Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague De laudibus Thermarum Caroli a Francisco Modio celebratis Author(s): JAN MARTÍNEK Source: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 109, Čís. 3 (1986), pp. 156-165 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23470456 . Accessed: 15/06/2014 08:01 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AM All use subject to JSTOR Terms and Conditions
Transcript
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague
De laudibus Thermarum Caroli a Francisco Modio celebratisAuthor(s): JAN MARTÍNEKSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 109, Čís. 3 (1986), pp. 156-165Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23470456 .
Accessed: 15/06/2014 08:01
Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp
.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].
.
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.
http://www.jstor.org
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Cum Latina opuscula de urbibus, oppidis, montibus, fluviis tempore renascentium
litterarum scripta haud mediocrem apud posteros gloriam mererentur,1 maximam
tamen admirationem fontium salubrium laudes aut prosa aut versibus compositae lectoribus movebant. Gratae erant medicis aquarum vires inquirentibus, gratae
advenis, qui spe valetudinis recuperandae aut animi causa ad aquas medicatas pro fecti non solum locorum praestantia, sed etiam antiquitate delectabantur. Neque enim dubitare licet, quin inter tot milia hominum, qui quotannis loca naturae mira
culis ditissima frequentabant, nonnulli sint inventi, qui in memoriam praeteriti aevi redeuntes discere cuperent, quo tempore quove modo fontes cogniti quibusque fortunae vicissitudinibus loca ipsa post aquas féliciter détectas usa essent. Quodsi
parvorum etiam pagorum ad salubres fontes conditorum antiquitas tantopere doci
les animos alliciebat, quid tandem de Thermis Carolinis per totum orbem terrarum
celebratis dicendum esse putemus? Nonne calidissimorum fontium illic effervescen
tium laudes ab omnibus, qui ubique erant, eruditis avidissime lectitatas esse quivis nobiscum consentiet?
Innumera carmina, innumera opera oratoria de his thermis scripta sunt, quae in
plurimis commentationibus et libris hoc et superiore saeculo in lucem prolatis
enumerantur, eduntur, in alias linguas transferuntur, quorum librorum nonnullos in
nota inferius posita afferò.2 In hac etiam ephemeride versus, qui 17. saeculo in
laudem Thermarum Carolinarum typis exscripti erant, ante hos decem annos iterum
editi sunt.3 Neque tamen Francisci Modii4 poema ceteras Thermarum descriptiones
1 Ex multis nostri saeculi operibus, quibus libelli humanioris aevi geographici tractantur, unum selegi mus, quod est fortasse novissimum aut novissimo proximum: Landesbeschreibungen Mitteleuropas vom 15. bis 17. Jahrhundert. Vortràge der zweiten intemationalen Tagung des „Slawenkomitees" im Herder -lnstitut Marburg a. d. Lahn 10.-13. November 1980, herausgegeben von Hans-Bernd Harder, Schriften des Komitees der Bundesrepublik Deutschland zur Fôrderung der Slawischen Studien 5, herausgegeben von Hans Rothe, Koln-Wien 1983; v. etiam vetustiora opera in hoc volumine laudata.
2 V. P r ò k I , Geschichte der kòniglichen Stadi Karlsbad, Karlsbad s a. - L. S i p ò c z , Karlsbad, seine Quellen und Quellenproducte, Karlsbad 1899 - K. Becher, Bibliographia Carolothermensis, Literatur iiber Karlsbad von den àltesten Zeiten bis auf die Gegenwart, Prag 1902 - P. K 1 e m m , Hei matkunde der Stadi Karlsbad, Karlsbad 1907 - A. G n i r s , Karlsbad in seiner àltesten Vergangenheit, Karlsbad-Leipzig 1925 - V. K a r e 11 , Deutsche Dichter in Karlsbad, Von Bohuslav Lobkowitz von Hassenstein bis Adalbert Stifter, Karlsbad 1935 - Karlsbad im Munde seiner Giste, Lob- und Danksprùche aus fiinf jahrhunderten, herausgegeben vom Oberbiirgermeister, Bearbeitung Stadtarchiv und Kultur verwaltung, s. a. (post. 24. diem Ianuarii 1940 - v. p. 285) - K. F r o n , Živé prameny, Karlovy Vary očima básníků a spisovatelů, Plzeň 1962 - V. K a r e 1 1 , Karlsbad von A biz Z, Ein Stadtlexikon, Miin chen 1971 (v. praesertim vocem: Humanistenlob fur Karlsbad, p. 48). - M. W a j s , České literární Karlovarsko, 1. díl, Od roku 1500 do konce 19. stol., Plzeň 1972 - M. W a j s , Nejstarší česká oslavná báseň na Karlovy Vary, Minulostí Západočeského kraje 9, 1972, 171-176 -K. Dvořák, Humanistická ethnografie Čech, Praha 1975, 59 a pozn. 135 tamtéž -J. Jech-V. Křížek, Nejstarší literární do klady českého původu o Karlových Varech, Minulostí Západočeského kraje 15, 1979, 187-199 -
H.Schubert, Karlsbad, Ein Weltbad im Spiegel derZeit, Miinchen 1980 -B. Mráz-L. Neu ber t , Karlovy Vary, Praha 1983 - B. Vylita, Karlovarské prameny včera a dnes, Západočeské nakladatelství 1984.
