov á and J. Zvara


Antagonistic effect of the fungus T rich od erm a harz ian u m Rifai (strain T3) on the clover cancer caused by S c le ro tin ia tr ifo lio ru m Erikss. was investigated in the laboratory. This effect was evaluated according to the suppression of the pathogene, disintegration of hyphae and preventing of the formation of sclerotia. T rich od erm a h arz ia- num was revealed to suppress significantly the growth of S c le ro tin ia tr ifo lio ru m mycelium and completely inhibit the formation of sclerotia. The antagonistic effect, compared with the control, was detected as early as during the fourth day after inoculation of plates with T rich od erm a harz ian u m and culminated on the 9th day.

Studies on powdery mildews of cucurbits in Slovakia

K. Z loch ov á

Institute of Experimental Biology and Ecology, Slovak Academy of Sciences,

Bratislava

Plants of the family C u c u rb ita cea e in Slovakia are frequently invaded by two species of fungi (under field and greenhouse conditions) of the family E ry s ip h a c ea e , viz. S p h a e r o th e c a fu lig in ea (Schlecht. ex Fr.) Poll, and E ry sip h e c ic h o ra c ea ru m DC. ex Mérat. These fungi infect their hosts either separately or together and mostly in the oidium stage. The primary infection cycles ot E. c ic h o ra c ea ru m and S. fu lig in ea , the ability of conidia germination at various temperatures and artifical crossing inoculations were studied.

Investigation of the influence of fungicides on Sclerotinia trifoliorum Erikss., the causeof clover cancer

J. Z vara and B. V o ž en ílk o v á


The potency of selected fungicides against the fungus S c le ro tin ia tr ifo lioru m Erikss. causing clover cancer was tested in the laboratory. Three preparations were


43

evaluated, i. e. Euparen, Ronilan 50 WP and Fundazol 50 WP, each in three concentrations, the highest being chosen according to the MZVz methodology and the other ones by 50 °/o lower each. The inhibition of the growth of S. tr ifo lio ru m mycelium could be detected 5 days after the onset of the experiment. The most potent preparation was Ronilan 50 WP in the concentration of 0.1 °/o which was followed by Euparen. The lowest effect was exhibited by Fundazol 50 WP. The results were compared with the control treated with sterile distilled water.

Evalution of the relationship of pesticides used for apple-tree treatm ent to the antagonistic fungus Athelia bombacina

J. Zvara

Prague Agricultural University, Faculty of Agronomy, 370 05 České Budějovice

The effect of pesticides and folial fertilizers on the growth and development of the basidiomycete A th elia bo m b a c in a that is an antagonist of V enturia in a eq u a lis causing apple scab. Pesticides Rubigan 12EC, Saprol, Baycor 25WP, Dithane M45, Oleoekamet and Topas C 50WP were applied in 4 concentrations, the folial fertilizers CaN-sol and PK-sol were applied in 3 concentrations. The results pointed to the fact that the basic concentration (recommended by the producer) influenced the velocity of A. b o m b a cin a mycelium growth but failed to inhibit the growth or even kill the organism. Lower concentrations appeared to be statistically non-significant.

Section 3: Mycotoxicology and medical toxicology

Mushroom poisoning caused by Cortinarius speciosissimus

I. B ouSka1 and /. K lán 2

iDepartment of Forensic Medicine, Pediatric Faculty, Charles University, Prague,

in s t i tu te for Toxicology and Forensic Chemistry, Charles University, Prague

The toxicity of C ortinarius sp ec io s is s im u s was studied by administration of the homogenized mushroom to rats. Both sexes were used (29 males and 66 females) and a complete histopathological investigation was performed. Specific nephrotoxicity ofC. sp e c io s is s im u s was observed especially after intraperitoneal administration of the mushroom. The organisms could be observed by microscope in the first week after its application. Using high doses (500 mg per 1 kg body weight), severe damage to the tubular epithelial cells was detected. These findings, including focal necrosis of tubular cells, could be explained by a direct influence of the toxin. Accompanying inflammatory cellular changes were present in the interstitial tissue of the kidney. During the second week after administration of the mushroom, a regeneration of tubular cells occurred, and in the third week, focal fibroproductive changes in the renal tissue could be seen.

A preliminary report on the interactions of antiplastic antimycotic agents

V. B uchta

Institute of Experimental Biopharmacy, Czechoslovak Academy of Sciences,Hradec Králové

A dilution micromethod was used to study antifungal e ffects of metothrexate ( Metothrexat, Lachema) and cis-platinum (Platidiam, Lachema) in vitro individually and in combination with amphotericin B and ketoconazole on 5 yeast species and 3 species of filamentous fungi. The results indicate that the antifungal action of both antineoplastic agents comprised also fungistatic activity, was dependent on the concentration of the used cytostatic agent and the type of the tested mycotic organism. The study of potential interactions of antineoplastic agents revealed that in most combinations the original antifungal activity of amphotericin B and ketoconazole did not change significantly. The antagonistic action of amphotericin B and metothrexate on R h od otoru la g lu tin is and the synergic combination of ketoconazole and cis-platinum in the case of C andida tro p ic a lis are worth mentioning. These preliminary results do not rule out the existence of potential interactions of the antineoplastic and antimycotic agents in viro.


44

Susceptibility of Trichophyton mentagrophytes microconidia and arthrospores to griseofnlvin and ketoconazole: a comparative study

V. B u c h t a

Institute of Experimental Pharmacy, Czechoslovak Academy of Sciences,Hradec Králové

Using the cellophane agar microdilution method, the antifungal activity of griseofulvin and ketoconazole in vitro on two forms of T r i c h o p h y t o n m e n t a g r o p h y t e s spores was investigated. The results of the experiments did not show any statistically s ignificant differences between the sensitivity of microconidia and arthrospores in the two tested preparations. The MIC and MFC values of griseofulvin and ketoconazole oscillated within a narrow concentration range, except for T . m e n t a g r o p h y t e s strain 1169 that was highly sensitive to ketoconazole (MIC = 0.09 mg/L, MFC == 1.56 mg/L). The results indicate that in vitro testing of antifungal agents against dermatophytes is not influenced by the growth form of the fungus.

Determination of ailatoxin Bi and ochratoxin A in selected kinds of foodP. Ď u r á ň

Institute of Radioecology, KošiceDetermination of aflatoxin Bi and ochratoxin A in some kinds of food by the ra

dioimmunoassay is described. Prior to the determination, all samples had to be extracted, filtered and transfered into a barbital buffer in which the acteral RIA determination is performed. This contribution includes a table showing the concentration of ochratoxin A and aflatoxin Bi in specified kinds of food.

Hybridization in Trichophyton msntagrophytasM . H e j t m á n e k and N. H e j t m á n k o v á

Department of Medical Biology, Faculty of Medicine, Palacký University, Oiomouc Mating and sexual stimulation tests applied to 132 strains of T. m e n t a g r o p h y t e s isola

ted in Czechoslovakia revealed among them strains of A r t h r o d e r m a b e n h a m i a e (40 s trains of the + mating type, one of the — type) and A . v a n b r e u s e g h e m i i (three strains of the -r type, seven of the — type). No dependence of anamorphic variety T. m e n t a g r o p h y t e s var. g r a n u l o s u m , var. i n t e r d i g i t a l i s , var. m e n t a g r o p h y t e s , var. q u i n c k e a n u m ) , te- leomorphic species, mating type and the clinical localization of dermatophytosis was found. Plausible reasons of different frequencies of the mating types in dermatophytes are discussed.

T-2 toxin biodegradaiion by micromycetesZ. J e s e n s k á and I . S a j b i d o r o v ú i

Research Institute of Preventive Medicine, 833 01 BratislavaT-2 toxin was completely broken down from 20 /ig/mL „Yeast nitrogen base“ within

24 hours by the strains of A l t e r n a r i a sp., U l o e l a d i u r n sp., A s p e r g i l l u s c a n d i d u s , A . j l a v u s ,C l a d o s p o r i u m c l a d o s p o r i o i d e s , C . m a c r o c a r p u m and R h o d o t o r u l a sp. whereas the strains of T r i c h o d e r m a v i r i d e , A s p e r g i l l u s t a m a r i i , A . a m s t e l o d a m i , A . o c h r a c e u s , A . t e r r e u s and A . f u m i g a t u s imposed no effect on the to:;in.

Economical aspect of the standard analysis methods for the determination of some mycotoxins in food, fodders etc.

E . P i e c k o v á and Z. J e s e n s k á

Research Institute of Preventive Medicine, 833 01 Bratislava The use of chemicals and their cost in the case of a single analysis are given.

Tiie highest expenses (including human work) were found to be connected with tiie determination of ochratoxin A. The costs of aflatoxin Bi and Gi and palutin were about the same.

Pathogenicity of Trichosporon capitatum for ICR miceJ. P o s p í š i l and /. P o s t u p a

Institute of Experimental Biopharmacy, Czechoslovak Academy of Sciences,Faculty of Medicine, Charles University, Hradec Králové

The paper describes the course of experimental trichosporonosis in normal, cyclophosphamide-pretreated and irradiated ICR mice after intravenous inoculation

45

- ' - ...................................... ~... .......T


-----------------------------

with T rieh o sp o ro n cap ita tu m . Whole-body irradiated animals, that were most sensitive to infection, were tested for the LDso values using infections dose of 101 CFU/mL.In the case of the normal and cyclophosphamide-pretreated, the LDso values were estimated using inoculum of 106 in size and 105 CFU/mL dose. A histopathological examination of the internal organs of the infected mice revealed the most serious damage to the kidney, liver and spleen. An active proliferation of the infectious agent was detected in the heart, lung and brain as well. The degree of the impairment of the tissue was dependent on the inoculum size and the state of the immune system of the host. Prophylactically or therapeutically administered miconazole (Daktarin i.v., Janssen Pharmaceutica) did not influence the course of experimental trichosporonosis in normal animals. On the other hand, a higher loss-rate after miconazole administration occurred in irradiated mice.

Isolation and recognition of micromycetes in the Regional Mycological Laboratoryin Brno

Z, R ozkošn áMycological Laboratory, Regional Hygiene Station, Brno

The basic diagnostic methods used for identification of yeasts, dermatophytes and aspergils from human sources in the Regional Mycological Laboratory in Brno are briefly commented. Results of the isolation and identification from the years1986—1988 are evaluated. Mycotic infections were recorded already in the early stage. The increased number of tested samples conditioned a higher frequency of human dermatophytes records. The anthropophilic species with T rich op h y ton m en ta g ro p h y tes as the most frequent mycosis initiator distinctly prevailed in the examined material. One of the widespread ethiological agents is also E p id erm op h y ton flo c co su m . Among the zoophilic pathogens, T. m en ta g ro p h y tes var. granu losu m appeared to be the most abundant one; T. verru cosu m and M icrosporum c a m s were also rather frequent. According to the clinical features, many anthropophilic and zoophilic dermatophytes caused primarily superficial lesions or perforated the hair in a characteristic way. A seasonal incidence of the most important species was confirmed. This year, a unique case of pulmonate aspergillosis was recorder and proved serologically by an agar-precipitation reaction.

Immunization of cattle against trichophytosis

A. R y b n íká ř , V. Vrzal and ]. C hum ela

Bioveta, Ivanovice na Hané

The rise of immunity after cattle vaccination against trichophytosis was studied using biological challenge experiments with calves. After intracutaneous inoculation of the virulant culture of T rich op h y ton verru cosum performed on the day of re vaccination, 88 °/o immunized calves fell ill. When the challenge was performed 7 days after revaccination, the disease manifested itself in 44 % experimental calves. The animals, challenged in the periods of 11 and 21 days after immunization, were mostly resistant, only minor skin changes appeared in 15 and 7 % calves, respectively. No clinical form of trichophytosis was observed in 46 calves experimentally infected 28 and 35 days after revaccination. The challenge induced large and deep lesions in 56 control non-vaccinated calves. Prophylactic action of the Czechoslovak vaccine was fully comparable with the Soviet vaccine LTF-130.

Moulds in the living space of concrete panel houses

A. S k á lo v á

Section of Mycology, District Hygienic Station, Zlín

Climate conditions, imperfect technology of the outer and inner surface treatment of the walls and the way of life of the inhabitants of panel houses lead to an increasing number of flats afflicted by moulder. Since 1986 we have investigated the skimmings from walls of 6 flats. Allergy-causing filamentous micromycetes were repeatedly isolated from walls of children rooms and bedrooms. Representatives of toxin-producing species were also detected in skimmings from walls of kitchen and pantry boards. The production of cyclopiazonic acid and sterigmatocystin was demonstrated in several skimmings. Tests of inhibitory effect of formaldehyde and the antifungal preparation

46

— -


Mergal on mould samples from the flats were carried out in the laboratory. 5 % solution of the above agents were able to suppress the growth of moulder in all cases.

Study of the occurrence of potencially toxinogenic micromycetes and mycotoxins in selected food-raw materials

J. Š e p itk o v á 1, A. M arko1 and Z J e s e n s k á 2iFood Research Institute, 825 09 Bratislava, 2Research

Institute of Preventive Medicine, 833 01 BratislavaThis communication presents results of internal mycoflora of malting barley grains

and malt monitoring. Our attention was focused on the occurrence and isolation of micromycetes which are potential aflatoxin producers. Aflatoxin Bi was determined by the radioimmunoanalytical (RIA) and TLC method.

The analysis of grains harvested in 1987 and 1988 revealed abundant occurrence of grains infected contaminated with micromycetes during the growth and storage. The spectrum of detected micromycete genera was rather wide. All-investigated samples contained aflatoxin Bi in concentration under the maximal tolerable level (0,005 mg/kg).

Cyclopiazonic acid — a suitable model mycotoxin J. S im u n ek1, P. B řez in a2 and M. P lo c k o v â 2

'Department of Hygiene and Epidemiology, Faculty of Medicine, Masaryk Universityd ep a rtm e n t of Milk and Fat Technology, Prague Institute of Chemical TechnologyCyclopiazonic acid is easy to determine both qualitatively and quantitatively. It was

detected in vast array of food and feeds. However, it exhibits low acute and chronictoxicily when compared with aflatoxins and other important mycotoxins. It is produced IMby P énicillium ca m em b er t i and A sperg illu s flauu s known as an important aflatoxin 9producer. Cyclopiazonic acid is a frequent model used by students preparing their ¡ 9diploma theses at the Department of Milk and Fat Technology, Prague Institute of Chemical Technology and the Department of Hygiene and Epidemiology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno. A great advantage of this toxin is that it can be usedfor educating student without the risk of exposing them to highly hazardous substances H isuch as aflatoxins. H

Errors at diagnostics and therapy of poisoning with Amanita phalloïdesA. Š tě tk o v á

Clinics of Anaesthesiology and Resuscitation, FNsP, 659 91 BrnoIt is erroneous to cease with the therapy of poisoning in the initial period of intoxi

cation due to unfinished diagnostics and using of rather unaccesible methods. Concerning the therapy, a complex approach has to be taken. The fundamental mistakes of therapy of poisoning include insufficient elimination of mushrooms and toxins from GIT and plasma, low dosage of antidotes (PNC-G, Legalon SIL), insufficient rehydrata- tion and arrangement of changes of the intrinsic environment and therapy of coagula- tive defects. The therapy has to be performed in accord with the clinical conditions of the patient and the laboratory values.

Statistics of intoxication with mushrooms and the Educational work at prophylaxis of mushroom poisoning in South-Moravian region during 1985—1988

V. Š tě tk o v á , V. Antonín and /. S im u n ek Clinics of Anaesthesiology and Resuscitation, FNsP, 656 91 Brno

We have collected data on mushroom intoxication using our own questionaire. To develop and establish diagnostics and therapeutic consultation service, we have exchanged the statistical data and extended relations with other institutions. Both physicians and mycologists have been co-operating on extending the prophylaxis of mushroom poisoning.

Mycoflora of some feeding mixtures for cattle and its changes during storage/. T am ch y n ov á

Institute of Microbiology, Czechoslovak Academy of Sciences, 142 20 Prague 4Mycoflora of supplemented feeding mixtures for heifers and milk cows and mycoflo

ra of some components of mixtures of vegetable origin were studied. 54 micromycete species were identified in 48 substrate samples. The most frequently occurring genera


47

wore P en icilliu m (in 1 0 0 % of samples), R hizopus ( 7 7 % ) , A sp erg illu s ( 7 7 % ) , M ucor (64 % ) , A ltern aria (52 % ) , E p icoccu m (52 % ) , C lad osp oriu m (48 % ) and Fusarium (37 % ).

Experiments were performed to find out the effect of temperature during storage. Every sample was deposited at temperature of 8 °C (average relative humidity of 43 % ) , 20 °C ( 4 0 % ) and 3 2 ° C ( 3 0 % ) f o r a period of 10 days. The maximal decrease in contamination of the samples was recorded at the storage temperature of 32 °C, the decrease was moderate at 8 °C, whereas no decrease or even a slight increase in contamination was observed at 20 °C.

Possibilities of serological identification of fungal organisms

A. T om slk ov a

Institute of Microbiology, Faculty of Medicine, Charles University Plzen

The identification of yeast-like, filamentous and dimorphic fungi is based on morpno- logical and biochemical criteria. The methods are time-consuming, complex, expensive and inaccurate as the biochemical tests depend on the quality of used chemicals. In comparison, serological taxonomy permits determination of species and types according to antigenic structure using specific antisera in a very short time period.

300 yeast strains isolated from different samples were identified by means of agglutination with specific antisera. Comparison with classical biochemical methods resulted in reliable determination of 282 strains out of the 300 investigated ones. Serotypes A and B were found in the case of C andida a lb ican s . Filamentous and dimorphic fungi were determined on the basis of call-free exoantigens.

Opportune mycoses

E. W eigl

Department of Microbiology and Immunology, Faculty of Medicine,Palacky University, Olomouc

The majority of microscopic fungi isolated from the skin or visceral lesions of humans and animals are at present considered to be opportune pathogens. This form of pathogenicity is determined mainly by varying degree of alteration of the host’s immune system. Therefore mycology parallels the development of new therapeutic modalities (antibiotic and hormone therapy or immunosuppresive therapy) which often interfere with natural immune system of man.

With regard to the type of the invading organisms and the actual state of the host, mycosis develops (1) locally as dermal or mucosal infection (candidosis, dermatophytosis), [2) subcutaneously (sporotrichosis, phycomycosis), or (3) in the form of systemic infection (candidosis, mucormycosis, aspergillosis, adiaspiromycosis, cryptococcosis, etc.). Some fungal species are considered to be common pathogens, in particular H istop lasm a sp., C o c c id io id e s sp., and B la sto m y c es sp. Several aspects of the interactions between pathogenic fungi and tha hosts ara also discussed herein.

Section 4: Physiology, biochemistry and genetics of fungi Free amino acids in some species of higher fungi

J. Z. CvrcelcDepartment of Clinical Biochemistry, District Public Health Centre, 386 01 Strakonice

Free amino acids (FAA) in raw, cooked and in vitro digested fruit bodies of some species of higher fungi were investigated using chromatographic methods. The levels of FAA differed according to the species, substrate and climatic conditions of the growth season. A sample chart of FAA concentrations is published. These values vary from case to case. The purpose of this investigation was the application of experimental diagnostics to higher fungi and the explanation of some aspects of the nourishment values of mushrooms.

Experience in cultivating Hirneola nigricans (Auricularia polytricha) on syntheticsubstrates

P. E rban ov a and V. S a s e k Institute of Microbiology, Czechoslovak Academy of Sciences, 142 20 Prague 4

H irn eola n ig rican s (Sw:Fr.) Donk is in the growers’ literature known under the synonym A u ricu laria p o ly tr ich a (Mont.) Sacc. In the nature it grows in tropical and

.....

CESKA MYKOLOGIE 45 ( 1 — 2) 1991

48

subtropical regions of America, Africa, Asia and Australia. Its extensive cultivation on bed logs has a long tradition in China and Taiwan. Recently plastic bag cultivation on sterile sawdust enriched with rice bran has been developed.

We have established the plastic bag cultivation method for the study of the effect of substrate composition, substrate treatment and type of inoculum on the production of fruit bodies. The productivity of wheat and rape straw was similar to that of sawdust substrates (about 30 % ) . In all experiments the productivity of sterilized substrate and substrates inoculated with the standard grain spawn was higher than in the cases when the anaerobically fermented substrate or spawn grown on common elder branches were used.

Conversion of D-glucose to the antibiotic cortalcerone by the basidiomycata Phanerochaete chrysosporium

J. G a b r ie l , J. V o le , E. K u bátová and V. M usilelc Institute of Microbiology, Czechoslovak Academy of Sciences, 142 20 Prague 4

Cortalcerone, an antibacterial antibiotic produced by a number of basidiomycetous fungi, is among natural products an unusual unsaturated beta-pyrone compound. In the /'¿fcourse of our studies on enzymes exhibiting glucose-2-oxidase activity we identified this compound as a product of D-glucose metabolism in mycelial cultures of the basidiomycete P. ch ry sosp or iu m . To verify the suggested role of cortalcerone biosynthesis, we treated the solution of D-glucosone with a purified preparation of pyranosone dehydratase. The reaction was stopped after 20 min and the unstable intermediate and end products immediately derivatized to well defined hydrazones by the addition of N,N-diphenylhydrazine. The derivatized mixture was subjected to preparative TLC. Beside hydrazones of D-glucosone and cortalcerone, a hydrazone derivative of a tricarbo-nyl saccharide intermediate was isolated, whose structure corresponds to the expected |j3product of the first dehydratation step of D-glucosone by pyranosone dehydratase.

