STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE M STA KRAVA E

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJEM�STA

KRAVA�E2016 - 2022

Atelier Archplan Ostrava s.r.o.

OBJEDNATEL:

M�STO KRAVA�ENÁM�STÍ 43, 747 21 KRAVA�E

ZHOTOVITEL:

ATELIER ARCHPLAN OSTRAVA s.r.o.MARTINOVSKÁ 3168/48, 723 00 OSTRAVA-MARTINOV

RNDR. MILAN POLEDNÍK

ING.ARCH. MAGDALENA ZEMANOVÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE M�STA KRAVA�E 2016 – 2022.

A. Úvod ............................................................................................................................................ 1

B. Analytická �ást ............................................................................................................................. 3B1. Stav a vývoj území m�sta, podmínky pro jeho rozvoj a pot�eby:

– Soudržnost spole�enství obyvatel území ......................................................................... 3– Životní prost�edí .............................................................................................................. 14– Hospodá�ské podmínky ................................................................................................... 17

B2. Dotazníkové šet�ení ke strategickému plánu......................................................................... 20B3. SWOT analýza ...................................................................................................................... 25B4. Vyhodnocení postupu realizací aktivit navržených v SPR 2009 – 2015 .............................. 34B5. Záv�ry analytické �ásti ......................................................................................................... 38

C. Cíle a návrhy �ešeníC1. Cíle a priority strategického plánu, p�ehled opat�ení a aktivit .............................................. 40C2. Popis a charakteristika opat�ení, aktivit ................................................................................ 43C3. Možnosti financování ........................................................................................................... 55C4. Záv�r ..................................................................................................................................... 58

P�íloha �.1 Návrh dota�ních možností - finan�ních zdroj� ........................................................ 1

A. ÚVOD.

Strategický plán rozvoje m�sta Krava�e v období 2016 - 2022 (dále jen „strategický plán“ nebo„SPR“) je zásadním podkladem pro st�edn�dobou optimalizaci oborového plánování a rozhodovánína úrovni m�sta. Zárove� má umožnit základní orientaci o zám�rech m�sta pro ob�any, organizacei podnikatelské subjekty p�i stanovování jejich dlouhodob�jších aktivit, plán� rozvoje.

SPR 2016 - 2022 se opírá a navazuje na �adu již zpracovaných dokument� a podklad�, zejména:

• P�edchozí SPR m�sta Krava�e 2009-2015

• Dotazníkové šet�ení pro strategický plán rozvoje (r. 2015)

• Komunitní plán rozvoje sociálních služeb m�sta Krava�e 2013 a 2016 a navazujícídokumenty, v�etn� dotazníkového šet�ení z r. 2013

• Územní plán m�sta (vydán v r. 2015)

• Územn� analytické podklady SO ORP Krava�e (r. 2014)

• Vyhodnocení vlivu návrhu ÚP Krava�e na udržitelný rozvoj území

• Strategie komunitn� vedeného místního rozvoje Místní ak�ní skupiny Hlu�ínsko z.s.(SCLLD) – schváleno usnesením z jednání �lenské sch�ze dne 23.2.2016

• Strategie územn� správního obvodu ORP Krava�e v oblasti p�edškolní výchovy a základníhoškolství, sociálních služeb, odpadového hospodá�ství, bezpe�nosti a krizového �ízení (2016– 2017)

• Rozpracovaný SPR 2016 - 2022 (Ing. Pavel Novotný a Bc. Karin Sniehottová Dis., r. 2015)

1

• Chyb�jící údaje a informace do analytické �ásti SPR poskytli pracovníci jednotlivých odbo-r� a p�ísp�vkových oraganizací M�Ú Krava�e

Cílem územního plánování do zna�né míry podobn� jako u strategických plán� je udržitelný rozvojúzemí. Toho lze dosáhnou vyvážeností stavu územních podmínek pro t�i pilí�e udržitelného rozvoje:

• P�íznivé životní prost�edí• Soudržnost spole�enství obyvatel území (sociálních podmínek života ob�an�) • Hospodá�ský rozvoj (dlouhodobá ekonomická prosperita)

P�íznivé životní prost�edí, dobré podmínky pro hospodá�ský rozvoj a vysoká soudržnostspole�enství obyvatel území jsou také strategickými cíli rozvoje m�sta Krava�e.

• P�íznivé životní prost�edí je chápáno nejen z pohledu ochrany p�írody, ale ší�eji ve vztahu kekvalit� života obyvatel, zejména dopadu na zdraví obyvatel, ale i posílení „dobré adresy“z hlediska bydlení.

• Hospodá�ský rozvoj (ekonomickou prosperitu m�sta) je nutno vnímat jako nesporný základjeho dlouhodobého rozvoje. Nelze však pomíjet jeho možné negativní dopady a na druhéstran� i potenciál, tradici území a širší vazby ve struktu�e osídlení. Prvotním zájmem nenírychlost r�stu, ale dlouhodobá prosperita m�sta.

• Soudržnost spole�enství obyvatel území (sociální podmínky života ob�an�) chápeme v celéší�i podmínek pro zdravý a aktivní život, práci a spole�enské aktivity. D�ležité je rozlišeníobjektivních pot�eb území od vnímání t�chto pot�eb ob�any m�sta, tlak� zájmových skupina preferencí ml�ící v�tšiny.

Analytická �ást SPR – p�edevším hodnocení stavu a vývoje území m�sta, SWOT analýza, alei prioritní oblasti a opat�ení v návrhové �ásti SPR – jsou �azeny do t�chto t�í pilí�� udržitelnéhorozvoje území.

Na základ� výsledk� analytické �ásti byly v SPR definovány strategické cíle a prioritní oblastirozvoje m�sta, navržena opat�ení a aktivity k jejich dosažení; byly rámcov� identifikovány takéfinan�ní zdroje navržených opat�ení a aktivit. Cíle a návrhy �ešení SPR byly pr�b�žn� konzultovány a projednány s vedením m�sta a odbor� M�ÚKrava�e, p�edevším Odborem výstavby, územního plánování a životního prost�edí, Odd�leníminformatiky a Odborem místního hospodá�ství a investi�ní výstavby.

2

B. ANALYTICKÁ �ÁST

Analytická �ást obsahuje základní popis podmínek m�sta s širšími vazbami na region. Není všakpodrobným popisem, spíše „profilem“ m�sta s odvoláním na zdroje informací v jinýchdokumentech. Zám�rem je zd�razn�ní specifik m�sta a regionu s územními vazbami �i historickýmpodmín�ním vzniku t�chto specifik.

Sou�asn� je kladen d�raz na provázání objektivních zjišt�ní s hodnocením a požadavky ob�an�z dotazníkových šet�ení a to jak p�ímo k SPR nebo ke komunitnímu plánu. P�íkladem m�že býtnap�. otázka nezam�stnanosti, která je ob�any velmi výrazn� vnímána (viz. další text – kap. B1, B2a B3 – �ásti týkající se tohoto problému.).

Využití silných stránek m�sta a posílení slabých stránek se sou�asným respektováním specifika hodnot území je považováno za základ dalšího úsp�šného rozvoje, v jehož st�edu zájmu senacházejí obyvatelé m�sta.

B1. STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ M�STA, PODMÍNKY PRO JEHO ROZVOJA POT�EBY

SOUDRŽNOST SPOLE�ENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

Základní geografické údaje, vliv historického vývoje na specifika m�sta a regio-nu, postavení m�sta v sídelní struktu�eM�sto Krava�e se nachází na okraji údolní nivy �eky Opavy, v nadmo�ské výšce 235 - 250 m.n.m.Ve vzdálenosti cca 8 km západn� leží okresní m�sto Opava, 20 km východn� krajské m�sto Ostravaa 13 km severn� hranice s Polskou republikou.

3

Pro �adu specifik m�sta Krava�e byl rozhodující jeho historický vývoj. První písemná zmínkao Krava�ích pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 získali krava�ské panství �lenové slavnéhorodu Benešovic� (p�vodem z Benešova u Prahy), kte�í se ozna�ovali ve svém šlechtickémp�ídomku jako „páni z Krava�“. Tento rod pat�il od 13. do 15. Století k nejbohatším na Morav�.Z jejich erbu mají Krava�e odvozen sv�j m�stský znak – zavinutou st�elu.

V roce 1742 prohrála rakouská císa�ovna Marie Terezie válku o Slezsko a tak Krava�e p�ipadlyPrusku, teprve v roce 1920 se staly sou�ástí �eskoslovenska. Po II. sv�tové válce zde nedošlok výrazn�jšímu „odsunu“ a obm�n� obyvatel jako jinde v Sudetech (za druhé II. války byl regionHlu�ínska za�len�n p�ímo do „Altraichu“ nikoliv do Sudet). Z historických d�vod� je zde protostále siln� zako�en�no charakteristické ná�e�í, zvyky, pracovitost, smysl pro po�ádek a rodinnýživot.V roce 1960 se po p�ipojení sousedních obcí Kouty a Dvo�isko staly Krava�e m�stem. Od r. 2003pak vykonávají Krava�e jako obec s rozší�enou p�sobností správu devíti obcí – Bolatic, Chuchelné,Kobe�ic, Krava�, Rohova, Strahovic, Sudic, Št�pánkovic a T�ebomi.

Krava�e jsou jednozna�ným centrem osídlení mikroregionu Krava�ska, jako jedné ze t�í sou�ástíširšího regionu Hlu�ínska.

Hlu�ínsko tvo�í dva správní obvody – ORP Hlu�ín a ORP Krava�e a p�t obcí SO ORP Opava –Hn�vošice, Chlebi�ov, Old�išov, Služovice a Velké Hoštice. S takto vymezeným územím pracuje iMístní ak�ní skupina Hlu�ínsko (celkem 29 obcí).

Tab. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Krava�e a širší srovnání

Název SOORP- územní

jednotky

Po�et obcíPo�et�ástíobce

Po�etkatastr�

Katastr.vým�ra v km2 Po�et obyvatel

cel-kem

ztohom�st

celkemna

obeccelkemkm2

na obeckm2

celkemna

obeckm2

Krava�e 9 1 14 9 1,00 101 11,2 21 353 2 373 212

Hlu�ín 15 2 18 18 1,20 165 11,0 40 247 2 683 243

Opava 41 2 89 85 2,07 567 13,8 101 661 2 480 179

Ostrava 13 4 55 53 4,08 332 25,5 325 640 25 049 982

pr�m�r SO ORP

�R 30,5 2,9 73,0 63,3 2,5 382,3 15,4 45 264 3 841 146

Zdroj: Malý lexikon obcí 2015, �SÚ, data pro rok 2014, vlastní výpo�ty

Tab. Vývoj podílu d�tí narozených mimo manželství ve vybraných SO ORP Moravskoslezskéhokraje (zdroj dat: �SÚ, vlastní výpo�ty)

Název SO ORP 2010 2011 2012Zm�na

r. 2003-2012

Hlu�ín 31,8% 29,5% 35,0% 67,69%

Jablunkov 24,8% 27,3% 31,4% 197,57%

Krava�e 21,3% 26,4% 25,8% 152,49%

Krnov 54,2% 58,9% 61,8% 35,49%

Opava 36,5% 40,2% 43,3% 85,42%

Ostrava 47,4% 49,2% 50,4% 32,61%

Rýma�ov 48,3% 54,8% 64,6% 42,93%

4

Název SO ORP 2010 2011 2012Zm�na

r. 2003-2012

Vítkov 58,3% 60,2% 59,9% 39,37%

SM kraj – medián 43,5% 48,6% 46,4% 50,39%

Tabulka dokumentuje výrazný fenomén posledních desetiletí – rostoucí podíl d�tí narozených mimomanželství. SO ORP Krava�e vykazuje z tohoto hlediska nejp�ízniv�jší úrove� v rámciMoravskoslezského kraje a i velmi p�íznivou v rámci �R. Tradice pevných rodinných vazeb sepozitivn� promítá do �ady oblastí fungování m�sta – zejména pak komunitního plánování (pot�ebykapacit za�ízení sociální pé�e).

Záv�r:

Region Hlu�ínska vykazuje �adu sociáln� ekonomických specifik, které b�hem dlouhodobého vývojeformovalo n�kolik faktor�:

• Historicko-politický vývoj, zejména vliv p�ipojení k Prusku, role církve p�i utvá�enínárodnostního pov�domí. Vývoj po II. sv�tové válce, malý rozsah odsunu obyvatel a dosudp�etrvávající vazby k N�mecku.

• Odlišnosti v chápání role rodiny, významu individuálního bydlení. Demografické ukazateleza tento region jsou p�ízniv�jší než u jiných region� Moravskoslezského kraje. Zejménapodíl d�tí narozených mimo manželství je výrazn� nižší.

• Hospodá�ské podmínky regionu jsou p�ízniv�jší než pr�m�r kraje, v rámci �R však nelzepovažovat situaci za p�íznivou, �áste�n� zde hrozí p�enos nezam�stnanosti z okolí(Ostravsko, Vítkovsko), omezen� i z Polska.

• Za�azení m�sta Krava�e do Metropolitní rozvojové oblasti OB2 Ostravsko, avšak mimospecifické oblasti vymezené Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

Demografický vývoj - vývoj po�tu obyvatelNa za�átku roku 2015 žilo v Krava�ích 6733 obyvatel. Krava�e pat�í z hlediska po�tu obyvatel spíšek menším m�st�m Moravskoslezského kraje. Po�et obyvatel m�sta se po r. 1990 vyvíjel pom�rn�p�ízniv�. V zásad� se jednalo o stagnaci, zatímco po�et obyvatel mnoha m�st v regionu klesal.Z toho pohledu je možno hodnotit celkový vývoj po�tu obyvatel pom�rn� p�ízniv�.

Nep�íznivá tendence v posledních letech – mírný pokles po�tu obyvatel je zp�soben jak vn�jšímitak i vnit�ními faktory m�sta:

• Obecn� dochází v �R ke zhoršení p�irozené m�ny obyvatel, zejména poklesu po�tunarozených d�tí. Jediným zdrojem r�stu po�tu obyvatel se tak stává a i ve výhledupravd�podobn� z�stane migrace ze zahrani�í.

• Mírný tlak na pokles po�tu obyvatel m�sta p�irozenou m�nou, stárnutí obyvatel m�stapromítající se do r�stu po�tu zem�elých.

• Zhoršení salda migrace, jehož nejvýznamn�jší p�í�inou jsou nep�íznivé podmínkyzam�stnanosti v regionu pohybu za prací (st�hování mladých obyvatel a rodin za pracímimo region – �asto nap�. do Brna, Prahy, míst studia)

• Omezený rozsah bytové výstavby, limitovaný reálnou nabídkou p�ipravených stavebníchpozemk�. I když m�sto v tomto sm�ru vykazuje zna�nou aktivitu a poskytuje z hlediskakvality bydlení atraktivní podmínky. Model tradi�ní individuální – svépomocné výstavbyvlastní tomuto regionu se pomalu opouští.

5

Tab. Vývoj po�tu obyvatel po r. 2001 v Krava�ích (zdroj: �SÚ)

Rokstav1.1.

Narození Zem�elí P�ist�hovalí Vyst�hovalí

P�irozenám�na=

narození-zem�elí

Saldomigrace=

p�ist�hovalí-vyst�hovalí

Zm�nacelkem

2001 6 684 65 63 104 72 2 32 34

2002 6 718 49 69 124 86 -20 38 18

2003 6 736 53 82 148 68 -29 80 51

2004 6 787 80 83 108 74 -3 34 31

2005 6 818 64 75 116 88 -11 28 17

2006 6 835 65 81 69 103 -16 -34 -50

2007 6 785 69 68 133 98 1 35 36

2008 6 821 75 68 113 110 7 3 10

2009 6 831 60 69 110 111 -9 -1 -10

2010 6 821 83 70 104 137 13 -33 -20

2011 6 733 72 74 133 128 -2 5 3

2012 6 736 74 62 117 103 12 14 26

2013 6 762 58 65 96 114 -7 -18 -252014 6 737 80 69 102 117 11 -15 -4

2015 6 733

Pr�m�r 68 71 113 101 -3 12 9

Oprava s ohledem na s�ítání 2011 = -68

P�edchozí tabulka a následující graf podrobn� dokumentují zna�nou rozkolísanost vývojev posledních letech zejména u migrace.

(zdroj: data �SÚ)

6

Záv�ry:

V nejbližších letech nelze p�edpokládat významn�jší zm�ny po�tu obyvatel m�sta. Za úsp�ch jemožno považovat stagnaci po�tu obyvatel, která je podmín�na zejména posílením ekonomickýchpodmínek regionu (posílení zam�stnanosti) a realizací nové bytové výstavby – i stagnace po�tuobyvatel je podmín�na r�stem po�tu byt�, viz. další kapitola bydlení).

Stárnutí obyvatel Podobn� jako v celé �R a u naprosté v�tšiny obcí a m�st, se i v Krava�ích projevuje a dlouhodob�bude projevovat proces stárnutí obyvatel, tj. r�stu podílu obyvatel v poproduktivním v�ku (nad 65let) a poklesu podílu d�tí (0-14 let), sou�asn� p�i poklesu podílu osob v produktivním v�ku,zejména pak ekonomicky aktivních osob.

Z následujícího grafu je patrné, že po�et obyvatel v poproduktivním v�ku stoupnul od r. 1994 dor. 2014 z 776 na 1066 osob. Nár�st podílu senior� o 37% je naprosto opa�ným procesem vesrovnání s poklesem po�tu d�tí o 23% ve srovnatelném období. Celý tento proces probíhal p�istagnaci po�tu obyvatel v produktivním v�ku, (projevuje se i mírný pokles podílu ekonomickyaktivních z po�tu obyvatel v produktivním v�ku).

V letech 1994 – 2014 klesl po�et d�tí z 1357 na 1049 v r. 2014. Vývoj po�tu d�tí v posledníchn�kolika letech se zdál být p�ízniv�jší. Od r. 2009 do r. 2014 po�et d�tí stoupnul z 995 na 1049.Jednalo se však pouze o reakci na deformaci v�kové struktury, která byla založena pronatalitnímiopat�eními v 70. letech minulého století („generace Husákových d�tí“ má nyní s ur�itým �asovýmposunem vlastní d�ti). Zlepšení nebylo prvotn� zp�sobeno zvýšením pr�m�rného po�tu d�tí, kterése narodí jedné žen� (plodnosti = fertility žen). Pr�m�rná �istá plodnost žen se v �R, ale i ve všechregionech �R pohybuje dlouhodob� s mírnými odchylkami hluboce pod „sebezáchovnou“ úrovnípopulace = cca 2,1 dít�te/ženu (pohybuje se kolem hodnoty 1,4). Pokles plodnosti je celosv�tovýmtrendem, zejména pak v rozvinutých zemích. V �R nelze p�edpokládat zásadní zm�nu trendu, nap�.aplikace ú�inné pronatalitní politiky je nepravd�podobná.

Graf: Dlouhodobý vývoj po�tu obyvatel m�sta Krava�e v hlavních v�kových skupinách

(zdroj: data �SÚ, p�evzato z rozpracovaného podkladu SPR Krava�e r. 2015)

7

��

�

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

�

Záv�ry

R�st podílu osob v poproduktivním v�ku je možno v Krava�ích o�ekávat podobn� jako v jinýchm�stech MS kraje. To se projeví zejména v r�stu poptávky po sociáln� zdravotních službách,pot�eb� komunitního plánování v této oblasti. Po�et d�tí za�ne v nejbližších letech klesat, což seprojeví i u snížené poptávky po kapacitách ve školství, nejprve u mate�ských škol.