3 Listy filologické 99, 1976, 182-186.
4 Huius auctoris (*1556 |1597), qui Belga origine aliquaradiu in Germania vixit, carmen ad filium Ludovici electoris scriptum dignum est habitům, quod lucem publicam aspiceret (J. I J s e w i j n , Un
poème inédit de François
Modius sur l'éducation du prince humaniste, Latomus 25, 1966, 570-583). Vide
156
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
DE LAUDIBUS THERMARUM CAROLI A FRANCISCO MODIO CELEBRATIS
numero versuum antecedens cuiquam hominum eruditorum in Bohemia liberalibus
artibus vacantium notum erat praeter doctorem K. Becher in nota 2 memoratum,
qui etiam exemplár operis rarissimum domi suae asservabat5 neque tamen iuris
publici fecit brevi mentione praescriptionis facta contentus. Haud mediocriter
itaque vir doctus Hermannus W i e g a n d de nobis meritus esse videtur, quod nos
huius carminis in eruditissimo et laboriosissimo libro admonuit, qui inscribitur:
„Hodoeporica, Studien zur neulateinischen Reisedichtung." Prodiit opus anno 1984 Aureliae seu Badenae sumptu Valentini Koerneri in 12. volumine „Saeculorum spi
ritalium," quae sériés a professore D. Wuttke editur.6 Asservantur duo poematis Modiani exemplaria Herbipoli in bibliotheca universitatis, cuius custodibus débitas
grates pro missis imaginibus luce factis agere officii mei duco. His acceptis aliud deinde etiam exemplár II Gg3 signatum7 in bibliotheca Lobkowiczia Raudnicensi inveni, qua ex re iocosa et hilari apparet non solum libellis sua fata esse, sed volu
minum etiam investigatores lascivientis fortunae ludibrio patere, cum longo cir
cuitu ea quaerant, quae ad manus posita sint. Sed cum hoc operis exemplár nostrati
bus iam diu praesto fuerit, non satis mirari possumus inter tot medicos, historicos,
philologos, quorum aciem ne minima quidem poemata de Thermis Caroli scripta
fugerunt, neminem esse inventum, qui hoc sane longissimum, nobilissimum, uti
lissimum opus e tenebris oblivionis protractum luci publicae restitueret. Ne illis
quidem, qui Thermarum Carolinarum memoriam sagacissime hoc nostro saeculo
scrutantur, Modii Carmen notum fuit. Quod incommodum ut aliqua saltem ex parte
reparemus, operis non satis cogniti notitiam hoc loco, quoad eius fieri poterit, pro movere conabimur.
Est Thermarum Carolinarum descriptio pars libelli, cui hic est titulus: Francisci
Modii Brugensis Hodoeporicum Francicum seu Fhermae Carolinae ad ci. v. Ioannem
Posthium, archiatrum Wirzeburgicum, cum eiusdem Modii Elegia in natalem ampliss. et splendidiss. Erasmi Neustetteri cognomento Sturmeri, eq. Franci etc. Wirzeburgi
ex officina Henrici Aquensis, episcopalis typographi, 1583.8
Volumen in 8° arte typographica excusum ex tribus plagulis octona folia continentibus (A8 B8 C8; pro
A 4 perperam B 4 impressum est) et dimidia plagula quattuor foliorum (D4) constat. Insunt igitur libello
folia duodetriginta (8+ 8+ 8+ 4), quae - excepto primo - paginarum numeris 3-56 signantur (pro 74
lege 47) Voces in imis paginis positae, quae initia sequentium paginarum nuntiant hocque modo in
corruptum et continuum carminis tenorem custodiunt, in pp 14, 54 desunt, in p. 33 errore typographi
falsus custos impressus est. Inter epistulam a Modio ad Posthium a. d. VII. Idus Novembres 1583 datam
sexque distichis elegiacis auctam (p. 3,4) et carmina sollemnia a Modio aliisque in natales clarorum viro
etiam Modii vitam ab Hermanno Wiegand (cuius liber supra laudatur) narratam (p. 511), cui addita est enumeratici commentationum de Modio compositarum (p. 512). Plurima Modii scripta etiam Pragae in bibliotheca Strahoviensi lectoribus praesto sunt.
5 K. Becher, Bibliographia Carolothermensis (v. notam 2), p. 43: „Modius, Franciscus Burgensis (!), Hodoeporicum Francicum." Asteriscus titulo operis appositus librum in bibliotheca auctoris asserva tum significati cf. p. 3: „Die mit * bezeichneten (Bûcher) sind in der Privatbibliothek des Verfassers vorhanden."