Pinus sylvestris mycorrhizas in settlem entsJ. G áper

Institute of Dendrobiology, Slovak Academy of Sciences, Vieska n. Zitavou,951 52 Slepcany

Results of the research on Pinus sy lv es tr is L. mycorrhizas carried out during 1983—88 in chosen model towns in Slovakia are given here. P. sy lv es tr is is an ectomycorrhizal tree; ectendomycorrhizas and pseudomycorrhizas are not so frequent in connection with this species. In the case of the ectomycorrhizal fungi, the most abundant ones occurring in the city environment include A m anita m u scar ia (L. ex Fr.)Hooker, L actariu s ru fu s (Scop, ex Fr.) Fr., P axillu s involu tus (Batsch ex Fr.) Fr., Tri- c h o lo m a porten tosu m (Fr.) Quél. etc.

According to the Dominik’s classification of ectomycorrhizas, subtypes A, B, C, F, G,H and K occur in the city environment. Mycorrhizal mantle and Harting’s net affection can be observed as well as occassional extramatrical mycelium especially along roads.This phenomenon is preferentially distinct in the case of trees with small root space.

Fungi of the false heart of beechM. H ů rka1 and L. S c h á n ě l2

'Forest Enterprise at Ostravica, 2Faculty of Science, Department of Plant Biology,Masaryk University, Brno

Based on detailed studies, it is possible to provide a synthesis - of informations concerning the false heart of beech in the Beskydy Mountains region by the Forest Enterprise at Ostravica. This enterprise is situated at the Moravskoslezské Beskydy, its tolal area being 19,379 ha. Results of the distribution of individual types of heart were obtained by evaluating the beech samples in timber stores. The most common ty pe of heart was a circular, light brown one, with a dark line at the edge. Other types of heart are flame-shaped or marble-like, etc. The round hearts with blunt edge often smell which is due to the activity of wood-rotting fungi. Particles of globular shape were found in these hearts as well as thylae with yellow or yellow-brown pigment.There were also found hyphae of fungi in the samples. Furthermore, it was found that the flame-shaped heart need not be indicated by wood-rotting fungi. The investigation of the ultrastructure of thylae using a scanning electron microscope proved that thylae featured a beam-like reinforcement in the membranes. The hyphae of the


49

wood-rotting fungi desintegrate the thylae. The opinion that the flame-like heart is IIndicated by fungi was no; confirmed. Grey-black pigment probably originated due Ito the activity of some oxidases. In conclusion it can be stated, bated on our observa- Itions, that the false heart of beech originates as a response to the lesion of the tree Iwith a subsequent infection by wood rotting fungi. The origin of the heart is thus Iconsidered to be a reaction of the tree tissue. The heart is u consequence of an impai- Irement of the physiological balance of beech cells. I

Datermmation of mycelial culturss of tha genus Flammulina, Lepista and Pholiota Iaccording to cultural, enzymatic and cytolagical studies I

J. K lán , 1. R u ljová and D. B iu d iš o v á IInstitute for Toxicology and Forensic Chemistry, Charles University, I

1 2 1 U8 Pruguo 2 IMycelial cultures of 14 species of the genus P h o^ ota Kummer together with K uehne- I

S ' ro m y c es m u tab llis ( Schaeff.: F r . ) Sing, et Smith, 7 species of the genus L ep is la (Fr.) IW. G. Smith and 3 species of the genus Flam m u lin a Karst. ( A q ar ica les , B as id iom y co ti- In a ] have been studied. The morphological, microscopical, cultural and cytological Icharacteristics of the species and their enzymatic activities are presented. These results Ihave been used to set up tnree dichotomic methods for the determination of all the Ispecies. BSelection of mycorrhizal fungi for the artificial mycorrhization of forast trea saedling» B

K. K r o p á č e k 1 and P. C udlin2 I'Institute of Applied Ecology and Ecotecbnique, Agricultural University, H

281 63 Kostelec n. Č. 1., in s t i tu te of Landscape Ecology, Czechoslovak Academy Hof Sciences, 370 U5 České Bude,ovice H

The success of artificial mycorrhization in forestry practice depends especially on the Hselection of suitable mycorrhizal fungi. The universal mycorrhizal symbiont does not Hprobably at present exist. On the other hand, many important requirements ought to be Iknown before selecting ectomycorrhizal fungi candidates for nursery inoculation. These Hrequirements include the stimulation of host growth, formation of functional mycorrhi- Izae, tolerance to stress factors, simplicity of iso'ation, as well as the growth in pure Iculture for the production of mycorrhizal inoculum. H

Under our conditions, H ebe lom a m eso p h a eu m appears suitable for the early deve- Hlopment stages of Norway spruce. S uillus lu leu s is suitable for early and later deve- Hlopment stages of Scotch pine and L a cca r ia la c c a ta was found to be the most perspec- Itive species as it formed effective mycorrhizae with early and later development stages Iof both Scotch pine and Norway spruce.

Content of hydroxylated tryptamina derivativas and psilocybin in some m acromycetas Iand its chrom atographic determination HR. K y silka , T. K oza and M. S em erd ž iev a H

Institute of Microbiology, Czechoslovak Academy of Sciences, 142 20 Prague 4 ITryptamine derivatives are important physiologically active substances. A new

approach to the analysis of these substances in fruit bodies of some macromycetes is proposed here. Their reliable identification was reached by a simultaneous application Hof capillary gas chromatography and high-performance liquid chromatography (HPLC)

The novel analytical procedure consists of an optimized extraction, identification of Hsubstances by gas chromatography, verification of the substances identity and their Hquantitation by HPLC, and computer data evaluation. Using the above procedure, we have investigated the content of psilocybin, psilocin, bufotein, serotonin, 5-hydroxy- Htryptophan, 5-hydroxy-N-methyltryptamine and 5-hydroxy-N-acetyltryptamine in fruit bodies of mushrooms of the genera P s ilo c y b e , A m anita , In o c y b e , M ycena and S trop h aria . ^ B

Chromatographic tracing of modal compound conversion by the basidiomycete ICoriolopsis occidsntalis

R. K y s ilk a , T. K o za , /. N ovák, P. S ed m era , F. N erud and M. W urst Institute of Microbiology, Czechoslovak Academy of Sciences, 142 20 Prague 4

A large number of compounds of very different character and composition in biological materials require a systematic approach to their analysis. This work describes the sepaiation and identification techniques in the study of a model compound metabolism.

ČESKÁ MYKOLOGIE 45 ( 1 — 2) 1991 I

The extract of the cultivation medium was fractioned by preparative high-performance liquid chromatography. The separation and the homogeneity of the separated fractions were checked by capillary gas chromathography. The structure of the metabolites was determined by mass spectrometry and nuclear magnetic resonance. We used this procedure to monitor the conversion of l-(3,4-dimethoxyp'nenyl)-3~hydroxy-2-(4-methoxyphenoxy )-propan-l-on during the stationary cultivation of the fungus C orio lop sis o c c id e n ta lis in a synthetic medium, the sole metabolite of this model compound being 1-(3,4-dime thoxy phenyl)-2-(4-methoxyphenoxy ) -propan-1,3-diol.

Genetic variability of Bremia lactucae in natural pathosystems

A. L eb ed a

Sempra, VSOZ Olomouc, Plant Breeding Station, 798 17 Smrzice

The host-parasite system of L actu ca spp. — B rem ia la c tu c a e is characterized by enormous variability. Genetic interactions within this system have been explained to date now by 16 Dm genes in L a ctu ca spp. and 116 v-genes for specific virulence in the parasite (Farrara et al. 1987). By now there is a limited number of data available concerning the specificity in the natural L actu ca spp. — B. la c tu c a e pathosystem. L. s e rr io la , the progenitor of cultivated lettuce is a very frequent host of B. la c tu ca e . The parasite isolates from L. s e r r io la may be important for the occurrence of epidemic infection of cultivated lettuce.

B. la c tu c a e isolates from L. s e r r io la vary in their virulence and can be grouped into physiological races. Our preliminary research was based on seven B. la c tu c a e isolates originated from L. s e r r io la collected in Czechoslovakia. These isolates feature low complexity of virulence phenotypes, i. e. the presence of 3 to 7 v-genes. The genes v 7, v 14, v 15 and v 16 being the most frequent ones. The complementary Dm-genes originate from L. serr io la .

Phenol oxidases of the white rot fungi

Z. M isurcovâ, F. N erud and V. M usilek


The research of phenol oxidases of the white rot fungi has received considerable attention in the past due to their importance in lignin biodégradation and the potential application in the pulp and paper industry. Little is known, however, about the lignin degrading system of fungi other than P h a n ero c h a e te ch ry sosp or iu m .

In our study we tested 16 species of white rot fungi for the production of phenol oxidases. Ligninase, laccase, peroxidase an Mn2H— dependent peroxidase were measured in the culture filtrate during the cultivation of fungi under various growth conditions. Laccase appeared as the most frequent one of the enzymes (9 species), peroxidase was found in 5 cases. The species C o rio lop s is o c c id e n ta lis and T ra m etes h irsu ta produced all the studied enzymes.

Characterization of ligninolytic activity of Coriolopsis occidentalis:Enzymatic and ultrastructural aspects

F. N erud,1 Z. M isu rcovâ1, R. K y s ilk a 1, V. N ecesan y 2 and M. G alad ov a1-

' Institute of Microbiology, Czechoslovak Academy of Sciences, 142 20 Prague 4, 2State Forest Product Research Institute, Bratislava

The static culture of C o rio lo p s is o c c id e n ta lis growing under nitrogen limitation degraded dioxan lignin isolated from spruce, purified Kraft lignin (Indulin AT) and decolourized polymeric dyes (Poly B, Poly R and Remazol Brilliant Blue).

C. o c c id e n ta lis produced extracellular ligninolytic peroxidases — ligninase, Mn2 + — actiated peroxidase and the secondary metabolite veratryl alcohol. The production pattern of lignin peroxidases resembles that observed in the case of P h a n ero c h a e te ch ry sosp or iu m . The ultrafiltration-concentrated culture filtrate cleaved the Cœ—C/3 bound in the veratrylglycerol-jS-guiacylether, yielding veratraldehyde. Electron microscopy of the decayed wood showed the typical white rot pattern starting with the degradation of the lignified central lamellae and the secondary cell wall layers resulting in the se paration of the cells.


51

Free and bound amino acids in chlamydospores ol Tilletia caries and T. controversaP. P a u le ch l, C. P au lech 1 and I. V ozár2

in s t i tu te of Experimental Biology and Ecology, Slovak Academy o£ Sciences,814 34 Bratislava, in s t i tu te of Experimental Phytopathology and Entomology,

Slovak Academy of Sciences, 990 28 Ivanka pri Dunaji

Lipid substances represent more than one third of the dry weight of chlamydospores of fungi of the genus T illetia . Our work was aimed at differences in the percentage of the free and bound fatty acid content in two kinds of hunts with a different dormancy (T. c a r ie s — 3 to 6 days, T. co n tro v er sa — 28 to 30 days) parasiting on winter wheat. Our experiments revealed that the differences in the quantitative representation of free (above all linoleic, linolenic, oleic, palmitic, arachidonic and stearic acid] as well as bound fatty acids (above all palmitic, oleic, arachidonic, linoleic and stearic acid) might reflect different lenght of dormancy in the examined kinds of bunts. It is supposed that especially free fatty acids play an important role as bioregulators of chlamydospore germination.Microscopic characterization of falsa heart of beech originated due to the action

of fungi

A. P utnová1 and L. S c h á n ě l2

d ep artm ent of Bolany and Cultivation, University of Agriculture, Brno, d ep artm en t of Plant Biology, Faculty of Science, Masaryk University, Brno

The subject of the present communication was to prove whether the false heart of beech might be formed after artificial infection of healthy beech trees by wood-rotting fungi and to characterize microscopically the region of the beech false heart. About 90 years old beech trees were inoculated with the fungus F o m es jom en la r iu s . After two years, the infected trees were felled and samples of the wood taken from the region between the false heart and rot. Deviations in anatomic ultrastructure on radial and transverse sections were followed using electron scanning microscopy. These deviations make the false heart different from the sound one which was documented in a number of microphotographs. Based on this analysis, the false hear! was found to feature ty pical secondary formations, such as thyllae and heart substances, due to the action of the wood-rotting fungi. In the case of the radial sections, the thyllae were observed as light crescent-shaped or irregular, very thin or even membraneous formations. Sub- microscopic observations showed thyllae to consist of a tangle of irregularly arranged fibrillae. The microfibrillae exhibited hints of branching. The transverse sections enabled the observation of thyllae as membraneous vessel stoppers. The other characteristic formations of the false heart were the heart constituents of globular shape. 489 out of one thousand parenchymatic cells contained the heart constituents.

In conclusion, it can be stated that the heart formation is a process which is a response of a living tree to, besides others, the infection by wood-rotting fungi.Study of activity-structure quantitative relations of phenols and aliphatic and aromatic

acids

ll| B. R ittich ,! J. H řib1 and P. D oleža l2

in s t i tu te of Systematic and Ecological Biology, Czechoslovak Academy of Sciences, 633 00 Brno, 2Research Institute of Animal Nutrition, 691 23 Pohořelice

The study of relations between the biological activity and chemical structure of compounds belongs to a fast developing scientific branch. The following equation can be used for quantitation of relations between the biological activity and the physico- -chemical parameters:

log 1/Cx = ki log P + k3 Es + kt,where Cx stands for molar concentration of the substrate that, under standardconditions, reflects the defined biological effect; the parameters P, and Es express theinfluence of the hydrophobic, electron and steric factors; ki, k2, ks and k i are constants.

Most frequently, the relations between the biological activity and distribution coef-I I iicients are given that are determined in the system of 1-octanol-water (log P); the|p relations between the biological activity and hydrophobic parameters of dissociatedI I molecules (anions) and/or electron parameters are described that have scarcely appea-


52

red in the literature. The biological activity of phenols and aliphatic and aromatic acids against Fusarium m on ilijo rm e CCMF-180, P en icilliu m expan su m CCMF-576, T r ich op h y ton gy.pseum and C an dida a lb ic a n s was investigated.

Identification of compounds responsible for antifungal activity of submerged culture of the pyrenomycete Melanconis flavovirens

M. S a ile r and V. Š a š e k


A high antifungal activity was detected in the submerged culture of M. fla v o v ir en s (Otth) Wehm. The purification and isolation of the antifungal agent resulted in the disclosure of two compounds. Their chemical structures were elucidated on the basis of UV, IR, NMR, mass spectral and other physico-chemical characteristics. One compound with the formula C21H39NO6 was found to be identical with the already known antibiotic myriocin (thermozymocidin), the other one appeared to be a new substance and according to its producer was named flavovirin. It belongs to the group of fatty amino acids and its structure corresponds to 2-amino-2-hydroxymethyl-3,4-trans-epoxy- -14-oxo-eicos-6-trans-enoic acid. This antibiotic is highly effective against yeasts and some filamentous fungi.

Production of cytokinins by biotrophic fungi

G. V izárová

Institute of Experimental Biology and Ecology, Slovak Academy of Sciences,814 34 Bratislava

Barley and wheat cultivars compatible with the fungi E ry s ip h e g ram in is f. sp. h o rd ei Marchal, E. g ram in is f. sp. tr itic i, P uccin ia g ram in is f. sp. tritic i Eriks, et Henn. contained higher levels of endogenous cytokinins after artificial infection with the fungi than the healthy plants. Leaves of the infected plants accumulated 2-isopente- nyladenine and derivatives of cytokinins. These cytokinins were not detectable in healthy plants.

Isolat'on of pyranose 2 oxidase and pyranoson dehydratase from submerged cultures of the basidiomycete Phanerochaete chrysosporium

J. V o le , E. K ubátová, J. G abriel and V. M usilek


The wood-decaying fungus P h a n ero c h a e te ch ry sosp or iu m has been intensively studied due to its high ligninolytic activity. This activity is supposed to be stimulated by the enzyme pyranose 2-oxidase (EC 1.1.3.10) that catalyzes C-2 oxidation of D-glu- t.o e to D-glucosone by supplying the necessary hydrogen peroxide. During the purification and characterization of the enzyme we found that the highly purified enzyme preparations cause only transient accumulation of glucosone. The product of the subsequent glucosone conversion was identified as the heterocyclic compound cortalcerone and the responsible contaminating enzyme was recognized as pyranosone dehydratase. Separation of the latter enzyme from pyranose 2-oxidase activity was achieved by using high-performance chromatography (FPLC) on Superóse 6 HR 10/30 columns.

Thus pyranose 2-oxidase was purified to homogeneity and characterized as filavo- protein with native Mr of 309 000, consisting of Mr 67 000 subunits.

53

• “ " - "


Dr. Vladimír Skalický šedesátníkem

Dr. Vladimír Skalický sexagenarius

Z d en ěk P ouzar

Je známou skutečností, že úroveň vědních oborů v každé zemi do velké míry závisí na úrovni vzdělanosti a schopnostech vysokoškolských pedagogů. Dnešní vysoká úroveň naší botaniky a mykologie je jistě pře-

:-Vv H ||m k i '' .1

■ řT |̂w w * 1

RNDr. Vladimír Skalický, CSc. Foto 19. 4. 1990 F. Kotlaba

devším i zásluhou loňského jubilanta RNDr. V l a d i m í r a S k a l i c k é - h o, CSc., který je právě v tomto smyslu vůdčí osobností u nás. Přinejmenším dvě generace žáků a jedna generace jeho vrstevníků jím byla v nejlepším slova smyslu hluboce ovlivněna. Je to jis tě i tím, že dr. S k a lický mohl mnoho rozdat ze svých zcela mimořádných vědomostí, ale zároveň také mohl na příkladu vlastní vědecké práce ukázat, jak se problémy řeší.

Jubilant představuje typ pedagoga-encyklopedisty, který může předá- §f vat vědomosti jiným prakticky z celého širokého oboru botaniky včetně

mykologie. Jeho všestrannost je proslulá a oceňuje ji ne jen generace j e ho žáků, ale přicházejí za ním i renomovaní vědečtí pracovníci, aby se

.

POUZAR: V. SKALICKÝ

poradili o řešení nejrůznějších problémů. Se všemi je ovšem schopen na vysoké úrovni a s velkým přehledem je jich otázky důkladně probrat. Je uznávaným znalcem československé květeny, parazitických hub z čeledi P e r o n o s p o r a c e a e a E r y s ip h a c e a e , ovládá problémy botanické bibliografie, dějiny české botaniky i mykologie, v terénu je schopen demonstrovat řa sy, houby, lišejníky, mechy i vyšší rostliny. Svými širokými znalostmi se stal hybnou silou v pozadí vydávání velkého díla Květena ČR. Již mnoho let u nás také propaguje správné metody bibliografické práce. Rovněž v ochraně přírody pracuje již dlouho jako expert ve funkci konzervátora, podílí ss na posuzování návrhů na zřizování chráněných území a je jich režimu atd.

Vladimír Skalický se narodil v Praze 12. 4. 1930 v učitelské rodině, kde jeho zájmy byly směrovány spíše na klasickou hudbu, historii a geografii. Teprve v posledních třídách reálného gymnázia v Praze na Smíchově je j zaujala přírodověda, především biologie, při lekcích prof. RNDr. J. O. Martinovského. V té době se sblížil s pedagogy tehdejšího Botanického ústavu Univerzity Karlovy, kam později po maturitě v r. 1949 přišel s tu dovat botaniku. Studia pak dokončil v r. 1953 u prof. dr. Karla Cejpa diplomovou prací „Příspěvek k monografii československých druhů če le di P e r o n o s p o r a c e a e (excl. rod P e r o n o s p o r a Corda) se zřetelem k je jich hospodářské důležitosti“. Nicméně jeho původně úzký vztah k vyšším rostlinám se promítl do paralelně zpracovávané studie o fytogeografii a ochraně Branžovského hvozdu (1951). Oba uvedené směry zůstaly pak dalších téměř 40 let jubilantovými ústředními tématy, k nimž pak brzy ještě přidal taxonomii cévnatých rostlin.

Po ukončení studia přírodovědecké fakulty nastoupil jako asistent u prof. dr. B. Fotta na kryptogamologii a vytrval tam až do současnosti. Zde také později vypracoval kandidátskou práci o vyšších rostlinách, a to o rodu A g rim on ia (1974). Pokud jde o mykologii, hlavním přínosem dr. Skalického je jeho práce o čeledi P e r o n o s p o r a c e a e , kde se od prvé studie z r. 1953 až po nejnovější z r. 1990 (tj. 37 let soustavného úsilí) věnoval jak revizi druhových znaků, tak otázce variability, a to hlavně malých druhů (rozlišovaných v monografii Gaumannově), otázkám rodových hranic, kde uplatnil soustavné studium morfologie oospor v korelaci s konidiovým stadiem, atd. Velmi důležité bylo sledování otázek fenologie a přezimování těchto hub. V otázce fylogenetických vztahů mezi druhy pak rozbor problémů vztahu druhových okruhů k příbuzenským skupinám hostitelských rostlin. Hlavní autorův přínos tkví v kritickém prověření možnosti rozeznávat nepatrně odlišné mikrospecie. Po důkladném studiu zejména variability, velikosti a tvaru konidií dospěl autor ke zřejmě správnému názoru, že rozlišování mikrospecií je ve své podstatě a ve většině případů neudržitelné. Toto zjištění umožňuje značně zredukovat počet dosud rozlišovaných druhů a tím i poněkud zjednodušil soustavu těchto pro zemědělství důležitých organismů. Jubilant se však n eomezoval jen na otázky teoretického základního významu a studoval i biologii a fytopatologické aspekty výskytu druhů čeledi P e r o n o s p o r a c e a e , čímž přispěl též k praktickému omezování infekcí těmito houbami. V roce 1990 se habilitoval a byl pak ustanoven docentem mykologie na katedře botaniky přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

U dalších parazitických hub, a to padlí [ E r y s ip h a c e a e ) , značně přispěl

55

ke správnému rozlišování druhů padlí na dubech, rybízech, angreštech a okurkách, kde stanovil jak správnou identifikaci druhů, tak i znaků, na je jichž základě je možné tyto druhy rozlišovat. To vedlo dále ke zjištění, že některé druhy jsou postupně nahrazovány jinými druhy, které je ja koby vytlačují.

