+ All Categories
Home > Documents > Prokop, V. – Menšík, P. – Šída, P. 2010: Nové doklady předneolitického osídlení...

Prokop, V. – Menšík, P. – Šída, P. 2010: Nové doklady předneolitického osídlení...

Date post: 16-Jan-2023
Category:
Upload: uhk
View: 0 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
20
5 ČLÁNKY NOVÉ DOKLADY PŘEDNEOLITICKÉHO OSÍDLENÍ TÁBORSKA VLADIMÍR PROKOP – PETR MENŠÍK – PETR ŠÍDA Úvod Táborsko bylo donedávna možné na základě archeologických dokladů považovat za oblast, která byla v období paleolitu a mezolitu osídlena pouze sporadicky, a představuje tak spíše území na okra- ji hustě obydleného regionu centrální části jižních Čech, tedy Písecka a Strakonicka. Absence nálezů byla někdy vysvětlována nedostatečným průzkumem oblasti a ne odrazem skutečného osídlení ve sledovaných obdobích (srov. Vencl 2003; Vencl a kol. 2006, 390-391). Tato představa byla potvrzena v minulých letech v povodí říčky Smutné. Díky důkladné aktivní povrchové prospekci Jiřího Beneše z Bechyně se podařilo objevit více než dvacet předneolitických dokladů osídlení (Vencl a kol. 2006; Beneš – Chvojka – Šída 2007). Osídlení mimo oblast působení Jiřího Beneše bylo až do loňského roku známo minimálně. Předneolitická sídelní aktivita se ale v tomto regionu dala předpokládat vzhledem k přítomnosti poměrně velkého množství lokalit v povodí říčky Smutné (Beneš – Chvojka – Šída 2007). Podobná je situace v okolí bývalého jezera Švarcenberk, které se nachází jižně od Veselí nad Lužnicí těsně za hranicí bývalého okresu Tábor (Pokorný 2000; Šída – Pokorný – Kuneš 2007; Pokorný – Šída – Kuneš – Chvojka 2008). Tato absence nálezů se začíná ukazovat vskutku jako projev stavu výzkumu. Díky nově probíhající terénní prospekci byly objeveny nové lokality, které jsou předmětem tohoto příspěv- ku. V roce 2009 bylo amatérským zájemcem o archeologii Vladimírem Prokopem z Tábora poskyt- nuto k dokumentaci několik souborů štípané industrie, které nalezl na Táborsku v letech 2006–2009. Získané artefakty byly po zpracování předány do sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Vymezení regionu a přírodní podmínky oblasti Příspěvek je zaměřen na území Táborska, tedy bývalý okres Tábor. Byly ovšem vyloučeny oblasti v západní a jihozápadní části regionu, protože území v povodí říčky Smutné a Židovy strouhy bylo již zhodnoceno v nedávné době (Vencl a kol. 2006; Beneš – Chvojka – Šída 2007). Severní, východní a jižní část sledovaného území lze vymezit bývalými hranicemi okresu Tábor. Centrální část regionu tvoří plošina s obloukem toku řeky Lužnice. Severní a východní část oblasti uzavírají vrchoviny a pahorkatiny Českomoravské soustavy s krátkými pravostrannými přítoky řeky Lužnice. Západní hranici tvoří přibližně rozvodí Bechyňské a Milevské pahorkatiny. Povodí říčky Smutné je na svém horním toku přirozenou hranicí mezi Táborskem a Píseckem. Na jihozápadě prochází hranice říčkou Židova strouha a na západě pak Bíliňským potokem s lesním komplexem Plziny. Jižní okraj oblasti tvoří umělá hranice mezi Borkovickými blaty a Lišovským prahem oddělující Táborsko od Budějovicka. V geologické stavbě převládají předkvartérní horniny, především pevné horniny krystalika (moldanubika). Na zvětralinách vznikají především zonální půdy typu hnědých půd a podzolů Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, České Budějovice 2010
Transcript

5

ČLÁNKY

NOVÉ DOKLADY PŘEDNEOLItICKÉHO OSÍDLENÍ tÁBORSKA

VLADIMÍRPROKOP–PETRMENŠÍK–PETRŠÍDA

Úvod

Táborskobylodonedávnamožnénazákladěarcheologickýchdokladůpovažovatzaoblast,kterábylav obdobípaleolitua mezolituosídlenapouzesporadicky,a představujetakspíšeúzemínaokra-jihustěobydlenéhoregionucentrálníčástijižníchČech,tedyPíseckaa Strakonicka.Absencenálezůbylaněkdyvysvětlovánanedostatečnýmprůzkumemoblastia neodrazemskutečnéhoosídlenívesledovanýchobdobích(srov.Vencl 2003;Vencl a kol. 2006,390-391).Tatopředstavabylapotvrzenav minulýchletechv povodíříčkySmutné.DíkydůkladnéaktivnípovrchovéprospekciJiříhoBenešez Bechyněsepodařiloobjevitvíceneždvacetpředneolitickýchdokladůosídlení(Vencl a kol. 2006;Beneš – Chvojka – Šída 2007).

OsídlenímimooblastpůsobeníJiříhoBenešebyloaždoloňskéhorokuznámominimálně.Předneolitickásídelníaktivitasealev tomtoregionudalapředpokládatvzhledemk přítomnostipoměrněvelkéhomnožstvílokalitv povodíříčkySmutné(Beneš – Chvojka – Šída 2007).Podobnájesituacev okolíbývaléhojezeraŠvarcenberk,kterésenacházíjižněodVeselínadLužnicítěsnězahranicíbývaléhookresuTábor(Pokorný 2000;Šída – Pokorný – Kuneš 2007;Pokorný – Šída – Kuneš – Chvojka 2008).Tatoabsencenálezůsezačínáukazovatvskutkujakoprojevstavuvýzkumu.Díkynověprobíhajícíterénníprospekcibylyobjevenynovélokality,kteréjsoupředmětemtohotopříspěv-ku.V roce2009byloamatérskýmzájemcemo archeologiiVladimíremProkopemz Táboraposkyt-nutok dokumentaciněkoliksouborůštípanéindustrie,kterénalezlnaTáborskuv letech2006–2009.ZískanéartefaktybylypozpracovánípředánydosbírekJihočeskéhomuzeav ČeskýchBudějovicích.

Vymezení regionu a přírodní podmínky oblasti

PříspěvekjezaměřennaúzemíTáborska,tedybývalýokresTábor.Bylyovšemvyloučenyoblastiv západnía jihozápadníčástiregionu,protožeúzemív povodíříčkySmutnéa Židovystrouhybylojižzhodnocenov nedávnédobě(Vencl a kol. 2006;Beneš – Chvojka – Šída 2007).Severní,východnía jižníčástsledovanéhoúzemílzevymezitbývalýmihranicemiokresuTábor.

Centrálníčástregionutvoříplošinas obloukemtokuřekyLužnice.Severnía východníčástoblastiuzavírajívrchovinya pahorkatinyČeskomoravskésoustavys krátkýmipravostrannýmipřítokyřekyLužnice.ZápadníhranicitvořípřibližněrozvodíBechyňskéa Milevsképahorkatiny.PovodíříčkySmutnéjenasvémhornímtokupřirozenouhranicímeziTáborskema Píseckem.NajihozápaděprocházíhraniceříčkouŽidovastrouhaa nazápaděpakBíliňskýmpotokems lesnímkomplexemPlziny.JižníokrajoblastitvoříuměláhranicemeziBorkovickýmiblatya LišovskýmprahemoddělujícíTáborskoodBudějovicka.

V geologickéstavběpřevládajípředkvartérníhorniny,předevšímpevnéhorninykrystalika(moldanubika).Nazvětralináchvznikajípředevšímzonálnípůdytypuhnědýchpůda podzolů

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, České Budějovice 2010

6

Obr. 1. Předneolitické lokality Táborska. 1: Bezděčín; 2: Drahnětice – Doubek; 3: Dražice; 4: Chýnov I; 5:ChýnovII;6:LhotaSamoty–Nabřezích;7:LhotaSamoty;8:Maršov–Okrouhlice;9:Oborau Maršova–Podlesem;10:Oborau Maršova–Vevrších;11:Padařov–Nadbahenským;12:Přehořov;13:RybovaLhota;14:Skalice–Zařečišti;15:Skalice–DubičíI;16:Skalice–DubičíII;17:Soběslav(Přehořovu Soběslavi);18:Soběslav;19:Šebířov–Zamlýnem;20:Tábor–Nadoubku;21:Třemešná–Zakřížem;22:Turovec–NadrybníkemI;23:Turovec–NadrybníkemII;24:Turovec–NadrybníkemIII;25:Turovec–NadrybníkemIV;26:Turovec–Podvsí;27:Vlkov;28:Zhořu Tábora–Výstružný.Nezobrazenylokalityv západníčástioblasti,kteréjižbylyzhodnoceny(Beneš – Chvojka – Šída 2007).Abb. 1.VorneolithischeFundstellenimGebietumTábor.DieschonfrüherpubliziertenFundstellenimwest-lichenTeilderRegion(Beneš – Chvojka – Šída 2007)wurdennichtkartiert.