6 Hominibus historiae et litterarum in Bohemia, Moravia, Slovacia renatarum studiosis hae indicum voces imprimis inspiciendae sunt (p. 557-563): Aurogallus Matthàus, Balbus Hieronymus, Bruschius Caspar, Butzbach-Piemontanus Johannes, Celtis Konrád, Hassenstein Bohuslav, Hus Johannes, Niavis
1 Huic exempláři praeligata sunt Modii Poemata eodem anno isdemque typis impressa. Aliud exemplár
Brunae in bibliotheca universitatis reperitur St 2 - 862. 349 adi. 5 signatum. 8 Viatores Herbipoli exeunte Iunio 1583 profecti medio Quintili Thermis Caroli habitabant, unde
ineunte Sextili Herbipolim reverterunt. Quae itinerum tempora Wiegand (p. 278) investigavit Hodoepo rico et commentariis Modii diurnis usus.
157
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
DE LAUDIBUS THERMARUM CAROLI A FRANCISCO MODIO CELEBRATIS
Sudetos10 Inter montes Strattone" magistro, Germanos flumen qua dividit Aegra Bohemis,
est locus, angustam in convallem montibus aids
et silvis cinctus qui cogitur undique, torrens
quam mediam haud magno secat impete, viribus ille
dum fertur propriis; nivibus sed sole solutis
imbribus aut magni ruit instar fluminis auctus,
quem tumidum obiectus nequiquam molibus agger terreus arboreis textus remoratur, ad undas
torrentis cuius gelidas ferventibus undis
bullantes iaculatur aquas bipatente canali
fons, melioris opus naturae . . .
Unici fon tis (est autem ille ferventissimus) mentionem facit auctor, cum alii quoque fontes Thermis Caroli scatentes hoc tempore iam noti fuerint. Longum est omnia,
quae de huius scatebrae praestantia, viribus, usu commémorât auctor, hic repetere. Ut tamen exemplo saltem cognosceret lector opus medicis illorum temporum uti
lissimum verae poesis nitore plerumque carere, brevissimum specimen, quod ad
calidi fonds náturám pertinet, hic exscribere statui (10, 156-161):
non salis ille
nescius et nitri vel aluminis et lapidis, qui calcem tusus habet, non sulphuris argillaeve, Armenum pars esse bolum quam dictitat, alter
rubricam vocat, argillae haud ignarus et albae
vitriolique . . .
Verbis, quae sequuntur, rerum naturalium inquirendarum via ac ratio, quam auctor
idoneam esse censet, commendatur (10, 163-164):
ipsis bona pars effectibus olim
expçrtis constat, quae est optima norma sciendi.
Explicat deinde poeta, quo modo dementa, quae fonte contineantur, ad corpus sanandum valeant (10, 165-179), enumeratque morbos, qui medicatis Thermarum
aquis curantur (10,180-12,229). Neque tamen reticet esse quasdam infirmitates,
quibus fons ille egregius mederi non possit aut quas edam détériorés faciat, monet
que homines his morbis laborantes, ut Thermis abstineant neve frustra temptata fontis vi maius aliquod damnum in se conférant (12,230-13,250). Ostendit praeterea aliis potam aquam, aliis balnea, aliis utrumque suo tempore sumptum conducere (13,255-17,385) neque quovis anni tempore Thermarum usu salutem esse
petendam (17,386-18,432). Victum denique, potum, regimen vitae diurnum iis, qui Thermas valetudinis causa adierunt, praescribit (18,433-23,596) Bacchi etiam munera concedens (21,518-520):
Vina bibes generosa quidem, sed lenia quae sint,
qualia Rhenanae nascuntur margine ripae
multa, Moguntiaca sex, septem millia ab urbe.
10 Genere feminino (Sudetas) utitur opus anno 1583 impressum. " 290? Neque tamen de Montibus Sudetis, sed de Hercynia silva loquitur Strabo; Sudetos montes
Ptolemaeus nominai ; cf. J. D o b i á š , Dějiny československého území před vystoupením Slovanů (argu mentům: The History of the Czechoslovak Territory before the Appearance of the Slavs), Praha 1964, 7-73, 343-353; v. etiam tabulas geographicas post pp 96 et 208 positas.
159
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Neque lectores ignaros esse vult, quo modo quibusque diei temporibus aquis sit
utendum, dandamque esse operam suadet, ut valetudinis respectus habeatur neve
balnea ultra licitum modum continuentur non sine magno aegrotorum periculo
(23,597-30,791). Addit quaedam de stillicidi methodo, quae ad sanandos quosdam morbos utilis esse credebatur, qui neque potu aquae neque balneis opprimi poterant
(30,791-31,830). His versibus ea pars operis, qua de salubrium aquarum praestan tia et usu disseruit poeta, ad finem perducitur.