Z důležitých autorových prací z užité mykologie je to především zpracování celé řady statí o chorobách kulturních rostlin ve čtyřsvazkovém kompendiu Zemědělská fytopatologie, na němž se podílel i zpracováním některých obecných kapitol.

Dr. Skalický sehrává v naší mykologii a botanice mimořádnou úlohu jako zasvěcený konzultant o mnoha nejrůznějších vědeckých problémech z oborů fytogeografie, taxonomie, nomenklatury, fytopatologie, floristiky a v neposlední řadě i botanické bibliografie. Je nesporné, že rady, které poskytuje zcela nezištně po dlouhá léta našim profesionálním i am atérským badatelům, značně přispívají ke zvýšení úrovně vědeckého bádání. Teprve budoucnost objektivně ocení tuto pomoc celému našemu botanickému a mykologickému společenství a tím i podíl jubilanta na dnešní respektované úrovni těchto oborů.

Přejeme Vladimírovi, aby mu nyní život přinesl další bohaté plody vědecké práce a po šedesátce i jeho schopnostem lépe odpovídající společenské postavení.

SEZNAM MYKOLOGICKÝCH PRACÍ V. SKALICKÉHO (zestručněno)

1953Nebezpečný houbový parasit tařice, Peronospora galligena Blumer, v ČSR. — Čes. My

kol., Praha, 7: 133—136, 2 lig.1954

Studie o parasitické čeledi Peronosporaceae. I. Revise vývojového okruhu druhu Plasmopara curta (Berk.) Skal. n. c. — Preslia, Praha, 26: 123—138, 3 fig., tab. 8.

Studie o parasitické čeledi Peronosporaceae II. Nové vřetenatky z vývojového okruhu druhu Plasmopara umbelliíerarum (Casp.) Schroter. — Ces. Mykol., Praha, 8: 176 — —179, 2 fig.

(Cejp K. et Skalický V.) Plodná padlí na dubech v Československu, Microsphaera alphitoides Griffon et Maublanc a Phyllactinia roboris ÍGachet) Blumer. — Preslia, Praha, 26: 43—54, 1 fig., tab. 4.

1955(Cejp K., . . . , Skalický V. et Urban Z.) Hodnocení činnosti Dr. Františka Smotlachy

v mykologii. — Preslia, Praha, 27: 387—304.1957

Peronosporaceae. — In: Cejp. K., Houby I, p. 155—164, ed. NČSAV, Praha1958

(Skalický V. et Niederlová B.) Poznámky k revisi padlí ( Erysiphales) na rodech Ribes L. a Grossularia A. Rich. — Čes. Mykol., Praha, 12: 163—169, 5 fig., et Preslia, Praha, 30: 368.

(Nováková-Pfeiferová J. et Skalický V.) Choroby slunečnice. — In: Zemědělská fytopatologie 2: 558—583, ed. SZN, Praha.

(Benada J. et Skalický V.): Phytopthora macrospora (Sacc .) Ito et Tanaka. — In: Zemědělská fytopatologie 2: 36—37, ed. SZN, Praha.

(Kotlaba F. et Skalický V.) Seznam prací prof. Dr. Josefa Velenovského. — Preslia, Praha, 30: 327—336.

1961Plíseň špenátová — Peronospora effusa (Grev.) Tul. — In: Zemědělská fytopatologie

3: 237—242 et 247—249, fig. 99, ed. SZN, Praha.


56

POUZAR: V. SKALICKÝ

Choroby kořenových zelenin. Vřetenatka mrkvová — Peronospora umbelliferarum (Casp.) Schroter in Wartenw. Padlí mrkvové — Erysiphe umbelliferarum (Wallr.) DeBary. — In: Zemědělská fytopatologie 3: 261— 265 et 287— 290.

Choroby tykvovitých zelenin. Plíseň okurková — Peronoplasmopara cubensis (Berk. et Curt.) Clinton. Padlí okurkové — Erysiphe polyphaga Hammarlund. Leveillula cu- curbitacearum Golovin. Sphaerotheca fuliginea (Schlecht, ex Fr.) Pollacci. — In: Zemědělská fytopatologie 3: 390—401, 413—421, fig. 154—157, ed. SZN, Praha.

Choroby cibulovitých zelenin. Plíseň cibulová — Peronospora destructor (Berk.) F r ie s .— — In: Zemědělská fytopatologie 3: 523— 529, 574—536, 588, 598—599, fig. 206—208, od. SZN, Praha.

Choroby tabáku. Peronospora tabáková — Peronospora tabacina Adam., Erysiphe polyphaga Hammarlund. — In: Zemědělská fytopatologie 3: 655—661, fig. 276 279, ed. SZN, Praha.

1962(Skalický V. et Starý F.) Beitrag zur Taxonomie und Nomenklatur der Gattung Claviceps

Tul. — Preslia, Praha 34: 229—244.(Skalický V. et Starý F.) A proposal for the conservation of the generic name Claviceps

Tul. (1853) .— Taxon, Utrecht, 11: 215—218.Choroby angreštu. Choroby rybízu. Vřetenatka rybízová — Plasmopara ribicola (Schröter)

Schröter. Americké padlí angreštové — Sphaerotheca mors-uvae (Schwein.) Berk. Evropské padlí angreštové — Microsphaera grossulariae (Fries) Berk. a ostatní padlí angreštová. — Klíce k určování chorob. Rybíz a angrešt. — In: Zemědělská fytopatologie 4: 437— 439, fig. 213, 482—494, fig. 286— 291, 501— 511 et 967— 971, ed. SZN, Praha.

(Skalický V. et Blaha J.) Choroby révy vinné. Vřetenatka révová — Plasmopara viticola (Berk. et Curt.) Berl. et DeToni. — Zemědělská fytopatologie 4: 613—627 et 663—670. fig. 343—349, ed. SZN, Praha.

1963Metoda rozboru vnější a vnitřní stavby biologického objektu, a ) Botanická část: řasy,

plísně, houby, lišejníky a mechorosty. — In: Lang J. et al., Biologická školní technika, p. 166—171, ed. SPN, Praha.

1964Poznámky k biologii některých jarních plísní čeledi Peronosporaceae. — Čes. Mykol.,

Praha, 18: 85—90, 3 fig., 1 diagr.Beitrag zur infraspezifischen taxonomie der obligat parasitischen Pilze. — Acta Univ.

Carol. — Biol., Praha, 1964, suppl. 2: 25—90, 4 fig., 2 map.(Skalický V. et Jechová V.) Tho importance of some microchemical colour reactions in

mycology. — Biol. Plant., Praha, 6: 57—65, 4 diagr., 3 tab.1966

Taxonomie der Gattungen der Familie Peronosporaceae. — Preslia, Praha, 38: 117—129, 1 diagr.

1967K problematice mykofloristických příspěvků. — Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 2: 175 —

— 179.1968

Infraspezifische Einheiten der obligat parasitischen Pilze. — In: Das Art— und Rassenproblem bei Pilzen, Internationales Symposium Wernigerode, Mai 1967: 7 — 18, Jena.

K diskusi o parasitických mikromycetech. — Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 3: 112.1969

Zeměpisné rozšíření hub. — In: Zeměpisné rozšíření hub v Československu, Sborník re ferátů 4. pracovní konference československých mykologů v Opavě 2.—5. 9. 1969: 3 — 12, Brno.

Mykologický průzkum Šumavy. — Zprav. Chrán. Krajin. Obl. Šumava, Plzeň et České Budějovice, no. 10: 7—11.

1970Diskuse o zeměpisném rozšíření hub v Československu. — Mykol. Zprav., Brno, 14: 48 až

53.Profesor Cejp sedmdesátníkem. — Vesmír, Praha, 49: 154—155, 1 photo.

1977Metody a pokroky studia taxonomie peronospor. — In: II. vědecký seminář o metodách

studia taxonomie hub (= S ou h rn y referátů no. 166): 142—151, ed. ÚVTIZ, Praha.

57

Interakce mezi plevely a houbami. — In: Sborník vědeckých prací ze VI. československé konference o ochraně rostlin, České Budějovice 1976, 1: 75—86, ed. Výzk. ústav rostlinné výroby, Praha.

Jindřich Kučera jako botanik. Jindřich Kučera a jeho mykologické publikace. Bibliografie prací Jindřicha Kučery. — In: Kluzák Z. [red.], 2. českobudějovické mykologické dny 15.—18. září 1976. Soubor referátů, Sborn. Jihočes. Muz. — Přír. Vědy, České Budějovice, 17: 109—111, 111—114 et 117— 125.

Účelnost národní odborné nomenklatury u hub, zejména u mikromycetů. — Diskusní příspěvky. — In: Holub J. [red.], K problematice českého odborného jmenosloví rost lin, Stud. ČSAV, Praha, 1979/6: 57—62 et 172—176.

Ochrana houbových organismů ve vztahu k ochraně režimu na je jich stanovištích. — In: Šebek S. [red.], Ochrana hub a je jich životního prostředí 2: 12—15, ed. Čs. věd. společ. pro mykol., Praha.

The revision of species of the genus Peronospora on host plants of the family Rosaceae with respect to Central European species. — Folia Geobot. Phytotax., Praha, 18:

(Muller J. et Skalický V.) Beitrag zur Kenntnis der Peronospora-Arten auf Astragaluss. 1. — Čes. Mykol., Praha, 37: 1—11, 4 fig.

(Syrovátko P., Lebeda A. et Skalický V.) A morphological characteristic of Bremia lac tucae asexual spores on different Compositae species. — Temperate Downy Mildew Group Newslett. no. 3: 16—17.

Mykologické práce RNDr. Olgy Fassatiové, CSc. — Čes. Mykol., Praha, 39: 120—123.Dosavadní vývoj, současný stav a perspektivy studia některých biotrofně parazitických

mikromycetů se zřetelem k peronosporám a padlím. — In: Šebek S. [red.], Dosavadní vývoj, současný stav a perspektivy studia mikromycetů v ČSSR, p. 40—43, ed. Čs. věd. společ. pro mykol., Praha.

Vyšší jednotky u hub. — Mykol. Listy, Praha, no. 22: 1—5 et no. 23: 1—5.

Problematika ochrany biotrofně parazitických hub. — Mykol. Listy, Praha, no. 33:

(Horáková J. et Skalický V.) Contribution to the ecology of Peronospora violaceaBerk. — Čes. Mykol., Praha, 43: 13—29, 3 fig., 1 map.

Anamorfa, teleomorfa, holomorfa. — Mykol. Listy, Praha, no. 38: 1— 2.Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu. Ed. 2. [V. Skalický collab. p. 51

až 148] SPN, Praha.

On the generic concept of Pseudoperonospora Rostowz. — Novit. Bot. Univ. Carol.,9| Praha (sub prelo).p i Problematika taxonomie plísně okurkové a rodu Peronoplasmopara (Berlese) Clinton.

— In: Lebeda A. [red.], Plíseň okurková, p. 4 —12, ed ČSVSM, Praha.

Česká m y k o lo g ie 45 ( i —2 ) 1991

^ i

K šedesátinám Ing. Hany Červinkové, CSc.

Ing. Hana Červinková, CSc., sexagenaria

V lastislav Jan čaH k

V lednu (28.) roku 1991 se dožila významného životního jubilea vědecká pracovnice Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti-Strnadech Ing. H a n a Č e r v i n k o v á , CSc. Jubilantka vyrůstala v lesnickém prostředí na Křivoklátsku, kde byl je jí otec vedoucím polesí. Toto prostředí mělo rozhodující vliv na volbu je jího povolání, a proto po absolvování reálného gymnázia v Kladně vystudovala na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT v Praze, obor lesního inženýrství. Toto studium ukončila druhou státní zkouškou v roce 1953. Během studií se již velmi intenzívně a podrobně věnovala studiu některých vybraných otázek v odborné literatuře, návštěvě některých vybraných přednášek na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale i přímou aktivní činností v geobotanické a mikrobiologické laboratoři přírodovědecké fakulty UK si rozšiřovala svoje znalosti teoretické i praktické. S vědecko-výzkumnou prací se seznamovala jednak praxí ve výzkumné stanici Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Opočně, jednak vlastními experimenty pro diplomovou práci „Ochrana kultur před buření, speciálně Calam agrostis“.

K řešení této důležité fytopatologické lesnické problematiky se pak definitivně vrátila v roce 1976, kdy byla pověřena v rámci základního badatelského úkolu výzkumem hnilob smrkových porostů. Ve své práci se zaměřila na studium fyziologie dřevokazných hub a vlivu je jich destrukční činnosti na lesní dřeviny.

Ihned po nástupu do VÚLHM v roce 1954 je je jí jméno spjato s průkopnickými pracemi v oboru využívání herbicidů v lesním hospodářství, kdy v polovině padesátých let, vzhledem k nedostatku pracovních sil v lesním hospodářství, se hledaly cesty k efektivnímu a racionálnímu hubení buřeně a plevelných rostlin vůbec. V tomto oboru pracovala — s krátkým přerušením v letech 1961— 1963 — téměř dvacet let až do roku 1975. Ve využití chem ických přípravků pro hubení plevelů dosáhla pozoruhodných úspěchů a zpracovala přes 80 vědeckých i odborných publikací. Z tohoto oboru vypracovala také kandidátskou disertační práci a získala je jím úspěšným obhájením titul kandidáta zemědělsko-lesnických věd.

Vzhledem k organizačním opatřením řešila v le tech 1961— 1963 pro lesní hospodářství velmi závažný a důležitý úkol „červená hniloba sm rku“, kterou vyvolává řada dřevokazných hub, z nichž na prvním místě je nutno jmenovat kořenovník vrstevnatý — H e te r o b a s id io n an n osu m (Fr) . Bref., který patří mezi hospodářsky nejzávažnější škodlivé činitele v lesních porostech, a to hlavně v jehličnatých. Studie Ing. Červinkové přispěly k poznání této velmi nebezpečné kořenové a dřevokazné houby, která každoročně znehodnocuje n e jcen n ě jš í oddenkovou dřevní hmotu, ze jm éna smrku, intenzívní hnilobu, která podle jednoho stadia hniloby je v provozu všeobecně označována jako „červená hniloba jeh ličnanů “.

Podrobně studovala biologii a ekologii nejzávažnější houby, kořenov- níku vrstevnatého a během poměrně krátké doby získala řadu cenných, nových a originálních poznatků. Pro lesní hospodářství byla velmi cenná

59

I

je jl základní práce o vlivu různých stanovištních faktorů na rozšíření „červené hniloby sm rků“, jako i vlastní metoda studia ekologie této kořenové houby i dalších druhů dřevokazných hub. Ani při základním studiu dřevokazných hub nezapomínala na praktické dopady získaných výsledků pro lesní hospodářství a je j í závěrečná zpráva v roce 1980 se zabývá nejen studiem dřevokazných hub, ale i možnostmi elim inace je jich škodlivých účinků v lesních porostech.

Ve svých pracích se zabývala i možnostmi detekce hnilob ve sto jíc ích stromech a v této práci využívala nejm odernější metody včetně radioaktivního zářiče pro zjišťování stupně poškození a destrukce dřeva ve sto jíc ích živých stromech. Sam a se podílela na vývoji a konstrukci tohoto přístroje a studovala možnosti jeho využití v terénu, kde je nutné brát v úvahu vlivy prostředí i variabilitu hustoty a vlhkosti dřeva. Terénní práce byly doplněné podrobnými rozbory laboratorními. Je jí práce ukazuje cestu k dalšímu řešení problému detekce hnilob nedestruktivní cestou.

V posledních letech pracuje Ing. H. Červinková v jednom z nejobtížnějších oborů lesnické fytopatologie, ve využití antagonistických organismu pro biologický boj s dřevokaznými houbami v lesních porostech. Studuje přirozené nepřátele kořenovníku vrstevnatého a možnosti je j ich využití pro biologickou ochranu lesních porostů. Pro řešení tohoto obtížného problému prostudovala velké množství literatury a výsledky podrobné excerpce asi 1000 literárních pramenů z problematiky ochrany proti dřevokazným houbám shrnula v závěrečné zprávě v roce 1985. Na tuto práci pak navazují práce experimentální, v nichž se zaměřila na využití inhibice infekce v půdě, což je poměrně málo studovaná otázka a praktické metody ochrany v tomto směru neexistují. V těchto experim entálních pracích věnovala hlavní pozornost houbám z rodu T r ic h o d e r m a a otestovala in vitro antagonistickou aktivitu řady kmenů. Nalezla účinné kmeny, které zastavují růst mycelia kořenovníku vrstevnatého, H etero - b a s id o n an n osu m . Pro svou práci však využívala i dalších druhů hub, včetně vybraných druhů hub mykorrhizních. V současné době pokračuje ve studiu těchto otázek zejm éna s ohledem pro možné využití výsledků v lesních školkách při pěstování sem enáčků a sazenic lesních dřevin.

Ing. Hana Červinková ani jako vědecká pracovnice nezapomínala, že studium literatury i aktivní rozšiřování znalostí přispívá ke kvalitě výsledků vědeckého výzkumu, a proto kromě jiných aktivních účastí na různých přednáškách a vědeckých akcích si prohloubila svoje znalosti i postgraduálním studiem mykologie na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v letech 1984— 1986, které úspěšně ukončila zkouškou a písemnou prací na téma „Heterobasidion annosum ( F r . ) Bref. —- patogeneze“.

Při řešení výzkumných úkolů zajišťovala i poradní službu příslušného oboru, instruktáže pro lesní provoz, ale i přednášky, reprezentující obor herbicidů a později i dřevokazných hub v československém lesnictví i na mezinárodních konferencích. Vypracovala řadu odborných posudků na vědecké práce, závěrečné zprávy a různé publikace jiných autorů. Pracovala v různých odborných komisích a řadu let koordinovala fytopato- logické problematiky řešené v rámci badatelského úkolu. Výsledky své


JANČAŘÍK: H. ČERVINKOVÁ

práce publikovala v četných vědeckých a odborných časopisech. Za svou práci byla několikráte oceněna a vyznamenána.

Významného životního jubilea se dožívá v plné tvůrčí aktivitě. Do dalších let jí přejeme pevné zdraví a pracovní elán k dokončení všech rozpracovaných studií v oboru lesnické fytopatologie.

SEZNAM PRACÍ Ing. H. ČERVINKOVÉ, VZTAHUJÍCÍCH SE K MYKOLOGIIA FYTOPATOLOGII

1957(Novúk V., Jančařík V. et Jermanová H.J Hlavní živočišní škůdci a houbové cho

roby v oblasti Krušných hor. — Zpr. Výzk. Úst. Lesn. Hosp. Mysl., Zbraslav-Strnady, 3: 24—26.

1963Výzkum červené hniloby smrku. — 95 p. (Závěrečná zpráva; depon. in: Knihovna Výzk.

úst. lesn. hosp. a mysl., Strnady).1965

(Červinková H. et Temmlová B.) Zjišťování vlivu různých faktorů na rozšíření „červené hniloby“ smrku. — Pr. Výzk. Úst. Lesn. CSSR, Zbraslav-Strnady, 31: 215— 242.

1966(Červinková H. et Temmlová B.) Zjišťování vnitřní hniloby v kmenech stojících stro

mů. — Lesn. Čas., Praha, 12: 1033— 1046.1967

Metoda výzkumu ekologie troudnatce vrstevnatého (Fomes annosus /Fr./ Cooke) případně jiných druhů hub. — In: Souhrn referátů a diskusních příspěvků z konference Ekologie fytopatogenních hub a je j í vztah k ochraně rostlin, p. 56—64, Praha.

1974Fomes annosus butt-rot of Norway spruce in the ČSSR and influence of various

factors on its distribution. — In: Kuhlman E. G. (red.) Fomes annosus (Pro-ceedings of the Fourth International Conference on fo m e s annosus, Athens 1973),p. 20—24, Forest Service USDA Washington.

Červená hniloba smrku a faktory ovlivňující je j í rozšíření. — In: Sborník referátů z konference Hniloba jehličnatých porostů a ochrana proti ní, Jánské Lázně, p. 1—9.

1977Výzkum dřevokazných hub ve Finsku. — Zpr. Lesn. Výzk., Zbraslav-Strnady, 23: 30—

— 32.1978

K probleme gribnych zabolevanij elovych nasaždenij v Češskoj socialistíčeskoj res- publike. — In: Bužiňški E. et Serpiňski Z. (red.), Problémy biologičeskoj borbys vrediteljami lesa (Sbornik dokladov . . .), p. 161— 166.

Choroby lesních dřevin ve Finsku. — Lesnictví, Praha, 24: 1007—1011.1980

Studium dřevokazných hub a posouzení možností eliminace je j ich škodlivých účinků ve smrkových porostech. — 80 p. (Závěrečná zpráva; depon. in: Knihovna Výzk. úst. lesn. hosp. a mysl. Strnady).

Zur Problematik der Wundfäule von Nadelhölzern in Osteuropa. — In: Dimitri L.(red.), Proceedings of the Fitfth International Conference on Problems of Root andButt Rot in Conifers, Kassel 1978), p. 276—282, Hannoversch Münden.

K problematice hnilob smrkových porostů v CSR. — In: Sbor. Prací z VIII. československé Konf. o Ochraně Rostlin, p. 235—236, Praha.

1982Jak je to s „červenou hnilobou“ smrku? — Lesn. Pr., Praha, 61: 514—516.