7

(Tomášek – Zuska 1985,192).V táborskémregionupřevládajíhnědépůdykyselévzniklépůdo-tvornýmzvětrávánímpřevážněmělčía skeletovité.Hnědépůdys nižšímobsahemhumusua niž-šípůdníreakcísevyskytujímezi400–600metrynadmořem.OdPlanénadLužnicík Bechyni,v úzkémpásuokoloLužnice,jsouzastoupenyhnědépůdysesurovýmipůdami.Jižníčástregionu,Turoveckápánev,oblastokolíTučapa oblastvýchodněodSoběslavijecharakteristickápseudo-glejis hnědýmipůdamioglejenýminakřídovýcha tercierníchsedimentech.PovodířekyNežárkya Lužniceažk Soběslavijecharakterizovánopodzolyv nižšíchpolohách.V nejvyššíchpoloháchregionuv nadmořskýchvýškáchokolo600metrů,v severnía východníčástioblasti,jsouhnědépůdys reakcísilněkyselou(Tomášek 2003,43-59).NivnípůdyjsousvýmvýskytemvázánynaširšíúdolívodníhotokuLužnicea většíchpřítoků.NazápadodVeselínadLužnicítvořípůdnípokryvrašeliništnípůdy.Zanejkvalitnějšív regionusepovažujíillimerizovanépůdys illimerizovanýmipůdamioglejenými(Tomášek 2003,47-48),jejichžvýskytseztotožňujes obvodysprašovýchhlín.OstrůvkovitějenalézámevestředníčástiregionunahornímtokuOltyňskéhopotoka,v okolíSka-liceu Soběslavi,jihovýchodněodChotovina dálezápadněv sousedníoblastiříčkySmutné(Čech 1969,13-15;Tomášek 2003,půdnímapa).

StřednínadmořskávýškaTáborskaje476metrůnadmořem,přičemžmástoupajícítendenciseverníma východnímsměrems klesajícíprůměrnouročníteplotou.NejteplejšíječástregionujižněodSoběslavia VeselínadLužnicí.Celéúzemípatřídomírnětepléa vlhképodoblasti(Frídl 1969,80-84).Průměrnáročníteplotasepohybujemezi7-8˚C,výjimkoujsousevernía východníčástiregionus vyššínadmořskouvýškoua průměrnouteplotou6-7˚C.Ročnísrážkovéúhrnyseprůměrněpohybujíokolo640mm,v oblastiJistebnickaa Českomoravskévrchoviny690/700mm,nejméněpakv jihozápadníčástioblasti550mm(Frídl 1969,80-84;Hlaváč 1985,127).

NejvětšímvodnímtokemjeřekaLužnicepramenícív Novohradskýchhorách.Mezijejínej-významnějšípravostrannépřítokypatřířekaNežárka,Nadýmač,Černovickýpotok,Kozskýpotok,Tismenickýpotok,dáleříčkaSmutnáa Bíliňskýpotok,nacházejícísejižmimoreferovanýregion.SeverníčástjeodvodňovánahornímtokemřekyBlanice.Z levostrannýchpřítokůlzejmenovatBechyňskýpotoka Židovustrouhu.Do povodívodníhotokuŽelivkyspadáseverovýchodníčástregionu(Frídl 1969,67-76).

Soupis lokalit

1. Bezděčín, kat. Bezděčín-Koordináty:ZM1022-42-05,217:090,Y-JTSK-739605X-JTSK-1127811.-Lokalizace:asi600mSVodobceBezděčín,v blízkostihranicekatastrůobcíBezděčína Obora,u pramennépánveBezděčínskéhopotoka,nadmořskávýška440m,vzdálenostodvodníhotoku50m,převýšenínadtokemmax.4m.-Akce:lokalitaobjevena27.4.2009VladimíremProkopem.Nálezy:1.Typ:odštěpovač,surovina:opálčirý,stav:fragment,délka:3,15cm,šířka:2,1cm,výška:0,6cm,štípání:1,datace:PPAL-MES?.2. Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,3cm,šířka:1,2cm,výška:0,65cm,štípání:1,datace:PPAL-MES?.Drobnákolekce jeobecnězařaditelnádorozmezípozdníhopaleolituažmezolitu. Jesloženaz odštěpovačea amorfníhozlomkuz opálů.Přítomnostopálůhovořípravděpodobnějipromezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

2. Drahnětice – Doubek, kat. Drahnětice-Koordináty:ZM1022-24-13,337:259,Y-JTSK-746307X-JTSK-1113669.

8

-Lokalizace:JodsilniceDrahnětice–Padařov,asi1000mJodobceDrahnětice,najižnímsvahuk potokuOlší,nadmořskávýška512m,vzdálenostodvodníhotoku125m,převýšenínadtokem5m.-Akce:lokalitaobjevenav roce2008VladimíremProkopem.-Nálezy:1.Typ:rydlonazlomu,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:2,3cm,šířka:1,9cm,výška:0,7cm,štípání:1,patka:C,poznámka:naúštěpu,datace:MES(obr. 2:1).2.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,6cm,šířka:1,3cm,výška:0,55cm,štípání:1,datace:MES.Drobnákolekcejesloženápouzezedvouartefaktů.Přítomnostrydlaa charakteristickásurovina(bílýopál)ukazujínamezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

3. Dražice, kat. Dražice u tábora-Koordináty:ZM1022-24-15,072:061,Y-JTSK-739696X-JTSK-1116661.-Lokalizace:asi700mSVodDražic,navýraznéplošině(podvrcholemkopce)nadtokemRaštskéhopotoka,nadmořskávýška481m,vzdálenostodvodníhotoku100m,převýšenínadtokem10m.-Akce:lokalitaobjevena15.4.2009VladimíremProkopem.-Nálezy:1.Typ:drasadlo,surovina:moravskýrohovec?,stav:hlíza,délka:4,3cm,šířka:4,7cm,výška:1,15cm,opálení:1,kůra:2,rozsah:85,štípání:1,patka:G,datace:PPAL-MES?(obr. 2:2.3).2.Typ:úštěp,surovina:opálhnědý,stav:fragment,délka:3,3cm,šířka:2,65cm,výška:1,15cm,štípání:1,patka:D,datace:PPAL-MES?.3.Typ:jádro,surovina:opálbílý–KZH,stav:fragment,délka:3,9cm,šířka:2,7cm,výška:1,75cm,štípání:1,poznámka:reziduum,datace:PPAL-MES?.4.Typ:škrabadlo,surovina:opálhnědý,stav:fragment,délka:1,6cm,šířka:1,7cm,výška:0,6cm,štípání:1,fragmentčepele:A,patka:D,datace:PPAL-MES?(obr. 2:2.1).5.Typ:úštěp,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:2,05cm,šířka:1,7cm,výška:0,8cm,štípání:1,patka:B,datace:PPAL-MES?.6.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,2cm,šířka:1,2cm,výška:0,6cm,štípání:1,datace:PPAL-MES?.7.Typ:amorfnízlomek,surovina:jaspis,stav:fragment,délka:3,3cm,šířka:1,5cm,výška:1,1cm,opálení:1,štípání:1,datace:PPAL-MES?.8.Typ:jádro,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:3,1cm,šířka:2,15cm,výška:1,5cm,štípání:1,po-známka:reziduum,datace:PPAL-MES?(obr. 2:2.2).9.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:2cm,šířka:1cm,výška:0,6cm,štípání:1,datace:PPAL-MES?.10.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,7cm,šířka:1,3cm,výška:0,8cm,štípání:1,datace:PPAL-MES?.11.Typ:úštěp,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,8cm,šířka:1,5cm,výška:0,4cm,štípání:1,patka:G,datace:PPAL-MES?.12.Typ:retušovanýamorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,45cm,šířka:1,15cm,výška:0,25cm,štípání:1,datace:PPAL-MES?(obr. 2:2.4).13.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,3cm,šířka:0,95cm,výška:0,6cm,štípání:1,datace:PPAL-MES?.14.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1cm,šířka:0,8cm,výška:0,4cm,štípání:1,datace:PPAL-MES?.15.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,3cm,šířka:1cm,výška:0,5cm,štípání:1,datace:PPAL-MES?.Středněvelkákolekcejesloženáz 15artefaktů.Dominujedebitážzastoupená12artefakty(80%).Nástrojejsouzastoupeny3artefakty(20%).Mezidebitážídominujíamorfnízlomky(7artefaktů),následujíúštěpy(3artefakty)a nejméněsevyskytujíjádra(2artefakty).Nástrojejsouzastoupenyškrabadlem,drasadlema retu-šovanýmamorfnímzlomkem.Mezisurovinamidominujebílýopál,zekteréhobylovyrobeno11artefaktů.Surovinouprodalšídvabylhnědýopál.Tytosurovinypředstavujílokálníjihočeskýmateriál.Zbývajícídva

9

Obr. 2.1:Drahnětice–Doubek;2:Dražice;3:ChýnovI.Abb. 2.1:Drahnětice–Doubek;2:Dražice;3:ChýnovI.