Neque tamen acti temporis memoriam silentio praeterit Modius. Fontem enim diu
inutilem sua munera montibus et silvis sparsisse queritur ad Caroli usque tempora
(31,841-843),
impérium hoc quartus qui rexit nomine Caesar,
cetera non malus, imperii nisi commoda regno
postponens nimium huic studuisset deditus uni.
Sequitur hoc iudicio Modius rerum Germanicarum scriptores, qui Carolum prae nimia regni Bohemiae cura impérium Romanům neglexisse arguebant. Ferventis
deinde fontis a Carolo inventi tempus hoc aenigmate significat (31,836-840) :
... bis totidem seclis, si demseris annos
ter denos, quot sunt vel divitis ostia Nili,
vel quot erant portae Thebarum, a luce recepta
cumque tenebrarum pulsis auctore tenebris
exactis . . .
Annum 1370, qui inde derivari potest, in diplomate adscriptum esse scimus, quo Carolus incolis Thermarum iura et immunitates dedit.12 Quo autem modo fons ab
imperatore venatu animum recreante inventus sit, in versibus 849-893 (pp 31-33) narrat poeta, quorum versuum paucos hic etiam in lucem proferre libuit
(32,861-877):
iugis pulcherrima forma
decurrit, certe canibus decurrere visa est, cerva levi nisu, quam per declivia quisque venandi studio dum pro se longa sequuntur cerva sic cursum moderante, sequentibus ut iam iam spem posse capi faceret, convalle sub ipsa, in quas illa cito saltu se iecerat undas, se quoque praecipites et mittunt, vasta repente undis elixi ferventibus ora ululatu
solvere ingenti. Venantum turba teneri
quos rata fulminei vel saevis rictibus apri aut impastarum lacerari dente luparum auxilium properant lato venabula ferro
crispantes et non simplex hastile gerentes
latrantumque sonum per devia rura secuti
mirantur mediis deprensos edere in undis
hos questus . . .
Imperato r de miraculo certior factus vimque fontis medicam ipse expertus (33,894-898)
12 J. E. B ò h m e r - A . Huber, Regesta Imperii 8, Innsbruck 1877, p. 404, n. 4868. - Codex iuris
municipalis Regni Bohemiae Z, edj. Čelakovský, Pragae 1895, p. 630 s., n. 439.
160
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
DE LAUDIBUS THERMARUM CAROLI A FRANCISCO MODIO CELEBRATIS
urbi curvo désignât aratro
moenia, ut hospitibus sint deversoria, longas
quondam per terras et longa per aequora vectos
hoc quos cernebat praesaga mente salutem
fonte petituros amissam . . .
Opus ita que summis auspiciis inchoatum boni eventus sequuntur (34,923-926) :
mandata facessunt
cuncta viri, optatum dum circum balnea tandem
Carlina (hoc illis proprium de nomine nomen
Caesar habere dédit) caperent tecta omnia finem.
Monstrata loci origine ad ea commemoranda pervenit auctor, quae Thermis de
gens ab aliis audire aut propriis etiam oculis videre poterat. Vehementer enim
miratum se esse dicit conspicua etiam tum immanis inundationis vestigia, quae clare significarent, quantas strages Tepla a. d. VII. Idus Maias 1582 super ripas effusus edidisset quotque domos aquis mersas subruisset solo tempio et paucis civium
aedibus relictis (34,929-946). Hospitem itaque, ad quem cum comitibus viae dever tit Modius, miserabiles infelicis oppiduli casus supremosque incolarum furentibus
aquis raptorum labores narrantem inducit (34,946-37,1029). Hanc operis partem, quamvis sola fere inter tot ieiunos et exiles versus non omnino a vera poesi abhorrere
videatur, hic repetere supersedeo, ne concessos commentationis fines transgrediar.
Neque unico hoc testimonio ad Thermas Caroli anno 1582 aquis submersas perti nente utimur. Est enim de hac fatali eluvie opusculum Germanicum Erbàrmliche . . .
newe Zeitung a Clemente S t e p h a n i13 accuratissime compositum et Noribergae
apud Catharinam Gerlachin et Iohannis a Berg heredes editum, cuius libelli rarissi mum exemplár in museo Carolothermeno servatur 56 R signatum. Hanc narratio
nem G. Schwetschke iterum foras dédit in volumine, quod inscribitur:
„Karlsbads grolle Ûberschwemmung im Jahre 1582 . . ., Halle Schwetschkescher
Verlag und Druck 1863." Veniet fortasse tempus, quo Noribergensem opusculi editionem cura musei Carolothermeni fideliter graphice expressam manibus versa
bimus, quam spem mihi dr. Stanislav Burachovič ostendit, a quo me in carminé
Modii examinando non mediocriter adiutum esse hac occasione oblata libenter pro fiteor. Alia eiusdem inundationis descriptione a M. Iohanne Sommerò elucu
brata auctus est doctoris Fabiani Sommeři alias Summeri De inventione . . . Therma
rum . . . Libellus anno 1589 iteratis curis editus, qui primum ante Thermas aquis mersas anno 1571 in lucem prodierat.