1983Možnosti diagnózy a prognózy hnilob smrkových porostů. — In: Červinková H. et al.: Biologie a rozšíření průvodců hospodářsky významných chorob lesních dřevin, p. 142—

—233. (Závěrečná zpráva; depon. in: Knihovna Výzk. úst. lesn. hosp. a mysl. S trnady).

Hniloby kmenů smrků a možnosti je j ich zjišťování. — In: Hniloby lesních dřevin aochrana proti ním, p. 40—44, ČSVTS Č. Budějovice.

61

Za Ing. Branislavem Uroševičem, DrSc., Seznam publikovaných prací Ing. B. Urošovi- če, DrSc. — Lesnictví, Praha, 29: 245—150.

Možnosti obrany proti dřevokazným houbám, zejména proti červené hnilobě jeh ličnanů. — In: Současná problematika houbových chorob, p. 12—13, pobočka ČSVTS LZ Křivoklát.

(Červinková H., Kysela F. et Temmlová B.) Zjišťování vnitřní hniloby v kmenech sto jících stromů. — Lesnictví, Praha, 31: 815—832.

Možnosti snížení škodlivých účinků dřevokazných hub v jehličnatých porostech. —— 51 p. (Závěrečná zpráva; depon. in: Knihovna Výzk. úst. les. hosp. a mysl. S trnady ).

K problému detekce vnitřní hniloby stromů. — Zpr. Lesn. Výzk., Praha, 29: 12—14. Karlštejnské smrčiny z hlediska fytopatologa. — Šebek S. (red.): Karlštejnské smr-

činy jako životní prostředí hub, Zvláštní příloha Mykol. listů, Praha, 21, p. 23—25.1986

(Voroncov A. I. et Červinková H.) Škůdci dřeva. — p. 119— 160, SZN Praha. Detekce vnitřní hniloby stromů. — In: Vztahy najdoležitejš ích škodlivých činitelov

k lesným dřevinám a lesnému prostrediu, (Zborník referátov zo seminára s medzi- národnou účasťou), p. 86—91. VŠLD Zvolen.

Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. — patogeneze, 36 p. (Závěrečná práce postgraduálního studia mykologie na Přírod, fak. Univ. Karlovy v Praze, depon. in: Knihovna katedry botaniky Přírod, fak. Univ. Karlovy, Praha).

K problému biologické obrany proti kořenovníku vrstevnatému (Heterobasidion annosum (Fr. Bref.) . — In: Funkčně integrované obhospodarovanie lesov a komplexně využitie dřeva, (Zborník referátov z medzinárodné vedecké konferencie sekcia 2 „Les v kra jině“ ), p. 37—44, VŠLD Zvolen.

Šíření a způsob infekce kořenovníku vrstevnatého (Heterobasidion annosum (F. Bref.) .— Zpr. lesn. výzk., Praha, 32: 22— 25.

1988Studium přirozených nepřátel kořenovníku vrstevnatého (Heterobasidion annosum

(Fr.) Bref.) a možností biologické obrany — 88 p. (Závěrečná zpráva, depon. in: Knihovna Výzk. úst. lesn. hosp. a mysl., Strnady).

Mycorrhizae and control of root diseases. — In: 2nd European Symposium on My- corrhizae, (Abstracts), p. 19—20, Prague.

Antagonismus hub rodu Trichoderma a Heterobasidion annosum ( F r . ) Bref. — in vitro. — In: Sbor. Ref. z XI. Cs. Konf. o Ochraně rostlin, p. 95—96, Nitra.

Možnosti biologické obrany proti kořenovníku vrstevnatému — Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. — In: Genofond hub, jeho ochrana a využití, (Sborník Referátů a Souhrnů Referátů z VIII. Celostátní Vědecké Mykologické Konference), p. 67, Brno.

Mycorrhizae and control of root pathogen. — Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. —— Agriculture, Ecosystems and Environment, 28: 55—58, Amsterdam.

A l o i s Č e r n ý : Parazitické dřevokazné houby. — 102 strany, Stát. zemědělské nakladatelství, Praha 1989 (vyšlo v červnu 1990). Cena 37,— Kčs.

Přestože mykologie je v Československu po personální stránce nedostatečně zajištěna, vychází u nás zatím dost mykologických publikací, knihy nevyjímaje. Nejnovější napsal našim mykologům dobře známý agilní prof. ing. Alois Černý, CSc., který byl na jaře r. 1990 jmenován profesorem lesnické fakulty VSZ v Brně. Je to pro lesnickou praxi důležitá kniha, zaměřená výhradně na fytopatologii lesních dřevin.

Po krátké předmluvě a úvodu je obsah knihy rozdělen na obecnou a speciální část. Obecná část (10 stran) začíná poněkud neobvykle kapitolami o hospodářském významu parazitických dřevokazných hub jednak na jehličnanech, jednak na listnáčích, se zdůrazněním škodlivosti kořenovníku vrstevnatého a václavky smrkové. Teprve na závěr druhé z těchto dvou kapitol najdeme podkapitoly, kterými snad měla obecná část spíše logicky začínat: rozšiřování parazitických dřevokazných hub, vznik nákazy a onemocnění dřevin těmito houbami, vztahy mezi patogenem a hostitelem, příznaky napadeni

Č eská m y k o lo g ie 45 ( i —2 ) 1991

LITERATURA

a rozklad dřeva parazitickými dřevokaznými houbami. Obecná část končí jednostránkovým terminologickým slovníčkem.

Ve speciální části (str. 19—87) je podrobně probráno 40 druhů parazitických dřevokazných hub, které jsou z hlediska lesního hospodářství nejškodlivější. Je jich řazení je podle dřevin a je j ich hospodářského významu, čímž se ovšem k sobě dostávají většinou houby zcela nepříbuzné. Na dalších pěti stranách pak následuje velice stručně 47 méně významných dřevokazných hub (bez jakýchkoli ilustrací), dále pak na dvou stranách najdeme literaturu; zbytek knihy vyplňuje rejstřík jmen hub. U podrobně zpracovaných druhů (každý na 1— 2 strany včetně barevných fotografií a perokreseb mikro- znaků) je kromě českého, latinského a slovenského jména a zařazení houby do třídy a řádu (vhodnější by bylo do čeledí) uvedena stručně fenologie, rozšíření, hostitelská dřeviny, způsob infekce, popis plodnic a typ hniloby, které vyvolávají, zvláštní odstavce jsou kromě toho věnovány příznakům napadení a ochraně. Čtenář tím získá potřebný celkový přehled o patogenovi, jeho škodlivosti a možnostech ochrany před ním; ta je ovšem v lesích spíše těžko proveditelná a za nejdůležitějš í je proto třeba považovat prevenci, která spočívá hlavně v zabraňování vzniku poranění živých dřevin.

Ne se vším, co je v knize uvedeno, lze ovšem souhlasit. Např. některá česká jména hub nejsou v souladu s naší ostatní mykologickou literaturou, což přirozeně nepřispívá k žádoucí stabilizaci českého jmenosloví hub. Tak pro U stulína [ = H y p oxy lon ] d eu s ía (většina taxonomů neřadí tuto houbu do rodu H ypoxylon , nýbrž do rodu U stulína!) je v naší literatuře používáno vžité staré a velmi výstižné jméno s p á l e n k a s k o - ř e p a t á (stará stromata vypadají jako spálené skořápky), a nikoli dřevomor bukový; pro N ectria c in n ab ar in a se používá jm éna r á ž o v k a (nebo hlívenka) r u m ě l k o v á , nikoli hlívenka purpurová (takovou barvu nikdy nemá, zejména ne anamorfa, která je nejhojnější) , pro In on otu s d ry o p h ilu s r e z a v e c d u b o m i l n ý , nikoli rezavec kmenový (tvoří totiž plodnice i na silných větvích) a pro l. d ry ad eu s r e z a v e c d u b o vý, nikoli rezavec kořenový (tvoří plodnice i dole na kmenech).

Pokud jde o celkové zeměpisné rozšíření (není zmíněno všude), pak u mnoha druhů je uvedeno, že jsou rozšířeny na celé severní polokouli nebo jen v mírném pásmu, což je ovšem nepřijatelná simplifikace. Tak např. P ostia ( = T y r o m y c e s ) s t ip t ica roste i na jižní polokouli (Argentina, Nový Zéland), P oly p oru s squ am osu s od tropů do boreálního pásma (tedy nejen v mírných pásmech), G an od erm a l ip s ie n s e ( — G. a p p lan a tu m ) od meridionálního do boreálního pásma a v horách asijských subtropů, In on otu s ob liqu u s od hor meridionálního pásma až do pásma subarktického atd.; L aetip o ru s su lphu reu s lze označit za kosmopolita, neboť je rozšířen na většině kontinentů a téměř ve všech klimatických pásmech (ve fytogeografii se používá termín p á s m o , nikoli pás). — Chápu autora, že když psal knihu, zařadil do ní 1 druhy, které považuje za nové, dosud nepopsané, jako např. C on iop h ora la r íc is a L aetip o ru s m on tan u s; ty však měly být předtím (nebo současně) platně publikovány, tj. s latinskou diagnózou a označením místa uložení typu (to je třeba co nejdříve napravit).

Ilustrace jsou pro svou názornost u každé publikace velmi důležité. V případě recenzované knihy je j ich sice dostatek, avšak pokud jde o barevné diapozitivy, jen málo z nich barevným podáním zcela vyhovuje; mnohé jsou totiž nepřirozeně zbarvené do modrofialova nebo jsou příliš tmavé apod. Za část nedobrých odpovídá ovšem špatná reprodukce a rozdílná barevnost použitého fotomateriálu, avšak ze další část asi málo kritický výběr originálů. K nepodařeným patří podle mého názoru fotografie kořenovníku vrstevnatého, ohňovce smrkového, dubkatce smrkového (jeho obrázek na str. 25 vpravo nahoře je kromě toho nohama vzhůru), pevníků krvavějícího, rezavce šikmého, hlívy ústřičné aj. Myslím, že skutečně podařený je pouze hnědák Schweinitzův, sírovec horský a sírovec žlutooranžový (záběr na str. 65 nahoře), zatímco všechny ostatní jsou většinou nižší kvality. Naproti tomu perokresby mikrostruktur jsou pěkné, i když někdy příliš zjednodušené (např. napojení bazidií na hyfu, navíc téměř vždy bez přezky na přehrádce, ačkoliv tak je tomu jenom u druhů čeledi H y m e n o c h a e ta c e a e , rodu R igido- porus a několika málo dalších).

Po grafické stránce je Černého kniha provedena velmi vkusně, má velký moderní formát (30x21 cm), celoplátěné hnědé desky s lákavým barevným přebalem a je vytištěna na pěkném bílém papíře dobře čitelným písmem; k je jím přednostem patří 1 to, že je neobvykle levná. Jistě si ji opatří a se zájmem přečtou nejen lesničtí fytopatologové, kterým je především určena, nýbrž i většina mykologů, ochránců přírody a vůbec zájemců o naši mykoflóru.

F ra n t iš ek K otlaba

63

S d ě l e n í r e d a k c e

Vážení přispěvatelé a odběratelé časopisu Česká mykologie,vzhledem k podstatně z m ě n ě n ý m e k o n o m i c k ým p o d m í n

k á m pro vydávání časopisu (zejm éna pak ke zvýšeným výrobním n á kladům) nemůžeme dnes zodpovědně říci, jak náš časopis v roce 1991 vyjde.

Z tohoto důvodu dostáváte s opožděním dvojčíslo 45. ročníku (1991). D o u f á m e ovšem, že podle možností vyjdou ještě další čísla tohoto ročníku, a to pravděpodobně ve ste jném rozsahu, ale se stručnějším i články.

Žádáme proto všechny naše odběratele a autory článků o p o c h o p e n í s l o ž i t é s i t u a c e , v níž se nacházíme a z níž hledáme co n e jvhodnější východisko; prosíme o trpělivost a vytrvání. Příspěvky do ča sopisu i nadále přijímáme.

Redakční rada České mykologie

ČESKÁ MYKOLOGIE — Vydává Čs. vědecká společnost pro mykologii v Academii, n a kladatelství ČSAV, Vodičkova 40, 112 29 Praha 1. Redakce: Václavské nám. 68,115 79 Praha 1, tel.: 26 94 51—59. Tiskne: Naše vojsko, s. p., Vlastina 23, 161 00 Praha 6. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá administrace PNS, pošta, doručovatel a PNS-ÜED Praha, ACT Kafkova 19, 160 00 Praha 6, PNS-ÚED Praha, závod 02, Joštova č. 2, 656 07 Brno, PNS-ÚED Praha, závod 03, ul. 28. ří jna 206, 709 90 Ostrava 9. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS — ústřední expedice a dovoz tisku Praha, administrace vývozu tisku, H. Píky 26, 160 00 Praha 6. Návštěvní dny: středa 7.00—15.00 hodin, pátek 7.00—13.00 hodin. Cena tohoto dvojčísla Kčs 20, — . (Tyto ceny jsou platné pouze pro Československo.) — Distribution rights in the western countries: Kubon & Sagner, P.O. Box 34 01 08 D-8000 München 34, GFR. Orders from Albania, Bulgaria, China, Cuba, Hungary, Mongolia, North Korea, Poland, Roumania, U.S.S.R., Vietnam and Yugoslavia should be placed with ARTIA, Ve Smečkách 30, 111 27 Praha 1, Czechoslovakia.

Toto dvojčíslo vyšlo v květnu 1991.

© Academia, Praha 1991.


64

ČESKÁ MYKOLOGIE

M Y K O L O G I A Č E C H I C A

Čtvrtletník Čs. vědecké společností pro mykologii k šíření znalosti hub po stráncevědecké i praktické

ROČNÍK XXXXIV

Redigoval univ. prof. RNDr. Z d en ěk U rban, DrSc., s redakční radou, kterou tvořili RNDr. D orota B rillov á , CSc.; RNDr. M arie Č erven á, CSc.; RNDr. P etr F ra g n er ; MUDr. J o s e f H er in k ; RNDr. V ěra H olubová CSc.; RNDr. F ra n tiš ek K o tla ba , CSc.; RNDr. V ladim ír M usílek , DrSc., člen koresp. ČSAV; doc. RNDr. Jan N eč á s ek , CSc.; ing. C yprián Paule c h , CSc.; RNDr. M irko S v rček , CSc. (výkonný redaktor); RNDr. V áclav Š a še k , CSc.

V P r a z e 1 9 9 0

O B S A H

ANTONÍN, V., ŠEBEK, S. et URBAN, Z.: Významná životní jubilea členů Čs. vědecké společnosti pro mykologii v roce 1989 109

BACIGÁLOVÁ, K.: Príspevok k poznaniu životného cyklu Taphrina deformanss dorazom na podmienky in v i t r o ..................................................................................................14

BENADA, J.: Méně časté příznaky napadení obilovin dvěma parazitickými houbami. 243BEZDĚČKA, P.: Epizootické houby rodu Aegeritella Bal. et Wis. ( Hyphomyceta-

les, Blastosporae) na mravencích v Č e s k o s lo v e n s k u ....................................................... 165BRILLOVÁ, D.: Životné jubileum Ing. Cypriána Paulecha, C S c ..................................................51ČAČA, Z. et ČERNÝ, A.: VIII. celostátní vědecká mykologická konference (Brno

28. 8. —1. 9. 1 9 8 9 ) .................................................................................... ... 115ČÍŽEK, K.: Dva zajímavé nálezy rosolovkovitých hub z východních Čech . . . 31FASSATIOVÁ, O. et PÉČKOVÁ, M.: Sagenomella bohemica Fassatiová et Pecková

sp. n. ( M o n i l i a l e s ) ............................................................................................................ 240FRAGNER, P. et MIŘEJOVSKÝ, P.: Klíč k histologickému určování původců systé

mových mykóz I —IV......................................................................................... 1, 65, 129, 193GRYNDLEROVÁ, H.: Idriella boleyi na kořenech pšenice v Čechách . . . . 162HAGARA, L.: Zriedkavé druhy strmuliek (Clitocybe) zo Slovenska . . . . 26HERINK, J.: MUDr. Jan Zdeněk Cvrček — 75 l e t ............................................................183HOLUBOVÁ—JECHOVÁ, V.: Nový druh rodu Scytalidium izolovaný z cyst Globo-

dera rostochiensis v Č e s k o s lo v e n s k u ........................................................................................101— Zygosporium mycophilum (Vuill.) Sacc. v Č e s k o s lo v e n s k u .........................................106

KLÁN, J.: Význam ligninového testu v mykotoxikologii a chemotaxonomii hub . 220KLÁN, J. et BAUDIŠOVÁ, D.: Enzymatická aktivita myceliových kultur saprotrof-

ních makromycetů (Basidiomycotina). I. Metody stanovení hydroláz . . 203— Enzymatická aktivita myceliových kultur saprotrofních makromycetů (Ba

sidiomycotina a Ascomycotina). II. Metody stanovení oxidoreduktáz . . 212— Toxicita muchomůrky zelené (Amanita phalloides) v octovém nálevu . . 225

KOTLABA, F.: X. kongres evropských mykologů, Estonsko 1989 119KOTLABA, F. et POUZAR, Z.: Studie o typech chorošů popsaných A. Pilátem — III . . 228KUBÁTOVÁ, A.: Eladia saccula (Dale) G. Smith, nový mikromycet pro Českoslo

vensko .......................................................................................................................................................... 20LIZOŇ, P. et B0RJA, D.: Aurel Dermek (1925—1989) in m e m o ria m ............................111POUZAR, Z.: Další poznámky k taxonomii a nomenklatuře smolokorek — Ischno-

derma ( P o l y p o r a c e a e ) .....................................................................................................92ŘEPOVÁ, A.: Půdní mikromycety Československa — seznam izolovaných druhů

s bibliografií. I II—IV. ................................................................................35, 170SLAVÍKOVÁ, E., KOVAČOVSKÁ, R. et KOCKOVÁ-Kratochvílová, A.: Výskyt kva

sinek vo vode umělého jazera v Plaveckom Š t v r t k u ............................................152SVRČEK, M.: Zpráva o mykologických exkurzích podniknutých v letech 1986—1989

do hor krkonošských I —I I ................................................................................................70, 140Šašek, V.: Významné životní výročí RNDr. Anastázie Ginterové, CSc. . . . 244ŠEBEK, S.: Zpráva o činnosti Československé vědecké společnosti pro mykologii

při ČSAV v roce 1989 186ŠEBEK, S. et PAULECH, C.: Významná životní jubilea členů Čs. vědecké společ

nosti pro mykologii v roce 1990 250ŠPAČEK, J.: Za Annou Podpěrovou (23. X. 1904 — 26. V. 1 9 8 9 ) .......................... 62TICHÝ, V.: K osmdesátinám prof. RNDr. et PhMr. Vladimíra Rypáčka, DrSc.,

člena korespondenta Č S A V ............................................................................................179VLASÁK, J.: Antrodiella citrinella — nový choroš pro Č S F R ....................................238VOLLEKOVÁ, A.: Anixiopsis stercoraria — zriedkavý agens humánnych dermato-

m y k f i z ............................................................................................................................................147Referáty o l i t e r a t u ř e ........................................................................ 63, 126, 161, 182, 190, 249, 253

Obsah ročníku 43 (1989) a seznam rodových a druhových jmen hub (T. Holubová aM. Svrček).

3

C O N T E N T U S

ANTONÍN V., ŠEBEK, S. et URBAN, Z.: Bedeutsame Gedenkstage unserer Vereinsmitglieder im Jahre 1989 109

BACIGÄLOVÄ, K.: Beitrag zur Kenntnis des Lebenszyklus von Taphrina deformans in v i t r o ......................................................................................................................14

BENADA ].: Less common symptoms of cereal diseases by two parasitic fungi . 243BEZDĚČKA, P.: Epizootische Pilze der Gattung Aegeritelia Bai. et Wils. (Hypho-

mycetales, Blastosporae) an Ameisen in der Tschechoslowakei . . . 165BRILLOVÁ, D.: Cyprián Paulech s e x a g e n a r i u s ............................................................................... 51ČAČA, Z. et ČERNÝ, A.: 8th Conference of Czechoslovak mycologists (Brno,

28. 8.—1. 9. 1 9 8 9 ) ................................................................................................................. 115ČÍŽEK, K.: Two interesting finds of Tremellaceae in East Bohemia . . . . 31FASSATIOVÁ, O. et PĚČKOVÁ, M.: Sagenomella bohemica Fassatiová et Pecková

sp. n. ( M o n i l i a l e s ) .....................................................................................................................240FRAGNER, P. et MIŘEJOVSKÝ, P.: Key to histological identification of causative

agents in systemic mycoses I — I V ................................................................ 1, 65, 129, 193GRYNDLEROVÄ, H.: Idriella boleyi on the wheat roots in Bohemia . . . . 162HAGARA, L.: Seltene Trichterlinge (Clitocybe) von der S lo w a k e i ............................. 26HERINK, J.: 75. anniversarium MUDr. Jan Zdeněk Cvrček ad salutem! . . . 183HOLUEOVÁ-JECHOVÁ, V.: A new species of Scytalidium isolated from cysts of

Olobodera rostochiensis in C z e c h o s l o v a k i a ............................................................ 101— Zygosporium mycophilum (Vuill.) Sacc. in C z e c h o s lo v a k i a ............................ 106

KLÁN, J.: Lignin test — its mycotoxicological and chemotaxonomical significance . 220KLÄN, j. et BAUDIŠOVÁ, D.: Enzyme activity of mycelial cultures of saprotrophic

macromycetes (Basidiomycotina). I. Methods of hydrolases estimation . 203— Enzyme activity of mycelial cultures of saprotrophic macromycetes (Basi

diomycotina and Ascomycotina). II. Methods of oxidoreductases estimation . 212— Toxicity of Amanita phalloides (F r . ) Link in a vinegar brine . . . . 212

Kotlaba, F.: X. Congress of European Mycologists, Estonia 1989 119KOTLABA, F. et POUZAR, Z.: Type studies of polypores described by A. Pilát — I I I . . 228KUBÁTOVÁ, A.: Eladia saccula (Dale) G. Smith, a new micromycete for Czecho-

s ' o v a k i a ........................................................................................................................................................20LIZOŇ, P et B0RJA, A.: Aurel Dermek (1925—1989) in m e m o r ia m .............................I l lPOUZAR, Z.: Additional notes on the taxonomy and nomenclature of Ischno-

derma ( Polyporaceae) ..............................................................................................................92ŘEPOVÁ, A.: Soil micromycetes from Czechoslovakia — a list of isolated species

with bibliography. III .—IV........................................................................................................35, 170SLÁVIKOVÁ, E., KOVAČOVSKÁ, R. et KOCKOVÁ-KRATOCHVILOVÁ, A.: On _ the

occurrence of yeasts in fresh-water of the artificial lake in Plavecký Stvr-tok ........................................................................................................................................................152

SVRČEK, M.: A report on mycological trips to Krkonoše Mts. (Giant Mts.J, Bohemia, in the years 1986—1989 . I—I I ................................................................................77, 140

SASEK, V.: Sexagenario RNDr. Anastázie Ginterová, CSc, ad salutem! . . . 244ŠEBEK, S.: De activitate Societatis scientificae mycologicae Bohemoslovacae

anno 1989 186ŠEBEK, S. et PAULECH, C.: Bedeutsame Gedenkstage unserer Vereinsmitglieder

im Jahre 1990 250ŠPAČEK, J.: In memoriam Anna P od p ě ro v á .............................................................................. 62TICHÝ, V.: 80 anniversarium prof. RNDr. et PhMr. Vladimír Rypáček, DrSc., ad sa

lutem! ........................................................................................................................................................179VLASÁK, J.: Antrodiella citrinella — a new polypore for Czechoslovakia . . 238VOLLEKOVÁ, A.: Anixiopsis stercoraria — a rare agens of human dermatomy-

c o s e s ........................................................................ 147R e f e r e n c e s ................................................................................................... 63, 126, 161, 182, 190, 249, 253

Contentus et index nominum generum atque specierum fungorum vol. 43 (1989) (T. Holubová et M. Svrček).