10

artefaktybylyvyrobenyz dálkovýchimportů–severočeskéhojaspisua pravděpodobněmoravskéhorohovce.Datováníkolekcenazákladětypologickéhosloženínenípřesněmožné–kolekcimůžemezařaditdoširšíhorozmezípozdnípaleolitažmezolit.Surovinováskladbaspíšehovořípromezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uloženo:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

4. Chýnov I, kat. Chýnov-Koordináty:ZM1023-13-23,067:257,Y-JTSK-726840X-JTSK-1125818.-Lokalizace:asi1200mJJZodChýnova,u hranices katastryobcíChýnov,Záhosticea NováVesu Chýnova,naplošiněsvažujícísezápadnímsměremk soutokuTuroveckéhoa Záhostickéhopotoka,nadmořskávýška475m,vzdálenostodvodníhotoku80m,převýšenínadtokem10m.-Akce:lokalitaobjevenaV.Prokopemdne30.3.2009povytipovánímožnéhomístaosídleníP.Šídou.-Nálezy:1.Typ:jádročepelovédvoupodstavové,surovina:moravskýrohovec?,stav:hlíza,délka:2,6cm,šířka:2,95cm,výška:2,25cm,kůra:2,štípání:1,datace:PPAL-NEO(obr. 2:3.2).2.Typ:jádročepelovédvoupodstavové,surovina:SGS,stav:hlíza,délka:5cm,šířka:5,1cm,výška:3cm,kůra:2,štípání:1,poznámka:odpovídáspíšeneolitu,datace:PPAL-NEO(obr. 2:3.1).3.Typ:čepel,surovina:moravskýrohovec?,stav:fragment,délka:3,8cm,šířka:1,3cm,výška:0,35cm,štípání:1,patka:B,datace:PPAL-NEO(obr. 2:3.3).4.Typ:čepels obloukovitoulaterálníretuší,surovina:SGS,stav:fragment,délka:2cm,šířka:0,95cm,výška:0,4cm,opotřebení:1,štípání:1,fragmentčepele:BC,datace:PPAL-NEO(obr. 2:3.4).5.Typ:úštěp,surovina:SGS,stav:fragment,délka:3,9cm,šířka:4,2cm,výška:0,95cm,štípání:1,poznámka:čistípodstavujádra,negativyširokýchčepelí,datace:NEO?.Drobnákolekcejesloženáz dvoučepelovýchdvoupodstavovýchjader,čepele,čepeles obloukovoulaterálníretušía úštěpuz úderovéplochyjádra.Surovinouprotřiartefaktybylsilicitglacigenníchsedimentů,zbývajícídvaartefaktypakz neurčenýchmoravskýchrohovců.Typologickésloženíkolekcelzeobtížněhodnotit.Jednoz jadera úštěpz úderovéplochyrozměrověodpovídajíspíšeneolitu(širokékrátkéčepele).Čepels oblouko-vitoulaterálníretušízasepůsobíspíšepozdněpaleolitickýmažmezolitickýmdojmem.Surovinovéspektrumsevymykáspektrůmmezolitickýchkolekcí,samotnápolohaaleneolituneodpovídá.Konečnévyřešeníotázkydatacetakmůžepřinéstažrozhojněníkolekce.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

5. Chýnov II, kat. Chýnov -Koordináty:ZM1023-13-23,089:267,Y-JTSK-725721X-JTSK-1123940.- Lokalizace:namístěpoleasi1100mJJZodChýnova,nahranicikatastrůobcíChýnovaa Záhostic,naplo-šiněsvažujícísezápadnímsměremk soutokuTuroveckéhoa Záhostickéhopotoka,nadmořskávýška485m,vzdálenostodvodníhotoku50m,převýšenínadtokem10m.-Akce:lokalitaobjevenaV.Prokopemdne1.4.2009povytipovánímožnéhomístaosídleníP.Šídou.-Nález:1.Typ:úštěp,surovina:SGS,stav:fragment,délka:2,7cm,šířka:1,75cm,výška:0,4cm,kůra:3,rozsah:5,patinace:1,2,štípání:1,patka:D,datace:PPAL-MES.Ojedinělýnálezpatinovanéhoúštěpujesloženzesilicituglacigenníchsedimentů.Artefaktmůžemedatovatdorozmezípozdnípaleolitažmezolit.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČecháchBudějovicíchsine.

6. Lhota Samoty – Na březích, kat. Planá nad Lužnicí- Koordináty:ZM1023-31-01,242:365,Y-JTSK-734191X-JTSK-1125745.-Lokalizace:polnítraťNabřezích,asi1000mSZodPlanénadLužnicí,650mV odobceLhotaSamoty,namírnémvýchodnímsvahuk řeceLužnici,nadmořskávýška408m,vzdálenostodbezejmennéhovodníhotoku100m,odřekyLužnice250m,převýšenínadbezejmennýmvodnímtokem2m,nadřekouLužnicí14m.-Akce:lokalitaobjevenav roce2006VladimíremProkopem.-Nález:

11

1.Typ:škrabadlonapříčněretušovanéčepeli,surovina:SGS,stav:hlíza,délka:2,3cm,šířka:1,5cm,výška:0,5cm,kůra:2,rozsahkůry:20,opotřebení:1,štípání:1,fragmentčepele:B,datace:MES-NEO?(obr. 3:1).Zatímojedinělýnálezškrabadlanapříčněretušovanéčepeli jesloženýzesilicituglacigenníchsedimentů.Artefaktmůženáležetjakmezolitu,takneolitu.-Literatura:Chvojka v tisku a.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

7. Lhota Samoty, kat. Planá nad Lužnicí- Koordináty:ZM1023-13-21,133:247,Y-JTSK-734934X-JTSK-1123015.-Lokalizace:bývaléstředověkézaniklépředměstíSezimovaÚstínalevémbřehuřekyLužnice,přisoutokubezejmennévodotečea řekyLužnice,nadmořskávýška392m,vzdálenostodřekyLužnice70-110m,převýšenínadvodnímtokem1-2m(bližšílokalizaceVencl a kol. 2006,160,obr.III:111).-Akce:přiarcheologickémvýzkumuzanikléhopředměstíSezimovaÚstíbylypostupněMiroslavemRichteremv letech1962až1975nalézányštípanéartefakty.PavelBřicháčeka JiříSvobodaprovedlidrobnousondážv r.1971,SlavomilVenclprovedldrobnýodkryvv prostorukontrolníhoblokumezisektory183a 200v r.1979.-Nález:přes80štípanýchartefaktů(bližšípopisviz.Vencl a kol. 2006,160-162).-Datace:pozdnípaleolitažmezolit.-Literatura:Břicháček 1978,45;Vencl 1979,čj.6220a 6552/79v archivuNZAÚAVČRPraha;Richter 1986;Vencl 1987,126,fig.1:20(evidovánonepřesnějakoSezimovoÚstí);Vencl a kol. 2006,159-162,obr.III:111-113.-Uloženo:Archeologickýústavv Praze.

8. Maršov – Okrouhlice, kat. Maršov u tábora-Koordináty:ZM1022-42-05,398:191,Y-JTSK-737681X-JTSK-1127057.-Lokalizace:traťOkrouhlice,asi500mJVodMaršovau Tábora,napodlouhléplošiněmírněsesvažujícík JVmeziMaršovskýma Čenkovskýmpotokem,končícíjejichsoutokem,nadmořskávýška430m,vzdálenostodvodníhotoku200m,převýšenínadtokem12m.-Akce:lokalitaobjevenav roce2008VladimíremProkopem.-Nález:1.Typ:manuport,surovina:bavorskýrohovec,stav:hlíza,délka:4,3cm,šířka:3,8cm,výška:2,85cm,kůra:2,poznámka:hlízasuroviny,odlomenéplochyjsousilněžlutohněděpatinované,datace:?.-NálezhlízysurovinyprojižníČechycizorodéhomateriálumůžeindikovatpředneolitickéosídlení.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

9. Obora u Maršova – Pod lesem, kat. Obora u Maršova- Koordináty:ZM1022-42-05,398:122,Y-JTSK-737771X-JTSK-1127742.-Lokalizace:polnítraťPodlesem,východněasi500modObory,nanevýraznéplošiněv blízkostisoutokubezejmennévodotečea Oborskéhopotoka,nadmořskávýška426m,vzdálenostodvodníhotoku150m,převýšenínadtokemmax.8m.-Akce:lokalitaobjevena1.4.2009VladimíremProkopem.-Nálezy:1.Typ:amorfnízlomek,surovina:křemičitázvětralinahadce,stav:fragment,délka:3,05cm,šířka:2,5cm,výška:1,6cm,štípání:1,datace:MES?.2.Typ:amorfnízlomek,surovina:křemičitázvětralinahadce,stav:fragment,délka:2,8cm,šířka:2,3cm,výška:2,2cm,štípání:1,datace:MES?.Drobnákolekcedvouamorfníchzlomkůz křemičitézvětralinyhadcejepatrnězařaditelnádomezolitu.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

10. Obora u Maršova – Ve vrších, kat. Obora u Maršova-Koordináty:ZM1022-42-05,382:076,Y-JTSK-737989X-JTSK-1128176.-Lokalizace:polnítraťVevrších,namírnémvýchodnímsvahusvažujícímsek bezejmennévodotečiústícídoOborskéhopotoka,asi600mJVodObory,nadmořskávýška442m,vzdálenostodvodníhotoku100m,převýšenínadtokemmax.6m.