Hi etiam versus lectione digni videntur, quibus exponit Modius, qua ratione ipse
et familiares Thermis valetudinis causa usi sint, quo modo tempora colloquiorum,
studiorum, voluptatum dispertierint, quibus se sermonibus oblectarint, quas dispu
tationes de rerum naturalium cognitione instituerint (37,1035-39,1098). Neque ea
fortasse pars carminis lectoribus est despicienda, qua memorat poeta se amicis comi
tatum montes Thermis adiacentes conscendisse et loca naturae muneribus uberrima
circumisse capto tamen antea benigni caeli augurio ex vapore, quem calidus ille
fons in auras exhalaret; credebatur enim imminente imbre densior caelum petere,
serenis diebus advenientibus ipse in se revolutus ad terram premi neque per vacuum
inane evadere posse. Quae in itinere viderint viatores, multis versibus docet auctor
(39,1099-40,1139), quorum aliquot exempli gratia hic afferò (40,1113-1122) :
13 Ex multis viris doctis, qui de Clemente Stephani scripserunt, solus K. R i e 6 , accuratissimi operis auctor, hoc loco memoratur (Musikgeschichte der Stadi Eger im 16. ]ahrhundert, Brùnn - Prag - Leipzig - Wien 1935, 82-104; v. etiam libri indicem).
161
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
certa Fides pecora atque homines illataque lichnis
lumina, Campanis quales audimus in oris
vi simili attoniti pollere ingentiaque illis
ducimus in terris miracla, domestica tardi
credere, iudicio in maius dum externa sinistro
efferimus nostris nobis sordentibus olim.
His versibus Fabianům Sommerům specus Campanos foveis apud Thermas
hiantibus comparantem imitatus est Modius neque hac re contentus sententiam
quoque de terrarum septentrionalium miraculis prae nimia rerum Italicarum admi
ratione non satis cognitis et celebratis ex eodem auctore, quem non nominat, surri
puit. Quod ut lectoribus probetur, Sommerům ipsum (1571, p. 7) loquentem fa ciemus :
Sub coemiterio enim, ubi calcis eruendae causa fodina facta est, exhalationes venenatae prodeunt, ut
ammalia forte in eam cadentia enecentur, quemadmodum ipse gallinas multas in ea suffacari conspexi nec
non alia animantia, ut nuper capellam in ea extinctam extrahi vidi, et puer quidam,14 nisi opem ei tulissemus, extinctus aura illa fuisset. Nec est haec fovea absimilis illi, quae in Campania est ad Puteolos, vulgo à Pozo
lo, non procul a lacu Agnano, in quam ubi canis immissus, statim illa aura venenata corripitur, et nisi aqua vicini lacus aspergatur, enecatur. Extinguuntur etiam in ea fovea, quae vulgo La grotta venenata dicitur, candelae accensae, quemadmodum ipse unam statim in eam immissam extingui vidi. Sed quid miramur
illam foveam ad Puteolos, ad quam velut ad miraculum multi variarum nationum proficiscuntur, cum hic
in his Caroli thermis multae tales foveae, quarum maxima pars terra obruta est, quae talem auram spirent,
reperiantur, auram autem illam nostri vocitare consueverunt „den schwaden."
Addit deinde etiam Modius se et familiares cum metallorum Ioachimicorum
praefecto cenantes de rebus naturalibus disseruisse neque reticet, quas quaestiones
imprimis solvere sint conati (40,1140-41,1161). De reditu scribens totam rem unico versiculo absolvit auctor, dum se cum amicis
eandem viam, quae ipsos Thermas duxisset, relegisse dicit (41,1166). Neque tamen ab animo impetrare potuit, quin diligentius enarraret, quae finibus Bohemiae relic tis in Germania vidissent quibusque hospitiis essent excepti; lautissimum Babenber
gae fuisse videtur: regium enim apparatum praedicat poeta (41,1165-44,1270). Absoluta carminis interpretatione liceat mihi admonere lectores, qui versibus
supra in lucem prolatis non contenti alia etiam Modianae poesis specimina cognosce re concupiverint, ut paginas 278-283 libri ab Hermanno Wiegand elucubrati evolvant. Si quis in metro versus 143 (recte 142) in p. 279 editi offenderit, sciat per errorem adverbium ante omissum esse, quod suo loco insertům legitimum versus
sonum renovabit:
. . .sed de quibus ante tamen sunt ....
In sequenti deinde pagina pronomen personale suppleatur (v. 73):
. hue nos scalis demisimus altis
Neque intellego, cur Wiegand in eadem pagina Se (!) penetrasse signo exclamationis apposito scripserit; neque enim est, quod hunc usum reflexivi pronominis miremur, quippe quod apud comicos cum verbo penetrare coniungi saepe sit solitum.