Bydlení, využití bytového fondu, intenzita bytové výstavby, nabídka pozemk�Kvalita bydlení je jednou z výrazných p�edností m�sta Krava�e, vzniklá na základ� tradic ivývoje v posledních desetiletích. Vývoj bydlení vykazuje zna�nou setrva�nost, která je dána �adouekonomických, demografických, ale i technických faktor�. Na území Krava� nebyla realizovánavýznamn�jší panelová bytová výstavba, nevznikla zde sídlišt�, která jsou charakteristická i promenší m�sta (Dolní Benešov). Krava�e si tak zachovaly spíše „vesnický“ charakter bydlení, dobréadresy – „poklidného m�ste�ka“. Toto p�vodn� vesnické bydlení se postupn� m�ní. Zahrady sem�ní z produk�ních na okrasné, rekrea�ní. �asto je s rostoucí automobilizací patrný nedostatekparkovacích ploch i nevyhovující ší�ka komunikací.

Technická infrastruktura je na dobré úrovni – m�sto je dostate�n� zásobeno vodou, plynem,energiemi, je vy�ešeno odvád�ní a �išt�ní odpadních vod. Díl�ím problémem je nedostatek plochve�ejné zelen� ve st�ední a východní (Kouty) �ásti zastav�ného území m�sta, vzdálené odZámeckého parku. Také ob�anské vybavení v zásad� odpovídá velikosti a významu m�sta v dobrépoloze mezi Ostravou a Opavou (viz dále).Podle údaj� ze s�ítání v roce 2011 bylo v Krava�ích celkem 2602 byt�, z toho 2254 obvykleobydlených (v roce 1991 celkem 2276 byt�, z toho 2099 trvale obydlených). Po�et byt� v Krava�íchdlouhodob� roste, což vede i k r�stu tradi�n� vysoké plošné úrovn� bydlení (roste pr�m�rná obytnái celkové plocha p�ipadající na obyvatele).

Tab. Bytový fond ( SLDB, r. 2011, definitivní výsledky, podle obvyklého bydlišt�)

BytyByty

celkem

z toho Po�et osob

v rodinných

domech

v bytových domech

celkemz toho

v rodinných domech

Byty celkem 2 602 2 363 226 6 502 6 022

Obydlené 2 254 2 053 192 6 502 6 022

z toho právní d�vod užívání bytu:

ve vlastním dom� 1 559 1 551 3 4 932 4 908

v osobním vlastnictví 58 - 58 144 -

Nájemní 146 65 79 400 196

Družstevní 31 - 31 71 -

z toho v domech s materiálemnosných zdí:

z kamene, cihel, tvárnic 2 151 2 012 133 6 234 5 900

ze st�nových panel� 59 2 57 135 3

Neobydlené 348 310 34 x x

z toho d�vod neobydlenosti:

zm�na uživatele 5 4 - x x

slouží k rekreaci 8 8 - x x

P�estavba 24 24 - x x

8

nezp�sobilé k bydlení 18 17 1 x x

x = nezjiš�uje se

Již dlouhodobým jevem je r�st po�tu tzv. neobydlených byt�. Podíl neobydlených byt�v Krava�ích – 13,4% je vyšší než pr�m�r MS kraje – 9,8%, v zásad� však odpovídá pr�m�ru �R. Zpo�tu 348 neobydlených byt� je jich v�tšina v rodinných domech. Pouze malá �ást není užívának bydlení (je rekonstruována, není obyvatelná), v�tšina slouží spíše ke druhému bydlení.

Z následující tabulky je patrný dlouhodobý vývoj po�tu dom� a obyvatel od r. 1869 (prvníhomoderního s�ítání na našem území). S pominutím omezené srovnatelnosti údaj� z jednotlivýchs�ítání je možno p�epo�íst i po�et obyvatel p�ipadající pr�m�rn� na 1 d�m, který dlouhodob� klesá.Ješt� výrazn�ji pak klesá po�et osob p�ipadající na byt (tj. pr�m�rná zalidn�nost byt�).

Tab. Dlouhodobý vývoj po�tu obyvatel a dom� v Krava�ích (zdroj: �SÚ)

S�ítánív roce

Po�etobyvatel Zapo�tené obyvatelstvo Po�et dom� Domy

Obyvatel/d�m

1869 4527 p�ítomné civilní 634 celkový po�et 7,14

1880 4609 p�ítomné 646 celkový po�et 7,13







1961 5989 hlášené k trval. pobytu 1125 trvale obydlených 5,32



1991 6560 hlášené k trval. pobytu 1725 celkový po�et 3,80

2001 6693s trvalým nebo

dlouhodob. pobytem 1761celkový po�et

3,80

2011 6570 obvykle bydlící 1749 celkový po�et 3,76

Poznámka: v tabulce jsou uvád�ny po�ty dom� – nikoliv byt� – protože tento údaj je dlouhodob� sledován – od r. 1869.Navíc vzhledem k tomu, že v Krava�ích je pouze 8,5 % byt� v bytových domech má ukazatel ob./d�m vypovídacíschopnost i pro obložnost byt�.

Základním faktorem pot�eby bytové výstavby a p�ípravy nových ploch pro bytovou výstavbuv posledních desetiletích není r�st po�tu obyvatel, �i náhrada za odpad byt�, ale pokles jejichpr�m�rné zalidn�nosti. Stále roste podíl jedno�lenných domácností a to nejen d�chodc�, ale i osobv mladším v�ku žijících „singles“.

I sídelní strukturu Krava� tak z dlouhodobého hlediska ovliv�ují dva základní trendy – prakticky p�istagnujícím po�tu obyvatel roste pot�eba byt� (podobn� i automobil� a následn� i dopravních ploch– parkoviš�).

Po r. 2000 bylo v Krava�ích dokon�ováno cca 15 byt� ro�n�, v naprosté v�tšin� v rodinnýchdomech (formou individuální bytové výstavby). Intenzita bytové výstavby – cca 2 byty/1000obyvatel ro�n� byla pod pr�m�rem �R (kolem 3 byt�/1000 obyvatel ro�n�), na druhé stran�z hlediska pom�r� Moravskoslezského kraje je spíše nadpr�m�rná.

9

Tab. Nová bytová výstavba v obci (zdroj: �SÚ, data dostupná od r. 1997)Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Dokon�ené byty 13 14 13 27 17 17 20 25 10

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Dokon�ené byty 16 19 14 12 15 13 19 13 4 ?

Ve m�st� existuje zna�ný zájem o bytovou výstavbu, což se projevuje i v cenách nemovitostí probydlení. V Moravskoslezském kraji obecn� neplatí, že nejvyšší ceny nemovitostí pro bydlení jsouv krajském m�st� Ostrav�, ale ve dvou jiných hodnotových pólech – Opav� a v okolí Frýdlantu nadOstravicí (zde se však do zna�né míry jedná o druhé bydlení – viz. �eladná). M�sto Krava�e sez hlediska atraktivity bydlení nachází mezi nejatraktivn�jším suburbaniza�ním regionem Ostravya v dosahu dobré adresy „bílé Opavy“. Rozsah nové bytové výstavby je do zna�né míry ovlivn�ndisponibilitou = reálnou dostupností stavebních pozemk�. Tj. jejich infrastrukturní p�ípravou askute�nou nabídku na trhu s nemovitostmi. Hrozba záporných úrok� z vklad� a obecný poklesvýnos� z aktiv v posledních letech vede k dalšímu omezování nabídky stavebních pozemk�k bytové výstavb� i na místním trhu. Stavební pozemky se stávají stále �ast�jší spekulativníkomoditou (�emuž by mohlo �áste�n� bránit nap�. zvýšení dan� z nemovitostí).

Tab. Vývoj ceny stavebních pozemk� podle velikostních skupin obcí v okrese Opava (zdroj: �SÚ, MF �R)

Rok 2010 2011 2012 2013 2014

Cena stavebního pozemku – K�/m2

do 1 999 obyvatel 190 229 191 257 394

2 000 - 9 999 obyvatel ´ Krava�e+11 obcí*

171 146 158 229 594 **

10 000 - 49 999 obyvatel

(Hlu�ín)774 761 877 881 1 133

M�sto Opava 1 435 1 129 1 292 1 396 1 246

* Tuto velikostní skupinu tvo�í 12 obcí, Krava�e jsou z nich nejv�tší, tržní ceny v Krava�ích jsou vyšší nežuvád�ný pr�m�r.

** Výrazný nár�st cen v r. 2014 byl pravd�podobn� ovlivn�n prodejem již zainvestovaných = dražších pozemk�.

M�sto aktivn� posiluje reálnou nabídku stavebních pozemk� ve svém vlastnictví. V �ervnu 2015byl zahájen prodej pozemk� v lokalit� „U Hranic“ pro rodinné domy (18 pozemk�). Ve fázi p�ípravse v nachází také lokalita u ulice Böhmova, ve které mohou krom� rodinných dom� vzniknout i 1-2bytové domy (tj. je zde možno realizovat nap�. výstavbu sociálních byt�). Sou�asn� byly m�stemvytvo�eny sm�rnice pro podporu bytové výstavby, vytvá�ející jednotné a stabilní podmínky i prosoukromé investory.

Záv�ry

Bydlení v Krava�ích vykazuje �adu pozitiv navazujících na tradice a specifika života v regionu.Z dlouhodob�jšího hlediska bude i nadále rozhodujícím faktorem p�íprava pozemk� pro bytovouvýstavbu. Podmínky jsou vytvo�eny: rozvojové (zastavitelné) plochy pro bydlení jsou vymezenyv ÚP v dostate�ném rozsahu. Jsou vytvo�eny sm�rnice vedoucí ke zefektivn�ní a zrychlení celéhoprocesu p�ípravy stavebních pozemk� soukromých investor�. Hlavním vn�jším zdrojem ohrožení natrhu nemovitostí je makroekonomická politika levných pen�z a hrozících záporných úrok� z vklad�v posledních letech.

10

ŠkolstvíV roce 2016 bylo v Krava�ích evidováno 5 školských za�ízení – 2 mate�ské školy, 2 základní školya um�lecká škola. Ve m�st� není st�ední škola. Obecn� je úrove� vzd�lanosti obyvatel podpr�m�rem �R, což je zp�sobeno skute�ností, že vzd�lan�jší obyvatelstvo se koncentruje zejménado v�tších m�st (Praha, Brno), nov�ji do jejich suburbanizovaného okolí. Zlepšení v oblasti školstvíje cílem �ady aktivit MAS Hlu�ínsko do které je m�sto Krava�e zapojeno.

Základní škola v Krava�ích m�že být hrdá jak na svou historií (mezi její absolventy pat�í osobnosticelorepublikového v�hlasu - operní p�vec Ivo Žídek, profesor anglické a americké literatury,senátor a hostující profesor Harvard University Josef Ja�ab, Miss Europe Monika Brzesková -Žídková, úsp�šný hokejový trenér Alois Hadamczik, a další) tak i na sv�j sou�asný stav – Centrumpro zjiš�ování výsledk� ve vzd�lávání provedlo v roce 2015 pilotní testování u tém�� 40 000 žák�v celé �eské republice, p�i�emž pr�m�rná úsp�šnost z matematiky �inila 48,2% a z �eského jazyka48,4%. Žáci posledního ro�níku krava�ské základní školy však dosáhli nadpr�m�rných výsledk� –59,1% z �eského jazyka a 63,1% z matematiky.

Tab. Po�et žák� v ZŠ Krava�e

Školní rok 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 2014/2015

Po�et žák� 386 401 404 393 370

Zdroj: ZŠ Krava�e

Tab. Po�et žák� v ZUŠ Krava�eŠkolní rok 2008/2009 2010/2011 2012/2013

Po�et obor� 14 12 12

Po�et žák� 270 346 360Zdroj: Kronika m�sta Krava�e

Sociální oblastV Krava�ích je dlouhodob� rozvinut systém komunitního plánování. Komunitní plán rozvojesociálních služeb m�sta Krava�e 2013 – 2016 je v sou�asnosti aktualizován pro další období. Vem�st� se p�ipravuje otev�ení sociáln� terapeutické dílny pro osoby se sníženou sob�sta�ností, kterénejsou z d�vodu zdravotního postižení umístitelné na otev�eném ani chrán�ném trhu práce. P�iDomov� pro seniory sv. Hedviky je provozována p�j�ovna pom�cek pro nemocné a pot�ebné:postele, rehabilita�ní pom�cky, invalidní vozíky apod.

Služba „Terénní programy se zam��ením na drogovou prevenci“ byla zahájena dne 1. 7. 2014.Terénní sociální pracovník této spole�nosti vyhledává a kontaktuje osoby, které vedou rizikovýzp�sob života z d�vodu užívání drog a svým p�sobením tak p�ispívá k minimalizaci rizika jejich

11

Tab. Obyvatelstvo podle nejvyššího ukon�eného vzd�lání (zdroj: p�evzato z rozpracovaného SPR Krava�e 2015, �SÚ, SLDB 2011)

26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991Obyvatelstvo ve v�ku 15 a více let 5 714 5 513 5 037

Z toho nejvyšší ukon�enévzd�lání

základní v�. neukon�eného 1 082 1 458 2 017st�ední v�. vyu�ení (bez

maturity)2 475 2 536 2 080

úplné st�ední (s maturitou) avyšší odborné v�.

nástavbového

1445 1145 762

vysokoškolské 475 250 141bez vzd�lání 32 26 10

zp�sobu života. Služba je poskytována bezplatn� a anonymn�.

Pro sociální oblast je st�žejní �innost Odboru sociálních v�cí M�Ú Krava�e, která se zam��uje naagendu týkající se ob�an� na území správního obvodu m�sta Krava�e jako obce s rozší�enoup�sobností. Velice d�ležitou �ástí agendy je tzv. SPOD – sociální a právní ochrana d�tí, práces nezletilými d�tmi a jejich rodi�i. Dále pak odbor sociálních v�cí pracuje zejména s osobamis dlouhodob� nep�íznivým zdravotním stavem, seniory, osobami v hmotné nouzi a osobamiohroženými sociálním vylou�ením. U osob ohrožených sociálním vylou�ením je problémem ubytování. Nejbližší za�ízení, které jeschopno spole�ensky nep�izp�sobivé osoby (tj. nap�. osoby vracející se z výkonu trestu apod.)zabezpe�it, je azylový d�m v Opav�. Ten je však dlouhodob� p�epln�n, a to hlavn� v zimníchm�sících. V omezené mí�e je schopen poskytnout ubytování t�mto osobám tzv. Bílý d�m Krava�e(ubytovna s kapacitou cca 20 míst), který slouží pro celou oblast spadající pod SO ORP Krava�e.Z prost�edk� m�sta Krava�e jsou finan�n� podporovány osoby, které se ocitly na pokraji sociálníhovylou�ení a byla tak ohrožena jejich d�stojnost a možnost návratu do b�žného života.

V roce 2013 prob�hlo na území m�sta dotazníkové šet�ení, které m�lo za úkol zanalyzovat stavsociálních služeb m�sta Krava�e. Do pr�zkumu se zapojilo 160 ob�an�. Na otázku, zdali osobaz jejich domácnosti využívá n�jaký typ sociální služby, odpov�d�lo 50% respondent� kladn�. Podlevýsledku šet�ení byly nejvíce využívány služby pro d�chodce, následovaly aktivity pro d�tia mládež a služby pro zdravotn� postižené. V otázce na chyb�jící sociální služby bylo zaznamenánodokonce 197 odpov�dí. Nejhojn�ji se objevovaly odpov�di: Zdravotní a ošet�ovatelská pé�e (27),Denní stacioná�e (17), Osobní asistence (16), Poradny (16), Centrum rehabilita�ních služeb (16)a Sociáln� terapeutické dílny (13). Nejvíce informací o sociálních službách ob�ané získávají – podleodpov�dí – z periodického �asopisu Besedník (33% dotázaných) a internetu (25%), nejmén� pakz Ú�adu práce (0,5%). V otázce spokojenosti se sociálními službami bylo 63% odpov�dí – velmispokojen, 33% – mohlo by se zlepšit, 4% – nespokojen.

(Z pr�zkumu v r. 2013 není jasné, jakým zp�sobem byli vybráni – nebo „se zapojili“ – ob�ané. Taképo�et ú�astník� šet�ení – 160 ob�an� – asi není dostate�n� reprezentativní (viz srovnání s otázkou�. 12 v dotazníkovém šet�ení k SPR - r. 2015).

Sport, zájmová �innost, volný �as a kulturaM�sto Krava�e nabízí svým ob�an�m a návšt�vník�m širokou škálu sportovn� rekrea�níchmožností. Krom� velkého po�tu r�znorodých sportoviš� je ve m�st� každoro�n� po�ádána �adasportovních událostí. Od roku 1982 se po�ádá již tradi�ní B�h zámeckým parkem. Další po�ádanouakcí sportovního rázu je hokejový Karmaš cup, kterého se pravideln� ú�astní mezinárodníamatérské hokejové celky (Polsko, Slovensko, Finsko). Hokej je v Krava�ích populární zejménataké kv�li p�ítomnosti Buly arény – národního centra �eské hokejové mládeže. Buly Aréna jedomov pro mezinárodní AHL (amatérská hokejová liga), stejn� tak hostí i spoustu mezinárodníchturnaj� pro mládež, a to nejen hokejových, ale nap�íklad i fotbalových (Visegrad cup, turnajmladších žák�). Sou�ástí Buly komplexu je také Aquapark, který je z �ásti ve vlastnictví m�sta.V místním aquacentru se tak konají kurzy plavání pro místní školy nebo populární závod „Plavecelé m�sto“. Dalším rozší�eným sportem je v Krava�ích golf. Místní Silesia Golf Resort (kdysi Zámecký GolfClub Krava�e) láká hrá�e golfu již více než 20 let. Po�etn� zastoupeny jsou také další sportovníoddíly vedené jak Centrem volného �asu, oddíly SK Krava�e (oddíly tenisu, stolního tenisu,florbalu, šach�, volejbalu aj.) m�stský fotbalový klub Krava�e s nov� (2015) zrekonstruovanýmstadionem, tenisový oddíl nebo fitness club. I p�edstavitelé m�sta se aktivn� podílejí na sportovníchudálostech, proto je t�eba zmínit i Turistické informa�ní centrum, které po�ádá cyklistické výlety aSportovn� – spole�enské setkání m�sta Krava� s družebními obcemi, které se realizuje každý rokv první polovin� srpna.

12

Další spolky, které jsou ve m�st� zastoupeny jsou nap�. zahrádká�i, chovatelé, myslivecké sdružení,v�ela�i, Hultschiner Soldaten aj.

Zámek Krava�e – který je ve vlastnictví m�sta – nahrazuje Krava��m v mnoha sm�rech kulturníd�m. V jeho sálech se po�ádají r�zné menší akce (kapacita sálu je cca 80 míst), v zast�ešenédvoran� zámku pak je možno po�ádat v letní sezón� v�tší akce (cca 200 - 250 míst). V zámku jetaké muzeum (stálá expozice) a prostory, ve kterých bývají po�ádány výstavy. M�sto provozujeve�ejnou knihovnu, sál pro po�ádání spole�enských akcí (ples� apod.) je i v soukromémrestaura�ním za�ízení.Pro velké akce je ur�en areál v Mezivodkách, který vyžaduje úpravy – zpevn�né plochy, zele�,dopln�ní objektu sociálního za�ízení.