5

V ...........

Obrazy na tabulícli — leones in tabulis

Černobílé tabule — Tabule albonigrae

I. — II. — T aphrin a d e fo rm a n s (Berk.) Tul.III. — B ou rdotia galz in ii (Bres.) Trott. In Síicc.IV. — E xid ia c a r t ila g in ea Lund. et Neuh. in Neuh.

V.—VI. — L a s io c h la en a a n isea Pouz.VII.—VIII. — Participators of X. KEM 1989

IX. — A n ix iopsis s te rco ra r ia (Hansen) HansenXI. — P u ecin ia p er s is ten s var. tritic in a (Erikss.) Urb. et Mark.

XII. — Lipase activity of Flam m ulina on on id is and G ym nopilus hybridu s. r

Nové taxony a nová přeřazení — Taxa nova etque combinationes novae

Nové rody — Genera nova

L a s io ch la en a Pouzar 98 — P ila top oru s Kotlaba et Pouzar 229 — R h o d o jom es Kotlaba et Pouzar 235.

Nové druhy — Species novae

L a s io ch la en a a n is ea Pouzar 97 — S a g en o m ella b o h em ic a Fassatiová et Pecková 240 — Scy ta lid iu m m u ltisep tatu m Holubová-Jechová 101.

Nová odrůda — Varietas nova

C lito cy be g ibba var. ad str in g en s Hagara 27.

Nová přeřazení — Combinationes novae

A m y lop o rie lla f la v a f. s tra to sa (Pilát) Kotlaba et Pouzar 231 — L a s io c h la en a ben zoin a Wahlenb. :Fr.) Pouzar 98 — P ila top oru s ep ileu c in u s (Pilát ex Pilát) Kotlaba et Pouzar 230 — P ila top oru s p a lu stris (Berk. et Curt.) Kotlaba et Pouzar 230 — R h o d o jom es roseu s (Alb. et Schw. :Fr.) Kotlaba et Pouzar 235 — S k e le to c u t is u ra len sis (Pilát) Kotlaba et Pouzar 230.

i

7

Index rodových a druhových jmen hub ve 44 . ročníku (1990)

Index nominum generum atque specierum fungorum vol. 44 (1990)

A. — ab ietin a , C olum nocys. 141; f. resu p in ata , L en z ites 228 — ab ietin u m , T riehapt. 143— a b ietis , L ach n ell. 144 — abru p tibu lbus, Agar. 221 — A bsidia 6, 194 — abu n d an s, M ucor 37, 39 — acer in a , D endrotrich . 143 — a cero su m , L ep tog lo ss . 88 — ac id o p h ilu m , S cy ta lid . 103 — A crem on ium 170, 241 — A crop h ia lo p h ora 49 — A cro th eca 136 — A croth eciu m 73 — A ctinom ucor 37 — A ctin om y ces 65 — acu m in atu m , var. t e r r e s tr e , M onospor. 35 — acu ta , In o c y b e 87 — acuum , C lavid is. 143 — ad am etz ii, P en icil. 24 — ad u sta , B jerkan d . 141 — ad v en titiu s, M ucor 37 — A eg er ite lla 165—169 — a eq u a b ilis , C litoc. 27— a eru g in ea , Russ. 89, 221— a eru g in osa , S troph . 90 — A garicus 221 — a g g reg a ta , In erm is. 144 — a g res tis , C litoc. 26 — A g rocy b e 85, 204, 207, 209, 221—223 — a je llo i , C lad op h ia lop h . 71; T rich op h . 171 — A je llom y ces 69, 129, 130 — a lb a , Am an. 221; L ep io ta 221; S ag en om . 48 — A lbatre llu s 228 — a lb ica n s , Cand. 4, 5 ; O idium 70; — a lb ica n s , Penic. 40 — alb idu m , Penic. 40 — a lb idu s, C ry p tococ. 154— 159 — a lboa tru m , V erticil. 172 — a lb o c in e ra sc e n s , P en ic. 40 — a lb o jra g ra n s , C litoc. 26 — a lb o tex tu m , Isch n od . 99— album , S cy ta l. 103 — album , T richod . 171 — a lca lin a , M ýcena 88 — A leuria 143 — a leu ria tu s, B olb it. 85 — A leu rod iscu s 141 — a lla h ab ad u m , S cy ta l. 104 — A lle sc h er ia 136— a llia c eu s , M aras. 213, 214; P etrom y c. 47 — A llop h y la r ia 140, 143 — a ln ea , O rbilia 145— A ln ico la 81 — a ln ico la , P h o lio ta 89 — a lp in a , M ortier. 36; T rich ia 146 — a ltern an s , S tach y bot. 49 — A lternaría 3 — A m anita 81, 117, 121, 140, 220—227 — a m a re sc en s , C litoc. 26 — a m eth y stin a , Lacc . 87 — am icta , M ycena 88 — a m m o p h ila , P sathyr. 124— a m o en a , Russ. 222 — am orp h u s, L ep top ., S k e le to c , 230 — A m phinem a 141 — A m ylo- p o r ie lla 231 — A m ylostereu m 123, 141 — a n d ro sa ceu s , M aras. 88— an g u lisp oru s, M ucor 37 — an isa ta , C litoc. 27 — a n isea , L as io ch l. 92 —100 — A n isom y ces 235 — A nixiopsis 147—151 — an eir in a , P oria, C eripor., P olyp. 233 — annosu m , H eterob as . 117, 142 — a n óm a la , H ansen . 154—159; P ilarla 47 — an om alu m , A scocort. 143 — an om alu s, C ortinar. 85; 222; W ardom yc. 173 — an th op h ilu m , Fusar. 75 — A n trod ia 125, 141, 233, 236, 239 — A n trod ie lla 125, 238, 239 — A ph an oascu s 149 — a p io sp erm u m , M onosp. S c ed o sp o r . 4, 6, 136 — a p is , K lo e c k . 154—159 — a p p lan a tu s , C rep. 86 — A p o p h y so m y ces 6, 194 — Apo- stem id ium 143 — a q u a sp e rsa , R h in oclad . 6 ; A croth . 136 — A rach n ia 5, 66 — arach n o - id ea , A thel. 141 — arcu lariu s , P olyp. 125 — A rcyria 146 — a r en a r ia e , Puce. 146 — are- n ico la , P en ioph . 40 — A rm illaria 85, 209, 216, 22.2 — arm illa tu s, C ortinar. 86 — arn o ld ii, C litoc. 29 — arrh izus, R hizop. 6, 48, 196 — A rtom y ces 125 — a rv en sis , Agar. 221 — A scobolu s 143 — A scophan u s 140, 143 — A scocortic iu m 143 — A scoco ry n e 143 — asem a , C ollyb ia 85 — a sp era , L ep io ta 222 — A sp erg illu s 2—5, 8, 9, 11, 67, 73, 137, 241— asp eru m , T rich oc lad . 171 — a sp id eu s , Lact. 87 — A sterod on 125 — a s te r o id e s , N o - c a rd ia 5, 66; S porotr. 4 — astra g a lin a , P hol. 89, 124, 125 — A th elia 141 — a th y rii, T yphula 143 — atra , S tach y botr . 49 — a tram en tar iu s, C oprin. 204, 207, 222, 224 — a ir am en to sum , Penic. 40 — a tr icap illu s , Plut. 222 — a tro c o e ru le a , H oh en bu eh . 222 — atrotom en tosu s, Paxitl. 89, 222 — atrum , U loclad . 172 — au g ea n a , C litoc. 27 — au ran tia , Aleur. 143, 86 — a u ran tia ca , H ygroph. 86 — au ran tiacu m , S cy ta l. 103 — au ran tio-can d i- dum , P en ic. 40 — au ran tiom arg in a ta , M ycena 88 — A urantioporu s 228 — aurantius, A leurod. 141 — aurantius, H ypom yc. 146 — au ran tiov iren s , P en ic. 41 — A u reobasid ium 47, 152, 154—159, 162 — au reov ir id e , T rich od . 171 — au ricu la -ju d ae , Auricul. 209, 213, 214, 217, — A uricularia 209, 213, 214, 217 — av ellan eu m , P en ic. 41.

B. — bad ia , P eziza 145 — b a d ip es , G aler. 86 — bad iu s, X erocom . 90; Polyp. 142 — B aeosp ora 124 — ba in ier i, M ortier. 36 — ban tian a , T oru la, X y loh y p h a 6, 138, 139 — bantianum , C ladospor. 138, 139 — b a s ic o la , T h ielav . 170 — B as id iobo lu s 6, 194 — bas- sian a , Beauv. 146 — ba th og en u s, M ucor 37 — b a tta ra e , Aman. 85 — B eau v er ia 146 — B elon id ium 143 — ben esu a d a , M ollis. 145 — benzoinu m , Isch n od . 92— 100 — b e n z o in a , L asio ch l. 97, 98 — ben zoin u s, B olet.. Polyp. 94, 98 — b e r k e le y i , P h om atosp . 146 — ber- th o lle t ia e , Cunningh. 6, 195—197 — b e ta e , P hom a 47 — betu larum , Russ. 89 — betu linus, P iptop. 142, 204, 207—209, 213, 214 — b ico lo r , Lacc . 87; R esin ic. 142; var. rubi, Lachn um 144 — b ifo rm e , P en ic. 41 — b ip lan a ta , A nixiops. 147 — B ip o lar is 5, 7, 8, 68, 69, 74 — B isp ore lla 143 — b is to r ta e , L ep to troch . 144 — B ¡erk an d era 141 — B la sto m y c es 5, 9, 10, 13, 69, 132, 134 — b o h ém ica , S ag en om . 240—242 — boh em icu s , M ucor 37 — B olb itiu s 85, 204, 207, 210, 213, 214 — 92, 94—96, 98, 113, 221 — b o lley i, A ureobas., G loeosp or ., Id r ie lla , M icrodoch . 162—164 — bo lton ii, In o c y b e 87 — b on g ard ii, In o cy b e 125 — b o rea lis , Aman. 222; C lim acocy st. 141 — B otry obasid iu m 141 — bo try o id es , M ucor 37 — botryosu m , S tem phy l. 50 — B otry tis 106; U loclad . 172 — b o tu lisp ora , O rbilia 145— B ou d iere lla 195 — B ou rdotia 31—32 — bov is, A ctin om y ces 65 — B ov ista 125, 204, 207 — boy d ii, A llesch er .. P seu d a llesch . 136 — B rach y clad iu m 68 — bras ilien s is , N ocar- d ia 5, 66; B lastom yc., P araco cc id ., Z ym on em a 6, 134 — b r e s a d o la e , L eu co co p r . 221 —

- - ............

8

b rev icau lis , S cop u lar. 48 — brev icom p actu m , Penic. 41 — brum ptii, S cop u lar. 48 — brunneus, C ortinar. 86 — bu lbilosu m , V erticill. 172 — bu lbosa , Aman. 225 — bu lla ta ,D iatrype 146 — burton ii, H y p h op ich . 154— 159 — bu ty ra cea , C o lly b ia 85 — by ss ised a ,Entol. 125 — b y s so id e s , A m phin. 141.

C. — ca eru leu m , H ydnell. 222 — c a es iu s , T yrom yc. 143 — ca je ta n i, N anniz. 39 — c a lc e a , f. bu llo sa , su bj. s tra to sa , P oria 231 — c a ld c ó l a , C aldes. 125 — C a ld e s ie lla 125— c a llo sa , P oria 142 — C a lo cera 141 — C a lo cy b e 85, 221, 223, 204, 207 — C aloporu s 228 — ca lo p u s , B olet. 221 — ca ly c ijo rm is , L ach n ell. 144 — ca ly cu lu s, H y m en oscyph .144 — ca m em b er tii, P en ic. 41 — ca m p a n e lla , X erom phal. 90, 204, 207, 209 — ca m p estris ,D ichom it. 125 — cam p h o ra tu s , L a d . 87 — can d elab ru m , M ortier. 36; S esq u ic ., V erticil. ;172 — ca n d id a , S capu lar. 48 — C an dida 4, 5, 8, 9, 11, 70, 73, 75, 138, 152, 154—159 — can d idu m , G eotrich . 154—159 — ca n d o llea n a , P sathyr. 222 — c a n es c en s , P en ic. 24, 41— can in a , M ortier. 36 — can in u s, M utinus 141 — C an lh arellu s 125, 141, 221 — cap illa - ris, M ycena 88 — ca p n o id e s , H yphol. 87, 222 — capsu latu m , H istop las. 4—6; var. c a p su latum 129, 130, 134, 138; P en icill. 41 — ca p su la ta , E m m ons. 129 — cap su la tu s, A jellom y c.119 — cap su la tu m var. capsu latu m , var. d u boisii, var. farc im in osu m , H istop las. 2, 130,131 — ca rbo n a ria , P h o lio ta 89 — ca rc h a r ía s , C ystoder. 86, 27, 222 — caric in u m , Lo- p h o d er . 145 — ca rn ea , C a lo cy be 85 — carn eu s , P aec ilom y c . 40, 49 — ca rrion i, C iad o - spor. 5. 6, 71 — c a rt ila g ín ea , E xid ia 31 — 34 — e a s e l , Penic. 41 — c a s e ic o la , P en ic. 41— ca sta n eu s , C ortinar. 88, 140 — ca sto reu s , L en tin el. 125 — C aten u laria 146 — ca ten a - ¡ latum . V erticil. 172 — cau d a l its, H ym en oscy ph. 14-1 — c e c i l ia e , Aman. 221 — c e llu lo sa e ,V erticil. 172 — c e p a e s t ip e s , L eu cocop r. 221 — eep h a lo sp o ru m , V erticil. 172 — C eraceo -rnyces 111 — C eratiom y x a 145 — c e r ea lis , O id iodendr. 39 — C er ip or iop sis 125, 231 — 233— c eru ssa ta , C litoc. 85 — cerv ar ia , Fimcir. 143 — cerv in u s, Plut. 89 — cervoru m , Scu tel.145 — cesa t ii , C rep idot. 86, 140 — c e tr a ta , N olan. 89 — ch a ero p h y lli , Pucc. 146 — Sym- p h y osir in . 145 — C h aetip oru s 231 — eh a ille t i i , A m yloster. 141 — C hatciporu s 85 — c h a r le s i i , Penic. 41; var. rap idům 41 — ch artaru m , S tach y botr . 49, 50; T orula 170; U loc lad . 172 — ch a te r i , M elast. 145 — C h eily m en ia 121, 143 — ch erm esin u m , Penic. 41 — ch lam y d o sp o riu m , Vert ic ill. 172 — ch lor in u m , S porot rich . 49 — C h roogom phu s 85 -- ch ry sen tero n , X erocom . 90; var. robustus 113 — ch ry sog en u m , Panic. 41—44 — ch ry so- sperm um , S ep ed ón . 48 — C hrysosporiu m 0. 12, 131, 147, 148, 150 — ch ry sostig m a , M iero- pod . 145 — cibariu s , C anillar. 141, 221 — C iboria 121 — c ich o ra cea ru m , E ry sip h e 146— c ilia ta , Volut e l la 146 — 173 — c ilia tu s , L as iobo l. 144 — C ilio larin a 140, 143 — c in c- tum, M yrothec. 39 — c in e rea , B otry tis 106 — e in e r eu s, C anthar. 141 — c in n abarin n s, P y cn op or . 142 — cin n abarin u m , V erticil. 172 — c in n am om eo b a d ia , D erm oc. 86 — cir- c in e llo id e s , M ucor (in c l. f. g r iseo cy a n eu s , f. ja n ssen ii) 37, 38; f. lu sitan icu s 37, 38 — eitreo-su lp h u ratu m , P en ic. 41 — e itr e o v ir id e , P en ic. 41 — citr in a , Aman. 221, 224, 225; B isp ore lla 143 — c itr in etla , A n trod iel. 238,239 — c itr in om arg in a ta , M ycena 88 — c itr inum, O id iodendr. 39; P en ic. 41 — c ly p ea tu m , Entol. 222, 224 — C lad o p h ia lop h o ra 71 — C lad osp oriu m 5, 6, 10, 11, 70, 13H — e lan d estin u m , C ylindrium 146; Lachnum 144 — c la r o j la v a , Russ. 124 — C lav icoron a 125 — C lavidiscu lum 143 — c la v ijo rm e , Penic. 41— c lav ig eru m , P en ic. 41 — c lav u lilo rm is , A llop h y lar . 143 — C lavu lina 141 — C lim acocy stis 140, 141 — C lim acod on 125 — C lito cy be 26 —30, 85, 222, 223 — C o cc id io id es 4, 5, 12, 71 — C occid iu m 130 — c o ch le a tu s , Len tinel. 216 — C och liobo lu s 68, 69 — co em an sii, A seoph . 143 — eo g n a ta , M elan oleu ea 88 — coh n li, Rhizop. 48, 197 — Co- leo sp oriu m 146 — C olly b ia 85, 213, 214, 221—223 — C oltr ic ia 141 — co lu m b etta , Tri- ch o l. 221 — C olu m n ocy stis 140, 141 — com atu s , C oprin. 204, 207, 209, 213, 214, 216 — com m u n e, P en ic. 41, 42 ; S c h izop h y l. 251 — c o m p a c ta , com p actu m , F o n s ec a ea , H orm o- den dr., P h ia lop h . 6, 134 — C onchatiu m 143 — co n flu en s , C o lly b ia 85 — có n ica , H ygro- c y b e 86 — C on id iobo lu s 6, 194, 195 — C on iop h ora 140, 141 — con n atu m , L yophyl. 88,221 — C on ocy be 85, 140 — co n str ic ta , C a locy be 204, 207, 221 — con tro v ersa , T illetia 51, 52, 188 — con w ay an a , P oria 231 — con v o lu ta , T orula 170 — eo o k e i , M icrospor. 35— C oprinus 85, 204, 207, 209, 213, 214, 216, 221 — 224 — C oprob ia 121 — c o ra ll ig e r im ,Penic. 41 — c o ra llo id e s , H eric. 222 — co rc o n tic a , C ilio lar. 143; P oria 142 — co rd a ta , S y n cep h a l. 50 — C ord y cep s 124 — co rn ea , C a lo cera 141 — co ro n a ta , C yath ic. 143;Pucc., var. a v en a e 243 — B ou d ier., D elacroix ., E ntom ophth . 195 — coron atu s, Conidi- obo l. 6, 194, 195 — co r t ic o la , C h aetip or ., O xypor., P oria , R ig idopor. 124, 125, 231, 232— c o rt ico lu s , M ucor 37 — C ortinarius 79, 85, 86, 91, 117, 125, 140, 222, 223 — cory - d a lin a , In o c y b e 222 — co ry lip h ilu m , P en ic. 41 — co ry m b ife r , M ucor 194 — cory m bi-fe r a , A bsid ia 6, 194 — cory m b ijeru m , P en ic. 41 — cra ter iu m , Urnula 213, 214 — Cre-p id otu s 86, 120, 140 — c r e s c e n s , C h rysospor. 6 ; E m m ons. 131 — c r is ta la , Clavul. 141;L ep io ta 222 — crista tu s , f. s im p lex , A lbatrel., C a lopor. 228 — cro bu la , P siloc . 89 —c r o c ea , Aman. 85, 222 — cro c istip id o su m , L ecc in . 113 — cro co litu s , C ortinar. 125 — C ronartium 104 — cru stosu m , incl. var. cy c lop iu m , P en ic. 42 — cru stu lina, P oria 231,233 — cru stu lin ijorm e , H ebei. 221 — crustu linus, D iplom it. 231 — C ry p tococcu s 4, 5,

9

i

10—13, 72, 73, 131, 138, 154 — cu n eifo liu m , D erm olom a 222 — C u n n in g h am ella 6, 195, 197 — C urvularia 5, 7, 68, 73, 75, 137 — c y a n ea , S troph . 90 — cy an eo ju lv u m , P en ic. 42 — cy a n es c en s , G yropor. 125; P siloc . 222 — cy an eu m , P en ic. 42 — cy a n o x an th a , Russ. 222 — C yath icu la 143 — cy a th o id eu m , C onchat. 143 — C yathus 210, 213, 214 — cy clop iu m , Penic. 42 — cy lich n iu m , A scoco ry n e 143 — C ylindrium 146 — cy lin d ro sp o ra , S tach y botr . 49 — cy lin d rosp oru s , M ucor 37 — C y p h ello s tereu m 140, 141 — C y stod erm a 27, 86, 140, 222 — C y sto lep io ta 124 — C ytidia 125, 141 — C y tosp ora 251.