1571, 1589: quidem; 1609: quidam.
162
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
DE LAUDIBUS THERMARUM CAROLI A FRANCISCO MODIO CELEBRATIS
Neque hac sola de causa commendandus est Wiegandi liber lectoribus, quod
nonnullos Modii versus in medium profert, sed etiam, quod clare ostendit, unde
Modius Castaliam aquam biberit quibusque ducibus ad arcana poesis sit usus.
Neque erravit Wiegand, cum Modium Vergili opera secutum esse contendit. At plus
etiam, quam ille suspicatus est, Vergilio debet Modius, quod versus 986-997 Itine
ris Francici in opere Wiegandiano editi (p. 982 s.) testantur. Wiegand ipse horum Aeneidos locorum mentiones facit: ad rem a Modio narratam: 2,490 ss; ad Modii
v. 990 (Wiegand v. 991); 2,147; ad Modii v. 997 (Wiegand 998); 1,93 et saepius, qua nota ad numerum versus addita indicare videtur Wiegand similes locos passim
apud Vergiliům (e. g. Aen. 5,256; 9,16) inveniri. Sed alia etiam poesis Vergilianae vestigia in his versibus deprehendimus, quae benevolus lector iam nobiscum reco
gnoscet. Conferantur itaque hi versus:
Modius 989: et15 nati longa fractos aetate parentes
Aen. 4,599: quem subiisse umeris confectum aetate patentem
Modius 991-2: ex ce pi et rerum, quae tum mihi copia, scalis
i n meliore domus descendens parte locavi
Aen. 4,374: e x c e p i et regni demens in parte locavi
Modius 995: caeleste auxilium et quamvis aversa dei mens
Neque commemorare volui minus conspicuas similitudines, qualis est inter Mo
dium 994 {firmo aditus) et Aen. 11,466 {aditus . . . firment), neque contendere audeo
Vergili carmina sola auctori nostro exemplo fuisse. Quod si facerem, vocum iunctura
caeleste auxilium a Modio (v. 995, v. supra) ex opere Ovidi sumpta (met. 15,630)
opinionem meam redargueret. At contra Wiegand ea, quae Modius Vergiliům
imitatus scripserat, Ovidio auctori tribuit dicens (p. 281); „Ovidanklang (Um~ kehrung des Goldenen Zeitalters) verbindet sich mit an Lukrez geschulter Parâ
nese ;
Quippe ut non omnis passim fert omnia tellus,
sic morbis eadem non prosunt omnibus . . ."
Hue nota 1161 in p. 426 posita pertinet: „Vgl. Ovid. Metam. 1,102 . . . per se dabat
omnia tellus." Neque tamen hoc loco significare voluit Modius humum incultam
aureo aevo sponte sua hominibus alimenta dedisse, sed non omne terrae genus ad
quamvis frugem colendam aptum esse, quae sententia ex versu Vergiliano manavit
(georg. 2,109):
Nec vero terrae ferre omnes omnia possunt . . .
Aliis verbis idem in primo libro Georgicon (53-62) exprimitur. Recentiores etiam Modii fontes investigare conatus est Wiegand. Neque longe
declinavit a vero, cum Modio vetustiores libros a medicis de Thermarum usu com
posi tos praesto fuisse suspicatus est, qualem doctor Payer anno 1522 edidisset.
Hoc volumen nuper B. Ryba denuo in lucem protulit,16 quae laudabilis doctissimi
viri opera plurimis negotiis et difficultatibus eos liberabit, qui aliquando Payeri commentarium cum Modii carminé comparabunt. Neque est dubium, quin simili
15 W i e g a n d , qui ut in et mutavit, recte coniecisse videtur. 16 „Doctoris Wenceslai P a y e r de Cubito Tractatus de Termis Caroli Quarti a. 1522 conscriptus."
Hunc librum quaere in bibliothecis etiam sub Bohemico titulo: „Doktor Václav Payer, Pojednání o Kar
lových Varech, Praha 1984."