V budov� na Nám�stí je provozováno Centrum volného �asu – p�ísp�vková organizace, jejímžz�izovatelem je M�sto Krava�e. Zajiš�uje r�zné zájmové kroužky, kurzy a akce pro d�ti a mládež,pro rodi�e s d�tmi, ale i pro dosp�lé a seniory. Budova je výhodn� položena v centru m�sta, alechybí jí dostate�né prostory – nap�. klubovny nebo sál s jevišt�m (pódiem) apod. Tento nedostatek�eší vedení organizace nap�. pronájmem t�locvi�ny v ZŠ nebo pronájmem sálu v KD sousední obceBolatice apod. Tímto zp�sobem se da�í Centrum uspokojiv� provozovat. Není to ovšem ideální,trvalejší �ešení. Na p�ístavbu stávající budovy Centra volného �asu byla zpracována studie,k realizaci p�ístavby však zatím nedošlo, pat�í spíše mezi dlouhodobé zám�ry.

V areálu farního ú�adu – který nedávno prošel dostavbou a rekonstrukcí – se také po�ádají r�znévzd�lávací a zájmové akce pro mládež i seniory, které dopl�ují �innost Centra volného �asu.

M�sto vydává 1× m�sí�n� obecní zpravodaj „Besedník“, který informuje o nejvýznamn�jšíchudálostech ve m�st�. V Krava�ích se každoro�n� odehrává n�kolik kulturn� – spole�enských akcí,které svým významem p�ekra�ují hranice m�sta: nap�. Krava�ský odpust, Kutský odpust, Zámecképivní slavnosti, Svatební veletrh, Velikonoce a Vánoce na zámku, koncerty, výstavy a vernisáže.Tradi�ní „Prajzské rely“ se ú�astní historické automobily, podobnou akci „Veterán cup“ po�ádá odroku 2000 Sdružení dobrovolných hasi�� Krava�e.

ZdravotnictvíNa území m�sta Krava�e je provozováno 20 zdravotnických za�ízení sloužící ob�an�m m�sta. Jsouto zdravotní st�edisko a další ordinace praktických léka�� a léka�� specialist�. Nedávno bylav Krava�ích z�ízena lékárna, p�ipravuje se další.

Záv�ry:

Ob�anské vybavení m�sta v oblasti sociálních služeb se postupn� rozvíjí v návaznosti na komunitníplánování m�sta a aktivity MAS Hlu�ínsko. Objektivním faktorem rostoucí poptávky po sociálnímbydlení bude další stárnutí obyvatel m�sta. Tradi�ní role rodiny je však významným pozitivemsociální soudržnosti obyvatel. V tomto kontextu je t�eba vnímat pot�ebu dalších za�ízení sociálnípé�e a služeb v m�st�.

Za diskutabilní nedostatek m�že být považována absence st�ední školy v míst� (?). Chybí v�tší sáls jevišt�m. Nedostate�né je vybavení areálu v Mezivodkách pro po�ádání trh�, koncert� a jinýchv�tších akcí pro ve�ejnost (sociální za�ízení, úprava ploch).Ostatní za�ízení ob�anského vybavení a služeb ve�ejné infrastruktury v Krava�ích dnes svoukapacitou a umíst�ním v zásad� odpovídají pot�ebám m�sta této velikosti – s p�ihlédnutímk blízkosti a dobré dostupnosti Opavy (i Ostravy) s širokou škálou ob�anského vybavení. Zjišt�nédíl�í nedostatky nejsou zásadní.

13

ŽIVOTNÍ PROST�EDÍ

Popis a hodnocení podmínek životního prost�edí je obsahem �ady dokument� s r�zným stupn�maktuálnosti a p�ístup�. Pravideln� je životní prost�edí popisováno a hodnoceno zejména v Územn�analytických podkladech SO ORP Krava�e, v�etn� širších vazeb na region.

Horninové prost�edí a geologieMožnosti využití území m�sta do zna�né míry ovliv�uje poloha m�sta na okraji údolní nivy �ekyOpavy s chrán�ným ložiskovým územím a ložisky št�rkopísk�. V Krava�ích se uvažuje s otev�enímpovrchové t�žby št�rkopísku v ložisku B3012500 Krava�e –Kouty se stanoveným dobývacímprostorem v CHLÚ Krava�e. Tento zám�r je zapracován i v územním plánu m�sta. V zastav�némúzemí i jeho sousedství jsou stabilní inženýrsko-geologické pom�ry.

Vodní režimÚzemí m�sta Krava�e spadá do povodí �eky Opavy a jejích levostranných p�ítok� – zejménaMlýnské strouhy, Bílého (Chlebi�ovského) potoka a Št�pánky. Severní výb�žek obce spadá dopovodí Bílé vody. �eka Opava je ve správ� Povodí Odry s.p. a spolu s tokem Št�pánka je za�azenamezi kaprovité vody. Bílý (Chlebi�ovský) potok je za�azen mezi lososové typy vod. �eka odd�lujeKrava�e od Dvo�iska. Koryto vodního toku má z�ásti p�írodní charakter, p�í zvýšeném pr�tokuohrožuje záplavami �í�ní nivu v�etn� zástavby Dvo�iska a �ásti zámeckého parku. Krajskýmú�adem MSK bylo stanoveno záplavové území vodního toku Opava, v�etn� aktivní zónyzáplavového území. Okrasné rybní�ky jsou v zámeckém parku, chovné rybníky u levého b�ehuOpavy, v�tší rybník je ve východní �ásti obce v p�írodní rezervaci Koutské a Záb�ežské loukya s ním n�kolik dalších malých soukromých rybník�. V území obce jsou evidovány �ty�ihydrogeologické vrty �HMU. Kolem vrt� je vymezeno ochranné pásmo 250 m. V blízkosti kostelasv. Bartolom�je je evidován vodní zdroj s ochranným pásmem 30 m. V rámci protipovod�ových opat�ení je navržena ochrana zastav�ného území podél �eky Opavy.Finan�ní náro�nost t�chto opat�ení je vysoká, zejména v p�ípad� budování odleh�ovacího kanálu.Jsou však zapracována v územním plánu Krava�e, (v souladu se ZÚR –MSK a s Plánem opat�enív Povodí Odry). Je p�ipraveno opat�ení v místní �ásti Dvo�isko-zvýšení protipovod�ové ochranyz Q1-Q2 na Q10-Q20.

V posledních letech až desetiletí je z�ejmé, že krajinu ohrožují nejen záplavy, ale i sucha. Stejn�d�ležité jako ochrana p�ed záplavami bude i ochrana p�ed suchem-realizace opat�ení, která umožnízadržovat vodu v krajin�, zabrání rychlému odtoku vody po deštích, umožní v co nejv�tší mí�evsáknutí deš�ových vod.

Záv�r:

Za pozitivní je t�eba považovat možnost využití ložiska št�rkopísku, možnost realizovat v dohlednédob� ochranu (by� �áste�nou) zastav�ného území Dvo�iska p�ed �astými záplavami, i vymezenízáplavového území vodního toku Opava a jeho aktivní zóny – což umož�uje rozhodovat o zm�náchv území bez rizika škod ze záplav. Pozitivní také je, že Krava�e mají zpracované a schválené Komplexní pozemkové úpravy, cožusnad�uje provád�t opat�ení, která povedou k vytvo�ení zdravé, hodnotné a pestré krajiny.

Hygiena životního prost�edíV posledních desetiletích je životní prost�edí stále významn�jším faktorem promítajícím se dohodnocení obytného prost�edí i celkové spokojenosti se životem ve m�stech a obcích. V rámcihodnocení životního prost�edí je vždy nutno rozlišovat nakolik je vztaženo k hodnocení podmínekživota lidí a nakolik vlastní p�írody. Rozlišovat mezi skute�ným stavem a jeho vnímáním ob�any,médii, které mnohdy zd�raz�ují „módní témata“ a deformují objektivní obraz reality.

14

Na život obyvatel Krava� v sou�asnosti nep�ízniv� dopadají p�edevším negativní ú�inky dopravya zne�išt�ní ovzduší, které jsou vzájemn� propojeny.

Vliv na kvalitu ovzduší mají jak místní tak i velké zdroje zne�išt�ní v regionu (zejménaz Ostravska), ale nov�ji je potvrzen i vliv velkých zdroj� z Polska (nap�. elektrárna Opolí). Podobn�se m�ní i pohled na malé místní zdroje. Nelze zapomínat, že i p�i použití d�eva a uhlí pro vytáp�nídochází ke zvýšení emisí �ástic, polyaromatických uhlovodík� a t�žkých kov�. Pokud je v lokálníchtopeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpe�ných dioxin�. Imisní situacev Krava�ích a na území SO ORP nesledují monitorovací stanice. Podle Sd�lení odboru ochranyovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základ� dlouhodobýchdat pat�í území m�sta Krava�e k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. P�í�inou je p�ekra�ováníimisního limitu suspendované �ástice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodík� –vyjád�ených jako benzo(a)pyren BaP. Situace je nejhorší v intenzivn� zastav�ných �ástech �ešenéhoúzemí, v málo prov�trávaných sníženinách a podél zatížených komunikací. P�íznivý vliv na �istotuovzduší má plynofikace zastav�ného území m�sta. Možnosti omezení negativních vliv� dopravy – p�edevším kolem pr�tahu silnice I/56 zastav�nýmúzemím (emise, hluk, ot�esy) – jsou z pozice m�sta malé a finan�n� náro�né. P�eložka silnice I/56je stále jen dlouhodobým zám�rem, který je sice zapracován v územním plánu m�sta, ale trasap�eložky zatím není územn� stabilizovaná; P�itom intenzita dopravy na silnici I/56 se dnespohybuje kolem 11 tisíc vozidel/den, z toho 2 tisíce t�žkých; Dle koncepce rozvoje dopravníinfrastruktury MSK by se intenzita dopravy m�la do roku 2030 zvýšit až na cca 18 - 20 tisícvozidel/den (po obchvatu), z toho 3 - 3,5 tis. t�žkých. Na pr�tahu zastav�ným územím by pak„z�stalo“ cca 5 tis. vozidel, z toho 500 t�žkých. Na silnici II/467 je intenzita dopravy podstatn�nižší – cca 4 až 5 tisíc vozidel/den. Negativní ú�inky dopravy však lze na místní úrovni jen �áste�n�ovlivnit organizací dopravy, údržbou zpevn�ných ploch, výsadbou ochranné zelen�, zkvalitn�nímpovrchu vozovek.

Stávající dopravní zát�ž na pr�tahu silnice I/56 m�stem se nemusí zdát být tak vysoká v porovnánís jinými silnicemi v kraji. V Krava�ích jsou však negativní dopady na obytné území násobenystísn�ným uli�ním profilem pr�tahu. Z cesty, která d�íve zajiš�ovala p�edevším p�ístupk zem�d�lským usedlostem, které ji lemovaly, a která byla stav�na na lokální – místní provoz, sestala významná dopravní tepna regionálního významu.

Likvidaci komunálních odpad� v Krava�ích zajiš�uje firma Marius Pedersen a.s. (pobo�kaHlu�ín). Odpady jsou ukládány a zpracovávány mimo území obce. Sb�r velkoobjemovéhoa nebezpe�ného odpadu je zajišt�n n�kolikrát ro�n� mobilní sb�rnou. M�sto zajiš�uje t�íd�ný sb�rkomunálního odpadu, po m�st� jsou umíst�ny kontejnery na sklo, elektroodpad, obnošené šatstvo,hra�ky a obuv, biologicky rozložitelný komunální odpad. M�sto vydalo za rok 2014 za sb�r a svozkomunálních odpad� �ástku 6 193 000 K�. M�sto po�ítá se z�ízením sb�rného dvora i kompostárny(pot�ebná plocha je navržena v ÚP).

Na území m�sta je vybudován oddílný kanaliza�ní systém odvád�ní odpadních vod. Splaškovévody jsou odvád�ny splaškovou kanalizací ze zastav�ného území do �istírny odpadních vod. Proodvod deš�ových vod je využívaná stará, p�vodní jednotná kanalizace. �OV Krava�e bylavybudována v roce 2009. �OV má kapacitu 7 500 tisíc ekvivalentních obyvatel a je projektována napr�m�rný denní p�ítok 1 350 m3/den. Mezi sociodemografické ukazatele, ale i nep�ímé ukazatele hygieny životního prost�edí m�že býtza�azen ukazatel st�ední délky života �i p�esn�ji nad�je dožití muž� a žen, který je dostupný zasprávní obvody ORP. V letech 2010-2014 poskytuje srovnatelné údaje pro celou �R. Nad�je dožití(st�ední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjad�uje pravd�podobnýpo�et let, který se dožije x letá osoba pokud se nezm�ní podmínky (�ád) vymírání.

Velmi silnou, obecn� uznávanou hypotézou je tvrzení, že pr�m�rná délka života (nad�je dožití)místních populací je ovlivn�na stavem životního prost�edí. Dlouhodob� se vedou diskuze

15

o významu jednotlivých faktor�. Uvád�jí se t�i hlavní skupiny faktor� – životní zp�sob(životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní �innost), zdravotní pé�e spolu s genetickýmip�edpoklady a vliv životního prost�edí. Význam životního prost�edí jako faktoru je odhadován max.na 1/3, spíše však nižší. V �R je obecn� nižší nad�je dožití v severních a severozápadních �echách,nejvyšší na jižní Morav� a ve východních �echách. Vyšší nad�ji na dožití vykazují vzd�lan�jšíobyvatelé žijící v úplných rodinách a ve velkých m�stech (s dostupn�jší a kvalitn�jší zdravotnípé�í).

Pozice SO ORP Krava�e je z hlediska nad�je dožití obyvatel mírn� nadpr�m�rná, druhá nejlepšív Moravskoslezském kraji za SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. V rámci Moravskoslezského kraje sejedná o pozici p�ed ORP Ostrava ale i ORP Opava. V rámci 206 SO ORP v �R jsou Krava�e na121. míst�. V následující tabulce jsou porovnány ukazatele za vybrané SO ORP s nejlepšími anejhoršími hodnotami nad�je na dožití. Jsou �azené podle pr�m�rné hodnoty skupiny muži a ženy 0let. Nad�je na dožití mezi muži a ženami se p�itom regionáln� liší, dlouhodob� je nad�je na dožití užen výrazn� vyšší, rozdíly se mírn� zmenšují.

Tab. Nad�je dožití ve vybraných správních obvodech obcí s rozší�enou p�sobností (SO ORP)a Praze v období 2010-2014

(zdroj: �SÚ, po�adí ur�eno podle ukazatele - ženy 0 let) Po�adí Muži ve v�ku Ženy ve v�ku

�azeno od nejhoršího SOORP

(z 206 SOORP)* 0 rok� 45 let 65 let 0 rok� 45 let 65 let

Bílina (nejhorší) 1 71,2 28,5 14,0 77,2 33,4 15,4

Rumburk 2 72,5 30,0 14,6 77,4 33,7 16,6

Kada� 3 71,3 28,8 13,5 77,6 34,3 16,4

Rýma�ov 5 73,7 30,2 14,5 78,4 35,3 18,3

Karviná 6 72,2 29,0 13,8 78,5 35,0 17,7

Ostrava 55 73,1 30,0 14,9 80,2 36,1 18,8

Frýdek-Místek 81 74,4 31,0 15,3 80,6 36,6 18,8

Hlu�ín 83 73,5 30,3 14,2 80,6 36,3 18,7

Opava 102 74,3 31,0 15,2 80,8 36,6 18,5

Bruntál 103 73,2 30,0 14,9 80,9 37,0 19,5

Kop�ivnice 111 74,3 31,1 15,1 81,0 36,6 18,6

Krava�e 121 75,2 31,3 14,5 81,2 36,6 18,4

Frýdlant nad Ostravicí 159 73,8 30,8 15,0 81,6 37,1 19,1

Brno 200 76,5 33,0 16,8 82,4 38,3 18,6

Praha 189 77,0 33,3 16,7 82,0 37,8 19,4

Byst�ice pod Hostýnem 204 73,6 30,7 15,0 82,9 39,5 19,9

Nové M�sto nad Metují 206 78,2 34,5 17,6 84,1 39,5 19,9

*�azeno podle sloupce ženy 0 rok�

Interpretace prezentovaných hodnot není zdaleka jednoduchá. Na první pohled se nabízí hypotéza,že vyšší nad�je na dožití je u SO ORP Krava�e pozitivn� ovlivn�na stabilitou osídlení, kvalitnímživotním i obytným prost�edím (by� s díl�ími nedostatky) a významnými historickýmii národnostními specifiky a tradicemi v území.

Záv�r:Za pozitivní je t�eba považovat plošnou plynofikaci m�sta (p�ímý vliv na �istotu ovzduší), odvád�ní

16

a �išt�ní odpadních vod v zastav�ném území m�sta (p�íznivý vliv na �istotu povrchovýchi podzemních vod), zavedený systém sb�ru, t�íd�ní i likvidace tuhého komunálního odpadu.Problematická z�stává intenzita dopravy p�edevším na silni�ním pr�tahu I/56 zastav�ným(p�edevším obytným) územím. Koridor pro p�eložku není zatím ani územn� stabilizován, nejasnéjsou dnes i parametry p�eložky (dvoupruh, �ty�pruh?)

Ochrana p�dy a krajinyKrajiná�sky hodnotná je p�edevším údolní niva �eky Opavy – s p�írodní rezervací Koutskéa Záb�ežské louky, zámeckým parkem, tokem Opavy a Št�pánky, �etnými slepými rameny, kanálya t�n�mi, vodními plochami a rybní�ky, lesními porosty, rozptýlenou krajinnou zelení, b�ehovýmiporosty, zatravn�nými plochami.Niva �eky Opavy lemuje celý jižní okraj protáhlého zastav�ného území m�sta. V tomto sm�ru sicelimituje jeho územní rozvoj – na druhou stranu je krajiná�sky hodnotné území nivy dostupnéa využitelné pro každodenní rekreaci obyvatel.

Mimo nivu Opavy je podíl krajinné zelen� minimální. Celkov� je koeficient ekologické stability zakatastrální území Krava� nízký – s hodnotou 0,37 jde o „území intenzivn� až nadpr�m�rn�využívané zejména zem�d�lskou velkovýrobou, s oslabenými autoregula�ními pochodyv ekosystémech“. Krava�e však mají zpracovaný a schválený plán spole�ných za�ízení KPÚ –zapracovaný do ÚP, který tuto problematiku také �eší.

Zem�d�lský p�dní fond (ZPF) a pozemky ur�ené k pln�ní funkce lesa (PUPFL)V katastrálním území Krava�e ve Slezsku p�evažují zem�d�lské pozemky – celkem 82 % z celkovévým�ry 1937 ha. Z nich je 73 % orná p�da (1153 ha), 23 % trvalé travní porosty (p�evážn� v niv��eky Opavy). Lesní pozemky (362 ha) p�edstavují pouze cca 2% celkové rozlohy katastru (velmimálo), v�tšina je v niv� �eky. V orných p�dách p�evažují nejkvalitn�jší p�dy I. a II. t�ídy ochrany.Zem�d�lské p�dy I. t�ídy ochrany p�ímo navazují na zastav�né území m�sta, územní rozvoj nenítedy možný bez jejich záboru.

Záv�r:Pozitivní je existence schváleného plánu komplexních pozemkových úprav, který umož�ujestabilizaci navrženého ÚSES v krajin�, �eší protierozní opat�ení – a je zapracován do ÚP.Rozvojové územní zám�ry jsou v ÚP vyhodnoceny z hlediska dopadu na ZPF a PUPFL, jezd�vodn�n jejich nezbytný rozsah.