12

-Akce:lokalitaobjevena8.42009VladimíremProkopem.-Nález:1.Typ:jádrokulovité,surovina:opálčervený,stav:fragment,délka:3,1cm,šířka:2,9cm,výška:2,05cm,štípání:1,poznámka:reziduum,datace:MES?.Nálezkulovitéhojádramůžeukazovatnapřítomnostpředneolitickéhoosídlení.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

11. Padařov – Nad bahenským, kat. Padařov-Koordináty:ZM1022-24-13,458:154,Y-JTSK-745246X-JTSK-1114875.-Lokalizace:polnítraťNadbahenským,asi900mjižněodPadařova,asi300mjižněodželezničnítratiPadařov–Božejovice,nanevýraznéterasesvažujícísezápadnímsměremk Oltyňskémupotoku,nadmoř-skávýška504m,vzdálenostodvodníhotoku100m,převýšenínadtokem7m.-Akce:lokalitabylaobjevenav roce2008VladimíremProkopem,kdynalezl5kusůštípanéindustrie.Povr-chovýmsběrem19.4.2009získaldalší4artefakty.-Nálezy:1.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálzelenobílý,stav:fragment,délka:2,4cm,šířka:2,1cm,výška:0,9cm,štípání:1,datace:MES.2.Typ:amorfnízlomekz hranyjádra,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:3,45cm,šířka:2,5cm,výška:1,1cm,štípání:1,datace:MES.3.Typ:jádrokulovité,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:2,8cm,šířka:2,1cm,výška:1,25cm,štípání:1,datace:MES(obr. 3:2.2).4.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,65cm,šířka:1,4cm,výška:0,95cm,štípání:1,datace:MES.5.Typ:škrabadlo,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,4cm,šířka:0,9cm,výška:0,45cm,štípání:1,patka:G,poznámka:naúštěpu,datace:MES(obr. 3:2.1).6.Typ:retušovanýúštěp,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:2,2cm,šířka:2,2cm,výška:0,7cm,kůra:3,rozsah:80,štípání:1,patka:C,datace:MES(obr. 3:2.3).7.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,7cm,šířka:1,4cm,výška:1,3cm,štípání:1,datace:MES.8.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,9cm,šířka:1,5cm,výška:0,8cm,štípání:1,datace:MES.9.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,35cm,šířka:1,1cm,výška:0,9cm,štípání:1,datace:MES.Drobnákolekcedevítiartefaktůjesloženázešestiamorfníchzlomků,reziduálníhojádra,drobnéhoškrabadlaa retušovanéhoúštěpu.Typologickéa surovinovésloženíukazujínamezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

12. Přehořov, kat. Přehořov u Soběslavi-Koordináty:ZM1023-31-17,213:092,Y-JTSK-732480X-JTSK-1140312.-Lokalizace:polnítraťVevrchu,navrcholovépartiivyvýšeniny100mjižněodkóty434,jižněasi1300modPřehořova,západněodsilnicez PřehořovadoLžína,nadmořskávýška430-432m,vzdálenostodbezejmennévodotečeústícídoStaréhorybníkau Soběslavi450m,vzdálenostodvodníplochy600m,převýšenínadtokemmax.12m.-Akce:lokalitaobjevenav roce2007VladimíremProkopem.-Nálezy:1.Typ:jádro,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,35cm,šířka:1,75cm,výška:2,75cm,štípání:1,datace:MES?(obr. 3:3).2.Typ:úštěps místníretuší,surovina:SGS,stav:hlíza,délka:1,8cm,šířka:1,5cm,výška:0,55cm,kůra:2,rozsahkůry:50,patinace:3,štípání:1,patka:G,datace:MES?.Drobnákolekcejesloženazedvouartefaktů,kterénejsouvýrazněchronologickycitlivé.Rozměryjádraa po-užitésurovinyukazujípravděpodobněnamezolitickéstáří.-Literatura:Chvojka tisku b.

13

Obr. 3.1:LhotaSamoty–Nabřezích;2:Padařov–Nadbahenským;3:Přehořov;4:Skalice–Zařečišti;5:Skalice–DubičíI;6:Skalice–DubičíII.Abb. 3.1:LhotaSamoty–Nabřezích;2:Padařov–Nadbahenským;3:Přehořov;4:Skalice–Zařečišti;5:Skalice–DubičíI;6:Skalice–DubičíII.

14

-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

13. Rybova Lhota, kat. Rybova Lhota-Koordináty:ZM1023-31-11,212:340,Y-JTSK-735503X-JTSK-1133494.-Lokalizace:v místěhalštatskéhožárovéhopohřebiště,naJVsvahupísčitéhoostrohunalevémbřehuLužnice,nadmořskávýška412m,vzdálenostodřekyLužnice350m,převýšenínadvodnímtokem15-20m.-Akce:přivýzkumuhalštatskéhožárovéhopohřebištěobjevilJosefŠvehlav roce1904asi20kusůmezolitickéštípanéindustriev druhotnépoloze.PrůzkumSlavomilemVenclemv roce1965bylnegativní,prostorbyljižzastavěnmístnídrůbežárnou.-Nález:objevenoasi20morfologickynevýraznýchštípanýchartefaktů.Jednaloseo atypickéúštěpovéškra-badlo,zlomekmikrojádra,dvačepelovitéúštěpya šestnáctodštěpků,velikost15-47mm.Převažujíartefaktyz mléčnéhoopálu(12x)železitéopály(2x),KZH?(4x)a pojednomkusukřemencea buližníku.-Datace:mezolit.-Literatura:Švehla 1906;týž 1922,48;týž 1923,48;Beneš – Vencl 1966,59,obr.64;Vencl 1966,32;Vencl a kol. 2006,239.-Uloženo:Husitskémuzeumv Tábořeinv.č.69,340,342-348.

14. Skalice – Za řečišti, kat. Skalice nad Lužnicí-Koordináty:ZM1023-31-06,290:165,Y-JTSK-734464X-JTSK-1131555.-Lokalizace:polnítraťZařečišti,asi700mSVodSkalice,východněodsilnicezeSkalicedoSkalickéJednoty,nahraněnevýraznéplošinynadvodnímtokemŽelečskéhopotoka,mírnýjižnísvah,nadmořskávýška412-414m,vzdálenostk vodě100m,převýšenínadtokem4m.-Akce:lokalituobjevilpřipovrchovýchsběrechv letech2007a 2008VladimírProkop.-Nález:1.Typ:jádro,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:2,65cm,šířka:2,2cm,výška:1,65cm,štípání:1,datace:MES?(obr. 3:4).Drobnéjádrojevyrobenoz bíléhoopálu.Artefaktsámo soběneníchronologickycitlivý,použitásurovinaukazujepatrněnamezolit.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

15. Skalice – Dubičí I, kat. Skalice nad Lužnicí-Koordináty:ZM1023-31-06,244:025,Y-JTSK-735101X-JTSK-1132887.-Lokalizace:polnítraťDubičí,asi600mjižněodSkalice,asi250mjižněodsamotyU Vavříků,v těsnéblízkostiu silnicezeSkalicedoRybovyLhoty,naroviněv nivěřekyLužnice,nadmořskávýška402m,vzdálenostk vodě200m,převýšenínadtokemmax.2m.-Akce:lokalituobjevilv roce2008VladimírProkop.-Nález:1.Typ:dvoupodstavovéjádro,surovina:opálhnědý,stav:fragment,délka:2,3cm,šířka:1,3cm,výška:2cm,štípání:1,datace:MES?(obr. 3:5).Velikostněsejednáo jádronamikročepele.Tospolus použitousurovinouukazujepatrněnamezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

16. Skalice – Dubičí II, kat. Skalice nad Lužnicí-Koordináty:ZM1023-31-06,230:002,Y-JTSK-735270X-JTSK-1133099.-Lokalizace:polnítraťDubičí,asi800mjižněodSkalice,450mjižněodsamotyU Vavříků,v těsnéblízkostizápadněodsilnicezeSkalicedoRybovyLhoty,namírnémJVsvahuk nivěřekyLužnicea k nevýraznébeze-jmennévodoteči,nadmořskávýška404-406m,vzdálenostodbezejmennévodoteče80m,odřekyLužnicepoté200m,převýšenínadbezejmennouvodotečí2m,nadřekouLužnicímax.8m.-Akce:lokalituobjevilv roce2006VladimírProkop.-Nálezy:1.Typ:úštěpretušovaný,surovina:rohovecKL?,stav:hlíza,délka:1,75cm,šířka:1,9cm,výška:0,65cm,kůra:2,rozsahkůry:20,štípání:1,patka:C,poznámka:kůramáčernoupatinu,datace:MES?(obr. 3:6.1).