163
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
tudin.es quasdam inventuri sint,17 quae tamen eiusdem materiae ratione potius quam imitandi studio explicandae erunt. Videtur enim Modius non Payeri, sed, ut supra
ostendimus, Sommeři imprimis librum sibi sequendum proposuisse. Neque minus laudandus est Wiegand, quod multa alia hodoeporica magno studio
collecta examinavit, qua diligentia effecit, ut Modii poema cum aliis carminibus similis argumenti conferri posset. Vix tamen propitias lectorum aures habiturus est,
dum affirmât Iohannis Butzbach Piemontani Hodoporicon prosa scriptum
(quod et ipsum mentionem Thermarum Caroli continet) nondum luce publica
fruì,18 cuius tamen operis partem ad Bohemiam spectantem H. P r e i 6 Monaci
Bavarorum anno 1958 in medium protulit in libro, cui est titulus: „Bòhmen, wie es
Johannes Butzbach von 1488-1494 erlebte." Sunt praeterea quidam itinerum per Germaniam factorum commentarii versibus induti, quorum mentiones in Wiegandi
opere desideramus, quam rem hoc exemplo lectoribus probaturus sum: Secunda
Farrago elegiarum et idylliorum ab aliquot studiosis poeticae Bohemis scriptorum
Primae Farragini Pragae anno 1561 typis vulgatae adiuncta quattuor hodoeporica
complectitur, Ingolstadiense, Borotinense, Misniacum, Brabanticum, in quibus hae
Germanorum urbes et oppida commemorantur : Monacum, quod claudit silva (Wald
mùnchen), Castra Regina, Ingolstadium ; 19
Dresda, Friberga Saxonum, Pirna
Hermundurorum; Eistadium (Eichstàtt), Herbipolis, Francofordia, Moguntia, Colonia, Iuliacum; neque urbes solum, sed rura quoque Germanica in his itinerum
narrationibus describuntur. Quartae deinde etiam Farragini Pragae anno 1562
typis exscriptae hodoeporica inclusa sunt, quorum tamen plurima ad itinera intra
Bohemiae terminos facta pertinent. Aliam materiam Enchiridion renatae poesis
suppeditabit. Quibus ex rebus apparet hodoeporica Latina tempore litterarum re
natarum composita nondum satis tractata esse. Qui tamen horum carminum investi
gationem ulterius promovere in animum induxerint, exemplo libri Wiegandiani
utentur, qui ad alia quoque litterarum humanioris aevi genera examinanda haud
leve momentům afferei. Est enim via et ratio, qua Wiegand utitur, etiam aliis car
minibus generatim describendis idonea. In ipso Modii poemate scrutando longius
progredì nolui, ne concessum commentationis modum excederem neve ea, quae medicorum essent, temere sub arbitrium meum trahere viderer. Peto itaque a bene
volo lectore, ut haec studiorum meorum ad salubres aquas spectantium rudimenta,
quantulacumque tandem illa sunt, interim boni consulere velit. Quae restant, con
iunctis viribus medicorum et philologorum peragenda erunt.20
17 Ne exemplo fraudemus lectorem, unius saltem similitudinis ipsum admonebimus. Et Payer (Ryba p. 33) et Modius (21,518-520; v. supra) vina Rhenana laudant, quod sint aegrotis usu Thermarum salutem petentibus idonea.
18 „Butzbachs Hodoeporicon ist im Original noch immer nicht gedruckt" (p. 333, n. 31). 19 De Itinere Ingolstadio in Commentariis Societatis philologorum classicorum (Zprávy Jednoty kla
sických filologů 9, 1967, 79) et in Historia Bohemiae occidentalis (Minulosti Západočeského kraje 9, 1972, 165-169) scripsi. Quae in dictis Commentariis anno 1967 iuris publici feceram, me invito in Histo ria regionis Rokycanensis (Minulostí Rokycanská 10-11, 1972, 47-48) in lucem prodierunt. 20 In nota 2 (v. supra) recentiores libros, quibus Thermarum antiquitas tractatur, eo Consilio memoravi, ut lectoribus probarem diligentissimos etiam sagacissimosque historiae Thermarum investigatores opus Modii ignorasse. Eadem de causa alios quoque libros poema Modii silentio praetereuntes, quos finita demum hac commentatione Thermis in bibliotheca musei evolvi, enumerare deliberatum mihi est; in uncis locos afferò, quibus mentionem operis Modiani frustra quaesivi: G. C. Springsfeld, Ab handlung vom Carlsbade, Leipzig 1749 (cf. pp 1 -61 : Von den Schriftstellern, welche von dem Carlsbade geschrieben haben) - A. L. S t ò h r , Kaiser Karlsbad und dieses weit beruhmten Gesundheitsortes Denkwùrdigkeiten, Zweite, vermehrte Auflage, Karlsbad 1812 (cf. pp 237-280: Verzeichnis gedruckter Schriften iiber Karlsbad, Lobgesange auf die Karlsbader Quellen) - J. de C a r r o , Almanach de Carls bad, Prague 1834 (cf. pp 3-26: Liste des auvrages sur Carlsbad) - K. Ludwig, Alt-Karlsbad, Karlsbad 1942.
164
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
DE LAUDIBUS THERMARUM CAROLI A FRANCISCO MODIO CELEBRATIS
RÉSUMÉ Chvála Karlových Varů od belgického humanisty Modia
JAN MARTÍNEK
Novolatinské popisy měst, hor a řek vzbudily velkou pozornost čtenářů a badatelů. Obzvláštní oblibu si získaly chvály lázeňských míst. Jestliže se týkají světoznámých lázní, jako jsou Karlovy Vary, přesahují svým významem regionální a zemský rámec a náleží do světové literatury.