HOSPODÁ�SKÉ PODMÍNKY

Hospodá�ské podmínky území - m�st a regionu pohybu za prací – jsou obvykle rozhodujícímfaktorem pro jejich další vývoj a prosperitu. Popis a hodnocení hospodá�ských podmínek je ztíženoskute�ností, že data za území menší než kraje jsou v �R pouze velmi omezen� dostupná (nap�. oúrovni HDP, p�idané hodnot�, ale i úrovni mezd). Základním ukazatel prosperity tak v územnípodrobnosti obcí z�stávají ukazatele zam�stnanosti.

M�sto Krava�e leží na hranici Opavského a Ostravského regionu pohybu za prací. Vazba na m�stoOpavu je p�itom dlouhodobá a jednozna�n� dominující. Do Opavy dlouhodob� vyjíždí více než50% z celkem 2306 vyjížd�jících obyvatel za prací. Podíl Ostravy na vyjížce za prací je vesrovnání s Opavou mén� než polovi�ní, intenzita této vazby dlouhodob� mírn� klesá. Z okolníchobcí a m�st má významné postavení ješt� blízký Dolní Benešov (55 osob vyjížd�jících z Krava�v r. 2011). Pozitivním faktorem je úsp�šný rozvoj pr�myslové zóny Bolatice (vzdálenost cca 4 kmz Krava�).

17

Tab. Krava�e – Vývoj pohybu za prací (zdroj �SÚ, pozor omezená srovnatelnost údaj� v �asové�ad�*)

vyjížd�jící dojížd�jící vyjížd�jící dojížd�jící vyjížd�jící dojížd�jící

S�ítání-rok 1991 1991 2001 2001 2011 2011

celkem 2306 420 1698 774 904 416

saldo pohybu zaprací -1886 -924 -488*P�i posuzování dlouhodobého poklesu salda pohybu za prací je pot�eba vzít v úvahu klesající vypovídacíschopnost údaj� zjišt�ných ze s�ítání v r. 2011, která je dána rostoucím podílem „nezjišt�ných odpov�dí“ (zatímcou ekonomické aktivity nebyly zjišt�ny údaje u 242 osob – 3,7% z celkového po�tu obyvatel, u vyjížky byl tentopodíl cca 3 krát v�tší).

Pracovní mikroregion Krava�ska je z hlediska úrovn� nezam�stnanosti v rámci okresu Opavadlouhodob� za Hlu�ínskem, �áste�n� srovnatelný s mikroregionem Opavy, avšak ve výrazn� lepšísituaci než Vítkovsko. V regionu Krava�ska chybí výrazn�jší póly ekonomického rozvoje, na druhéstran� pohyb za prací je do zna�né míry „p�irozeným jevem“, který dlouhodob� spíše rostev návaznosti na rostoucí hybnost obyvatel (r�st automobilizace). Z hospodá�ského hlediska jen�kdy opomíjená nízká mzdová úrove� okresu Opava, která dále prohlubuje sociáln� ekonomicképroblémy (promítá se negativn� do soudržnosti obyvatel území).

Z následující tabulky je z�ejmé, že v Krava�ích p�evažují mikropodniky (do 9 zam�stnanc�),následované malými a st�edními podniky. Velký podnik „se objevil“ ve statistice od r. 2010 jeden.Po�et podnikatelských subjekt� (první 3 �ádky tabulky) se od roku 2010 prakticky nezm�nil (1327 -1330). O co se snížil po�et podnikatel� – fyzických osob, o to se zvýšil po�et podnikatel� vesvobodných povoláních. Rozmíst�ní stávajících výrobních ploch v Krava�ích je ve vztahuk obytnému území výhodné s výjimkou jediné (ul. Kostelní a Št�pánkovická) jsou všechny zaželezni�ní tratí, u které kon�í zastav�né (tedy i obytné) území m�sta. Rozvojové plochy propodnikání a výrobu jsou navrženy v ÚP tak, aby je bylo možné napojit na budoucí p�eložku silniceI/56.

Tab. Struktura podnikatelských subjekt� v Krava�ích (zdroj: �SÚ)rok 2010 2014

Podnikatelé - fyzické osoby - po�et subjekt� 1 236 1 190

Svobodná povolání - po�et subjekt� 28 79

Ostatní právní formy - po�et subjekt� 63 61

Po�et subjekt� bez zam�stnanc� 544 507

Po�et subjekt� s 1-9 zam�stnanci - mikropodniky 134 126

Po�et subjekt� s 10-49 zam�stnanci - malé podniky 37 30

Po�et subjekt� s 50-249 zam�stnanci - st�ední.podniky 5 5

Po�et subjekt� s více než 249 zam�stnanci- velké podniky 0 1

Dlouhodobý vývoj ekonomické aktivity a nezam�stnanosti v Krava�ích podle výsledk� s�ítání jepatrný z následujících dvou tabulek.

18

Tab. Dlouhodobý vývoj zam�stnanosti ve m�st� Krava�e (zdroj: �SÚ, SLDB)3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011

Obyvatelstvo celkem 6560 6693 6734

Ekonomicky aktivní 3271 3192 3414

Míra zam�stnanosti 49,9% 47,7% 50,7%

v tom zam�stnaní 3205 2797 2986

z toho zam�stnanci - 2191 2236

zam�stnavatelé - - 137

osoby pracujícína vlastní ú�et - - 398

ne-zam�stnaní 66 395 428

Ekono-micky ne-aktivní * 3289 3426 3040

nezjišt�no 0 -75 -280

* žáci, studenti, d�chodci

Tab. Vývoj nezam�stnanosti ve m�st� Krava�e v posledních letetch (zdroj: �SÚ, SLDB)Konec roku 2011 2012 2013 2014 2015 2016*

Nezam�stnaní - dosažitelní 443 419 475 462 400 396

Volná pracovní místa 49 8 19 54 22 36

Nezam�stnaných/ pracovní místo 9,0 52,4 25,0 8,6 18,2 11,0

*b�ezen 2016

Absolutní po�et nezam�stnaných v Krava�ích se dlouhodob� udržoval nad 400 dosažitelnýmiuchaze�i. V posledních letech mírn� poklesnul, tento pokles je však mén� výrazný než v pr�m�ru za�R. Nep�íznivou skute�ností je zejména stále pom�rn� vysoký podíl nezam�stnaných na pracovnímísto (aktuální pr�m�r �R je pod hodnotou 4, MS kraje pod hodnotou 7, výrazn� p�ízniv�jší jenap�. u sousedního Dolního Benešova 3,1).

Aktuální úrove� nezam�stnanosti v Krava�ích ve srovnání s jinými m�sty okresu Opava a pr�m�ryza mikroregiony, okresy, MS kraj a �R umož�uje pom�rn� dob�e hodnotit postavení m�staz hlediska nezam�stnanosti.

Tab. Širší srovnání aktuální úrovn� nezam�stnanosti (zdroj: MPSV, vlastní výpo�ty)

obec-m�stoDosažitelní

uchaze�iObyvatel 15-

64 letPodíl

nezam�stnaných

Volnápracovní

místaNezam�stnaných/

pracovní místo

m�sto

Krava�e 396 4 618 8,60% 36 11,0

Dolní Benešov 155 2 818 5,50% 50 3,1

Hlu�ín 516 9 321 5,50% 78 6,6

Hradec nad Moravicí 191 3 619 5,30% 38 5,0

Opava 2 776 38 937 7,10% 606 4,6

Vítkov 482 3 934 12,30% 48 10,0

19

mikroregion

Hlu�ín 1 325 27 287 4,90% 187 7,1

Krava�e 1 136 14 801 7,70% 101 11,2

Opava 4 337 68 797 6,30% 847 5,1

Vítkov 1 063 9 137 11,60% 71 15,0

okresy-kraj-�R

Bruntál 6 887 - 10,90% 556 12,4

Frýdek-Místek 7 759 - 5,40% 1 557 5,0

Karviná 18 641 - 10,80% 1 041 17,9

Nový Ji�ín 5 037 - 5,00% 2 156 2,3

Opava 7 903 - 6,70% 1 229 6,4

Ostrava-m�sto 21 440 - 9,90% 3 998 5,4

Moravskoslezský kraj 67 667 - 8,30% 10 537 6,4

�R 424 685 6,10% 117 340 3,6

Záv�r:

Úrove� nezam�stnanosti je stále pom�rn� významným problémem udržitelného rozvoje Krava�.Možnosti pohybu za prací zejména do Opavy, ale i do Ostravy jsou však dobré a vyjíž�ka za pracíje dlouhodob� „p�irozeným jevem“ – i proto, že centra dojíž�ky za prací nabízejí širší škálupracovního uplatn�ní. Z tohoto pohledu je pak t�eba vnímat skute�nou pot�ebu vymezení novépodnikatelské zóny v Krava�ích. Úrove� nezam�stnanosti ve m�st� bude vždy významn�ovliv�ovaná p�edevším nabídkou pracovních míst v širším regionu vyjíž�ky za prací. Z vývojeposledních let je také z�ejmé, že se ve m�st� budou nadále objevovat možnosti pro brownfields.Posilování nabídky nových ploch pro podnikání je ve m�st� omezováno až limitováno p�edevším�ešením dopravy. Týká se to i v územním plánu vymezené zastavitelné plochy smíšené výrobníu ulice Opavská, ur�ené pro menší podnikatelské zám�ry. Zlepšení dopravního napojení m�sta(p�eložka nebo obchvat silnice I/56) je d�ležité nejen pro jeho hospodá�ský rozvoj ale i pro kvalituživotního prost�edí v zastav�ném území. V úvahu je však t�eba vzít i skute�nost, že Krava�e jsou (acht�jí být) p�edevším m�stem kvalitního a atraktivního bydlení, kde je žádoucí zajiš�ovat a rozvíjetspíše dobré podmínky pro zdravý a aktivní život, služby, rekreaci a cestovní ruch. P�edpoklady proto mají.

B2. DOTAZNÍKOVÉ ŠET�ENÍ KE STRATEGICKÉMU PLÁNU

V dob� letních prázdnin 2015 bylo v Krava�ích zorganizováno dotazníkové šet�ení zam��ené navyužití výstupu pro ú�ely strategického plánu rozvoje m�sta Krava�e. Pro SPR je nezbytnékomplexní poznání území, v�etn� názor�, percepce (vnímání) a o�ekávání obyvatel, zejména pakdefinování nedostatk�, omezení, problém�, ale i p�edností života v Krava�ích, s nám�ty na zm�ny,které by vedly ke zlepšení. D�ležité je rozlišení vlastní percepce – vnímání reality – a jejíhoskute�ného stavu (objektivního poznání).

Ú�ast obyvatel na tvorb� SPR prost�ednictvím dotazníkového šet�ení, informovanost obyvatelo p�ipravovaných a probíhajících projektech a ú�ast ob�an� na t�chto projektech pak posilujesoudržnost obyvatel území.D�ležitá je vždy interpretace zjišt�ných odpov�dí. Ideální je situace kdy lze srovnávat výsledkydotazníkového šet�ení u n�kolika m�sta, obcí. To p�ináší �adu výhod, p�edevším p�i porovnání

20

územní prom�nlivosti jednotlivých odpov�dí (za p�edpokladu minimálních zm�n otázek).V následující interpretaci dotazníkového šet�ení Krava�e byly využity i výstupy z jiných šet�ení –viz dále.

Dotazník byl v Krava�ích rozši�ován prost�ednictvím zpravodaje m�sta Krava�e „Besedník“, kterýje doru�ován do každé obydlené nemovitosti. Zárove� byl zve�ejn�n prost�ednictvím internetu nastránkách obce.V dotazníku bylo za�azeno celkem 25 otázek, p�i�emž n�které byly pom�rn� �lenité. Celkembylo vypln�no a vyhodnoceno 582 dotazník�, 58 % respondent� byly ženy, 42 % muži. Relativníochota respondent� odpovídat na položené otázky je vzhledem k po�tu obyvatel m�sta zna�ná,zejména s ohledem na zkušenosti z jiných šet�ení, kdy v n�kterých lokalitách cca ¾ oslovenýchodmítalo sd�lit své názory. Absolutní po�et odpov�dí je tak možno považovat za dostate�nýz hlediska p�im��ené spolehlivosti výsledk� (beroucí v úvahu i vypln�nost dotazník�). Odpov�displ�ují výchozí podmínky pro zjišt�ní požadovaných informací. Nižší spolehlivost je možnoo�ekávat u interpretace z podrobn�jšího územního hlediska, jednotlivých �ástí m�sta.

Mnohdy se ukazuje rozporuplný obraz vnímání reality jednotlivými ob�any a skupinami ob�an�,kte�í mají odlišné zájmy, preference, ale r�zn� vnímají i jednotlivé pojmy, práva, nárokya kompetence.

V úvahu je pot�eba vzít i skute�nost, že vrácené dotazníky nep�edstavují odpov�di ze souboruzískaného p�ísn� náhodným výb�rem. Mén� komunikativní (nap�. mladí ob�ané) a sociáln�nekooperativní skupiny obyvatel jsou v menším zastoupení. Tyto „ml�ící“ skupiny jsou všakmnohdy velmi aktivní p�i obran� svých zájm�.

Sou�asn� je nutno mít na pam�ti prom�nlivost názor� jakékoliv populace v �ase a to i b�hemkrátkého období. Obvyklé odmítání „nových iniciativ a zám�r�“ pramení zejména zesociáln� ekonomických d�vod� „ostražitosti“ ob�an�. Jedná se o p�irozenou reakci ob�an� na nové,nepoznané, se kterou je nutno vždy po�ítat. Vyplývá z obecných lidských zkušeností, ale mnohdyi z „p�edb�žné opatrnosti“. U v�tšiny výzkum� se dozvídáme p�edevším o percepci = vnímáníproblému, op�ené o b�žné, d�ív�jší zkušenosti – nikoliv racionální a logicky navazující výpov�dio existujících jevech. P�edevším „pocit bezpe�í“ u dotazovaných je nutno vnímat jako mediální aktuálnost tématu, nikolivrealitu v Krava�ích. Dlouhodob� nízká kriminalita okresu Opava i regionu, chyb�jící existencevylou�ených lokalit – to je pozitivní realita Krava�.

KOMENTÁ� K VÝSLEDKM DOTAZNÍKOVÉHO ŠET�ENÍ• Odpov�di na otázku �.1 Jaké jsou podle Vás nejv�tší p�ednosti m�sta Krava�e? dokládají, že

velká v�tšina ob�an� si jednozna�n� uv�domuje dobrou polohu m�sta Krava�, mezi Opavoua Ostravou (67,9 % respondent�). P�ízniv� je hodnocena i dostupnost zdravotních služeb(40,8 % respondent�) a možnost sportovního a kulturního vyžití (39,5 % respondent�), kvalitabydlení (20,8 % respondent�), p�íroda a okolí (15,6 % respondent�). Opa�n� – jen velmi málorespondent� hodnotí jako p�ednost m�sta nabídku pracovních p�íležitostí (1,6 % respondent�),což do zna�né míry zmír�uje práv� respondenty uvád�ná dobrá poloha.

• Odpov�di na otázku �.2 A naopak, jaké jsou podlé Vás nedostatky v Krava�ích? potvrzují hlavnínedostatek m�sta – málo pracovních p�íležitostí (56,3 % respondent�). S odstupem paknásleduje nedostatek stavebních parcel pro výstavbu rodinných dom� (25,2 % respondent�).Oba problémy m�sto �eší s ohledem na své možnosti. Nabídka stavebních pozemk� je p�ímoposílena probíhajícím prodejem p�ipravených stavebních pozemk� ve vlastnictví m�staa systematickým p�ístupem k celému procesu p�ípravy stavebních pozemk� (viz. kap. B1 – �ástBydlení). Mnohem v�tším problémem z hlediska možností m�sta se zdá být podpr�m�rná

21

nabídka pracovních míst v Krava�ích, potvrzená i údaji o nezam�stnanosti. Možnost realizacepodnikatelské zóny a dalších výrobních zón navrhovaných v ÚP je podmín�na jejich dopravnímnapojením na plánovaný severní obchvat silnice I/56 a související p�eložky silnic II. a III. t�.Napojení rozvojových podnikatelských zón na stávající pr�tah silnice I/56 m�stem by dnes ješt�zvýšilo již tak vysokou intenzitu dopravy a zhoršilo tak pohodu bydlení. Nedávno dokon�ená�ty�pruhová silnice I/11 zlepšující spojení Krava� se západním a jižním okrajem Ostravy, kde sekoncentruje nemalá nabídka atraktivních pracovních p�íležitostí. Z práv� dokon�ovaného s�ítánídopravy bude možné brzy zjistit, do jaké míry sníží dokon�ená I/11 dopravní zát�ž na pr�tahusilnice I/56 Krava�emi.

Nedostatek pocitu bezpe�í ve m�st� uvádí 18,7 % respondent�, nedostatek kulturního vyžití17,1 % respondent�, nedostate�nou sí� obchod� a služeb 15,2 % respondent�.

• Otázka �. 3 Jste spokojen/a se stavem a údržbou ve�ejných prostranství? a �. 4 Jaké jsouproblémy se stavem a údržbou ve�ejných prostranství? Spokojenost se stavem a údržbouve�ejných prostranství mírn� p�evažuje nad nespokojeností (spíše ano 45,6 %, ur�it� ano 8,5 %)= 54,1 % celkem, (spíše ne 27,6 %, ur�it� ne 17,4 %) = 45 % celkem. Podle nespokojených seprojevuje nedostate�ná pé�e a obnova ve�ejné zelen� (21,1 %), nedostate�ný úklid ve�ejnýchprostranství a málo odpadkových koš� (28,4 %), nedostate�ná zimní údržba vozovek a chodník�(32,11 %). Náprava tohoto stavu by vyžadovala organiza�ní opat�ení a dopln�ní techniky v rámciTechnických služeb m�sta. Jako problém jmenuje špatný stav chodník� a vozovek (41,4 %respondent�), nedostatek relaxa�ních míst, lavi�ek apod. (41,3 % respondent�), málo zelen�(17 % respondent�). Náprava by vyžadovala rekonstrukci ve�ejných prostranství, rozší�ení plochve�ejné zelen�. Opat�ení vedoucí k odstran�ní t�chto nedostatk� jsou za�azeny do návrhu SPR(v�etn� rozší�ení a transformace areálu Technických služeb).

• Odpov�di na otázku �.5 Jaké jsou nejv�tší hrozby pro životní prost�edí? poukazují na hlavnínedostatky životního prost�edí – vytáp�ní dom� tuhými palivy (62,6 % respondent�), spalováníodpad� v zahradách (27,8 % respondent�). Je otázkou, zda dota�ní politika – „kotlíkové dotace“– jsou z tohoto pohledu dlouhodob� optimální. V p�ípad� Krava� – které jsou plynofikovány jevým�na kotl� na tuhá paliva za nov�jší „ekologi�t�jší“ ale op�t na tuhá paliva dostiproblematické (v dlouhodob�jším výhledu). Spalování odpad� na zahradách již je �áste�n��ešeno rozmíst�ním kontejner� na biologicky odbouratelný odpad, jen by bylo dle názorurespondent� t�eba zajistit �ast�jší odvážení. Negativní vnímání dopravy ve m�st� (34,5 %respondent�) – je podrobn�ji rozvedeno dále.