15

2.Typ:drasadlo,surovina:bavorskýrohovec,stav:fragment,délka:2,1cm,šířka:1,7cm,výška:0,7cm,štípání:1,poznámka:atypickénaamorfnímzlomku,datace:MES?(obr. 3:6.2).Drobnákolekceseskládázedvouchronologickymálovýraznýchretušovanýchartefaktů.Použitésurovinyi typologickésloženípatrněukazujínamezolitickéstáří.-Literatura:Chvojka tisku c.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

17. Soběslav, kat. Soběslav (pravděpodobněbylvšaknálezučiněnjižnakatastruobcePřehořovu Sobě-slavi).-Koordináty:ZM1023-31-17,přibližně075:110,Y-JTSK-732826X-JTSK-1139966.-Lokalizace:v polozeu Staréhorybníka.-Akce:předrokem1966nalezlJanFridrichpřipovrchovémsběrubasálnízlomekčástečněretušovanéčepelkyz bělošedéhoSGS.-Nález:retušovanáčepelka,délka27mm.-Datace:?.-Literatura:Beneš – Vencl 1966,69–70;Vencl a kol. 2006,247.-Uložení:Archeologickýústavv Praze.

18. Soběslav, kat. Soběslav-Koordináty:ZM1023-31-16,okolíbodu410:183,Y-JTSK-734232X-JTSK-1139059.-Lokalizace:pravděpodobněnatemeniSZvýběžkuVeselskéhokopcenadsoutokemDírenskéhopotokas ře-kouLužnicí,typickámírněvyvýšenápolohanadsoutokems výhledemnanivu,nadmořskávýška412m,vzdálenostodpotokapřes130m,převýšenínadvodnímtokemcca6m.-Akce:připovrchovémsběruv roce1976nalezlPavelBřicháčekkroměkeramickýchstřepůzestaršídobybronzové,dobylaténskéa středověkuopakovanětakéartefaktyz obdobímezolitu(údajnězeSGS–škrabadlo,týlníčástškrabadla,opálenézlomky).-Nález:dvěškrabadla?-Datace:?.-Literatura:Břicháček 1981,134;Vencl a kol. 2006,247.-Uložení:u nálezce?,Západočeskémuzeumv Plzni?.

19. Šebířov – Za mlýnem, kat. Šebířov-Koordináty:ZM1023-11-23,315:330,Y-JTSK-720971X-JTSK-1104745.-Lokalizace:polnítraťZamlýnem,asi700mJVodŠebířova,jižněodpolnícestyvesměruŠebířov–Bzováa Vilice,najižníhraněvýraznéterasysvažujícísepozvolnazápadnímsměrem,nadmořskávýška418-422m,vzdálenostodvodníhotoku60m,převýšenínadtokemmax.18m.-Akce:lokalituobjevilv roce2007VladimírProkop.-Nález:1.Typ:čepelretušovaná,surovina:opálhnědý,stav:fragment,délka:2,5cm,šířka:1,7cm,výška:0,5cm,štípání:1,patka:D,datace:MES?(obr. 4:1).Chronologickysejednáo málovýraznýnález,použitásurovinaalespíšeukazujenamezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

20. tábor – U Buriánkova dvora, kat. Čelkovice-Koordináty:ZM1023-13-21,075:369,Y-JTSK-735324X-JTSK-1121735.-Lokalizace:polnítraťU Buriánkovadvora,asi1500mjižněodČelkovic,asi250mSVoddvoraKoldovka,navýraznéplošině,svažujícíseJVsměremk řeceLužnicia bezejmennévodoteči,nadmořskávýška448m,vzdálenostodřekyLužnice350m,převýšenínadtokem55m.-Akce:lokalituobjevilv roce2007VladimírProkop.-Nález:1.Typ:jádro/otloukač,surovina:rohovecKL?,stav:fragment,délka:2,6cm,šířka:2,15cm,výška:1,2cm,patinace:1,štípání:1,poznámka:atypickéstopy,použitéjakootloukaččikřesadlo,datace:?.Málovýraznéjádrozhotovenéz rohovcetypuKrumlovskýles,druhotněvyužitéjakootloukaččikřesadlo.

16

Kulturnípříslušnostnelzeurčit,předneolitickéstáříovšemnelzevyloučit.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

21. třemešná – Za křížem, kat. Makov u Jistebnice-Koordináty:ZM1022-24-14,241:256,Y-JTSK-742465X-JTSK-1114230.-Lokalizace:traťZakřížem,asi700mJVodMakovau Jistebnice,severněodsilnicez Makovau JistebnicedoTřemešné,navýraznéplošiněsvažujícíseJVsměremk soutokuVlásenickéhoa Makovskéhopotoka,nadmoř-skávýška504m,vzdálenostk vodnímutoku150m,převýšenínadtokem20m.-Akce:lokalituobjevilv roce2008VladimírProkop.-Nález:1.typ:jádrokulovité,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:5,1cm,šířka:3,65cm,výška:2,85cm,štípání:1,datace:MES?(obr. 4:2).Velkékulovitéjádrosloženéz bíléhoopálu.Použitásurovinaukazujepatrněnamezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

22. turovec – Nad rybníkem I, kat. turovec-Koordináty:ZM1023-13-22,388:192,Y-JTSK-727651X-JTSK-1124469.-Lokalizace:traťNadrybníkem,asi700mvýchodněodTurovce,jižněodsilnicez TurovcedoNovéVsiu Chý-nova,namírnémzápadnímsvahuk Turoveckémurybníku,nadmořskávýška436m,vzdálenostodvodníhotoku120m,převýšenínadtokem10m.-Akce:lokalituobjevilv roce2007VladimírProkop.-Nálezy:1.Typ:úštěp,surovina:lokálnílimnokvarcit,stav:fragment,délka:2,3cm,šířka:2,4cm,výška:1,45cm,kůra:3,rozsahkůry:50,patinace:2,štípání:1,datace:MES?.2.Typ:amorfnízlomek,surovina:lokálnílimnokvarcit,stav:fragment,délka:2,6cm,šířka:2,4cm,výška:2,2cm,kůra:3,patinace:2,štípání:1,datace:MES?.3.Typ:surovina,surovina:lokálnílimnokvarcit,stav:fragment,délka:4cm,šířka:2,9cm,výška:2cm,štípání:1,datace:MES?.4.Typ:surovina,surovina:lokálnílimnokvarcit,stav:fragment,délka:5,4cm,šířka:3,5cm,výška:2,95cm,štípání:1,datace:MES?.5.Typ:úštěpretušovaný,surovina:bavorskýrohovec,stav:hlíza,délka:4,7cm,šířka:2,8cm,výška:1cm,kůra:2,rozsahkůry:65,štípání:1,patka:B,datace:MES?(obr. 4:3.1).6.Typ:úštěp,surovina:bavorskýrohovec,stav:hlíza,délka:2,5cm,šířka:2,75cm,výška:0,6cm,kůra:2,rozsahkůry:20,štípání:1,patka:D,datace:MES?.7.Typ:škrabadlo,surovina:SGS,stav:hlíza,délka:2,6cm,šířka:2,3cm,výška:0,8cm,kůra:2,rozsahkůry:75,štípání:1,patka:G,poznámka:naúštěpu,datace:MES?(obr. 4:3.3).8.Typ:škrabadlo,surovina:bavorskýrohovec,stav:fragment,délka:1,4cm,šířka:1,8cm,výška:0,5cm,ští-pání:1,fragmentčepele:B,datace:MES?(obr. 4:3.2).9.Typ:čepel,surovina:opálbílý,stav:hlíza,délka:1,45cm,šířka:1,3cm,výška:0,4cm,kůra:2,rozsahkůry:75,štípání:1,fragmentčepele:A,patka:G,datace:MES?.10.Typ:úštěp,surovina:bavorskýrohovec,stav:fragment,délka:2cm,šířka:1,8cm,výška:0,5cm,štípání:1,patka:G,datace:MES?.11.Typ:jádrodvoupodstavové,surovina:SGS,stav:fragment,délka:2cm,šířka:1,4cm,výška:0,85cm,štípání:1,poznámka:reziduum,datace:MES?.Středněvelkákolekcejesloženáz 11artefaktů.Debitážlzedoložitnacelkemosmiartefaktech(72,7%),nástroje3(27,3%).Veskupinědebitážejsoudoloženy3úštěpy,2kusysuroviny(manuporty),1amorfnízlomek,1jádroa 1čepel.Nástrojejsouzastoupenydvěmaškrabadlya jednímretušovanýmúštěpem.Složenísurovinjevelicepestré.Čtyřmikusyjsoudoloženylokálnílimnokvarcitya bavorskérohovce(typFlintsbach),SGSjsouzastoupenydvěmaartefaktya bílýopáljedním.Typologickésloženíkolekcenenívýrazné,aleukazujespíšenamezolitickéstáří.Stejnětaki pestrésurovinovésložení.-Literatura:nepublikováno-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