Báseň Hodoeporicum Francicum, v níž věnpval r. 1583 belgický humanista Modius Karlovým Varům
přes tisíc hexametrů, patří k nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším. V nové době upadla zcela v zapomenutí přesto, že literární historikové lázeňského města jinak velmi systematicky vydávali, překládali a inter
pretovali i drobné a leckdy zcela bezobsažné literární zmínky. Na Modiovo dílo znovu upozornil Hermann Wiegand v pojednání „Hodoeporica, Studien zur neulateinischen Reisedichtung" (Baden Baden 1983). Zpracoval tuto literární památku jako zástupce svého literárního druhu, nikoli s ohledem
na popisovanou skutečnot a na paralelní zdroje informací. Tento úkol jsem si vytkl v práci, kterou zde
předkládám. Modius popisuje cestu, kterou vykonal se svými přáteli v létě 1583 ve směru Wůrzburg - Bamberg
Hof-Cheb-Loket-Karlovy Vary, a zmiňuje se o pozoruhodnostech navštívených měst. Nejrozsáhlejší část básně se týká Karlových Varů. Modius popisuje jejich polohu, oslavuje vřídlo a udává jeho chemické složení. Uvádí, jaký účinek mají jednotlivé prvky obsažené v karlovarské vodě, vypočítává nemoci, které lze v Karlových Varech s úspěchem léčit, a varuje před užitím lázní při chorobách, jimž karlovarská voda
neprospívá. Zdůrazňuje, že je třeba dobře uvážit, zda je žádoucí léčení pitím či koupelemi nebo obojím podle určitého řádu, a že je nutno pro pobyt v lázních volit vhodné roční období. Dává pokyny pro živo
tosprávu a rozvržení denního programu lázeňských hostů. Upozorňuje na nebezpečí, které plyne z dlou hého pobytu v lázni, a doporučuje léčebný postup zvaný stillicidium těm, jimž nepomáhá pití vody ani
koupání. V další části se Modius zabývá minulostí Karlových Varů. Vypravuje pověst o objevení vřidla a oceňu
je zásluhy Karla IV. o vystavění lázní, ale v souhlase s německými historiky podrobuje kritice jeho bohe mocentrické snahy. Zaznamenává zprávy o povodni, která dne 9. května 1582 téměř zničila lázeňské
město, a tlumočí vypravování svého hostitele, který tuto pohromu zažil. V závěru se zmiňuje o tom, jak si skupina lázeňských hostů, k níž náležel, rozvrhla denní čas mezi léče
ní, zábavu a studium. Informuje o léčebném postupu, zejména o pití vody, mluví o četbě, jíž se hosté vě
novali v době volna, a zaznamenává náměty přírodovědných debat, které vedl se svými přáteli i s místní mi vzdělanými lidmi. Popisuje též společný výlet do blízkých lesů, při němž návštěvníci poznali přírodní zvláštnosti Karlových Varů, zejména podzemní jeskyně.
Interpretaci Modiovy básně doplňuji citáty. Odkazuji též k dalším ukázkám uveřejněným u Wieganda. K jeho ediční praxi a výkladu Modiova díla mám tyto výhrady:
1. Wiegand podává nesprávné číslování veršů Hodoeporika a chybně uvádí počty veršů připojených drobných básní. Bylo proto nutno zavést nové číslování.
2. Edice veršů není úplně přesná; pokud jde o přístup ke gramaticko-lexikální stránce, je v jednom případě hyperkritická.
3. Modius užil Vergilia vydatněji, než se domnívá Wiegand. V jím citovaném úseku bylo možno bez
pečně prokázat ve srovnání s jeho údaji dvojnásobný počet významných reminiscencí z Vergilia. Kromě
toho přičítá Wiegand Ovidiovi myšlenku, kterou převzal Modius z Vergilia. 4. Wiegand uvádí, že Modius užil prozaických lékařských spisů o Karlových Varech, jako je dílo
Payerovo (1522). Textové srovnání podané v mé práci by ukazovalo spíše na to, že Modius byl závislý na Sommerovi (1571).
5. Wiegand sebral s velkou pečlivostí značné množství novolatinských hodoeporik týkajících se přede vším německé oblasti, ale také jiných evropských zemí. Jde o cenný srovnávací materiál vzhledem
k Modiovu dílu. Ve Wiegandově studii však nejsou zpracovány některé významné památky náležející k tomuto literárnímu druhu, přestože se bezprostředně týkají Německa. Na ty ve své práci upozorňuji.
Ve studiu humanistických hodoeporik bude nutno pokračovat. Wiegandova kniha je cenným zákla
dem pro splnění tohoto úkolu a přináší podněty i ke zkoumání dalších literárních druhů. Také Modiovo
dílo vyžaduje podrobnějšího rozboru. Omezil jsem se především na literární stránku; podmínkou dalšího
zpracování bude součinnost lékařů a filologů.
165
This content downloaded from 185.2.32.109 on Sun, 15 Jun 2014 08:01:36 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