• V otázce �. 6. Které dopravní problémy považujete v Krava�ích za nejzávažn�jší? odpovídánejvíce respondent�, že zatížení m�sta tranzitní dopravou (63,8 %). Výstavba „severníhoobchvatu“ = p�eložky silnice I/56 – by obytnému území m�sta významn� uleh�ila (hluk,exhalace, prašnost, ot�esy, viz kap. B1 hygiena životního prost�edí). M�sto m�že v tomto sm�rup�edevším sledovat prosazovat a zd�vod�ovat pot�ebu realizace p�eložky, která nejen podmi�ujemožnost vytvo�ení podnikatelské zóny, ale p�edevším zvýší pohodu bydlení v obytném územím�sta (omezení negativních dopad�, zvýšení bezpe�nosti pohybu chodc� ...).

Výrazn� akcentován je také nedostatek bezpe�ných cest/cyklostezek (48,2 % respondent�).Rozši�ování sít� cyklotras a cyklostezek probíhá pr�b�žn�, p�ipravují se další. S v�tšímodstupem následují problémy s parkováním (21,6 % respondent�). Nedostatek parkovacíchploch m�sto �eší podle možností – viz návrhová �ást SPR. Problém nebezpe�né k�ižovatky uvedlmenší po�et respondent� (8,8%), ale podobn� jako nedostatek bezpe�ných cyklostezek úzcesouvisí s nadm�rným zatížením m�sta tranzitní dopravou. Rekonstrukci nebezpe�nýchk�ižovatek m�sto pr�b�žn� �eší – je zahrnuto do návrhu opat�ení SPR.

• Odpov�di na otázku �.7 Co v Krava�ích postrádáte pro dostate�né sportovní a rekrea�ní vyžití?potvrzují požadavek z�ídit p�írodní koupališt� nebo bazén (36,9 % respondent�); následuje sí�cyklostezek a in-line (31,7 % respondent�), kulturní za�ízení – jako aula, divadlo, galerie,

22

p�ednáškový sál, koncertní sál apod. (22,4 % respondent�) modernizace h�iš� (16 %respondent�) a voln� p�ístupná zele� – parky (15,2 % respondent�). P�írodní koupáníi koupališt� je blízko – v Opav� i v Hlu�ín�. Otev�ený bazén by sice bylo možné z�ídit nap�.v návaznosti na areál aquaparku, je to ale problematické z hlediska finan�ní náro�nosti a nižšíefektivnosti t�chto za�ízení v konkurenci ostatních aquapark�.

Je pravda, že v Krava�ích není vhodný sál s jevišt�m, chybí klubovny i v�tší spole�enský sál.„Kulturní d�m“ dnes �áste�n� suplují prostory v Zámku – muzeum, galerie pro výstavy, sály (ales malou kapacitou cca 80 míst) a v Centru volného �asu (viz podrobn�ji v kap. B1 týkající seob�anského vybavení). Stavba kulturního domu, nebo podobného za�ízení asi není reálná. Nabízíse možnost vybavit plánovanou p�ístavbu t�locvi�ny v ZŠ Kouty p�íležitostným jevišt�m.Zámecký park v Krava�ích je nadstandardní rozsáhlou ve�ejn� p�ístupnou zelení, ale vzhledemk tvaru zastav�ného obytnému území m�sta excentricky umíst�n. Ve�ejn� p�ístupnou zele�a parky však lze rozši�ovat ve všech rozvojových plochách pro bydlení vymezených v územnímplánu. Niva �eky Opavy je z obytného území m�sta dostupná pro nenáro�nou rekreaci ve volnékrajin� a nahrazuje tak �áste�n� v�tší celky ve�ejné zelen� a park�. Obnova a tvorba novýchploch ve�ejné zelen� probíhá pr�b�žn� podle možností a pot�eb m�sta.

• Na otázku �. 8 Jak oživit spole�enské a kulturní d�ní ve m�st�? odpov�d�lo nejvíc respondent�Trhy – farmá�ské, váno�ní apod. (47,2 %), dále pak živá hudba (23,7 %) a akce pro rodinys d�tmi (18,8 %).Trhy a r�zné další akce (koncerty) se konají v areálu Mezivodky – který bude postupn� dopln�no chyb�jící vybavení. Akce pro rodiny s d�tmi po�ádá nap�. Centrum volného �asu (viz také kap.B1 – Ob�anské vybavení). „Vystoupení populárních hudebních skupin a zp�vák� a herc�“ –p�ání, které se objevuje v odpov�dích na otázku �. 8 – mohou být dnes konány (v letní sezón�)v areálu Mezivodky (pokud bude upraven) nebo v nádvo�í Zámku (pro menší po�et cca 200divák�). Podobné akce jsou však dostupné v blízké Opav� i Ostrav�. Úprava areálu vMezivodkách je za�azena do opat�ení navrhovaných v SPR.

Na otázku �. 9 Jaké obchody nebo služby ve m�st� nejvíce postrádáte? odpov�d�la v�tšinarespondent� Nevím (55,2 %), zbytek „Ostatní“. Respondenti z�ejm� vnímají, že všechno„chyb�jící“ se vyskytuje v blízkém a dostupném okolí, p�edevším v Opav�.

• V otázce �. 10 P�edstavte si, že by se Vám naskytla možnost odst�hovat se z Krava�; využilibyste ji? V�tšina respondent� odpov�d�la ur�it� ne (38,4 %), o n�co mén� bylo odpov�dí spíšene (35,5%) = 74 % celkem. Výrazn� mén� odpov�dí bylo spíše ano (11,3%) a nejmén� – ur�it�ano (6 %) = 17,3 % celkem.

Hned v následující související otázce �. 11 Jaký by byl d�vod pro Vaše odst�hování? odpovídávýrazná v�tšina respondent� – špatné pracovní uplatn�ní (43,6 %), s velkým odstupem paknásledují �istota a životní prost�edí (17,4 %), nespokojenost se stávajícím bydlením (15,1 %),nedostatek pocitu bezpe�í (14,2 %).

Interpretace t�chto výsledk� není jednoduchá. Na první pohled se zdá, že 17,3 % respondent�p�ipoušt�jících možnost vyst�hovat se z Krava� (6 % ur�it� ano, 11,3 % spíše ano) je nízkýpo�et. V následující tabulce jsou uvedeny odpov�di zjiš�ované podobnými otázkamiv podobných anketách na sídlištích v Ostrav� a okolí i za celý SO ORP Haví�ov.

Chcete se odst�hovat z m�sta? – odpov� ano

Ostrava(Vršovc�)

Ostrava(Varenská)

Ostrava(Opavská)

Rychvald-(sídlišt�)

Bílovec –(sídlišt�)

Ostrava(Fifejdy II)

Haví�ovSO ORPcelkem

14% 10% 2% 2% 10% 18% 22%

Poznámka: v závorce jsou názvy lokalit, ze kterých odpov�di pocházejí

23

Z povrchního a rychlého p�ímého srovnání výsledných �ísel se zdá, že hodnota u Krava� je spíšenadpr�m�rná – vysoká, signalizující nebezpe�í potenciální emigrace z m�sta. Když všakporovnáme otázku �. 10 ze šet�ení v Krava�ích s podobnou otázkou, na kterou odpovídaliobyvatelé Ostravy, Rychvaldu, Bílovce a ORP Haví�ov zjistíme, že jejich smysl je trochu jinýa tedy i odpov� m�že znamenat trochu n�co jiného. V Krava�ích byla otázka rozd�lena naradikální „ur�it� ano“ a váhav�jší „spíše ano“. Ve srovnávaných m�stech byla položenajednozna�n�: ano – ne. V tomto kontextu je možné soudit, že jen �ást „váhavých“ v Krava�ích byse nakonec p�iklonilo k odpov�di „ur�it� ano“ a ochota obyvatel vyst�hovat se jinam by pak bylasrovnatelné nap�. s Bílovcem – podobným svou velikostí i blízkostí dob�e dostupnéhovýznamného centra osídlení. Ochotu vyst�hovat se mohou v Krava�ích �áste�n� ovliv�ovat i zdetradi�ní vazby na N�mecko.

Otázka �. 11 potvrzuje op�t hlavní poci�ovaný nedostatek – špatné pracovní uplatn�ní (nabídkupracovních p�íležitostí), které je zde t�eba vnímat i v širších souvislostech regionu vyjížky zaprací a jako nedostatek vhodných a žádoucích pracovních p�íležitostí. Podíl respondent�nespokojených s vlastním bydlením 15,1% je možno hodnotit také jako spíše nadpr�m�rný,t�žko �íct jestli odpov� odráží špatnou polohu nemovitosti – t�eba v blízkosti hlu�né silnice –nebo nespokojenost s bytem (velikostí, stavem, vybavením).

• Otázky �. 12. Postrádáte ve m�st� n�jakou zdravotní nebo sociální službu �i pomoc? P�ípadn�n�která z nich nemá dostate�nou kapacitu; �. 13. Jak hodnotíte kapacitu místních mate�skýchškol?; �. 14. Jak hodnotíte kvalitu místních základních škol? jsou zam��eny na kvalitu a rozsahob�anského vybavení ve�ejné infrastruktury. Z odpov�dí vyplývá, že za nedostatek jepovažována absence domu s pe�ovatelskou službou (27,1 % respondent�), ale stejn� tolikrespondent� odpovídá „nevím“. Následují požadavky na terénní sociální služby (18,7 %respondent�), návšt�vy léka�� specialist� v domácnostech (15,1 % respondent�), sociáln�právní poradenství (14,5 % respondent�). Plánuje se rozší�ení domova pro seniory sv. Hedviky,rozší�ení zdravotních služeb (lékárna), byla rozší�ena kapacita mate�ských škol (viz také kap. B4,C1, p�ehled za�ízení v kap. B1).

27,7 % respondent� považuje kapacitu MŠ za nedostate�nou, za dostate�nou ji považuje 11 %respondent� – ostatních „se netýká“. Kapacita MŠ byla již zvýšena (viz kap. B4).Kvalitu ZŠ považuje za dobrou 38,9 % respondent�, za chvalitebnou a výbornou 42,5 %, zadostate�nou a nedostate�nou menšina – 18,6 % respondent�.

• Odpov�di na otázky �. 15. Cítíte se v Krava�ích bezpe�n�?, �. 16 Pro� se necítíte bezpe�n�?,�. 17. Kterou �ást �i konkrétní místo v Krava�ích považujete za nebezpe�né? A pro�?, �. 18.Myslíte, že umíst�ní kamerového systému 2013 ovlivnilo bezpe�nost Krava�? sice potvrzujípot�ebu �ešení tohoto problému, ale objektivní situace z hlediska kriminality a bezpe�nosti jev Krava�ích p�íznivá.Na otázku �. 15 odpov�d�la v�tšina respondent� kladn� cítíme se bezpe�n� – spíše ano (58,7 %)nebo ur�it� ano (11,3 %) = celkem 70 %. Spíše ne (22,2 %), ur�it� ne (4,4 %) = celkem 26,6 %.Odpov�di na otázku �. 16 se už hodn� r�znily. Tém�� 50 % respondent� si myslí, že umíst�níkamerového systému v r. 2013 ovlivnilo bezpe�nost Krava�, tém�� 30 % si myslí, že ne.(Problému bezpe�nosti jsou v�novány aktivity MAS - „Rozvojová aktivita 3 - Regionálníkamerový systém Hlu�ínska – západ“.) Práv� v pohledu na pocit bezpe�í ve m�st� se objektivnífakta od vnímání problému �ástí obyvatel m�sta liší. I když jsou patrn� lokality, kde je možné naproblémové osoby narazit (Penny, Nový dv�r, nádraží). M�sto v této problematice koná (viz kap.B1 – sociální oblast).

• Otázka �. 19 Co je t�eba zajistit a dále rozvíjet, aby se Krava�e vyvíjely sm�rem, který vítáte? –generuje doporu�ení zam��it se na �ešení zam�stnanosti, dopravy a životního prost�edí: podporazam�stnanosti a vytvá�ení pracovních míst (53,2 % respondent�), dopravní infrastruktura –místní komunikace, chodníky, parkovací plochy, doprava (48,1 % respondent�), �istota a životní

24

prost�edí – v�etn� nakládání s odpady (43 % respondent�). �ešení t�chto t�í problém� jenavzájem provázáno: realizace p�eložky silnice I/56 podmi�uje možnost vybudovánípodnikatelské zóny, která by mohla p�isp�t k �áste�nému snížení úrovn� nezam�stnanosti vem�st�. P�edevším by se tak zlepšil stav hygieny životního prost�edí a zvýšila pohoda bydlenív obytném území. Ostatní doporu�ení jsou mén� po�etná: lepší vzhled a funk�nost ve�ejnýchprostranství a budov (19,7 %), podpora rozvoje podnikání, obchodu a služeb (19,2 %),spolupráce a komunikace radnice s ob�any a podnikateli (16,8 %), zdravotnictví a sociální oblast(15,4 %), kulturní vyžití (14,3 %), bezpe�nost (13,7 %).

Realizace dopravního �ešení jist� p�inese také zna�ný odpor �ásti ve�ejnosti, jak ob�an�dot�ených negativními dopady stavby, tak i skupinových zájmy na zhodnocení konkrétníchnemovitostí. Komplexní �ešení je však t�eba dlouhodob� sledovat.

• Otázky 20, 21, 22 se týkají informovanosti obyvatel o d�ní ve m�st�: �. 20 Cítíte se býtdostate�n� informováni o d�ní ve m�st�?; �. 21 Jaký typ informací postrádáte?; �. 22 Co by m�lovedení m�sta ud�lat pro zlepšení komunikace a informovanosti obyvatel?

p�es 70 % respondent� se cítí být informováno dostate�n� = spíše ano (56,1 %), ur�it� ano(14,4 %); naopak nedostate�n� informováno se cítí být 27,9 respondent� = (22,5 %) spíše ne,(5,4 %) ur�it� ne.(38 %) respondent� postrádá informace o službách pro ob�any – (31,4 %) informace o prácizastupitelstva a rady m�sta – (29 %) informace o rozvoji m�sta – (19,4 %) aktuální informaceo d�ní ve m�st� = kulturní a sportovní akce, spole�enské d�ní apod.

(40,8 %) respondent� se domnívá, že situaci by zlepšily podrobn�jší informace v Nezávislémzpravodaji – (26,5 %) si myslí, že informace na webových stránkách m�sta = celkem 73 %respondent� preferuje tato dv� média – (15,8 %) si p�eje d�ležité informace posílat jako SMS– (11,9 %) informace na výv�skách – (9 %) informace rozesílat emailem. P�íslušná opat�enía aktivity pro zp�ístupn�ní, zkvalitn�ní a zefektivn�ní poskytovaných elektronických služeb jsoudo návrhu SPR za�azeny.

(20,6 %) respondent� se domnívá, že není t�eba nic zlepšovat = situace je dobrá.

• Otázky �. 23, 24 sm��ovaly ke zjišt�ní v�kové kategorie a pohlaví respondent�

• Jako �. 25 je „Místo pro Vaše návrhy“. Zde ob�ané uvád�li vlastní návrhy na zlepšení situace vem�st�. Nej�ast�ji se vyskytují požadavky na:

– úprava a údržba ve�ejných prostranství (nap�. Penny market, Nám�stí.)

– ve�ejné WC v centru a u h�bitova v Koutech

– problémy s parkováním (na ve�ejných komunikacích p�ed domem, na chodnících)– obchvat m�sta

– bezpe�né chodníky pro chodce, cyklostezky pro cyklisty

B3. SWOT ANALÝZA.

Z údaj�, dat a informací o stavu a vývoji území m�sta, které jsou obsaženy v kap. B1 a výsledk�dotazníkového šet�ení, které jsou obsaženy v kap. B2 jsou zpracovány dv� SWOT analýzy.

PRVNÍ SWOT analýza je provedena jako hodnocení objektivních zjišt�ní skute�ného stavu pilí��udržitelného rozvoje – životního prost�edí, soudržnosti spole�enství obyvatel, podmínek prohospodá�ský rozvoj – který je podrobn�ji popsán v kap. B1. Následné posouzení vyváženosti stavupilí�� udržitelného rozvoje je pak porovnáno s dalšími dostupnými (obdobnými) podklady.

25

DRUHÁ SWOT analýza hodnotí výsledky dotazníkového šet�ení pro SPR Krava�e (popsanéa komentované v kap. B2.) jako subjektivní vnímání reality podmínek života ve m�st� tak, jak je cítíjeho obyvatelé.

PRVNÍ SWOT ANALÝZA

1. SWOT analýza hodnotí silné a slabé stránky m�sta jako vnit�ní faktory, p�íležitosti a hrozby jakovn�jší faktory, které mohou ovliv�ovat jeho další rozvoj.

Podrobn�jší �len�ní okruh� problematiky náležející do pilí�� udržitelného rozvoje – životníprost�edí, soudržnost spole�enství obyvatel území a hospodá�ský rozvoj – je p�evzato z ÚAPa vychází z územn� plánovací praxe. (Do podmínek pro hospodá�ský rozvoj jsou zahrnutyi možnosti rozvoje cestovního ruchu).

Životní prost�edí.01 – horninové prost�edí a geologie02 – vodní režim

03 – hygiena životního prost�edí

04 – ochrana p�dy a krajiny

05 – zem�d�lský p�dní fond (ZPF) a pozemky ur�ené k pln�ní funkce lesa (PUPFL)Soudržnost spole�enství obyvatel území.07 – sociodemografické podmínky

08 – bydlení (v širším pojetí)

09 – rekreaceHospodá�ský rozvoj.06 – ve�ejná dopravní a technická infrastruktura

10 – hospodá�ské podmínky

ŽIVOTNÍ PROST�EDÍ:S. Silné stránky:

• stanovený dobývací prostor, ložiska vyhrazeného nerostu a CHLÚ pro t�žbu št�rkopísku

• stabilní inženýrsko-ekologické podmínky v zastav�ném území m�sta

• v rámci ORP vyšší podíl vodních ploch v území

• vymezení záplavového území v�. aktivní zóny – jako podklad pro rozhodování v územía p�edcházení škod p�i záplavách

• projek�n� p�ipravená protipovod�ová ochrana Dvo�iska

• vymezení území ohroženého zvláštní povodní – jako podklad pro rozhodování v území

• realizované odvád�ní a �išt�ní odpadních vod a plynofikace m�sta snižující riziko zne�išt�nívod a ovzduší

• zavedený systém t�íd�ní odpad� v�etn� biologického a zajišt�ní jeho likvidace (mimo územím�sta)

• v území m�sta se nevyskytují ekologické zát�že

• výskyt maloplošných zvlášt� chrán�ných �ástí p�írody (Koutské a záb�ežské louky)a registrovaných významných krajinných prvk�, areál Zámeckého parku

• ekologicky a krajiná�sky hodnotná niva Opavy s p�irozen� meandrujícím vodním tokem

26

• vyšší podíl trvalých travních porost� v celkové vým��e zem�d�lských p�d (niva Opavy)

• p�íznivé p�írodní podmínky pro zem�d�lskou výrobu; vysoký podíl orné p�dy I. a II. t�.ochrany

• schválený plán komplexních pozemkových úprav, který stabilizuje ÚSES, navrhuje protierozníopat�ení apod.

W. Slabé stránky:

• dobývací prostor pro t�žbu št�rkopísku v Krava�ích leží v aktivní zón� záplavového územív t�sné blízkosti maloplošných ZCHÚ

• �ást území m�sta – v�etn� zastav�ného území Dvo�iska a zámeckého parku – je ohroženazáplavami, leží v aktivní zón� záplavového území

• dosud nerealizovaná ochrana zastav�ného území m�sta proti záplavám

• m�sto leží v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vlivem emisí z Ostravska a Polska i vlivemnadm�rné dopravy

• spalování tuhých paliv v rodinné zástavb�, spalování odpadu v zahradách RD

• silná dopravní zát�ž na silnici I/56 s negativními dopady – hluk, vibrace a prašnost – nazastav�né území.