D. — D acry m y ces 141 — D acryobolu s 140, 141 — D acty laria 132 — d a le a e , P en ic. 42— d a n g ea rd ii, P en ic. 46 — d eb ílis , M ycena 88 — d e c a s te s , L yop h y l. 222 — d ec o ra , T richolom . 90, 124 — decu m ben s, P en ic. 42; S p ica r . 49 — d ecu ssa ta , P h o lio ta 125 — d e form an s , T aphr. 14—19 — d eg lu b en s , E ich ler . 125 — D elacro ix ia 195 — d e lic a , Russ. 89 — D en d rotr ich oscy p h a 140, 143 — den u d atu s , l e u c o c o p r . 204, 207 — d ep r ess a , S y n cep h . 50 — d erm atitid is , B lastom yc. 5 ; A jellom y c. 6 9 ; H orm isc., W an g iel 6, 138 — D erm ocy be 86, 91, 124 — D erm olom a 222 — d eterrim u s , L act. 87 — d eu sta , P hom a 146; Ustul. 146 — D iatrype 146 — D ichom itus 125 — d ich o to m a , M ortier. 36 — dim or- p h o sp o ra , P h ia lo cep h . 47 — D ip lom itoporu s 231 — D ip lorh in otrichu m 132 — d isco sp o - ra, Sordar. 49 — d issem in atu s , Copr. 85 — d iv ar ica ta , S p icar . 49 — diversu m , incl. var. aureum , P en ic. 42 — D oratom y ces 50 — D rech slera 68 ; 74 — d ry ad eu m , Isch n od . 98 — d ry ad eu s, ln on ot. 98 — dryinus, P leurot. 222 — d ry o p h ila , C ollyb. 85, 221 — du boisii, H istopl, 4, 6, 130 — dura, A g rocy be 204, 207, 209, 222 — d u resc en s , F om itop s., Polyp. 229.

E. — ech in atu m , M elan ophy l. 124 — ed u lis var. a ren ar iu s , B o let. 113 — eg y p tia cu m , E upen ic., P en ic. 42 — E ic h le r ie lla 125 — E lad ia 20—25 — e la s t ic a , H elv etia 144 — e leg a n s , A ctinom uc. 37; A pophys. 6, 194; C unnigham . 196; M arian., P aec ilo m y c ., S p icar. 40, 49 ; Tham nid. 170 — e l ia e , Aman. 125 — e lla s o n , M ortier. 36 — e lo n g a ta , M ortier. 36 — elon g atu m , Pythium 47 — em e t ic a , Russ. 90 ; var. s i lv es tr is 221 — E m m on sia 131— E m m on sie lla 129, 130 — em m on sii, X y lohypha 6, 7, 139 — E n to lom a 86, 120, 124, 125, 222, 224 — E n tom op h th ora 195 — ep id en d ru m , Lycog . 146 — ep ileu c in u s, L ep top ., P ilatopor. 228—230, 235 — ep ip tery g ia , M ycena 88 — e r eb ia , A groc. 85, 221 — e r ic e - torum , O m phal. 89 — e r ik sso n ii , P en ioph . 142 — erm in ea , L e u co scy p h a 145 — eru b escen s , In o cy b e 221; Isch n od . 98 — ery n g ii, P leurot. 204, 207—209, 213, 214 — E ry sip h e 51, 146 — ery th rop u s, T yphu la 143; var. ru brop ileatu s, B o let. 113 — e s c h a r o id e s , A lnic. 85; N aucor. 221 — escu len ta , Gyrom . 221 — eu m orp h a , R am ar. 222 — E upen icilliu m 42 — eu p y ren a , P hom a 47 — e x c e ls a , Am an. 222 — ex co r ia ta , M acrolep . 222 — E xid ia 31—34 — ex igu a , P hom a 47 — E x op h ia la 5, 7, 8, 68, 69, 73—76, 137—139 — ex p an sa , T orula 170 — expan su m , P en ic. 42 — ex p o n en s , Z ygorhynch . 173 — E x seroh ilu m 5, 7, 73—75.

F. — fa e n i , M icropolysp . 67 — fa lca tu m , V ertic il. 172 — fa lca tu s , M ucor 39 — fa- m ata, C an d ida 154—159 — fa rc im in osu m , H istopl. 6, 131 — ja rc im in osu s , C ry p tococc . 131 — ja r e ta , N idular. 141 — fa r in o sa , S p icar. 49 — ja r in osu s , P aec ilo m y c . 40, 49 — ja s c ic u la r e , H yphol. 87, 213, 214, 222 — fa s t ig ia ta , P h ia lop h . 47 — fe l le u s , T y lop il. 222— jellu tan u m , P en ic. 42 — fen n a e , F lam m ul. 222 — fe rru g in eo ju scu s , P hell. 125; var. narym icu s 230 — jerru g in osu m , A sterodon 125 — fe s t iv o id e s , C litoc. 27 — fib u la , Ric- k e n e lla 89 — jil i fo rm is , Xylar. 146 — F ilo b a s id ie lla 72, 73 — F im ar ia 143 — f im ico la ,Sordar. 49 — fis ce llu m , A postem id . 143 — f is c h e r i , N eosartor . 39 — fis s ilis , A urantio-por., T yrom yc. 228 — F istu lin a 209 — f la c c id a , L ep is ta 222 — flam m an s , P h o lio ta 89— F lam m u lin a 204, 207, 209, 213, 214, 216, 221, 222 — fla v a f. s tra to sa , A m ylopor. 231;S copu l. 48 — fla v o a lb a , M ycena 88 — flav obru n n eu m , S c y ta lid . 103; T rich o l. 90 — fla -vo-v irens, P en ic. 42 - flavum , O id iodendr. 40 — flav u s , A sperg il. 5, 67; M ucor 37 ; Ta-larom y c. 170 — jlex u osu s, Lact. 222 — jo e t e n s , Russ. 90, 221 — jo e n is e c ii , P an aeo l. 221 — joe tid u m , M icrom ph. 125 — fom en tar iu s , F o m es 142, 230, 235, 236 — Fom i- top sis 92, 96, 98, 142, 204, 207, 213, 214, 229, 230, 235, 238, 239 — F o n s ec a ea 134 — fo r tin ii, P h ia lo cep h . 47 — fr a g ilis , M ucor 37, 90 — fra g ra n s , C litoc. 28, 85 — fr eq u en - tans, P en ic. 42 — fr e s s en ia n a , P ip tocep h . 47 — fru c tig en a , M onilia 251 — fru ticu lo sa , C eratiom . 146 — fu jiku ro i, G ibber. 75 — fu lg en s , P ycn opor. 125 — fu lig in osa , H ym e- n och . 142 — fu lig in osu s, B o let. 92, 94, 95 — Fu ligo 146 — fu lv a , Am an. 85 ; N anniz. 39 — fu lv es c en s , A ph an oasc . 149; var. s te rc o ra r ia , A nixiops. 149 — fu lvum , S cy ta lid . 104; T richol. 222 — fu m igatu s, A sperg il. 3 —5, 67 — fu m osoroseu s , P aec ilo m y c . 40 — fu n g ico la , V erticil. 172, 173 — fun icu losu m , P en ic. 42—45 — fu r fu ra ceu s , A scob. 143 — Fusarium 5, 8, 9, 73, 75, 137, 251 — fu sc a , T ap es ia 145 — fu sco-g lau cu m , P en ic. 42 — fu scum , G onatobotr . 106; P en ic. 24, 42 — fu scu s, B olet. 92, 94, 95 — fu s ifo rm e , Cro- nart. 104 — fu s ip e s , C ollyb. 221 — fu s isp ora , A crop h ia lop h ., S p icar . 49.

1 0

G. — g a le r icu la ta , M ycena 88 — G alerin a 79, 86, 91, 140, 222, 223 — g a lii-v eri, Py- ren o p ez . 145 — g a ll in a c ea , C litoc. 27 — g a llo p a v a , D actylar. 132 — g a llop av u m , Dl- p lorh in otr ., O ch rocon ls 6 ,132 — g a lop u s , M ycena 88 — g a lz in ii, B ourdot. 31, 32 — gam bo- sa , C a lo cy b e 221 — G an od erm a 142 — g am sii, M ortier. 36 ; var. g attii, 5 — G eastrum 125 — G ela top o r ía 233 — g em m ata , Am an. 221 — g en ev ien s is , M ucor 37 — gen tilis , C ortinar. 86 — g eo d e s , T o ly p oc l. 170 — g eo p h ila , M onil. 35 — g eop h ilu m , P en ic. 42 — g eo p h y lla , In o cy b e 87 — g eo rg ii , T rich op h . 171 — G eotrichu m 154 — g eran ii, U rom yc. 146 — g ibba , var. a d str in g en s , C litoc. 26, 27; var. g ibba 26, 27 — G ibb ere lla 75 — g ig an tea , P h leb iop s . 117 — g ilv esc en s , var. carn eo -b ru n n ea , P oria 239 — g láb ra ta , To- ru lops. 6 ; C an d ida 138 — g labra tu s, C ry p tococc . 138 — glau cum , P en ic. 42 ; T rich od er. 171; V erticil. 172 — G len osp ora 132 — g lob osu s , M ucor 37 — g lo b u life ra , M ortier. 36— G loeop h y llu m 142, 234, 235 — G loeosp oriu m 162 — g lom era ta , P hom a 47 — g lom e- ru la , M ucor 37 — g lu tin is, R hodotor. 154—159 — g lu tin osu s, G om phid . 221 — g ly c io s- m us, Lact. 87 — g o d le w sk ii, Penic. 42 — G om phid ius 221, 223 — G onatobotryum 106 — G org on icep s 140, 144 — g ou g erotii, S p oro tr ich . 73 — g ra c ilis C litoc. 28 ; H em im yc. 86; M ortier. 36 g ram in eu m , M yrothec. 39 — g ram in is , E ry s ip h e 51; T oru la 170 — gra-nulatum , P en ic. 42 — g rev ille i, Su illus 90 — g r isea , M onil. 35 — g r iseo -c in ereu s , Zy-g orh y n ch . 173 — g riseo -cy an u s, M ucor 37 — g riseofu lv u m , P en ic. 43, 46 — g r iseo -o ch ra - c eu s , M ucor 37 — g riseoroseu m , P en ic. 43 — griseu m , L eccin . 124; O id iodendr. 40; P enic. 43 ; V erticil. 172 — g u illierm on d ii, H an sen iasp or. 154— 159; M ucor 37 — guttu lata , P etr ie lla 46 — guttatus, P olyp. 94 — G ym nopilus 79, 86, 91, 204, 207, 222 — g y p sea , N anniz. 39 — g yp seu m , M icrospor. 35 — G yrodon 125 — G yrom itra 221 — G yropo- rus 125.

H. — h a em a c ta , In o c y b e 222 — h a e m a to c o c c a , N ectria 75 — h ah n ian a , L ach n ell. 144 — ham atu m , T rich od er . 171 — H an sen iasp ora 154 — H an sen u la 152— 159 — Ha- p a lo p ilu s 142 — H aplosp oran g iu m 131 — h a p tosp o ru s , B as id iobo l. 6, 194 — h a rm a ja e ,C litoc. 28 — h arz ian u m , T rich od er . 171 — h a w a iien s is , B ipol. 5, 7, 68, 69 — H ebe lom a86, 221 — h eim ii, C atenul. 146 — H elm in th osp oriu m 68, 74 — H elv ella 124, 144 — h el- veolum , Isch n od . 98 — helv u s , Lact. 87 — H em im y cen a 86 — H en d erson u la 104 — h e- p a t ic a , F istu l. 209 — h erbaru m , H y m en oscy p h . 144; P hom a 47; P leosp . 50; S ep to fu s id . 49 — H ericium 222 — h erq u e i, P en ic. 43 — H eterob as id io n 117, 142 — h eterog am u s , M ucor, Z ygorhynch . 37, 173 — h ete ro m o rp h a , A ntrod. 141 — H etero sp h a e r ia 144 — h e- tero sp oru s , M ucor 37 — h iem a lis , in cl. f. c o r t ic o la , h iem a lis , lu teu s, silv aticu s , M ucor 37—39 — H irn eo la 118 — h irsu ta , T ram et. 143, 204, 207, 209, 213, 214 — h isp id u la , P eu d o lach . 146 — h isp idu s, ln on t. 213, 214, 216 — H istop lasm a 4—6, 11, 13, 129— 131— h o eh n e lii , Antrod. 125; T ram et. 239 — H oh en bu eh e lia 222 — h o lop u s , L eccin . 124 — h o rd e i, P en ic. 43 — h orn em an n ii, S troph . 125 — H orm iscium 138 — H orm oden drum 134 — h u m ico la , in cl. var. brunneum , M onocill. 35; M ortier. 36; S ag en om . 241 — hum i- lis , M ortier. 36 — h y a lin a , M ortier. 36 — hyalinu m , S cy ta lid . 105 — H y alo scy p h a 144— h y bridu s, G ym nopil. 204, 207 — Hydnum 142 — h y d ro p h ila , P sathyr. 224 — H ydnel- lum 222 — H y g rocy be 86, 222 — h y g ro p h ila , M ortier. 36 — H y g rop h orop sis 86 — hygro- p h o ro id e s , C litoc. 26, 28 — H ygrophoru s 86 — H y m en o ch ae te 140, 142 — H ym eno- scy p h u s 140, 144 — H y p h od erm a 140, 142 — H y p h olom a 87, 124, 125, 213, 214, 222 — H y p h op ich ia 154 — H y p ocrea 146 — H y p om y ces 146 — h y p o th e ju s , H ygroph. 86 — h y pn oru m , G alér. 86 — H ypsizygus 125.

I. — Id r ie lla 162—164 — ign iariu s, B olet., P hellin . 95 — im b erbe , P h aeoh e lo t . 145 — im m itis, C occ id . 4, 5, 71 — im p licatu m , P en ic. 43 — im pu dicus, P hallu s 141, 216 — in- canu m , Entol. 125 — in ca rn ata , P en ioph . 142 — in c ilis , C litoc. 29 — incongruus, Coni- d iob . 6, 195 — in cu rv ata , N anniz. 39 — ind icum , M onocill. 35 — in d on es iacu m , S cy ta lid . 104 — In erm is ia 144 — in fla ta , S p oro th rix 49 — in fla tu m , P en ic. 43 ; T o ly p oc l. 170 — In o c y b e 87, 125, 140, 221—223 — In on otu s 98, 125, 142, 213, 214, 216 — inquilinum , P silachn . 145 — in v ersa , L ep is ta 88 — involu tus, Paxil. 89, 222 — io d io len s , M ycena 88 — is a b e llin a , M ortier. 36 ; — isab e llin u s , P hellin . 236 — Isch n o d erm a 92—100 — is ra e li i, A ctin om y ces 5, 65, 66 — I s s a tc h e n k ia 70 — ita licu m , P en ic. 43.

J. — ¡a n cz ew sk ii, P en ic. 24, 43 — jan ssen ii, M ucor 37 — jan th in ellu m , P en ic. 43 — jap on icu m , S cy ta lid . 105 — ja son is , C ystod. 86, 140 — jav an icu s , M ucor 38 — jea n se l- m ei, E xoph ., T oru la 5, 73 — jen k in ii, M ortier. 36 — jen sen ii, P en ic. 43 — jubatum , Entol. 124.

K. — k a p u sc in k ii , P en ic. 43 — k ars ten ii, D acryobol. 141 — k era tin o p h ilu m , C hryso- spor. 148 — K lo e c k e r a 154 — k lo e c k e r i , Penic. 46 — K lu y v erom y ces 154 — kon in g ii, T rich od er . 171 — k ru se i, C andida, S a cch a ro m y c . 5, 70, 154—159 — K u eh n ero m y ces 87, 209, 210, 216 — k u rsan ov ii, P en ic. 43.

1 1

L. — L a cca r ia 87, 222 — la c c a ía , L accar . 87, 222 — la c e r a , In oc. 87 — L a ch n ellu la144 — la ch n o b ra ch y a , S e to s cy p h a 145 — Lachn um 140, 144 — la cry m abu n d a , Lacrym .222 — L acry m aria 222 — L actariu s 87,. 140, 222, 223 — L aetip o ru s 142, 208, 209, 213, 214—216 — la e v e , C y p h ello s ter . 141 — laev ig a tu m , A m yloster. 125 — la ev is , G alér. 86; M onodict. 35 — lag en a , T oru lops. 35 — lam b ica , C and ida 154— 159 — la m e llic o la ,V ertcil. 172 — lam p rosp oru s , M ucor 38 — lan gu idus, M arasm . 88 — lan oso -co eru leu m ,P enic. 43 — lan osog r iseu m P en ic. 43 — lan oso -v ir id e , P en ic. 43 — lan osu m , P en ic. 43— Lanzia 144 — L a r ic ifo m es 230 — L asiobo lu s 144 — L a s io c h la en a 92— 100 — La- s io sp h a er ia 146 — lateritiu m , V erticil. 172 — lau ren tii, C ry p to co cc . 154— 159 — lau sa- n en sis , M ucor 38 — lax a , M onil. 251 — laxum , S p oro trich . 49 — leca n ii, V erticil. 173— L eccin u m 88, 113, 124, 125 — leh m an ii, P en ic. 45 — len k o i, A egerit. 165 — len ta , P h olio ta 222 — L en tin ellu s — 125, 216 — Lentinu s 209, 210, 221, 223 — L en z ites 228 — leon in u s, Plut. 124 — lep id eu s , Lentin . 209, 210, 221 — L ep io ta 124, 125, 221—223 —L ep ista 88, -204, 207, 209, 216, 221—223 — L ep top oru s 228—230 — L ep tog lo ssu m 88 —Lept on ta 88 — L ep top oru s 93 — lep to sp oru m , A postem id . 143 — L ep to tro c h ila 144 — L eu coag aricu s 204, 207, 222 — L eu cocop rin u s 204, 207, 221, 223 — L eu co g y ro p h an a 124,125 — leu c om a lle lu s , T yrom yc. 125 — leu c o n ica , H y a lo scy p h a 144 — L eu co scy p h a 140.145 — leu c o th ite s , L eu coag ar. 222 — lev e i l le i , P hom a 47 — lig n ic o la . S cy ta lid . 48, 103— lign iotus, Lact. 87 — lign orum . T rich od er. 171 — li la c e a , L ep io ta 221 — lila cin u s, P aec ilom y c . 6, 40, 43, 133 — lila c in u m , P en ic. 43, 133 — lin g am , P hom a 47 — lin k ii,Entol. 124 — lits ch au er i, P oria 231, 232 — liv idum , L y c op er . 204, 207; P en ic. 43 — liv idus, G yrodon 125 — lip s ien s e , G anod. 142 — L oboa 1, 6, 10, 13, 132 — lob o i, L aboa , B lastom yc., G len osp . 1, 6, 132 — lob u la ta , S tach y botr . 50 — lon g ib rach ia tu m , T r ich o der. 171 — lon g ip es , Xylar. 146 — L op h od erm iu m 140, 145 — lu coru m , H ygroph . 86 — hrnula, Cum ul. 5, 73 — lunatum . A croth ec . 73 — lu n d ellii, Russ. 124 - var. lu rie i, Sporothr.6 — lu sc in a, L ep is ta 209 — lu sitan ien s, M ucor 38 — lu teo v ires c en s , Lanzia 144 — lu- teo-viriclp, P enic. 43 — luteum , Penic. 43 — lut eu s, M ucor 38; T alarom y c. 170 — L yco- g a la 146 — L y c op erd on 141, 204, 207, 209 — Lyophy llu m 88, 220—224.