17

23. turovec – Nad rybníkem II, kat. turovec-Koordináty:ZM1023-13-22,365:202,Y-JTSK-727812X-JTSK-1124204.-Lokalizace:traťNadrybníkem,asi600mvýchodněodTurovce,v jižnímsousedstvísilnicez TurovcedoNovéVsiu Chýnova,namírnémzápadnímsvahuk Turoveckémurybníku,nadmořskávýška430m,vzdálenostodvodníhotoku?(vodníplochy)200m,převýšenínadvodnímtokem?(vodníplochou)6m.-Akce:lokalituobjevilv roce2007VladimírProkop.-Nález:1.Typ:vrtáčeknačepelis otupenýmbokem,surovina:bavorskýrohovec,stav:fragment,délka:2,1cm,šířka:1,45cm,výška:0,4cm,štípání:1,fragmentčepele:B,datace:MGD-EPM?(obr. 4:4).Velmivýraznýtypartefaktu jemožnédatovatdomagdalénienučiepimagdalénienu.Vzhledemk absencivýraznějšípatinace,kterájepromagdalénienjižníchČechtypická,lzeartefaktpravděpodobnějidatovatdoepimagdalénienu.-Literatura:Chvojka v tisku d.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

24. turovec – Nad rybníkem III, kat. turovec-Koordináty:ZM1023-13-22,366:197,Y-JTSK-727869X-JTSK-1124374.-Lokalizace:traťNadrybníkem,asi550metrůvýchodněodTurovce,jižněodsilnicez TurovcedoNovéVsiu Chýnova,namírnémzápadnímsvahuk Turoveckémurybníku,nadmořskávýška427m,vzdálenostodvodníhotoku?(vodníplochy)150m,převýšenínadvodnímtokem?(vodníplochou)4m.-Akce:lokalitaobjevena14.3.2009PetremMenšíkempřiověřovánípolohyTurovec–NadrybníkemI.Jedenštípanýartefaktnalezlapřipovrchovémsběru3.4.2009VeronikaNováková.-Nálezy:1.Typ:úštěp,surovina:SGS,stav:fragment,délka:1,85cm,šířka:2,15cm,výška:0,4cm,patinace:1,štípání:1,patka:G,datace:MES?.2.Typ:čepel,surovina:SGS,stav:fragment,délka:0,9cm,šířka:1cm,výška:0,2cm,štípání:1,fragmentčepele:A,patka:B,datace:MES?.3.Typ:rydlonazlomu,surovina:rohovectypuFlintsbach,stav:fragment,délka:2,8cm,šířka:1,9 cm,výška:0,6cm,štípání:1,fragmentčepele:BC,datace:MES?(obr. 5:1).Typologickymálovýraznýdrobnýsouborjesloženýz úštěpu,čepelezeSGSa rydlanazlomuz rohovcetypuFlintsbach.Slabápatinaceúštěpuukazujepatrněnapředneolitické,nejspíšemezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

25. turovec – Nad rybníkem IV, kat. turovec-Koordináty:ZM1023-13-22,387:170,Y-JTSK-727699X-JTSK-1124675.-Lokalizace:traťNadrybníkem,asi600mvýchodněodTurovce,namírnémJZsvahunadTuroveckýmryb-níkem,téměřnahranicinivyTuroveckéhopotoka,nadmořskávýška428m,vzdálenostodvodníhotoku100m,převýšenínadtokemmax.3m.-Akce:lokalitaobjevena11.4.2009VladimíremProkopem.-Nálezy:1.Typ:čepels příčnouretuší,surovina:SGS,stav:hlíza,délka:1,85cm,šířka:1,4cm,výška:0,5cm,kůra:2,rozsah:50,štípání:1,fragmentčepele:BC,datace:MES?(obr. 5:3.2).2.Typ:škrabadlo,surovina:přepálenýsilicit,stav:fragment,délka:1,8cm,šířka:1,95cm,výška:0,8cm,opá-lení:1,štípání:1,fragmentčepele:B,datace:MES?(obr. 5:3.1).3.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý–KZH,stav:fragment,délka:3,25cm,šířka:2,5cm,výška:2,2cm,štípání:1,datace:MES?.4.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,1cm,šířka:0,9cm,výška:0,7cm,štípání:1,datace:MES?.5.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:2,2cm,šířka:1,55cm,výška:0,9cm,štípání:1,datace:MES?.6.Typ:čepel,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,4cm,šířka:1,2cm,výška:0,5cm,štípání:1,fragmentčepele:A,patka:B,datace:MES?.

18

Obr. 4.1:Šebířov–Zamlýnem;2:Třemešná–Zakřížem;3:Turovec–NadrybníkemI;4:Turovec–NadrybníkemII.Abb. 4.1:Šebířov–Zamlýnem;2:Třemešná–Zakřížem;3:Turovec–NadrybníkemI;4:Turovec–NadrybníkemII.

19

7.Typ:manuport,surovina:neurčenýsilicit,stav:hlíza,délka:3,1cm,šířka:2,8cm,výška:1,85cm,datace:MES?.Drobnákolekce7artefaktůjesloženázetříamorfníchzlomků,manuportu,čepelea škrabadlaa čepeles příč-nouterminálníretuší.Dominantnísurovinoujebílýopálzastoupený4artefakty,dálejezastoupenneurčenýsilicit,propřepáleníneurčenýsilicita silicitglacigenníchsedimentů.Typologickésloženíkolekcenenívýrazné,surovinovésloženíukazujenejspíšenamezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

26. turovec – Pod vsí, kat. turovec-Koordináty:ZM1023-13-22,230:291,Y-JTSK-729102X-JTSK-1123285.-Lokalizace:traťPodvsí,asi1100mSZodTurovce,severněodsilnicevesměruTurovec–Měšice,asi100mvýchodněodRatajskéhorybníka,nadmořskávýška416m,vzdálenostodvodníhotokudo100m,převýšenínadtokemmax.2m.-Akce:lokalitaobjevena10.4.2009VladimíremProkopem.-Nálezy:1.Typ:úštěp,surovina:opálčirý,stav:fragment,délka:2,4cm,šířka:2,2cm,výška:1,4cm,patinace:1,štípání:1,patka:B,poznámka:v suroviněmanganovékeříčkovitévýkvěty,datace:MES?.2.Typ:jádro,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,85cm,šířka:2,05cm,výška:1,35cm,štípání:1,poznámka:reziduum,datace:MES?(obr. 5:2).3.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,7cm,šířka:1,2cm,výška:0,7cm,štípání:1,datace:MES?.Drobnákolekcetříartefaktůjesloženáz úštěpu,jádraa amorfníhozlomku.Vyrobenajez opálů.Typologickésloženínenívýrazné,surovinovésloženíukazujepatrněnamezolitickéstáří.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

27. Vlkov, kat. Vlkov-Koordináty:ZM1023-33-06,460:310,Y-JTSK-735045X-JTSK-1149145.-Lokalizace:nalevémbřehuřekyNežárky,JVodměstaVeselínadLužnicí,nadmořskávýška415(?)m.-Akce:panBradáčeknalezlv místěsoukromépískovny(nálezpředalR.Kůrkaz VeselíIIAntonínuBenešovi)úštěpovéjádro?,datacekolísáodstaršíhopostřednípaleolitažk pochybnostemo autenticitěnálezu.NěkdyjenálezuváděnpodsousedníobcíVeselínadLužnicí.-Literatura:Beneš 1978,35,43;Vencl a kol. 2006,297.-Nález:úštěpovéjádrozeskvrnitěrzivěhnědého opálu,velikost57x48x23mm.-Datace:starý–střednípaleolit?-Uloženo:Západočeskémuzeumv Plzni?

28. Zhoř u tábora – Výstružný, kat. Zhoř u tábora-Koordináty:ZM1022-42-05,393:241,Y-JTSK-737665X-JTSK-1126555.-Lokalizace:polnítraťVýstružný,asi800mJZodZhořeu Tábora,nanevýraznéterasenadtokemMaršov-skéhopotoka,nadmořskávýška420-422m,vzdálenostodvodníhotoku200m,převýšenínadtokem12m.-Akce:lokalituobjevilpřipovrchovýchsběrechv letech2007a 2008VladimírProkop.-Nálezy:1.Typ:úštěp,surovina:opálčerný,stav:fragment,délka:2cm,šířka:1,85cm,výška:0,8cm,štípání:1,patka:C,datace:MES?.2.Typ:úštěp,surovina:opálhnědý,stav:fragment,délka:2,8cm,šířka:2,8cm,výška:0,85cm,štípání:1,patka:B,datace:MES?.3.Typ:úštěp,surovina:opálčervený,stav:fragment,délka:2,3cm,šířka:2,9cm,výška:0,8cm,štípání:1,patka:C,datace:MES?.4.Typ:úštěp,surovina:opálčerný,stav:fragment,délka:1,7cm,šířka:1,7cm,výška:0,45cm,štípání:1,patka:G,datace:MES?.5.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:2,3cm,šířka:1,8cm,výška:1,1cm,štípání:1,datace:MES?.