• �ást zastav�ného území obt�žována hlukem ze železnice

• orné p�dy nejvyšší kvality (I. a II. t�. ochrany) navazují na zastav�né území m�sta a jsou taktrvale ohrožovány jeho územním rozvojem

• stá�í a nefunk�nost odvod�ovacích za�ízení v zem�d�lských p�dách

• nízký podíl lesních pozemk�, nízký koeficient ekologické stability, špatná údržba a stavrybník�

• velkoplošn� obd�lávaná orná p�da je náchylná k vodní a v�trné erozi

O. P�íležitosti:

• využívání program� a dotací, hledání finan�ních zdroj� na realizaci protieroznícha protipovod�ových opat�ení, zvyšování podílu krajinné zelen� a trvalých travních porost� iles� pro zlepšení reten�ních schopností krajiny

• realizace krajských program� – opat�ení – snižujících p�enos zne�iš�ujících látek z širšíhoregionu

• využívání program� a dotací na obm�nu neekologických kotl� v domácnostech

• využití program� a dotací na podporu ekologického zem�d�lství

• sledování a prosazování realizace p�eložek silnic I. a II. t�ídy mimo zastav�né území m�sta prosnížení nadm�rné zát�že obytného území hlukem, prašností, exhalacemi

T. Hrozby:

• nestabilita cen energií jako projev destrukce energetického trhu v posledních letech

• nejednotná energetická politika státu a EU, které jsou reáln� provázány

• chybná ekologická politika státu, která vede domácnosti k návratu k fosilním paliv�m (uhlí)místo ekologicky výhodn�jším zdroj�m (plynu, elekt�in�, energie slunce)

• nadm�rný rozvoj dopravy v regionu vlivem obecných trend� poklesu cen paliv, ale i r�stuautomobilizace obyvatel

• negativní dopady dota�ní politiky v oblasti zem�d�lské výroby vycházející z dlouhodobéhotlaku EU (nap�. nadm�rné p�stování �epky pro ú�ely biopaliv, destrukce tradi�ní živo�išnéprodukce)

27

SOUDRŽNOST SPOLE�ENSTVÍ OBYVATEL:S. Silné stránky:

• stabilní osídlení vyplývající z výrazných historických i národnostních specifik a tradic m�stai celého regionu Krava�ska

• bohaté kulturní tradice, klubová spolková a zájmová �innost

• m�sto je jednozna�ným st�ediskovým sídlem ve správním obvodu ORP Krava�e

• dobrá dopravní poloha umož�ující vyjížku za prací i širokou škálou ob�anského vybavenív blízkých velkých centrech osídlení (Opava, Ostrava)

• z regionálního hlediska p�íznivá intenzita bytové výstavby

• m�sto je sou�ástí metropolitní rozvojové oblasti OB2 Ostrava

• dobrý stavebn� technický stav bytového fondu, dobrá úrove� technické infrastrukturyobsluhující území

• dobrá úrove� ob�anského vybavení ve m�st� v�etn� fungujícího systému ZŠ a MŠ, domovapro seniory a dalších sociálních služeb, zdravotnických za�ízení

• dobré možnosti pro sportovn� rekrea�ní vyžití

• dobrá úrove� zajišt�ní bezpe�nosti ve m�st� – odd�lení P�R, M�stské policie, zavedenýsystém varování ob�an�, kamerový systém

• naprostá p�evaha bydlení v RD nad jinými formami bydlení

• vysoká atraktivita bydlení

• dostatek rozvojových ploch pro bydlení i ob�anskou vybavenost vymezených v územnímplánu

• aktivní podpora reálné nabídky stavebních pozemk� ze strany m�sta (lokality „U hranic“,„Böhmova“)

• m�stem vytvo�ené stabilní podmínky pro soukromé investory bytové výstavby

• vysoký rekrea�ní potenciál zámeckého areálu s parkem a golfovým h�išt�m, sportovníhoareálu Bully arény s aquaparkem a využitelný rekrea�ní potenciál nivy �eky Opavy

• výskyt urbanisticky i architektonicky hodnotných objekt� a soubor� v území m�sta

W. Slabé stránky:

• zna�ný a dlouhodob� rostoucí podíl obyvatel m�sta v poproduktivním v�ku

• nízký podíl osob s vysokoškolským vzd�láním

• tém�� vy�erpané územní rezervy v zastav�ném území m�sta

• omezená reálná nabídka p�ipravených stavebních pozemk� na místním trhu

• stísn�né podmínky pro pr�chod silnic I. a II. t�. zastav�ným územím m�sta – tj. hlavních ulicm�sta narušují pohodu bydlení v jejich okolí, komplikují pohyb chodc� a cyklist�

• díl�í nedostatky v rozsahu sociálních služeb, za�ízení pro kulturu

• prostorov� nevýrazné centrum m�sta – chyb�jící nám�stí

• díl�í nedostatek ve�ejné zelen� ve m�st� – zvlášt� ve st�ední a východní �ásti zastav�néhoúzemí

• málo p�ístup� ze zastav�ného území do rekrea�n� hodnotného území �í�ní nivy


• zlepšení podmínek zam�stnanosti v širším regionu, které podmi�uje dlouhodob� p�íznivý

28

vývoj po�tu obyvatel

• využití dotací, program� a jiných zdroj� na realizaci ve�ejné zelen�, chyb�jících za�ízenísociálních služeb, sociálního bydlení, obnovu a rehabilitaci ve�ejných prostranství

• zkvalitn�ní obecných rámc� pro neziskový sektor, zapojení ob�an� do �innosti m�sta

T. Hrozby:

• dlouhodob� vysoká úrove� nezam�stnanosti v širším regionu vyjížky za prací (Ostravsko,Vítkovsko) i nízká úrove� mezd mohou zp�sobit výrazn�jší odliv obyvatel m�stav produktivním v�ku

• chyb�jící podpora infrastrukturní p�ípravy stavebních pozemk� ze strany státu

• prosazování skupinových zájm� na úkor „ml�ící v�tšiny“ a demokraticky formulovanéhove�ejného zájmu, �asto nap�. v rámci „ekologických aktivit“ s p�isp�ním nevyvážených médií,deformujících vnímání problém�

• makroekonomické politika „levných“ pen�z a hrozba „záporných“ výnos� zejména z vklad�,vedoucí ke vzniku realitní bubliny a zejména pak ke spekulativnímu nákupu pozemk� jakodlouhodobé výhodné investice a k blokování reálné nabídky dostupných pozemk� pro bydlení

• Oddalování realizace p�eložky silnice I/56 dlouhodob� stabilizuje výrazn� zhoršenou pohodubydlení v obytném území, kterým prochází

HOSPODÁ�SKÝ ROZVOJ:S. Silné stránky:

• rozvinutá sí� autobusové dopravy se zavedeným integrovaným dopravním systémem naregionální železni�ní trati (železni�ní zastávky v Krava�ích) zajiš�ují velmi dobrou dostupnostvýznamných center osídlení – Opavy, Ostravy

• výhodná dopravní poloha m�sta na k�ižovatce silnic I/56 a II/467 pro spojení s Opavou,Ostravou i Polskem (Ratibo�)

• blízké letišt� Záb�eh – s potenciálem letecké dopravy

• dostate�n� kapacitní systémy zásobování vodou, plynem, elekt�inou, odvád�ní a �išt�níodpadních vod umož�ující další rozvoj m�sta

• dobré p�edpoklady pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu ve vazb� na atraktivity cestovníhoruchu – zámecký areál s golfem a parkem, Bully aréna s aquaparkem, p�írodní krajiná�ské ikulturní hodnoty území

• dobré podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy

• dostatek ubytovacích kapacit pro turisty a návšt�vníky

• velmi dobrá dostupnost (�etnost spoj�, krátké dojezdové �asy) pracovních p�íležitostí v Opav�,Ostrav�, Hlu�ín� i Chuchelné a Bolaticích – která nahrazuje nedostatek pracovních p�íležitostív míst�

• vymezené plochy pro výrobní – podnikatelskou zónu v územním plánu

• v�tší po�et malých a st�edních firem

• možnost práce v zahrani�í

• možnosti pro rozvoj drobného podnikání v zastav�ném území i zastavitelných plochách,možnosti pro brownfields

W. Slabé stránky:

• stísn�né podmínky pr�chodu silnice I. t�. v zastav�ném území m�sta (špatné ší�kové i sm�rovéparametry) i vysoká dopravní zát�ž komplikují možnosti realizace nové výrobn�-

29

podnikatelské zóny.

• dopravn� závadné k�ižovatky v zastav�ném území m�sta

• zatím nestabilizovaná poloha p�eložky silnice I/56 a s tím souvisejících p�eložek

• stísn�né prostorové pom�ry n�kterých místních komunikací, zt�žují možnost využití plochmezi železnicí a zastav�ným územím m�sta

• využití rozvojových ploch je �asto podmín�no realizací p�eložek silnic, které se zpožujía jsou finan�n� nákladné

• zejména regionální a �áste�n� i místní nezam�stnanost, které z�stávají stále mírn� omezujícímfaktorem rozvoje m�sta

• záporné saldo dojížky za prací

• nízká úrove� mezd a její relativní pokles po r. 1990, absence sledování úrovn� mezd v územímdetailu (na úrovni obcí, okres�)


• programy, granty a dotace pro podporu drobného podnikání, rozvoje cestovního ruchu

• realizace a rozvoj pr�myslových (podnikatelských) zón v regionu pohybu za prací

• stabilizace dopravního �ešení p�eložek silnic v území m�sta, jejich brzká realizace

T. Hrozby:

• oddalování realizace p�eložky silnice I/56 a s ní spojené p�eložky silnice III/46824 snižuje�asto atraktivitu rozvojových ploch p�edevším pro podnikání a zásadn� ovliv�uje možnostjejich využití

• rozvoj cestovního ruchu i drobného podnikání m�že být postižen dlouhodob� nestabilizovanouekonomikou – vysokou nezam�stnaností a nízkými mzdami v širším regionu

• p�enos nezam�stnanosti z širších regionu zejména Ostravska s aktuálním nebezpe�ímvýrazného útlumu t�žby uhlí

• um�lé oslabování koruny vedoucí k posílení odv�tví založených na levné práci, výprodejiaktiv a exportu zisk� z regionu – na druhé stran� jedno z nejvyšších zdan�ní práce mezivysp�lými zem�mi obecn� zvyšuje nezam�stnanost

Porovnání s dalšími dostupnými podkladyZhodnocení vyváženosti stavu územních podmínek jednotlivých pilí�� udržitelného rozvoje jeobvyklým podkladem pro stanovení optimální územn� plánovací koncepce rozvoje v územnímplánu. Podobn� je možno p�istoupit i k výchozímu hodnocení území m�sta v rámci SPR.Pokud je n�který pilí�, �i jeho �ást hodnocena jako zdroj slabosti �i ohrožení �ešeného území, pakby to m�lo být p�im��en� zohledn�no v SPR. Podobn� pokud n�který pilí� vykazuje silné stránky �ip�íležitosti.

Základním dokumentem pro hodnocení vyváženosti stavu pilí�� udržitelného rozvoje týkajícím seúzemí Krava� jsou ÚAP Moravskoslezského kraje (aktualizace z r. 2015, eventuáln� staršíaktualizace ukazující vývoj tohoto hodnocení v �ase). K hodnocení v n�m byla použita podrobná7 stup�ová škála, hodnotící p�evahu silných nebo slabých stránek pilí�� udržitelného rozvoje(životního prost�edí, hospodá�ských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Výhodou tohotodokumentu je zejména porovnatelnost hodnocení všech obcí za celý kraj, v pom�rn� dlouhém�asovém období a i dostate�n� podrobná stupnice pro odlišení významnosti hodnocení.

V rámci Rozbor� udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Krava�e (aktualizace z r. 2014a eventuáln� i starší – od r. 2008) bylo provedeno hodnocení vyváženosti pilí�� udržitelného rozvojevšech obcí SO ORP Krava�e. Základní výstup uvádí následující tabulka. Výsledná kategorie 1

30

v roce 2014 (stejn� i v roce 2012) znamená, že m�sto Krava�e bylo v rámci SO ORP Krava�ep�i�azeno k pozitivn� hodnoceným obcím, s vyváženým stavem všech 3 pilí��.

Tab. Kategorizace vyváženosti stavu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ( ÚAP SO ORP -aktualizace RURÚ dle metodiky MMR pro ÚAP)

udržitelný

rozvoj území

Pilí�-životní prost�edí

Pilí� - hospodá�sképodmínky území

Pilí� - soudržnostspole�enství

obyvatel území

výslednákategorie

rok 2014 2014 2014 2014

Krava�e + + + 1

V následující tabulce je porovnáno hodnocení pilí�� udržitelného rozvoje v ÚAPMoravskoslezského kraje, ÚAP SO ORP Krava�e s hodnocením tohoto SPR.

Tab. Porovnání hodnocení vyváženosti pilí�� udržitelného rozvoje Krava�e (stupnice hodnocení: 1-nejlepší, 7- nejhorší)

pilí�Strategickýplán rozvoje

Krava�e

ÚAP SO ORPKrava�e

ÚAP Moravskoslezského kraje

aktualizace r. aktualizace r.

2016 2010 2012 2014 2007 2009 2011 2013 2015

životní prost�edí 4 4 4 4 5 6 6 4 6

hospodá�skýrozvoj

4 4 3 4 2 2 2 1 4

soudržnostobyvatel

3 3 4 4 2 2 2 3 4

Poznámka: V ÚAP SO ORP Krava�e – aktualizaci 2014 byla nejprve provedena kategorizace vyváženostipodmínek pro udržitelný rozvoj dle metodiky MMR pro ÚAP, která používala 5 stup�ové hodnocení; Následn�byla provedena transformace výsledk� aktualizací 2010, 2012, 2014 odpovídající ÚAP MSK – (7stup�ovéhodnocení), tak aby byly výstupy ÚAP MSK a ÚAP SO ORP lépe porovnatelné.

Porovnání všech t�í výstup� – tj. ÚAP MSK, ÚAP ORP Krava�e a tohoto SPR (1. SWOT analýzy) –je omezeno vlastním pojetím dokument�, metodikou i m��ítkem. Rozdílné výsledky jsousamoz�ejm� generovány i výb�rem ukazatel� a mnohdy i „mechanickým“ hodnocením obcí naúrovni ÚAP (jsou použity „tvrdé - m��itelné“ ukazatele, indikátory, obvykle chybí korekces ohledem na znalost místních podmínek, vazeb pro zp�esn�ní swot analýzy, které byly sou�ástíÚAP). Tato hodnocení by se však nem�la výrazn�ji lišit �i popírat, i rozdílné ukazatele a postupy bym�ly vést k podobným záv�r�m (základní „diagnóze“ území). Jednozna�nému ur�ení, co je hlavnímpotenciálem, problémem konkrétní obce, m�sta. S ohledem na použité m��ítko ÚAP, by menšírozpory m�ly být mezi ÚAP SO ORP a SPR než mezi ÚAP kraje a SPR.

Hodnocení hospodá�ského pilí�e je dle SPR pr�m�rné (ve smyslu metodiky MMR, však spíšepozitivní). V úvahu byly vzaty jak dopravní poloha Krava�, tak i relativn� dobré možnostizam�stnanosti v nejbližším okolí a na druhé stran� vazby obce na širší hospodá�sky problematickéokolí (zejména pak situaci v t�žb� uhlí v širším regionu). Zlepšení podmínek zam�stnanostiprakticky v celém okrese Opava je p�íznivým faktorem i pro rozvoj Krava�.

Hodnocení pilí�e soudržnosti spole�enství obyvatel území je dle SPR nadpr�m�rné. V úvahu jsoubrány pozitivní specifika – p�edevším v chápání role rodiny a význam rodinného bydlení – bohatékulturní tradice, spolková a kulturní �innost, vysoká atraktivita bydlení a zájem o bydlenív Krava�ích, celkov� dobré podmínky pro život ve m�st�. Což potvrzuje fakt, že v 1. SWOT analýze

31

SPR p�evládají výrazn� silné stránky nad slabými, jak „vý�tem položek“ tak jejich významem.Výsledné hodnocení je srovnatelné s ostatními podklady.

V hodnocení životního prost�edí bude vždy problémem nap�. míra vnímání negativních dopad�zne�išt�ní ovzduší a lokalizace dopravy uvnit� zastav�ného území. Dle SPR je hodnocení pilí�eživotního prost�edí pr�m�rné. Je v rozporu s hodnocením ÚAP na úrovni kraje v r. 2015 kde bylohodnoceno jako špatné – 6. V minulosti bylo hodnocení kraje p�ízniv�jší pouze v roce 2013, p�itomje nezd�vodnitelné v �em došlo k zásadní zm�n�. Životní prost�edí – jeho negativní stav není tímnejv�tším problémem území Krava� (doprava), jeho celkové zlepšení však do zna�né míry závisí navývoji zne�išt�ní ovzduší v širším regionu.

DRUHÁ SWOT ANALÝZADotazníkové šet�ení k SPR, jehož výsledky hodnotí druhou SWOT analýza, bylo zam��enop�edevším na zjiš�ování „slabých stránek“ m�sta, problém� a nedostatk� života ve m�st� tak, jak jevnímají jeho obyvatelé a na p�edstav� obyvatel o možnostech nápravy, zlepšení. Rozsah zkoumanéproblematiky je dán výb�rem a formulací otázek. Proto ve druhé SWOT analýze p�evládá vý�etslabých stránek a naprostá v�tšina položek v odstavcích SWOT se týká pilí�e soudržnostispole�enství obyvatel území.

I zp�sob hodnocení výsledk� dotazníkového šet�ení ve druhé SWOT analýze je jiný: – P�íležitostijsou zde chápány jako pozitivní zm�ny vývoje, které by m�lo m�sto podporovat nebo jako nám�tyna �ešení problém�. Hrozby jsou zde chápány jako nejvýznamn�jší rizika, která se mohou projevitnebo kterých se obyvatelé obávají.

P�ed vý�tem položek SWOT jsou uvedena �ísla otázek dotazníkového šet�ení, které s nimip�edevším souvisejí. Do vý�tu položek jsou zahrnuty odpov�di, které dosáhly alespo� 15 %z celkového po�tu odpov�dí na danou otázku. V p�ípad� dotazu „ano – ne“ byla použita jen jednaodpov� pokud výrazn� p�evažovala (více než dvojnásobn�). Jinak jsou zahrnuty ob�. Proto jenap�. „stav a údržba ve�ejných prostranství“ nebo „pocit bezpe�í“ uveden v silných (S) i slabých(W) stránkách.Do O. P�íležitostí je zahrnuto posílení zjišt�ných slabých stránek m�sta, p�edevším t�ch, na kteréupozornil vyšší po�et (%) respondent� a které jsou pro m�sto významné.

P�i následném výb�ru prioritních oblastí a návrhu opat�ení a aktivit SPR Krava�e se vycházíp�edevším z výsledk� druhé SWOT analýzy. K hodnocení první SWOT analýzy se p�ihlíželozvlášt� tam, kde bylo t�eba korigovat problematické nebo sporné požadavky z druhé SWOTanalýzy.