M. — m acrocarp u s , Z ygorhynch . 173 — M acro lep io ta 113, 222, 223 — rn acrosp in osa ,P ericon . 46 — m acrosp ora , Rutstr. 145 — m acu la ta , C ollyb. 222; M ycena 88 — m aire i,Russ. 222 — m aius, O id iodendr. 40 — rnalorum , P h ia lop h . 47 — m alth ou se i, V erticil. 173— m am m 'form is, R osel. 146 — M arasm iellu s 88 — M arasm ius 20!), 222, 213, 214 — m aibu rg en sis , M ortier. 36, 37 — m arg in ata , G alér. 86, 222 — m argin al um, H yphol. 87— M arian n aea 40, 49 — m a rn e fje i , P en ic. 6, 134, 139 — m arqu an d ii, P aec ilo m y c . 40,49 — m arten sii, P en ic. 43— m arxianu s, var. d ro sop h ila ru m , K lu yverom yc. 154— 159 — m asto id ea , var. a trob ru n n ea , M acrolep . 113 — m aydis, N igrosp . 39 — m ed icag in is var. p in o d e la , P hom a 47 — m edius, Stysan . 50 — m ed u lla-p an is , var. m u ltis tra tosa , P oria 232 — M eg aco lly b ia 88, 222 — m eg a sp o ra , M ycena 88, 121 — m eç/asporum , P enic. 24,43 — m e la leu c o id es , T ap esia 145 — m elan ea , P hom a 47 — M elan o leu ca 88 — M ela- nophy llu m 124 — m elan op u s, Polyp. 125 — M elastiza 145 — m eleag rin u m , P en ic. 44— m elin ii, P enic. 44 — m e lle a , Aman. 222; Armil. 209, 216 — m en ta g ro p h y tes . Tri- ch o p h . 117, 171; var. in terd ig ita le 130; var. m orav icum 171 — m er ism o id es , P hleb. 142— m esop h aeu m , H ebet. 86 — m eta ta , My cen u 88 — m ica ceu s , Cnpr. 85 — M icrod och i - um 162 — M icrom p h a le 83. 125— M icropod ia 145 — M icro vo ly sp ora 5, 67 — m icrosp o- ra, C on ocy be 85, 140 — M icrosporum 35 — m icrosp oru s , M ucor 38 — m iczy n sk ii, P enic. 44, 46 — m ilitar is , C ord y cep s 124 — m inim um , G eastr. 125 — m inutissim um , Plut.89 — m itissim us, Lact. 87 — M itrula 115 — m n iop h ila , G alér. 86 — m o e ller i, Z yqor- hynch . 173 — m ollis , L ep top or. 98 — M ollisia 145 — M onilia 35, 70, 251 — m on ilia e , E x op h ia la 5, 74 — m on ilijo rm e, Fusar. 5, 75 — m on ilio id es , T oru la 170 — M onocillium 35 — M on odictys 35 — m on osp ora , M ortier. 36 — M onosporium 35, 136 — m on tan a,P siloc. 89 — M ortierella 36, 37 — m ou g eotii, Entol. 125 — m u ced o , M uceo 37, 38 — m ucida, O udem ans. 204, 207, 209, 218, 222 — M ucor 37—39, 194, 196, 197 — m ughoni- colu m , Lachn um 144 — m u ltico lor , P en ic. 44 — m u ltifid a , P teru la 142 — m u ltisep ta- tum, S cy ta lid . 101— 105 — m u ltispora , W esterd y k . 173 — m urorum , A crem on . 170 — m u scaria , Aman. 85, 222 — m u stelin a, Russ. 90, 221 — m utabilis , K u eh n erom y c. 87, 209,210, 216 — Mutinus 140, 141 — M ycena 88, 89, 124, 140, 222 — m ycop h ilu m , Z ygospor.106—108 — m yosotis , N aucor. 89 — m y riad o p h y lla , B a eo sp ora 124 — M yrothecium 39— m yrtilli, H y m en oscyph . 144.

N. — n a lg iov en sis , P en ic. 44 — N annizia 39 — n a p ip es , In o c y b e 87, 140 — n arcoti- cus, C oprin. 221 — N au coría 89, 140, 221 — n a u seo sa , Russ. 90 — nebu laris , L ep is ta 222 — N ectria 75, 140, 146 — N ectr iop is 146 — n em a to d a e , O lpid. 40 — n eo jo rm an s , C ry p tococc ., F ilob as id ., S a cch a ro m y c . 72, 73; var. b a c ill isp o ra 73; var. gattii 2, 4, 5,73; var. n eo jo rm an s 2, 4, 5 ; var. sh a n g a ien s is 73 — N eo sa rto ry a 39 — N eo tt ie lla 145 — nidorosu m , E ntol. 86 — N idu laria 141 — n ig er , A spergil. 68; R hizop. 48 — n ig rescen s ,

.......

1 2

B ov ista 204, 207; H y g rocy be 222; M ortier. 36; V erticil. 173 — nig rican s , H irn eo la 118; Penic. 24, 43, 44; R hizop. 38, 48 — N ig rosp ora 39 — n ilen se , Penic. 42 — N im bom ollisia 140, 145 — n itrop h ila , C litoc. 27 — n ivea , C litoc. 28 — niveum , L ecc in . 124, 125; T o - ly p oc la d . 170; P aec ilo m y c . 40 — N ocard ia 5, 66, 73, 75 — n odosu s, R hizop. 48 — No- du losporiu m 39 — N olan ea 89 — notatum , Penic. 44 — n u cep s , R h inoclad . 48 — nuda, L ep ista 209, 216, 222; U stilago 243 — n u dipes, Lachnum 144 — nutans, A rcyria 146.

0. — o b d u e e n s , O x y p o r . 142 — o b l o n g i s p o r u s , M u c o r 38 — o b s c u r a , I n o c y b e 87 — o b s c u r a t u s , L a c t . 87 — o c c u l t a , U r o c y s . 243 — o c h r a c e u m , P e n i c . 44; S t e c c h e r . 142 — o c h r o c h l o r o n , P e n i c . 44 — O c h r o c o n i s 6, 132 — o c h r o l e u c a , R u s s . 90, 221 — o d o r a , C l i t o c . 222 — o d o r a t a , f . g l o b o s a , T r a m e t . 233; f . m a c r o s p o r a , /. P i c e a e S c h r e n k i a n a e , 234, 235; f . p o l y m o r p h a 234; ) . i r p i c i j o r m i s , f . m e g a l o s p o r a 234; f . p t y c h o g c i s t r i f o r m i s 235 — o d o r a t u m , C l o e o p h y l . 234 — o d o r a t u s , O s m o p o r . 142; v a r . p i c e a e - s c h r e n k i a n a e , A n i s o m y c . 235 — O i d i o d e n d r o n 39, 40 — O i d i u m 70 — o l d a e , T e p h r o c y b e 90 — o l e a r i u s , O m p h a l . 222 — o l i g a n d r u m , P y t h i u m 48 — o l i g o s p o r a , S a g e n o m . 241 — o l i v a c e o a l b u s , H y g r o p h . 86 — o l i v a c e a , C o n i o p h . 141 — o l i v a c e o b r u n n e a , C l i t o c . 26, 28, 29 — o l i v a c e o - - v i r i d e , P e n i c . 44 — O l l a 140, 145 — o l l a , C y a t h u s 213 — O l p i d i u m 40 — o l s o n i i , P e n i c . 44 — O m p h a l i n a 89 — o e r s t e d t i i , A r c y r . 146 — O m p h a l o t u s 222 — O n n i a 125 — o n o - n i d i s , F l a m m u l . 204, 207, 209, 213, 211, 221 — O o s p o r a 40 — o p a c a , C l i t o c . 30 — o p a - c u m , T r i c h o c l a d . 171 — O r b i l i a 145 — o r e a d e s , M a r c i s m . 209, 222 — o r e l l a n o i d e s , C o r t i n a r . 222 o r e l l a n u s , C o r t i n a r . 222 — o r i e n t a t i s , I s s a t c h e n k . 70 — ó r n a l a , W e s t e r d y k . 173 — o r y z a e , R h i z o p . 48, 196; T r i t i r a c h . 172 — O s m o p o r u s 142 — o s t r e a t u s , P l e u r o t . 121, 209, 216 — O s m o p o r u s 234 — O u d e m a n s i e l l a 204, 207, 209, 217, 218, 222 — o v i n a , L a s i o s p h . 146 — o x u d a b i l e , L e c c i n . 125 — o x a l i c u m , P e n i c . 44 — O x i / p o r u s 231 — o x y s p o r u m , F u s a r . 5, 75, 142.

P. — P a ec ilo m y c e s 6, 8, 9, 40, 43, 49, 133, 241 — p a litan s, Penic. 44 — p a llen s , Ccinthar. 125 — pallid u m , H yphocler. 142; P oly sp h on d y l. 47 — p a lu d osa , G aler. 86; M itrula 145; Russ. 90 — palu stris , P olyp. 229, 230; T ep h ro cy b e 90 — P an aeo lu s 221—223— P an ellu s 222 — p a n n o c in cta , G ela top or. 233 — pannoru m , C h rysospor. 148 — pan- th er in a , Aman. 222 — P ap u la sp ora 40 — P a ra c o c c id io id es 6, 10, 12, 134 — p ara p s ilo s is , Cand., M onil. 5, 70 — p aras it icu s , R hizom uc. 196; X erocom . 221 — parv a , Em m ons. 131— p arv isp ora , M ortier. 36; S tach y botr . 50 — p arv isporu s, M ucor 38 — parvum , C hrysosp or., H ap losp or . 6, 131, 132; var. c r e s c e n s 131, 132 — p a te lla , H eterosp h . 144 — p ax ia- num, T etra co cc . 170 — p ax illi, P en ic. 44 — P axillu s 89, 222 — p ea rson ii, P oria 232 — p ed em on tan u m , P en ic. 44 — p ed ro so i, F on sec ., H erm od en d r., P h ia lop h . 6, 134 — p elian - th ina, M ycena 124 - p en d u la , S y n cep h . 50 — p en ic il l io id es , T hysan . 170 - P en icilliu m6, 11, 20, 21, 40—46, 49, 106, 133, 139, 241, 244 — P en io p h ora 142 — P eren n ip oria 232— p eren n is , C oltr. 141 - p er fo ra n s , M icrom ph. 88 — P ericon ia 46 — p erla tu m , L y cop er .141, 209 — p ero n a ta , C ollyb. 85, 213, 214 — p erp u s illa , H y a lo scy p h a 144 — p ers ico lo r , M icrospor. 35 — N anniz. 39 — p ers is ten s , var. tr itic in a , Pucc. 243 — pessu n datu m , T rich ol. 251 — P esta loz ia 46 — p eta s it id is , N ectria 146 — P etr ie lla 46 — petr in su laris , M ucor 38 — P etro m y ces 47 — P ez iza 145 — P h aeoh e lo tiu m 145 - p h a llo id e s , Aman. 117, 220, 221, 225—227 — P hallus 141, 216 — P hellinu s 95, 117, 125, 140, 142, 230, 236 — P h ia locep h cila 47 — P h ia lop h o ra 6, 10, 11, 71, 74, 135 — p h ila d e lp h i, R ig idopor. 125 — P h leb ia 142 — P h leb iop s is 117 — P h o lio ta 89, 124, 125, 209, 213, 214, 221, 222 — P hom a 47, 146 — P h om ato sp o ra 146 — p h y llo p h ila , C litoc. 222 — P h y sisporin u s 142 — p ice i- num, L ecc in . 113 — p iceu m , P enic. 44 — P ila ira 47 — P ila top oru s 228—230 — pilu li- feru m , T rich od . 171 — p ilu lijo rm is , P sathyr. 222 — p in etoru m , P en ic. 44, 45 — pin i, var. a b ie t is ). m icro sp ora , X an thochr. 236 — p in íco la , F om itop s., P olyp. 92, 96, 98, 142, 204, 207, 213, 214, 229, 235, 238, 239 — p ir ifo rm is , M ucor 38 — p in oph ilu m , P en ic. 44 — p in op h ilu s , B o let. 113 — p ip era tu s , C h a lcip or. 85 — P ip to cep h a lis 4.7 — P iptoporu s 98,142, 204, 207—209, 213, 214 — p iscariu m , P en ic. 44 — p lasm aticu s , M ucor 38 — platy- p h y lla , M eg aco lly b . 88, 222 — P leo sp ora 50 — P leu rag e 47 — P leurotus 121, 204, 207—209, 213, 214, 216, 222 — p lic a ta , Antr. 233 — plum beus, M ucor 38, 39 — P luteus 89, 140, 124, 204, 207, 213, 214, 217, 222 — P od o sp o ra 47 — p o ly e ep h a la , M ortier. 36 — P oly d esm ia 145 — p o ly m o rp h a , Xylar. 146 — p o ly m y ces , Armil. 85 — P olyporu s 94, 95, 96, 125, 142, 204, 207, 209, 213, 215, 229, 230, 233, 235 — P olyscy ta lu m 47 — P olysphon - dylium 47 — p o ly sp oru m , T rich od er . 171 — p o ly tr ich i, H yphol. 87, 222 — p op in a lis , R h o d ocy b e 221 — p opu lin eu m , T rich osp or . 172 — populinum , T richol. 120, 251 — P oria 140, 142, 231—233, 239 — p o rp h y rea , Aman. 221, 224 — P orp h y re llu s 222 — p orp h y ro- sporu s, P orphyr. 222 — P ostia 28 — p ra ec o x , A g roey be 22 —• p ra t ico la , S p oro trich . 49— p rib ram en sis , T ram et. 230, 235 — p ro p ion ica , A rachn ia 5, 66 — p ro teo ly ticu m , P en ic. 44 — P ro tom y cop s is 47 — p ro tractu s , O sm opor., in cl. ssp . p ic e a e - s e h r e n k ia n a e 234 — p róx im a, L acc . 87 — p ru in osa , P o ly d esm . 145 — p sa l lio ta e , V ertic. 173 — P sa th y re lla 89,

13

124, 221, 222, 224 — P seu d a lle s c h er ia 136 — p seu d o b a d ip e s , G alér. 86 — p seu d o g ilv es - cen s , P oria 232 — P seu d og y m n oascu s 47 — p seu d o ko n in g ii, T rich od . 171 — P seu do- la c h n ea 146 — p seu d o m n iop h ila , G alér. 86, 140 — p seu d o m o llu sca , L eu cog y rop h . 124, 125 — P silachnu m 145 — P silo cy b e 89, 140, 222, 223, 224 — p ter ig en a , M ycena 88 — P teru la 140, 142 — puberu lum , P en ic. 44 — p u b escen s , Lact. 87 — P u ccin ia 146, 243 — pudicus, L eu coag ar. 204, 207 — p u e lla r is , M acrolep . 221; Russ. 90 — pu llu lan s, Pullul., A u reobas. 47, 154— 159 — P ullu laria 47 — p u lv era c ea , T oru la 170 — pu lv illoru m , P en ic. 44 — pu lu in ascen s, A ntrod., P oria 233 — pu lv inata, H y p ocrea 146 — pulvinatus, W ardo- m yc. 173 — p u n ctata , Russ. 90 — pura, M ycena 88, 222 — p u rp u reo fu sca , M ycena 88— p u rp u rescen s , P en ic. 45 — p u rp u reo ju scu s, D oratom yc. 50 — purpurogenum , P en ic. 44, 45; var. ru brisc lero tio ru m 45 — purpureus, T a larom y c. 170 — p u s illa , M ortier. 36 — pusillum , P en ic. 45 — pusillus, M ucor 38; R hizom uc. 4, 6, 196 — pustu latu s, H ygroph. 86 — putida, T ep h ro c y b e 222 — P y cn op ore llu s 125 — P y cn op oru s 142 — pygm aeu m , Lachnum 144 — P y ren och a eta 47 — P y ren op ez iza 145 — p y r ifo rm e , L y cop er . 141; S tem phy l. 50 — p y rio d ora , In o c y b e 125 — Pythium 47—48 — p y x id atu s, p y x id ata , A rtom yc., C lav icor. 125.

R. — ra cem osu m , M icrospor. 35; S y n cep h a l. 50 — ra cem o su s , f. sp h a ero sp o ru s , M ucor 37, 39; j. ra cem o su s 38 — rad iatu s, Inonot. 125, 142 — ra d ica ta , O udem ans. 222 — ra- d icosu m , H yphol. 87 — radu latum , P en ic. 45 — ra is tr ick ii , P en ic. 45 — ram an n ian a , M ortier., incl. var. an g u lisp ora 36, 37, 38 — ram an n ian u s, M ucor 38 — R am aria 222 — ram osa , A bsid ia 194 — ranuncu li, L ep to troch . 144 — rav idus, O xypor., R ig idopor. 125, 231 — re lic in u m , Lachnum 144 — repan du m , H ydnum 142 — rep an d u s , H y m en oscy p h .144 — re s in a scen s , C eripor. 125, 231; var. p seu d o g ilv es c en s 232 — R esin iciu m 142 — resin osu m , isch n od . 92— 100 — resin osu s, B olet. 92, 96 — restrictu m , P en ic. 24, 45 — re ticu la ta , P oria 142 — reticu latu s, B o let. 221 — re t icu lo sp ora , A nixiops. 147 — rev in cta , M ollis. 145 — rh a c o d es , M acrolep . 222 — rh e a d e s , In on ot. 125 — R h in o c la d ie lla 6, 10, 11, 48, 136 — R hinosporid iu m 1, 4, 6, 12, 136 — R h izocton ia 48 — R hizom u cor 4, 6, 196— rh izop h ilu s, P olyp. 204, 207, 209, 213, 215 — rh iz op o d ifo rm is , M ucor, R hizop. 6, 197— R hizopus 6, 38, 48, 196, 197 — R h o d ocy b e 221 — R h o d o jo m es 228, 235, 236 — rh od o- p od a , Russ. 90 — rh od op o liu m , E ntol. 222 — R h od otoru la 152— 159 — R hytism a 77, 91,145 — R ick en e lla 89 — r ic k en ii , C on ocy be 85 — R ig idoporu s 124, 125, 231, 232 — R ip artites 89 — ro ljs ii , P en ic. 45 — ro m ellii , A ntrod., P oria 239; Plut. 204, 207, 213, 214, 217 — ro q u e jo r t ii, P en ic. 45 — rorid a , M ycena 88 — roridum , M yrothec. 39 — ro sea , F om itop s. 235; M ycena 88, 222 — ro seu s, f. p r ib ram en sis , F om es, P olyp., R hodo- jom . 235, 236 — ro se lla , M ycena 89 — R o sellin ia 146 — roseo-p u rp u reu m , P en ic. 45 — roseu m , S p oro trich . 49; T r ich o th ec . 172 — roseu s, F o m es 230; P seu d og y m n oasc . 47 — ro stra ta , B ipo lar ., D rechsl., S e tosp h . 74 — rostratu m , E x serop h ., H elm in thosp . 5, 74 — rosu latum , Isch n od . 99 — ro tu la , M arasm . 88 — rouxianus, M ucor 38 — ru bellu s, X ero com . 222 — ru bescen s , Aman. 85, 222, 224 — rubi, P y ren op ez . 145 — R u bin oboletu s 113— ru brom arg in ata , M ycena 89 — rubrum , P en ic. 45 ; T rich op h y t. 150 — ru jus, Lact. 87— ru gosa , Clavul. 141 — ru g osoan n u lata , S troph . 210, 222 — rugosum , S ter. 142 — rugulosum , Penic. 45 — ru m iéis, U rom yc. 146 — R ussula 89, 90, 124, 140, 220—224 — ru tilans, T richol. 90, 222; H apalop . 142; C ytid ia 141 — rutilus, C hroog om p h . 85 — R u tstroem ia 145.

S. — S a c c h a r o m y c e s 7 0 , 7 2 — s a c c u l a , E l a d i a 2 0 — 2 5 — s a c c u l u m , P e n i c . 2 0 , 2 4 —

s u e v a . L e p i s t a 2 0 4 , 2 0 7 — S a g e n o m e l l a 4 8 , 2 4 0 — 2 1 2 — S a k s e n a e a 6 , 1 9 6 , 1 9 7 — s á l i - c e l í u s , H y m e n o s c y p h . 1 4 4 — s a l i c i n a , C y t i d i a 1 2 5 — s a l i c i n u m , R h y t i s m a 7 7 , 9 1 , 1 1 5

S j — s a n g u i n o l e n t a , M y c e n a 8 9 — s a n g u i n o l e n t u m , S t e r . 1 12 — s a n g u i n o l e n t u s , P h y s i s p o r .1 4 2 — s a p i n e u s , G y m n o p i l . 8 6 , 2 2 2 — s a p o n a c e u m , T r i i h o l . 2 2 2 — s a r c i n i j o r m e , S t e m p h y l . 5 0 — s a r c o c e p h a l a , P s a t h y r . 8 9 , 2 2 1 — s a r c o i d e s , A s c o c o r . 1 4 4 — s a r d o n i a , R u s s . 9 0 — s a t a n a s , B o l e t . 2 2 1 — s a t u r n i n u s , M u c o r 3 8 — s c a b r u m , L e c c i n . 8 8 — s c a l p t u r a - í u m , T r i c h o l . 2 2 2 — s c a m b a , P h o l i o t a 8 9 — s c a u r u m , I s c h n o d . 9 9 — S c e d o s p o r i u m 6 , 4 , 8 , 9 , 1 3 6 — s c h e n c k i i , S a c c h a r n m y c . , S p o r o l h r i x 2 , 5 , li . 4 9 , 12,7 l i n e i . v a r . s c h e n c k i i , v a r . l u r i e i j — S c h i z o p h y l l u m 2 5 1 — s c l e r o i i g e r u s , H y m e n o s c y p h . l i ! — S c l e r o t i n i a 51— s c l e r o t i o i d e s , T y p h u l a 1 4 3 — s c l e r o t i o r u m , P e n i c . 4 5 — s c o l e c i n a , A l n i c o l a 8 5 — S e o p u l a r i o p s i s 2 0 , 2 4 , 4 8 — S c u l e l l i n i a 1 4 5 — s e u t u l a , H y m e n o s c y p h . 1 4 4 — S c y l a l i -

1 d i u m 4 3 , 10 1 — 10 5 — s e e b e r i , R h m o s p o r . , C o c c i d . 1, 4 , 6 , 1 . 6 — s e n v q l o b a U i , S t r o p h . 9 1— s e m i l a n c e a t a , P s i l o c . 8 9 , 2 2 2 — s e m i n a d a , L e p i o t a 1 2 4 — s e m i o r b i e u l a r i s , A g r o c y b e 2 2 2 — s e m i s u p i n a , A n t r o t ! . , T y r o m y c . 2 3 9 — s e p e d o n i o l d e s , P a p u l a s p . 4 0 — S e p e d ó n ’’u m 411, 4 9 — s e p i a r i a , j . m o n s l r o s a , /. r e s u p i n a l a , L e n z i t . 2 2 3 — s e p i a r i u m , G l o e o p h y l . I ’ i , 2 3 4 — s e p l e n t r i o n á l i s , C l i m a c o d . 1 2 5 — s e p l i c a . F u l i g o 1 4 6 — S e p l o j u s i d i u m 4 9 — S e p ! o n ě m a 4 9 — s e r i a l i s , i n c l . j . c o r a l l o p o d a , j . t u b e r o s a , A n l r o d . , T r a m e t . 2 3 6 — s e r l - c e l l a , L e p t o n i a 8 8 — s e r ó t i n a , i n o c y b e 1 2 5 — s e r p e n s , C e r a c e o m y c . 1 4 1 — s e r t i p e s , C o r t i n a r . 8 6 , 1 4 0 — S e s q u i c i l l i u m 4 9 , 1 7 2 — s e t i p e s , R i c k e n . 8 9 — s e ! o s a , P l e u -

............