20

6.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:2,95cm,šířka:1,8cm,výška:1cm,štípání:1,datace:MES?.7.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,9cm,šířka:1,3cm,výška:1,1cm,štípání:1,datace:MES?.8.Typ:amorfnízlomek,surovina:opálbílý,stav:fragment,délka:1,5cm,šířka:1,5cm,výška:1,35cm,štípání:1,datace:MES?.9.Typ:čepel,surovina:přepálenýsilicit,stav:fragment,délka:1,6cm,šířka:1,15cm,výška:0,45cm,opálení:1,štípání:1,patka:C,datace:MES?.10.Typ:úštěp,surovina:přepálenýsilicit,stav:fragment,délka:2,5cm,šířka:1,4cm,výška:0,6cm,opálení:1,kůra:3,rozsahkůry:45,patinace:2,štípání:1,patka:D,poznámka:neníSGS,datace:MES?.Typologickymálovýraznákolekcejesloženápouzez debitáže(5úštěpů,4amorfnízlomky,1čepel).Výraznájezejménasurovinovýmsložením.Celkem8artefaktůbylovyrobenoz různýchvarietopálu,zbývajícídvapakz propřepáleníneurčenýchsilicitů.Kolekcepatrněnáležímezolitua jejenotázkoučasu,kdybudounalezenychronologickyvýraznéartefakty.-Literatura:nepublikováno.-Uložení:Jihočeskémuzeumv ČeskýchBudějovicíchsine.

Neověřené, sporné a chybné lokality:

29. Dráchov, kat. Dráchov-Koordináty:ZM1023-31-16,330:020,Y-JTSK-735237X-JTSK-1140578.-Lokalizace:napolíchmeziobcemiČeraza Dráchov,nadmořskávýška410-430m.-Akce:v letech1964–1966nasbíraling.M.Hraběsestudentystředníškolyzemědělskéz Humpolcenapoliznačnoukolekcikamenů,o kterýchinformoval,žejsoustaropaleolitickéhostáří.Kolekciprohlédlv roce1986SlavomilVencla označilnálezyzapseudoartefakty.

Obr. 5.1:Turovec–NadrybníkemIII;2:Turovec–Podvsí;3:Turovec–NadrybníkemIV.Abb. 5.1:Turovec–NadrybníkemIII;2:Turovec–Podvsí;3:Turovec–NadrybníkemIV.

21

-Nález:pseudoartefakty.-Literatura:Vencl a kol. 2006,94s literaturou.

30. tábor, kat. tábor-Koordináty:ZM1023-13-16,178:009,Y-JTSK-734297X-JTSK1121659.-Lokalizace:plošinameziTáborema SídlištěmnadLužnicí,nadřekouLužnicí,nadmořskávýška418-420m,vzdálenostodbezejmennévodoteče100m,vzdálenostodvodníhotokuLužnice260m,převýšenínadbezejmennýmvodnímtokemmax.16m,převýšenínadLužnicímax.30m.-Akce:v roce2004proběhlzáchrannýarcheologickývýzkumpodvedenímRudolfaKrajíce.Přiodkryvuhal-štatskéhosídlištěbylazískánapazourkováa rohovcováštípanáindustrie,pravděpodobněv druhotnépoloze.-Nález:štípanáindustrie(počet?)-Datace:?.-Literatura:nepublikováno,zdroj:http://geo-cz.com/tesco/ [citace dne 29.3 2009].-Uloženo:Husitskémuzeumv Tábořesine.

31. Veselí nad Lužnicí nebo Vlkov, kat. Veselí nad Lužnicí nebo Vlkov-Koordináty:?-Lokalizace:asi5kmjižněodnádražíveVeselínadLužnicí.-Akce:artefaktbylobjevenJindřichemRychlýmsnadv roce1905,předmětbylurčenjakopazourkovýnůžz obdobíneolitu,dataceovšemneníjistá.-Nález:pazourkovýnůž-Datace:neolit?-Literatura:Richlý 1902,39;týž 1905,112;Švehla 1922,10;týž 1923,10;Dubský 1949,64;Beneš 1978,36,43-44. -Uložení:?.

Zhodnocení nálezového inventáře

V roce2006publikovalS.Venclv regionuTáborskacelkem5předneolitickýchlokalit.OdtédobybylopředevšímdíkyterénnímprůzkumůmVladimíraProkopaobjevenodalších23lokalit(tab. 1).Postupnýnárůstjejichpočtujedobřepatrnýv tabulce 2.Aždoroku2006bylynálezypředneo-litickýchlokalitpouzenáhodné,zavícejak100letjichbyloobjevenopouze5.Díkysoustavnéprospekčníčinnostijedinéhočlověkabyloodroku2006nalezenodalších22lokalit,dalšílokalituobjevilP.Menšík.Zanecelé4rokybyloobjeveno23lokalit,cožpředstavujenárůsto 460%oprotipředchozímustoletí.Nálezovýpotenciálceléhoregionujejistězatímvyčerpánpouzez maléčásti.Neníjedinýdůvodsedomnívat,žebyhustotalokalitv okolíLužnicemělabýtmenší,nežnapříkladmnožstvílokalitv regionuOtavy.

Kolekcez většinykomponentjsouprozatímvelicemalé,cožjedánokrátkoudobouodjejichobjevení.Prozískánívětšícha dobředatovatelnýchsouborůjetřebapovrchovésběryprovádětdelšídobu.S tímsouvisíi možnostichronologickéhozařazeníkolekcía jehovelkánejistota(tab. 3).

Domezolitubylyzatímzařazenytřilokality.Dalších13lokalitnáležímezolitus vysokoumíroupravděpodobnosti(malé,alesurovinověvýraznékolekce).Dvělokalitybylydatoványdoširšíhoroz-mezípozdnípaleolitažmezolit,dalšídvěbylyzařazenydostejnéhorozmezípravděpodobně.Jednalokalitajezatímdatovánadoširšíhorozsahupozdnípaleolit–neolit,dalšídorozmezímezolit–neolit.Jednakomponentabyladatovánadorozsahumagdalénien–epimagdalénien(s vyššípravděpodob-nostípozdněpaleolitickéhostáří)a jednadoširokéhorozmezístarýažstřednípaleolit.Čtyřilokalityzatímnebylomožnéblížečasovězařadit,alepravděpodobnostjejichpředneolitickéhostáříjevysoká.

V souboruzatímdominujílokalitymezolitu,pozdněpaleolitickýchkomponentjevelmimálo,mladopaleolitickézatímžádné.I tentofaktsouvisís rozsahemkolekcía množstvímlokalitobecně.Jakukazují i  jinépráce(Vencl a kol. 2006),mezolitickélokalityvždypočtempřevyšují lokalitypozdníhoa mladéhopaleolitu.Protojepravděpodobnostjejichzáchytunejvětší.Mladopaleoli-

22

tickénálezy(magdalénienské)senavícčastoobjevujívestejnýchpoloháchjakomezolit,ovšemv menšíkoncentraci,takžeseprojevujíažpřizískánívětšíkolekce(o desítkáchkusů).V tomtoohledumusímei naTáborskupočítats výraznýmnárůstemnálezův průběhudalšíchvýzkumů.Tatoprácenechťjechápánajakoprvnízhodnocenípotenciáluoblastia zároveňjakopobídkaprodalšíintenzivníprůzkum.

číslo lokalita rokobjevu

početindustrie datace citace

1 Bezděčín 2009 2 PPAL-MES?

2 Drahnětice–Doubek 2008 2 MES3 Dražice 2009 15 PPAL-MES?4 ChýnovI 2009 5 PPAL-NEO5 ChýnovII 2009 1 PPAL-MES6 LhotaSamoty–Nabřezích 2006 1 MES-NEO?

7 LhotaSamoty 1962 80 PPAL-MES Vencl a kol. 2006,159-162

8 Maršov–Okrouhlice 2008 1 ?

9 Oborau Maršova 2009 2 MES?10 Oborau Maršova 2009 1 MES?11 Padařov–Nadbahenským 2008 9 MES12 Přehořov 2007 2 MES?13 RybovaLhota 1904 20 MES Vencl a kol. 2006,23914 Skalice–Zařečišti 2007 1 MES?15 Skalice–DubičíI 2008 1 MES?16 Skalice–DubičíII 2006 2 MES?17 Soběslav 1966 1 ? Vencl a kol. 2006,24718 Soběslav 1976 2 ? Vencl a kol. 2006,24719 Šebířov–Zamlýnem 2007 1 MES?

20 Tábor–Nadoubku 2007 1 ?21 Třemešná–Zakřížem 2008 1 MES?22 Turovec-NadrybníkemI 2007 11 MES?23 Turovec-NadrybníkemII 2007 1 MGD-EPM?24 Turovec-NadrybníkyIII 2009 3 MES?25 Turovec-NadrybníkyIV 2009 7 MES?26 Turovec–Podvsí 2009 3 MES?27 Vlkov 1978 1 starý–stř.ednípaleolit? Vencl a kol. 2006,29728 Zhořu Tábora–Výstružný 2007 10 MES?