S. Silné stránky(otázky 1, 3, 10, 13, 15, 20)

Soudržnost spole�enství obyvatel:

• dobrá poloha m�sta mezi Opavou a Ostravou

• dostupné zdravotnické služby

• možnost sportovního a kulturního vyžití

• kvalita bydlení

• p�íroda v okolí

• stav a údržba ve�ejných prostranství

• dobrá kvalita ZŠ

• pocit bezpe�í ve m�st�

• ob�ané jsou dob�e informováni o d�ní ve m�st�

32

• vysoká soudržnost spole�enství obyvatel m�sta vycházející ze specifik a tradic regionu

W. Slabé stránky(otázky 2, 3, 4, 5, 6, 7, 11, 12, 13)


• nedostatek stavebních parcel pro výstavbu RD

• nedostatek pocitu bezpe�í ve m�st� a okolí

• nedostate�ná sí� obchod� a služeb

• nedostate�né kulturní vyžití

• špatný stav a údržba ve�ejných prostranství

• nedostate�ný úklid ve�ejných prostranství, málo odpadkových koš�

• nedostate�ná zimní údržba vozovek a chodník�

• špatný stav a údržba chodník� a vozovek

• nedostatek relaxa�ních míst, lavi�ek apod.

• málo zelen� ve�ejn� p�ístupné

• nedostatek bezpe�ných cyklostezek, cyklotras, chodník�

• chování �idi��, nedodržování p�edpis�

• problémy s parkováním, nedostatek míst, stání na chodnících, blokování komunikací

• chybí p�írodní koupališt� nebo bazén

• chybí kulturní za�ízení (divadlo, koncertní sál, aula...)

• málo ve�ejn� p�ístupné zelen� park�

• nedostate�ná modernizace h�iš�, pé�e o n�

• chybí d�m s pe�ovatelskou službou

• chybí terénní sociální služby, návšt�vy léka�� specialist� v domácnostech

• chybí sociáln� právní poradenství

• chybí ve�ejné WC v centru a u h�bitova

• nedostate�ná kapacita MŠ

Hospodá�ský rozvoj:

• málo pracovních p�íležitostí, špatné pracovní uplatn�ní

• chyb�jící obchvat m�sta

Životní prost�edí:

• stav životního prost�edí

• vytáp�ní dom� tuhými palivy

• nedostate�ná protipovod�ová opat�ení

• spalování odpad� na zahradách

• obt�žování hlukem

• zatížení zastav�ného území m�sta tranzitní dopravou

• p�íliš dlouhý interval ve vyvážení odpadk�

33

O. P�íležitosti(otázky 8, 19, 21, 22 + posilování slabých stránek)


• �ešení problém� s dopravou ve vnit�ním území m�sta (místní komunikace, bezpe�ný pohybchodc�, cyklist�, parkování)

• zlepšení informovanosti ob�an� o práci a zám�rech vedení m�sta p�edevším prost�ednictvímzpravodaje „Besedník“ a na webových stránkách m�sta

• zlepšení vzhledu a funk�nosti ve�ejných prostranství (ve�ejné WC) a budov m�sta (nap�.bezbariérové p�ístupy do ob�anského vybavení ve�ejné infrastruktury)

• zlepšení zdravotnictví a sociální oblasti

• �ast�jší konání trh� a kulturn� spole�enských akcí, koncert� ...

• nadále zlepšovat údržbu a obnovu ve�ejné zelen�, úklid ve�ejných prostranství

• rozši�ovat plochy ve�ejné zelen�, relaxa�ních a odpo�inkových míst

• vytvo�it podmínky pro zvýšení nabídky stavebních parcel ve m�st�

Hospodá�ský rozvoj:

• podpora zam�stnanosti a vytvá�ení pracovních míst

• podpora rozvoje podnikání, obchodu a služeb


• zlepšení �istoty a životného prost�edí ve m�st�, v�etn� nakládaní s odpady

• �ešit lokální problémy �istoty ovzduší – vytáp�ní dom� tuhými palivy, spalování odpad� nazahradách

• �ešit zatížení m�sta tranzitní dopravou

T. HrozbySoudržnost spole�enství obyvatel:

• odchod obyvatel z m�sta kv�li špatnému pracovnímu uplatn�ní

• obava z vyššího výskytu sociáln� patologických jev� (problémových osob)

• obava z nár�stu kriminality

• nedostatek finan�ních prost�edk� na �ešení problém�


• zhoršování kvality ŽP (chyb�jící obchvat, exhalace z topeniš� RD)

• odchod obyvatel z m�sta pro špatnou kvalitu životního prost�edí

B4. VYHODNOCENÍ POSTUPU REALIZACÍ AKTIVIT NAVRŽENÝCHV SPR 2009 – 2015.

V SPR byly stanoveny následující priority a opat�ení:

1. Lidé a sociální infrastruktura. (opat�ení 1.1, 1.2, 1.3)2. Cestovní ruch. (opat�ení 2.1, 2.2, 2.3)3. Infrastruktura. (opat�ení 3.1, 3.2)4. Životní prost�edí a urbanismus. (opat�ení 4.1, 4.2, 4.3)5. Ekonomika a podpora podnikání. (opat�ení 5.1, 5.2)

34

Navrhované aktivity byly bu� provedeny �i spln�ny (10) nebo jejich realizace probíhá, dále trvá(27), nebo bylo od aktivity upušt�no a dále se v SPR dále nesleduje (6).

Opat�ení (1.1) Podpora vzd�lávání:aktivity pln�ní poznámka

(1.1.1) Nesleduje se P�íležitost pro st�edoškolskévzd�lávání(1.1.2) Provedeno. Byla zvýšena kapacita MŠ Petra z Krava�,Rozší�ení kapacity mate�ské školy z�ízeny 2 t�ídy MŠ v areálu ZŠ Krava�e.(1.1.3) Provedeno.Zateplení škol(1.1.4) Provedeno.Vybudování sportovn� –dopravního h�išt�

Opat�ení (1.2) Zvyšování kvality života:aktivity pln�ní poznámka(1.2.1) Trvá. P�ipravuje se z�ízení terapeutické dílny.Vybudování nových za�ízení Další služby fungují p�i domov� prosociální pé�e seniory sv. Hedviky(1.2.2 Trvá. Byly z�ízeny 2 nové ordinace a lékárna,Rozši�ování specifických p�ipravuje se další nová lékárnaslužeb zdravotní pé�e-praktický léka�, urolog(1.2.3) Trvá. P�ipravuje se rozší�ení kapacity a vybavení Výstavba kulturn� stávajícího areálu v Mezivodkáchvíceú�elového areálu = dopln�ní sociálního za�ízení, zpevn�ných

ploch a zelen�(1.2.4) Nesleduje se. Pravd�podobn� dokon�enoII. etapa dostavbyfarního areálu(1.2.5) Nesleduje se. Po�ítá se spíše s mobilním vybavením.P�írodní amfiteátr

Opat�ení (1.3) Bezpe�nost ve m�st�:aktivity pln�ní poznámka(1.3.1) Trvá. N�které kamery byly instalovány, další se Kamerový systém ve m�st� p�ipravují(1.3.2) Spln�no.Krizové �ízení – opera�ní centra(1.3.3) Nesleduje se. Nebyl zájemPo�ízení pager� pro seniorya invalidní ob�any(1.3.4) Spln�no. Bylo z�ízeno v rámci Centra volného �asuCentrum pro neangažovanoumládež

35

(1.3.5) Spln�no.Plán prevence kriminality

Opat�ení (2.1) Propagace m�sta a p�ilehlého okolí:aktivity pln�ní poznámka(2.1.1) Spln�no.Vybudování informa�níhocentra m�sta(2.1.2) Trvá. Probíhá pr�b�žn�Tvorba propaga�ních materiál�(2.1.3) Trvá. Probíhá pr�b�žn�P�eshrani�ní �esko-polskáspolupráce

Opat�ení (2.2) Rozší�ení a zlepšení infrastruktury cestovního ruchu:aktivity pln�ní poznámka(2.2.1) Trvá. Provedena cyklostezka do Kout�, p�ipravujíRozši�ování sít� cyklotras, se Krava�e–Dolní Benešov, Krava�e–Štítina cyklostezek a další.(2.2.2) Trvá.Rekonstrukce zámku Krava�ea zámeckého parku(2.2.3) Trvá. �áste�n� provedeno. Rozší�ení sportoviš�u Aquaparku(2.2.4) Trvá.Vybudování nau�né stezky„Koutské a Záb�ežské louky“(2.2.5) Nesleduje se. Šlo o dlouhodobý zám�r – využití Využití povodí �eky pro volno�asové vodní plochy po t�žb� št�rkopísku.aktivity (vodní sporty, kempy) Otev�ení t�žby se však oddaluje.(2.2.6) Nesleduje se. V Krava�ích nejsou vhodné územní Podpora agroturistiky podmínky, nedá se o�ekávat ani v�tší zájem

o provozování (2.2.7) Spln�no.Dostavba golfového h�išt� na 18 jamek

Opat�ení (3.1) �ešení dopravní situace ve m�st�:aktivity pln�ní poznámka(3.1.1) Trvá. P�ipravuje se audit bezpe�nosti silni�níhoVyzna�ení cyklopruh� provozu podle výsledk� se bude realizovat.na komunikacích (3.1.2) Trvá. Totéž jako (3.1.1) Rekonstrukce p�etíženýcha nebezpe�ných k�ižovatek

36

(3.1.3) Trvá. Realizovány 4 p�echody, p�ipravují se dalšíÚprava zna�ení p�echod�,blikající pásy(3.1.4) Trvá. Probíhá pr�b�žn�Obnova autobusových zastávek

Opat�ení 3.2. Zlepšení technické infrastruktury:aktivity pln�ní poznámka(3.2.1) Trvá. Probíhá rozší�ení a transformace v areáluTechnické služby m�sta Mezivodky (v ploše OV dle ÚP)(3.2.2) Trvá. Probíhá pr�b�žn�Rekonstrukce chodník�a místních komunikací(3.2.3) Provedeno.Z�ízení elektronického centra pro p�íjem podn�t� od ob�an� (3.2.4) Provedeno.Úprava hasi�ského areáluMezivodky

Opat�ení (4.1) Podpora bydlení:aktivity pln�ní poznámka(4.1.1) Trvá. Pro zastavitelné plochy soukromých Vybudování zóny pro bydlení investor� jsou p�ipraveny „Zásady pro

výstavbu v rozvojových obytných zónáchm�sta Krava�e“ ze 16.12.2015, podlekterých se postupuje. Pokra�uje p�ípravalokality Böhmova.

Opat�ení (4.2) Obnova vzhledu m�sta:aktivity pln�ní poznámka (4.2.1) Trvá.„Nám�stí“ jako p�irozené centrum m�sta(4.2.2) Trvá.Výstavba ve�ejných WC(4.2.3) Trvá. Bude se postupovat v souladu s výsledkyVýstavba a rekonstrukce auditu bezpe�nosti silni�ního provozu viz parkovacích ploch (3.1.1)(4.2.4) Trvá. Zahájeno, pr�b�žn� a postupn� realizováno.Vybudování centrálního h�bitova

Opat�ení (4.3) Životní prost�edí:aktivity pln�ní poznámka(4.3.1) Trvá. Postupuje se v souladu se zám�ry Povodí Protipovod�ová opat�ení Odry. P�ipravuje se „Opat�ení v místní – vybudování odleh�ovacího �ásti Dvo�isko“ – zvýšení kapacity korytakanálu Opavy a tím zvýšení protipovod�ové

37

ochrany z Q1 – Q2 na Q10 – Q20.(4.3.2) Trvá. Komunální odpad se odváží mimo územíZavád�ní nové technologie pro Krava�, t�ídí se i biologicky odbouratelný zpracování odpadu odpad, také odvážený mimo. Tento systém

m�stu zatím vyhovuje. Sleduje však dále vybudování kompostárny.

(4.3.3) Trvá. V sou�asnosti se p�ipravují 4 lokality, dalšíRevitalizace park�, ve�ejné zelen� 4 ve spolupráci s agenturou „Sázím stromy“

Opat�ení (5.1) Rozvoj podnikatelských p�íležitostí:aktivity pln�ní poznámka(5.1.1) Trvá. Rozvojová plocha je vymezena v ÚP jako Vytvo�ení podnikatelské zóny VS - smíšená výrobní. Realizace je

podmín�na náplní plochy a dopravním�ešením, které by významn� nezvýšilodopravní zát�ž na pr�tahu silniczastav�ným územím m�sta.

Opat�ení (5.2) Podpora zem�d�lské produkce:aktivity pln�ní poznámka(5.2.1) Trvá. Viz místní ak�ní skupina (MAS) Hlu�ínskoPodpora modernizace strojního – „Strategie komunitn� vedeného místníhoa tech. vybavení a zpracování rozvoje MAS Hlu�ínsko z. s. (SCLLD) vlastní produkce 2016“(5.2.2) Trvá. Totéž jako (5.2.1)Podpora ekologickéhozem�d�lství

B5. ZÁV�RY ANALYTICKÉ �ÁSTI

První SWOT analýza hodnotí objektivn� zjišt�ný stav podmínek pro udržitelný rozvoj m�sta, tj.stav životního prost�edí, soudržnosti spole�enství obyvatel území (sociálních podmínek života)a podmínek pro hospodá�ský rozvoj (dlouhodobou ekonomickou prosperitu). Z výsledk� vyplývá, žeKrava�e pat�í k pozitivn� hodnoceným obcím s vyváženým stavem jmenovaných t�í pilí��udržitelného rozvoje.

Hodnocení hospodá�ského pilí�e a pilí�e životního prost�edí je pr�m�rné, pilí� soudržnostispole�enství obyvatel m�sta je hodnocen jako nadpr�m�rný. Opat�ení a aktivity v SPR Krava�e jsounavrženy tak, aby posílily zjišt�né slabé stránky území, využily p�íležitosti, p�ípadn� eliminovalyhrozby – pokud je to prost�edky SPR možné:Nap�. v pilí�i životního prost�edí jsou navrhována opat�ení a aktivity, které povedou ke zlepšeníkvality ovzduší (1.1.1, 1.1.3, 1.1.4), ú�inné ochran� zastav�ného území p�ed záplavami (1.2.3,1.2.4), posílení reten�ních schopností krajiny (1.2.1), udržení ekologické rovnováhy v krajin�(1.2.6), ochran� zem�d�lské p�dy p�ed erozí (1.2.2), zlepšení prostupnosti krajiny (1.2.5).

V pilí�i soudržnosti spole�enství obyvatel jsou navržena opat�ení a aktivity k posílení reálnénabídky p�ipravených stavebních pozemk� (3.1.1), rozší�ení nabídky zdravotní a sociální pé�e(2.1.1, 2.1.2, 2.1.3, 2.1.4), rozší�ení nabídky pro kulturní, spole�enské a volno�asové vyžití (2.2.1,

38

2.2.2, 2.2.3), revitalizace a z�izování ve�ejné zelen� a parkových úprav (3.3.2), bezpe�nému pohybuchodc� a cyklist� v zastav�ném území m�sta (3.4.3, 3.4.5, 3.4.7, 3.4.8, 3.3.1) a zp�ístupn�ní,zkvalitn�ní a zefektivn�ní elektronických služeb poskytovaných m�stem Krava�e (3.5.1, 3.5.2,3.5.3, 3.5.4).

V pilí�i hospodá�ského rozvoje jsou navržena opat�ení ke zlepšení dopravního napojení m�sta(5.1.1), opat�ení a aktivity ke zlepšení infrastruktury cestovního ruchu (4.2.1 - 4.2.6), vytvo�enípodnikatelské zóny (4.1.1) – jako dlouhodobý zám�r.

Druhá SWOT analýza je hodnocením dotazníkového šet�ení zam��eného na subjektivní vnímánípodmínek života ve m�st� jeho obyvateli. Rozsah zkoumané problematiky je dán výb�rema formulací otázek – tazatelé se snažili zjistit p�edevším co obyvatelé postrádají, co jim chybía vadí, co by se podle jejich názoru m�lo zlepšit. Proto p�evládá vý�et slabých stránek a v�tšinaproblematiky se týká pilí�e soudržnosti spole�enství obyvatel území.

Návrh opat�ení a aktivit SPR Krava�e zahrnuje výsledky druhé SWOT analýzy, jako posíleníslabých stránek poci�ovaných takto obyvateli m�sta.

Pon�kud rozporupln� je vnímán nedostatek pracovních p�íležitostí a špatné pracovní uplatn�ní,nedostate�ná sí� obchod� a služeb, nedostate�né možnosti pro kulturní vyžití, chyb�jící p�írodníkoupališt� – a zárove� konstatování výhodné dopravní polohy Krava� mezi Ostravou a Opavou,což umož�uje �asov� dobrou dostupnost jak široké škály pracovních p�íležitostí, tak „vyššího“ob�anského vybavení v�etn� kulturního vyžití (p�edevším v bližší Opav�) i nap�íklad p�írodníhokoupališt� (Hlu�ín).P�ekvapivá je také vyslovená obava z vyššího výskytu sociáln� patologických jev�(problematických osob) i z nár�stu kriminality = poci�ované obyvateli jako hrozby. (P�itomobjektivn� m�že jít o jednotlivé osoby.) Za dva nejv�tší problémy (které nelze vy�ešit „vlastnímisilami“ m�sta) vnímají obyvatelé nedostatek pracovních p�íležitostí v míst�, vysokou dopravní zát�žna pr�tahu silnice I/56 m�stem. Tyto spolu související a jen dlouhodob� �ešitelné problémy jsouformou navrhovaných opat�ení a aktivit také zahrnuty do SPR.

Z vyhodnocení postupu realizací aktivit navržených v SPR 2009 – 2015 je vid�t, že n�kteréproblémy jmenované ve slabých stránkách druhé SWOT analýzy už byly vy�ešeny, další p�echázejído SPR 2016 - 2020 nebo jsou rozpracovány. Dá se �íct, že priority, opat�ení a aktivity vp�edchozím SPR byly nastaveny správn�.

Zajímavý je také vý�et silných stránek m�sta odvozený z odpov�dí na otázky �. 1, 3, 10, 13, 15, 20dotazníkového šet�ení:

- dobrá poloha m�sta mezi Opavou a Ostravou- dostupné zdravotnické služby

- možnost sportovního a kulturního vyžití

- kvalita bydlení

- p�íroda v okolí- stav a údržba ve�ejných prostranství

- dobrá kvalita ZŠ

- pocit bezpe�í ve m�st�

- ob�ané jsou dob�e informováni o d�ní ve m�st�

39

C. CÍLE A NÁVRHY �EŠENÍ

C1. CÍLE A PRIORITY STRATEGICKÉHO PLÁNU, P�EHLED OPAT�ENÍA AKTIVIT

Strategickým cílem rozvoje m�sta Krava�e je dosažení vyváženosti stavu územních podmínek pro:

� P�íznivé životní prost�edí� Soudržnost spole�enství obyvatel území (sociálních podmínek života)

� Hospodá�ský rozvoj (dlouhodobou ekonomickou prosperitu m�sta).Pro sm��ování k tomuto cíli byly ve st�edn�dobém horizontu 2016 – 2022 na základ� záv�r�analytické �ásti vybrány a definovány prioritní oblasti rozvoje m�sta, vý�et opat�ení a návrh aktivit.Znovu za�azeny jsou aktivity z p�edchozího SPR, jejichž realizace trvá (jejich d�ív�jší ozna�ení jeuvedeno v závorce). Výb�r prioritních oblastí rozvoje m�sta, opat�ení a aktivit byl v pr�b�hu pracíkonzultován a up�es�ován s vedením m�sta a p�íslušnými odbory M�Ú Krava�e. Podrobn�jšícharakteristika a popis opat�ení a aktivit je uveden v tabulkách kap. C2.