14

ra g e , P odosp . 47 — S e to s c y p h a 145 — S e to sp h a e r ia 74 — silig in ea , C onoc. 85— silvaticu m , P en ic. 45 — silv aticu s , M ucor 38 — S im ocy b e 125 — sim plex ,M ortier. 36 — sim p lic iss im a , S p icar. 49 — sim p lic iss im u m , P en ic. 45, 49 — sino- p ica , C litoc. 29 — sin u osa , Antrod. 125 — sistra ta , C y sto lep . 124 — s ito p h ila , M onil.35 — S k e le to c u t is 230 — so c ia lis , C litoc. 28 — so lan i, Fusar. 5, 75; R hizoct. 48 ; S tem - p h y l. 50 — so lita r ia , Aman. 222 — so litu m , P en ic. 45 — so lo n ien se , Isch n od ., P iptop.98 — so m a lien s is , S trep tom y c. 5, 66 — so p p ii, P en ic. 45 — S ord aria 49 — sororiu s,Tubulicr. 143 — sp ec io s is s im u s , C ortinar. 117 — sp e ir ea , M ycena 89 — sp h a er ic a , Syn - c ep h . 50 — S p h a erob o lu s 141 — sp h a ero sp o ru s , M ucor 39 — sp h a g n e ti, D erm oc. 124 —S p icar ia 49 — sp ic i fe r , C och liobo l. 69 — sp ic i fe r a , B ipol., D rechsl., Curvul. 5, 7, 68 — sp ic ije ru m , B ra ch y c la d ., H elm inth . 68 — sp icu lisp oru m , P en ic. 45 — sp in ifera , E xophi- a la , P h ia lop h . 5, 74, 75 — sp in osu lu s, Lact. 87 — sp in osa , M ortier. 36, — sp in osu s, Muc o r 39 — sp inosu m , Pythium 48 — sp inu losum , P en ic. 45 — sp ira lis , Trichur. 172 — sp issa , Aman. 85 — S p oroth rix 5, 6, 12, 13, 49, 137 — sp iro tr ich a , U rceol. 145 — Spo- rotrich u m 4., 49, 73 — sp u m osa , P h olio ta 89, 209 — sq u a rrosa , P h o lio ta 89, 213, 214, ;222 — sq u a rro so -a d ip o sa , P h o lio ta 221 — S ta ch y b o try s 49 — s tau rosp ora , N olan. 89 — S tecch er in u m 142 — s te c k i i , P en ic. 45 — ste lla tu s , S p h a erob o l. 141 — stem on itis , Dora- tom y c., Stysan . 50 - S tem phy liu m 50 - s te rc o ra r ia , A nixiops. 147—151 - s te r c o r ea , •C h eily m en . 143 — ste rco reu s , C oprin. 222 — Stereu m 125, 142 — stev en son ii, H yalo-scy p h . 144 — stilla tu s , 141 — s to lo n ife r , R hizop. 48 — sto lon iferu m , P en ic. 45 — S trep to m y ces 5, 66 — s tr ia tisp o ra , S ag en om . 48 — str ia tisp oru m , M yrothec. 39 — str ia - j,turn, P en ic. 45 — stria i us, C yuthus 210, 213, 214 — str ictu s, M ucor 39 — str iifo rm is,Pucc. 243 — s trob ilijo rm is , Aman. 222 — S trop h a ria 90, 125, 210, 223 — stig m a, D iatry- p e 116 — s ty lo b a tes , M ycena 89 — sty lo sp o ra , M ortier. 36 — Sty p e lla 140, 142 — sty- pUcus, P anel. 222; T yrom yc. 143, 228 — s ly p tica , P ostia 228 — Stysan us 50 — su aveo- len s , C litoc. 85 — su babu n dan s, M ucor 39 — su bac id a , P eren n ip or., P oria 232 — suba- lu ta c ea , C litoc. 29 — su bap p en d icu la tu s , B o let. 113 — su bba ltea tu s , P an aeo l. 222 — su bcin n am om eu m , L ecc in . 113 — su bcoron atu m , B otry obas. 141 — su b fe l le a , C lito c . 29— su b jerru g in cu m , G loeop h y l. 234, 235 — su bh y a lin a, A llophyl. 143 — su blateritiu m ,P enic. 45; H yphol. 222 — su bs in op ica , C litoc. 29 — su btilissim u s, M ucor 37, 39 — subto- m entosu m , S ter. 125 — su btom en tosu s, X erocom . 90 — su bv erm isp ora , P oria 124 — su bu iride , H yphol. 124, 125 — subviridu la , G orgon. 144 — su c c o s e l la , P ez iza 145 — !Suillus 90 — su lphu reum , B elon ld . 143; P en ic 46; T rich o l. 222, 224 — su lphu reu s, Laeti-por. 142, 208, 209, 213—216 — su m ptu osa, S im ocy b e 125 — su p er fic ia lis , A eger. 165—16') — S y m p h y osir in ia 140, 145 — S y n cep h a lastru m 50 — S y n cep h a lis 50.

T. — tabidus, Lact. 87 — tcieni, M icropo lysp . 5 — T a la rom y ces 170 — T ap esia 115 —T aphrin a 14—19 — tardum , P en ic. 46 — teñ era , C onoc 85 — ten eru m , V erticil. 172, ;173 — ienu issim um , O idiodendr. 40 — T ep h ro cy b e 90, 140, 222, 223 — te r lik o w sk ii , Penic. 46 — term in a te , S cy ta lid . 104 — te r r ea , A nixiops. 147 — te r r e s tr e , P en ic. 46; Tri- ch o p h . 171 — ter res tr is , f. resu p in ata , T h elep h . 142 — te r r íco la , T h ielav . 170 — ter- jrop h ilu s, Trichur. 172 — tessu la tu s, H ypsizyg. 125 — T etra co ccosp or iu m 170 — tha- lassin u m , L ecc in . 113 — T ham nidium 170 — T h e lep h o ra 142 — T h erm o actin o m y ces 5,67 - . h erm ophilu rn . S cy ta lid . 104 — T h ie lav ia 170 — th om ii, P en ic. 46 — T h u m en ella 17U — T h y san op h ora 170 — T ilach lid iu m 146 — T illetia 51, 52, 183 — T oly p oclad iu m 170 — to m en to sa , B ov ista 125; Onnia 125 — tom en tosu m , T ilach lid . 146 — to m a ta , d i - tot'. 30, 222 — T orula 73, 138, 170, 171 — to ru lo id ea , H en derson . 104 — T oru lom y ces 35 — T oru lop s is 6, 11, 138 — tra ch y sp erm u s , T alarom y c. 170 — tragan u s, C ortinar. 222— T rá m e le s 1 13, 204, 207, 209, 213, 214, 216, 230, 233, 234, 236, 239'— T rech isp ora 143— T richaptu m 143 — T rich ia 140, 146 — T rich oc lad iu m 171 — T rich od erm a 24, 171 — ;! r ie lw h ies , C lad osp or. 138, 139; var. ch lam y d osp oru m 138 — T rich o lom a 90, 129, 221 —221 — tr ich o lo m a , R iparl. 89 — T rich o lo m o p sis 90, 124, 223 — T r ich o p h a ea 145 — T rich op h y ton 117, 150, 171 — T richosporiu m 172 — T rich oth ec iu m 172 — T richurus 172— tricu sp idatu s, Plul. 222 — tr ifo lioru m , S c le ro l. 51 — T ritirach ium 172 — trop ica lis ,Cum!., Old. 5, 70 — trú n ca la , P esta loz . 46; R h od ocy b e 221; Truncat. 172 — T ru n ca le lla 172 — lu b ercu la la , A egerit. 165— 169 — tu berosa , C ollyb. 85; M ortier. 36 — Tubulicri-nis 110, 113 — tu rba lum, P en ic. 46 — turpis, L a d . 87 — tu ssilag in is, C o leosp . 1-10 —T y lap ilu s 223 — T yphu la 140, 143 — T y rom y ces 125, 143, 228, 230, 239.

U. — udum, H yphol. 124, 125 — u lm ariae , O lla 145 — ulm arium , L yophyl. 222 — U loclad iu m 172 — ultim um , Pythium 47 — u ra len sis , L ep top ., S k e le t ocut. 230 — Urne- o le l la 1 10, 145 — u red in ico la , S cy ta lid . 104 — Umulct 213, 214 — U rom yces 146 — urti- c a e , P en ic. 46 — U stilago 51, 243 — U stulina 146 — uvarum , H an sen iasp . 154—159.

V. — vacc in ii, S cytalid . 104 — vacein u m , T richol. 90, 222 — vaga, T rech isp . 143 — v atjin a la , Aman. 85, 222, 224 — v an breu seg h em ii, T rich op h . 172 — v ariab ile , P en ic. 46

15

— varian s, M ucor 39, 46 — variotii, P aec ilo m y c . 6, 40, 49, 133 — v asifo rm is , S a k sen , 6, 196, 197 — velutinum , P en ic. 46 — velu tin a, P sathyr. 89 — velutinus, B olet. 94 — velu tip es, F lam m ul. 204, 207, 209, 216, 222 — v en tr icosa , S y n cep h a l. 50 — v en tr io so sp ora , L ep io ta 125 — verm icu latu m , P en ic. 46 — v erm iform is, S ty p e lla 142 — věrn a , Aman. 221— v erru caria , M yrothec. 39 — v erru cosa , P h ia lop h . 6, 134 — verru cosu m , var. cy c lo - pium , P en ic. 40—46; var. co ry m b iferu m 41; var. m elan och lo ru m 44 ; var. o c h ra c eu m 44; var. verru cosum 43, 46 — v erru cu losum , P en ic. 46 — v er s ico lo r , T ram et. 143, 209, 216 — v er s ip e lle , L ecc in . 88 — v er t ic illa ta , M ortier. 36; S ag en om . 241, 242 — v ertic illa - tum, S p oro trich . 49; T h a m n id .n o — vertic illo id .es , S cop u lar. 20 — V erticilliu m 172, 173— v es c a , Russ. 90 — vietus, Lact. 87 — v ib ec in a , C litoc. 85 — v illo sa , H elv e lla 124 — v in acea , M ortier. 37 — vin aceu m , P en ic. 46 — v io la c ea , N ectriop s. 146; S p ica r . 49 — v io laceu m , P oly sp h on d y l. 47 — v isco sa , C aloc. 141 — v isco sa , M ycena 89 — viride, T rich od er. 171 — virid icatu m , P en ic. 46 — v irid im arg in ata , M ycena 89, 124 — virosa , Aman. 221 — v ite llin a , C heilym . 143 — v itellin u s, B olbit. 204, 207, 210, 213, 214 — vit íco la , P h ell. 142, 236 — v itreo la , H y alosc . 144 — vittad in ii, Am an. 221 — v itta e jo rm is , G alér. 86 — viv ida, N eo ttie l. 145 — V olu tella 146, 173 — vorax , P h ell. 117 — vu illem i- nii, Z ygorhynch . 173 — vu lgaris, T h erm oactin om y c. 5, 67.

W. — w aksm an n ii, P en ic. 46 - W an g ie lla 6 ,7 ,1 3 8 - W ard om y ces 173 — w a sju g an ica ,P oria 233 — W este rd y k e lla 173 — w illkom m ii, L a ch n ell. 144 — w o o lh o p e ia , T rich op h . 145 — w ortm an ii, P en ic. 46; T alarom y c. 170 — w yn nei, M arasm . 88.

X . — x an tha , f. p a c h y m eres , P oria 231 — X an th och rou s 236 — x an th o d erm a , Agar. 221 — X erocom u s 90, 113, 221, 223 — x eram p elin a , Russ. 90 — X erom p alin a 91, 204, 207, 209 — X ylaria 140, 146 — X y loh y p h a 6—8, 138, 139.

Z . — zon atu s, M ucor 39 — Z ygorhynchus 37, 173 — Z ygosporium 106— 108 — Zymo- n em a 134.

S estav il M. S v rček

16

Redakce časopisu přijímá jen rukopisy vyhovující po stránce odborné i formální. Přispěvatelé nechť se řídí při přípravě rukopisů těmito pokyny.

1. Česky nebo slovenský psaný článek začíná českým nebo slovenským nadpisem, pod nímž se uvede překlad nadpisu v některém ze světových jazyků, a to ve stejném jako je abstrakt (popř. souhrn na konci článku). Pod nadpisem následuje plné křestní jm éno a příjmení autora (autoru) bez akademických titulů a bez místa pracoviště. Články psané v cizím jazyce musí mít český nebo slovenský podtitul a abstrakt (popř. souhrn).

2. Původní práce musí být opatřeny pod jménem autora (autorů) krátkým abstraktem ve dvou jazycích, a to na prvním místě v jazyku, v jakém je psaný článek. Abstrakt, který stručně a výstižně charakterizuje výsledky a přínos práce, nesmí přesahovat 15 řádek strojopisu (v každém jazyku).

3. U důležitých a významných článků doporučuje se připojit kromě abstraktu ještě podrobnější souhrn na konci práce, a to v témže jazyce, v kterém je abstrakt (a v odlišném než je článek); rozsah souhrnu je omezen na 2 strany strojopisu.

4. Vlastní rukopis, tj. strojopis (30 řádek na stránku po 6() úhozech na řádku, nejvýše s 5 opravenými překlepy, škrty nebo vpisy na stránku), musí být psán černou páskou a normálním typem stroje (ne „perličkou“) ; za každýminterpunkčním znaménkem (tečkou, dvojtečkou, čárkou, středníkem) se dělá mezera. Při uvádění makro- a mikro- jznaků se přidržujte tohoto vzoru: (8 - ) IO ,5 -1 2 ( 13.5) x 4 -5 fim (mezery jsou pouze před a za znaménkem „ X “ a před zkratkou míry; jen v angličtině se dělají tečky místo desetinných čárek). Nepřipouští se psaní nadpisů a autorských jmen velkými písmeny, prostrkávání písmen, podtrhávání nadpisů, slov či celých vět v textu apod. Veškerou typografickou úpravu rukopisu pro tiskárnu provádí redakce sama. Autor může označit tužkou po straně rukopisu části, které doporučuje vysadit drobným písmem (petitem ) nebo podtrhnout přerušovanou čarou části vět. které chce zdůraznit.

5. Literatura je citována na konci práce, a to každý záznam na samostatném řádku. Je-li od jednoho autora citováno více prací, jeho jm éno se vždy znovu celé vypisuje, stejně jak o citace zkratky opakujícího se časopisu (nepoužíváme „ibidem”). Jm éna dvou autorů spojujeme latinskou zkratkou et; u prací se třemi a více autory se cituje pouze první autor a připojí se et al. Za příjmením následuje (bez čárky) zkratka křestního jm éna (první písmeno s tečkou), pak v závorce letopočet vyjití práce, za závorkou dvojtečka a za ní název článku nebo knihy (nikoli podtitul); po tečce za názvem je pomlčka, celkový počet stran knihy a místo vydání. U vícedílných knižních publikací uvádíme před pomlčkou číslo dílu pomocí zkratky vol. (= volumen), pokud není číslo dílu součástí titulu knihy. Stránky knihy citujeme se zkratkou p. (= pagina). U citování prací z časopisů následuje po pomlčce název časopisu (krom ě jednoslovných se užívá zkratek), dále číslo ročníku (bez vypisování roč.. vol.. Band apod.). pak následuje dvojtečka a citace stránek celkového rozsahu práce.

6. Pravidla citování literatury, jakož i seznam vybraných periodik a je jich zkratek jsou zahrnuty v publikacích, které vyšly jako přílohy Zpráv Čs. botanické společnosti při Č SA V - Zpr. Čs. Bot. Společ.. Praha. 13 (1978). append.1: 1-85. et 14 (1979). append. 1 :1 -121 . (Tyto publikace lze zakoupit v sekretariátu Čs. botanické společnosti. Benátská 2. 128 01 Praha 2.)

7. Při citování ročníku časopisu nebo dílu knihy používáme jen arabské číslice. ;8. Druhové latinské názvy se píší s malým písmenem, i když je druh pojmenován po některém badateli, přičemž

háčky a čárky se vypouštějí (např. Sclerotinia veselyi, Geastrum sm ardae).

9. Při uvádění dat sběrů píšeme měsíce výhradně římskými číslicemi (2. VI. 1982).10. Při citování herbářových dokladů uvádějí se zásadně mezinárodní zkratky herbářů (viz Index herbariorum 1981;

např. B R A - Slovenské národně muzeum. Bratislava; BRN M - botanické odd. Moravského muzea. Brn o; BRN Ukatedra biologie rostlin přírod, fakulty U JE P . Brn o; PRM mykologické odd. Národního muzea. Praha; PR C - j|

katedra botaniky přírod, fakulty UK. Praha). Soukromé herbáře citujeme nezkráceným příjmením majitele (např. herb. Herink) a stejně nezkracujeme herbáře ústavů bez mezinárodní zkratky.

11. Při popisování nových taxonů nebo nových kombinací autoři se musí přidržovat zásad posledního vydání mezinárodních nomenklatorickýeh pravidel - viz. Holub J . (1968 et 1973): Mezinárodní kód botanické nomenklatury 1966 a 1972. - Zpr. Čs. Bot. Společ.. Praha. 3 append. 1 et. 8 ; týká se to převážně uvádění typů a správné citace basionymu.

12. Adresa autora nebo jeho pracoviště se uvede až na konci článku pod citovanou literaturou.13. Ilustrační materiál (kresby, fotografie) k článkům se čísluje průběžně u každého článku zvlášť, a to arabskými

číslicemi (bez zkratek obr., fig.. apod.) v tom pořadí, v jakém má být uveřejněn. Fotografie musí být dostatečně kontrastní a ostré, perokresby (tuší) nesmí být příliš jem n é; všude je třeba uvádět zvětšení. Text k ilustracím se píše na samostatný list.

14. Separáty prací se tisknou na účet autora; na sloupcovou korekturu autor poznamená, žádá-li separáty a jaký počet (70 kusů. výjimečně i více).

Redakce časopisu Česká mykologie

P o k y n y p ř i s p ě v a t e l ů m Č e s k é m y k o l o g i e

4th Part o f the 4 4 th v o lu m e w as publ ished on the 2ft th N o v e m b e r 1990

C e n a Kčs 2 0 , - 4 2 2 3 8

Č l i S K Á M Y K O L O G I E

T h e jo u r n a l o f the C z e c h o s lo v a k S c ie n t i f ic S o c i e ty f o r M y c o lo g y , f o r m e d o f the a d v a n c e m e n t o f s c ie n t i fic and pract ica l k n o w le d g e o f the fungi.

P. O . B o x 10ft. C S - 111 21 P r a h a 1

V o l . 4 5 P a r t 1 - 2 M a y 1 9 9 1

C O N T E N T S

J . Š u t a r a : P s e u d o b o le tu s . a n ew g en u s o f B o l e t a l e s ..................................................................................... 1P . V a m p o l a : A n tr o d ie l la pa ra si t ica , a new s p e c ie s o f p o ly p o re s ......................................................... 10F . K o t l a b a : E c o l o g y and g e o g r a p h ica l d is tr ibution o f tw o s te r c o id fungi - C o lu m n o c y s t i s

a b ie t in a and S te r e u m g a u sa p a tu m - in C z e c h o s l o v a k i a .................................................................... 15M . V á ň o v á : N o m e n n o v u m , n o m e n c la tu r a l ch a n g e s and ta x o n o m i c r e a r r a n g e m e n ts in M u c o

ra les ............................................................................................................................................................................................... 25S . V o n d r o v á : E c h in o s te l iu m m in u tu m and o t h e r M y x o m y c e te s d e v e lo p e d in m oist c h a m b e r

c u lture ........................................................................................................................................................................................ 27A b s t r a c t s o f p a p e r s d e l i v e r e d a t t h e 8 t h c o n f e r e n c e o f C z e c h o s l o v a k m y

c o l o g i s t s h e l d in B r n o (A u g u s t 2 8 - S e p t e m b e r 1. I9H9) 33Z . P o u z a r : D r . V la d im ír S k a l ick ý se x a g e n a r iu s ............................................................................................ 54V . J a n č a ř í k : Ing. H a n a Č e r v i n k o v á . C S c . s e x a g e n a r ia ............................................................................ 59R e f e r e n c e s ................................................................................................................................................................................. 62C o n t e n t u s e t i n d e x n o m i n u m g e n e r u m a t q u e s p e c i e r u m f u n g o r u m v o l . 4 4

( 1 9 9 0 ) ( M . S v r č e k )

Date post:	19-Nov-2023
Category:	Documents
Upload:	khangminh22
View:	0 times
Download:	0 times

I I ČESKOSLOVENSKÁ I VĚDECKÁ SPOLEČNOST I PRO ...

Documents