Tab. 1.Táborsko.Přehledpředneolitickýchlokalit,rozsahukolekcía dobyobjevu.Tab. 1. Region Tábor. Übersicht zu den vorneolithischen Fundstellen, Umfang der Sammlungen und derForschungszeiträume.

Závěr

O předneolitickémosídleníTáborskanebylodonedávnaznámonicurčitého.Doroku2006,kdyvyšlasouhrnnámonografienejstaršíhoosídleníjižníchČech(Vencl a kol. 2006),bylov oblasti

23

známopouze5lokalit.Odtédobybylodíkypečlivéprácijedinéhoamatérskéhoarcheologaiden-tifikovánodalších22novýchnalezišť.Dalšíkomponentabylaobjevenapřidoplňkovýchsběrechv rámcizkoumánípravěkuTáborska.Dokonalesezdeukazuje,jakzáslužnáa nenahraditelnáječinnostpoučenýchlaiků,bezkterýchsev dnešnídoběarcheologprofesionáljižnemůžeobejít.Všem,kteříprovozujítutonáročnoučinnostbeznárokunaodměnua podlepravidelproterénníčinnost(k celéproblematice Hajšman et al. 2009)nezbývá,nežpoděkovat.Musímejenomdoufat,žesestálebudouobjevovatnadšenci,kteřínámjsouochotnitaktovýznamněpomáhat.1

Literatura a prameny

Beneš, A. 1978: Pravěkéa slovanskéosídlenínaúzemípřipravovanéchráněnékrajinnéoblastiTřeboňsko.In:Jeník,J.–Přibyl,S.(ed.),Ekologiea ekonomikaTřeboňska.Třeboň,35-46.

Beneš, A. – Vencl, S. 1966:Příspěvekk mesolitickémuosídleníjižníchČech,Archeologickérozhledy18,67-72.Beneš, J. – Chvojka, O. – Šída, P. 2007:PředneolitickéosídleníBechyňska,Archeologickévýzkumyv jižních

Čechách20,65-78.Břicháček, P. 1978:LhotaSamoty,o.PlanánadLužnicí,Výzkumyv Čechách1975,45.- 1981:Soběslav,okr.Tábor,Výzkumyv Čechách1976–1977,134.Čech, V. 1969:Geologickéa mineralogicképoměrytáborskéhookolí.In:Hnízdo,A.Z.–Koutek,A.(ed),

VlastivědaTáborska1.Tábor,9-40.Dubský, B. 1949:PravěkjižníchČech.Blatná.Frídl, J. 1969:Zeměpisnýa geomorfologickýpřehledTáborska.In:Hnízdo,A.Z.–Koutek,A.(ed),Vlastivěda

Táborska1.Tábor,58-86.Hajšman, J. – Řezáč, M. – Sokol, P. – Trnka, R. 2009:Příručkaamatérskéhoarcheologaanebdomrtvýchse

nekope.Praha.

1 Tentopříspěvekvznikl zapodporyvýzkumnéhoprojektu„Opomíjenáarcheologie“Katedryarche-ologieFFZČUv Plzni(MSM4977751314),zejménajehodílčíchčástínazvaných„Archeologickývýzkumpravěkýcha raněstředověkýchmovitýcha nemovitýchpamáteknaTáborsku“a „VýzkumokolíjezeraŠvar-cenberk“.ObrazovoudokumentacivytvořilPhDr.Mgr.PetrŠída,Ph.D.

Tab. 3.Táborsko.Přehleddatováníjednotlivýchpřed-neolitickýchsouborů.Tab. 3. Region Tábor. Datierungen der jeweiligenvorneolithischenKomplexe.

rokobjevu celkem % nárůstv %

1904 1 3,6

1962 1 3,6 100

1966 1 3,6 50

1976 1 3,6 33,3

1978 1 3,6 25

2006 2 7,1 40

2007 7 25 100

2008 5 17,9 35,7

2009 9 32,1 47,4

celkem 22 100

datace celkem %

MES? 13 46,4

? 4 14,3

MES 3 10,7

PPAL-MES 2 7,1

PPAL-MES? 2 7,1

PPAL-NEO 1 3,6

MES-NEO? 1 3,6

MGD-EPM? 1 3,6

starý–střednípaleolit? 1 3,6

celkem 28 100

Tab. 2.Táborsko.Přehlednárůstupočtupřed-neolitickýchlokalitv jednotlivýchletech.Tab. 2. Region Tábor. Auf Jahre bezogeneZunahmedervorneolithischenFundstellen.

24

Hlaváč, V. 1985:Klimaticképoměry.In:Chábera,S.a kol.,Jihočeskávlastivěda–neživápříroda.ČeskéBu-dějovice,122-152.

Chvojka, O. v tisku a:PlanánadLužnicí,o.PlanánadLužnicí,Výzkumyv Čechách2007.- v tisku b:Přehořovu Soběslavi,o.Přehořov,Výzkumyv Čechách2007.- v tisku c:SkalicenadLužnicí,o.Skalice,VýzkumyČechách2007.- v tisku d:Turovec,o.Turovec,Výzkumyv Čechách2007.Pokorný, P. 2000:Osudyzanikléhojezera.16000lethistoriev jezerníchusazeninách,Vesmír79,209-214.Pokorný, P. – Šída, P. – Kuneš, P. – Chvojka, O. 2008:Výzkummezolitickéhoosídlenív okolíbývaléhojezera

Švarcenberkv jižníchČechách.In:Beneš,J.–Pokorný,P.(eds.),Bioarcheologiev Českérepublice.ČeskéBudějovice–Praha,145-176.

Richlý, J. 1902:ÜberneueFunde,welchedieAnnahmevonprähistorischenVerbindungenzwischendemsüdlichenBöhmenundderDonaubestätigen,MitteilungenderAnthropologischenGesellschaftinWien32,38-39.

- 1905:Z nejstaršíminulostikrajeSoběslavského,Staréi novézvěstizeSoběslavěa okolí1,110-114.Richter, M. 1986:SezimovoÚstí.In:ArchaeologyinBohemia1981–1985.Praha,229-236.Šída, P. – Pokorný, P. – Kuneš, P. 2007:Dřevěnéartefaktyraněholocenníhostáříz litoráluzanikléhojezera

Švarcenberk,Přehledvýzkumů48,55-64.Švehla, J. 1906:Archeologickývýzkumv okolíSoběslavském(RybovaLhota,Skalice),ZprávyMěstskéhomusea

a Veřejnéměstskéknihovnyv Táboře1905,3-18.- 1922:Táborsko,II.Popisarcheologický.Tábor.- 1923:Táborskov pravěku.Tábor.Tomášek, M. 2003:PůdyČeskérepubliky.Praha.Tomášek, M. – Zuska, V. 1985:Půdyjihočeskéhokraje.In:Chábera,S.a kol.,Jihočeskávlastivěda–neživá

příroda.ČeskéBudějovice,192-211.Vencl, S. 1966:RybovaLhota,okr.Tábor,Bulletinzáchrannéhooddělení1965,32.- 1987:TheLatePalaeolithicinBohemia.In:TheLateGlacialinCentralEurope.Wrocław,121-129.- 2003:K otázcevěrohodnostiarcheologickýchmap.In:Šmejda,L.–Vařeka,P.(eds.),Sedmdesátneustup-

nýchlet.Plzeň,257-271.Vencl. S. a kol. 2006:NejstaršíosídleníjižníchČech.Paleolita mezolit.Praha.

Vladimír Prokop – Petr Menšík – Petr Šída: Neue Hinweise auf vorneolithische Besiedlung im Gebiet um Tábor.

DerArtikelberichtetüberneueBelegefüreinevorneolithischeBesiedlungdesGebietsumTábor.Bis2006warennur fünfeinschlägigeFundstellenbekannt,durch intensiveOberflächenprospektionengelangdemHobby-ArchäologenVladimírProkopdieEntdeckungweiterer22Fundstellen.EinweitererPlatzwurdeimRahmeneinesProjekteszurErforschungdervorgeschichtlichenBesiedlungdesTáborerGebietsentdeckt.DreiFundstellengehörensicherdemMesolithikuman,weitere13(zahlenmäßigklein,abermitmarkantenRohstoffen)miteinerhohenWahrscheinlichkeit.ZweiFundstellensindsicher,zweiweiterewahrscheinlichindasSpätpaläolithikumbisMesolithikumzudatieren.EineFundstellestammtausdemZeitraumSpätpa-läolithikum–Neolithikum,eineweitereausdemMesolithikum–Neolithikum.EineFundstellegehörtdemMagdalénienoder(wahrscheinlicher)demEpimagdalénienundeinedemAlt-oderMittelpaläolithikuman.VierFundstellensindbishernichtnäherfestzulegen,dochistderenvorneolithischeZeitstellungalshocheinzuschätzen.Allgemeinistfestzustellen,dassunsereKenntnisseohnedieZusammenarbeitmitdenAma-teurarchäologensehrgeringwären.

Deutsch von O. Chvojka


Recommended