ŽIVOTNÍ PROST�EDÍCílem je zlepšit stav životního prost�edí na úrove� respektující požadavky m�sta s p�evažujícísídelní funkcí.

PRIORITA 1 – KVALITNÍ ŽIVOTNÍ PROST�EDÍCílem je vytvo�ení zdravého a �istého prost�edí pro život a stabilní, hodnotné a pestré krajiny.Opat�ení 1.1 Zlepšování kvality ovzduší a zodpov�dné nakládání s odpady

Aktivita: 1.1.1 Obm�na neekologických kotl� v domácnostech

1.1.2 Z�ízení sb�rného dvora a kompostárny

1.1.3 Výsadba ochranné zelen� odd�lující zdroje zne�išt�ní od obytné zástavby1.1.4 Podpora enviromentálního vzd�lávání, osv�ty a akcí pro ve�ejnost –

informa�ní materiály, propaga�ní a vzd�lávací akce apod.

Opat�ení 1.2 Pé�e o p�du a krajinuAktivita: 1.2.1 Zlepšování reten�ních schopností krajiny, obnova krajinných prvk�

1.2.2 Realizace protierozních opat�ení na zem�d�lské p�d�1.2.3 Protipovod�ová opat�ení - odleh�ovací kanál (d�íve 4.3.1)

1.2.4 Ochrana p�ed povodn�mi – opat�ení v místní �ásti Dvo�isko

1.2.5 Realizace opat�ení dle schválených komplexních pozemkových úprav

1.2.6 Realizace územního systému ekologické stability

SOUDRŽNOST SPOLE�ENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍCílem je zajiš�ovat kvalitní podmínky pro zdravý a aktivní život a práci, bezpe�né prost�edí a tímudržovat vysokou atraktivitu bydlení ve m�st� a spokojenost jeho obyvatel.

PRIORITA 2. – KVALITNÍ PODMÍNKY PRO ZDRAVÝ A AKTIVNÍ ŽIVOTCílem je zajistit dostupnost zdravotní a sociální pé�e, možnosti pro trávení volného �asu, rozvíjeníosobnosti a seberealizaci.

Opat�ení 2.1. Rozší�ení nabídky zdravotní a sociální pé�eAktivita: 2.1.1 Rozší�ení nabídky sociálních služeb – terapeutická dílna (d�íve 1.2.1),

sociáln� právní poradenství

2.1.2 Rozši�ování zdravotní pé�e – z�ízení lékárny (d�íve 1.2.2)

40

2.1.3 Rozší�ení domova pro seniory sv. Hedviky

2.1.4 Po�ízení, rekonstrukce a oprava budov pro sociální a zdravotní službyOpat�ení 2.2. Rozší�ení nabídky pro kulturní, spole�enské a volno�asové vyžití

Aktivita: 2.2.1 Úprava areálu „Mezivodky“ pro po�ádání kulturních a spole�enských akcí(d�íve 1.2.3)

2.2.2 Rekonstrukce a oprava za�ízení pro spolkovou a zájmovou �innost

2.2.3 P�ístavba budovy Centra volného �asuPRIORITA 3. – KVALITNÍ PODMÍNKY PRO ŽIVOT V P�ÍJEMNÉM A BEZPE�NÉM

PROST�EDÍCílem je zajistit bydlení dostupné všem obyvatel�m, s p�im��eným ob�anským vybaveníma službami, v p�íjemném, bezpe�ném a upraveném prost�edí, respektujícím místní architektonickourbanistické a kulturní d�dictví – ve vst�ícném Smart City Krava�e.

Opat�ení 3.1 P�íprava rozvojových ploch pro bydlení, zkvalitn�ní bytového fonduAktivita: 3.1.1 P�íprava rozvojové lokality Böhmova v�etn� zasí�ování

3.1.2 Bytové domy v lokalit� Böhmova

3.1.3 Podpora realizace rodinných nebo bytových dom� v rozvojových plochách

3.1.4 Zlepšení tepelných vlastností obytných budov

Opat�ení 3.2 Rozší�ení a zkvalitn�ní nabídky ob�anského vybavení a služebAktivita: 3.2.1 P�ístavba t�locvi�ny základní školy v Koutech

3.2.2 Rozší�ení m�stského h�bitova v Koutech (d�íve 4.2.4)

3.2.3. Rekonstrukce stávajících objekt� ob�anského vybavení ve�ejnéinfrastruktury v�etn� revitalizace p�ilehlých ve�ejných prostranství

3.2.4 Z�ízení bezbariérových p�ístup� v objektech ob�anského vybavení ve�ejnéinfrastruktury

3.2.5 Rekonstrukce hasi�ské zbrojnice ul. Št�pánkovická

3.4.6 Rozší�ení a transformace areálu Technických služeb ul. Tyršova (d�íve 3.2.1)

Opat�ení 3.3. Pé�e o místní d�dictví a vzhled m�staAktivita: 3.3.1 Rekonstrukce Nám�stí jako p�irozeného centra m�sta (d�íve 4.2.1)

3.3.2 Revitalizace a z�izování ve�ejné zelen� a parkových úprav (d�íve 4.3.3)

3.3.3 Opravy a obnova památek místního významu

Opat�ení 3.4. Obnova, vybavení a bezpe�nost ve�ejných prostranství, bezpe�ná dopravaAktivita: 3.4.1 Kamerový systém ve m�st� – další rozší�ení (d�íve 1.3.1)

3.4.2 Výstavba a rekonstrukce parkovacích ploch (d�íve 4.2.3)

3.4.3 Rekonstrukce chodník� a místních komunikací (d�íve 3.2.2)

3.4.4 Výstavba ve�ejných WC (d�íve 4.2.2)

3.4.5 Dokon�ení úpravy zna�ení p�echod� (d�íve 3.1.3)3.4.6 Obnova stávajících a z�izování nových autobusových zastávek (d�íve 3.1.4)

3.4.7 Rekonstrukce p�etížených a nebezpe�ných k�ižovatek (d�íve 3.1.2)

3.4.8 Vyzna�ení cyklopruh� na komunikacích (d�íve 3.1.1)

Opat�ení 3.5. Zp�ístupn�ní, zkvalitn�ní a zefektivn�ní elektronických služeb poskytovanýchm�stem Krava�e

Aktivita: 3.5.1 Vybudování metropolitní optické sít� a konsolidace ICT ve�ejnoprávníchorganizací m�sta

41

3.5.2 Free Wifi m�sta Krava�e

3.5.3 Wifi autobusové zastávky, vlakové stanice3.5.4 Vytvo�ení strategického dokumentu Smart City Krava�e (Inteligentní m�sto

Krava�e)

HOSPODÁ�SKÝ ROZVOJ

Cílem je vytvá�et p�íznivé prost�edí podn�cující harmonický rozvoj m�sta a jeho dlouhodobouhospodá�skou stabilitu – p�edevším podporou rozvoje podnikání, služeb, infrastruktury cestovníhoruchu a zlepšením vn�jšího dopravního napojení m�sta.

PRIORITA 4. – EKONOMIKA A CESTOVNÍ RUCHCílem je zvýšit zam�stnanost obyvatel podporou drobné výroby a podnikání a rozvojeinfrastruktury cestovního ruchu v�etn� navazujících služeb.

Opat�ení 4.1 Podpora podnikatelských p�íležitostí, zem�d�lské produkceAktivita: 4.1.1 P�íprava podnikatelské zóny (d�íve 5.1.1)

4.1.2 Podpora modernizace strojního a technického vybavení a zpracování vlastnízem�d�lské produkce (d�íve 5.2.1)

4.1.3 Podpora ekologického zem�d�lství (d�íve 5.2.2)

Opat�ení 4.2. Propagace m�sta a okolí, rozší�ení a zlepšení infrastruktury cestovního ruchu Aktivita: 4.2.1 Rozši�ování sít� cyklostezek a cyklotras nap�. Krava�e - Dolní Benešov,

Krava�e – Štítina a další (d�íve 2.2.1)

4.2.2 Opravy zámku v Krava�ích v�etn� úprav parku (d�íve 2.2.2)4.2.3 Rozší�ení sportoviš� u aquaparku (d�íve 2.2.3)

4.2.4 Realizace nau�né stezky „Koutské a Záb�ežské louky“ (d�íve 2.2.4)

4.2.5 Propagace m�sta a okolí (d�íve 2.1.2)

4.2.6 P�eshrani�ní �esko - polská spolupráce v oblasti CR (d�íve 2.1.3)PRIORITA 5. – NAD�AZENÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURACílem je zajistit rychlé a nekonfliktní dopravní spojení s významnými centry osídlení a okolím jakozákladního p�edpokladu pro hospodá�ský rozvoj m�sta a pro vytvo�ení zdravého a bezpe�néhoprost�edí v n�m.

Opat�ení 5.1 Zlepšení dopravního napojení m�staAktivita: 5.1.1 P�eložka silnice I/56 v�etn� napojení rozvojových ploch

42

C2. POPIS A CHARAKTERISTIKA OPAT�ENÍ, AKTIVIT

PRIORITNÍ OBLAST 1. – KVALITNÍ ŽIVOTNÍ PROST�EDÍOPAT�ENÍ 1.1 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ A ZODPOV�DNÉ NAKLÁDÁNÍ S ODPADYCharakteristika opat�ení:Území m�sta pat�í k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, do zna�né míry vlivem emisíz Ostravsko-Karvinska, což je prost�edky m�sta neovlivnitelné. Navrhované aktivity 1.1.1 a 1.1.3však mohou, i když �áste�n�, zlepšit �istotu ovzduší v zastav�ném – obytném území.

M�sto má zavedený vyhovující systém sb�ru a likvidace t�íd�ného i sm�sného komunálního odpadu– v�etn� biologicky odbouratelného odpadu. Likvidován je mimo administrativní území m�sta.Z�ízení sb�rného dvora umožní obyvatel�m zbavit se velkoobjemového a nebezpe�ného odpadupodle pot�eby a ne jen n�kolikrát ro�n� do p�istavených kontejner�. Dlouhodob� je sledován zám�rna vybudování kompostárny – v ÚP je vymezena pro ní plocha. Vzd�lávací a osv�tové akce majízlepšit „ekologické uv�dom�ní“ obyvatel-nap�íklad p�esv�d�it je o nutnosti d�sledn� t�ídit odpad,p�estat pálit odpady v domácnostech a na zahradách.

Seznam aktivit v rámci opat�ení 1.1

AktivityCílovéskupiny Garanti

Spolupracu-jící instituce Priorita

1.1.1Obm�na neekologických kotl�v domácnostech

Obyvatelém�sta

Krajský ú�adMsK

M�stoKrava�e

1

1.1.2Z�ízení sb�rného dvora a kompostárny

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

Poskytovateléslužeb

2

1.1.3Výsadba ochranné zelen� odd�lujícízdroje zne�išt�ní od obytné zástavby(nap�. zele� podél komunikací)

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e


1

1.1.4Podpora enviromentálního vzd�lávání,osv�ty a akcí pro ve�ejnost – informa�nímateriály, propaga�ní a vzd�lávací akceapod. (po�ádání „Dn� Zem�“, osv�tovéakce k problematice t�íd�ní odpad� nebospalování odpad� v domácnostech apod.)

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e


1

43

OPAT�ENÍ 1.2 PÉ�E O PDU A KRAJINU

Charakteristika opat�ení:

V p�edchozím SPR byla otázce kvality životního prost�edí v�nována menší pozornost. Pé�e o p�dua krajinu pat�í mezi základní p�edpoklady kvalitního životního prost�edí. Cílem opat�ení 1.2 jeobnova hodnotné a pestré krajiny, zlepšení prostupnosti krajiny, posílení reten�ních schopnostíkrajiny, vytvo�ení územních podmínek pro zajišt�ní ekologické rovnováhy v krajin�, ochranazem�d�lské p�dy p�ed vodní a v�trnou erozí, realizace ú�inných opat�ení proti záplavám.V posledních letech nabývá na významu hrozba klimatických zm�n v souvislosti s dlouhodobým(p�edchozích 150 let) r�stem pr�m�rné teploty a sou�asným poklesem srážek. Tomuto trendu –hrozb� sucha – je možno �elit zlepšováním reten�ních schopností krajiny, tj. schopností krajinyzadržovat vodu a bránit rychlému odtoku srážkových vod. K takto ohrožené krajin� pat�í i Krava�es velkoplošným obd�láváním zem�d�lských p�d a nízkým koeficientem ekologické stability.

Seznam aktivit v rámci opat�ení 1.2.


Spolupracující instituce Priorita

1.2.1Zlepšování reten�ních schopností krajiny,obnova krajinných prvk� (b�ehovéporosty, revitalizace tok�, t��ky, rybní�ky,nádrže, obnova remízk�, hájk�, mezí, ap.)

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

Zem�d�lciPozemkovýú�ad

2

1.2.2Realizace protierozních opat�ení nazem�d�lské p�d�

Obyvatelém�sta

Pozemkovýú�ad

Zem�d�lciM�stoKrava�e

1

1.2.3Protipovod�ová opat�ení – odleh�ovacíkanál

Obyvatelém�sta

Povodí Odrys.p.

M�stoKrava�ePozemkovýú�ad

3

1.2.4Ochrana p�ed povodn�mi – opat�enív místní �ásti Dvo�isko (zvýšeníprotipovod�ové ochrany z Q1 - Q2 na Q10 -Q20)

Obyvatelém�sta

Povodí Odrys.p.

M�stoKrava�ePozemkovýú�ad

1

1.2.5Realizace dalších opat�ení dleschválených komplexních pozemkovýchúprav (obnova polních cest, sad�, apod.)

Obyvatelém�sta

Pozemkovýú�ad

M�stoKrava�e

2

1.2.6Realizace územního systému ekologickéstability (založení chyb�jících �ástíbiocenter a biokoridor�)

Obyvatelém�sta

Pozemkovýú�ad

M�stoKrava�e

2

44

PRIORITNÍ OBLAST 2. – KVALITNÍ PODMÍNKY PRO ZDRAVÝ A AKTIVNÍ ŽIVOTOPAT�ENÍ 2.1 ROZŠÍ�ENÍ NABÍDKY ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉ�ECharakteristika opat�ení:M�sto pr�b�žn� vyhodnocuje pot�ebu za�ízení sociální pé�e a služeb na svém území v komunitníchplánech. Systém t�chto za�ízení je již ve m�st� založen a postupn� dále rozši�ován s v�domímdostupnosti t�chto za�ízení také v blízké Opav� a Hlu�ín�, ale i skute�nosti, že spádové územíKrava� zahrnuje obce SO ORP Krava�e. Vzhledem k trendu stárnutí obyvatelstva je t�eba po�ítats dalším posilováním sociálních i zdravotních služeb i formou po�ízení, rekonstrukcí a oprav budov.Nabídku zdravotnických služeb ve m�st� je dnes možno považovat – i vzhledem k realizovanýmaktivitám p�edchozího SPR – za dosta�ující. Za�azeno je už p�ipravované z�ízení lékárny.




2.1.1Rozší�ení nabídky sociálních služeb –terapeutická dílna, sociáln� právníporadenství

Obyvateléneumístitelnína trhu prácea sociáln�slabí

M�stoKrava�e

Správcisociálníchza�ízení

1

2.1.2Rozší�ení zdravotní pé�e – z�ízení lékárny

Obyvatelém�sta a okolíSO ORP

M�stoKrava�e

Poskytovatelélékárenskýchslužeb

1

2.1.3Rozší�ení domova pro seniory sv.Hedviky


M�stoKrava�e

Správciza�ízení

2

2.1.4Po�ízení, rekonstrukce a oprava budov prosociální a zdravotní služby



M�stoKrava�e

2

45

OPAT�ENÍ 2.2 ROZŠÍ�ENÍ NABÍDKY PRO KULTURNÍ, SPOLE�ENSKÉA VOLNO�ASOVÉ VYUŽITÍ

Charakteristika opat�ení:Areál v Mezivodkách je využíván pro tradi�ní kulturní a spole�ensko-historické akce a slavnostivyžadující dostate�n� veliký prostor, nap�. Odpust, hudební festival, trhy a mnohé další. Areál jet�eba �ádn� vybavit, aby vyhovoval pot�ebám, ke kterým je ur�en.

Centru volného �asu chybí klubovny i sál s jevišt�m. Klubovny a další pot�ebné prostory vy�eší jižd�íve p�ipravovaná p�ístavba; jako sál s jevišt�m m�že sloužit chystaná p�ístavba t�locvi�ny ZŠKouty, bude-li vybavena p�íležitostným jevišt�m (viz aktivita 3.2.1).




2.2.1Úprava areálu „Mezivodky“ pro po�ádáníkulturních a spole�enských akcí (dopln�nísociálního za�ízení, zpevn�ných ploch,výsadba zelen� atd.)

Obyvatelém�sta a okolí

Správceareálu

M�stoKrava�e

2

2.2.2Rekonstrukce a oprava za�ízení prospolkovou a zájmovou �innost

Obyvatelém�sta

Provozovatelza�ízení

M�stoKrava�e

1

2.2.3P�ístavba budovy Centra volného �asu(dopln�ní chyb�jících kluboven a dalšíchprostor�)


M�stoKrava�e

Centrumvolného �asu

2

46

PRIORITNÍ OBLAST 3. – KVALITNÍ PODMÍNKY PRO ŽIVOT V P�ÍJEMNÉMA BEZPE�NÉM PROST�EDÍ

OPAT�ENÍ 3.1 P�ÍPRAVA ROZVOJOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ, ZKVALITN�NÍBYTOVÉHO FONDU

Charakteristika opat�ení:Specifikem m�sta je naprostá p�evaha byt� v rodinných domech. Kvalita a atraktivita bydlenív Krava�ích je silnou stránkou m�sta. V územním plánu je vymezen dostatek rozvojových ploch probydlení. Podpora m�sta spo�ívá v nabídce zainvestovaných pozemk� a ve vytvo�ení jednotných astabilních podmínek pro soukromé investory vedoucích k efektivnímu a rychlému procesu p�ípravyrealizace staveb. V p�ipravované lokalit� Böhmova se po�ítá i s možností výstavby byt� prosociáln� znevýhodn�né ob�any.




3.1.1P�íprava rozvojové lokality Böhmovav�etn� zasí�ování

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

Dodavateléslužeb

1

3.1.2Bytové domy v lokalit� Böhmova(startovací byty, sociální bydlení)

Obyvatelém�sta,sociáln� slabí

M�stoKrava�e

Dodavateléslužeb

1

3.1.3Podpora realizace rodinných nebobytových dom� v rozvojových plochách(s použitím „Zásad“ schválenýchZastupitelstvem m�sta Krava�)


Vlastnícipozemk�,investo�i

M�stoKrava�e

2

3.1.4Zlepšení tepelných vlastností obytnýchbudov (ve vlastnictví m�sta)

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

Dodavateléslužeb

1

47

OPAT�ENÍ 3.2 ROZŠÍ�ENÍ A ZKVALITN�NÍ NABÍDKY OB�ANSKÉHO VYBAVENÍA SLUŽEB

Charakteristika opat�ení:Ke kvalitním podmínkám pro spokojený život ve m�st� pat�í ob�anské vybavení ve�ejnéinfrastruktury, jehož p�im��ený rozsah a kvalitu zajiš�uje pro své ob�any m�sto. P�im��enostrozsahu tohoto OV se posuzuje s ohledem na velikost m�sta a dostupnost OV ve�ejné infrastrukturyv blízkém okolí. Proto se nap�. již nesleduje zám�r z�ídit v Krava�ích st�ední školu.

Z aktivit p�edchozího SPR bylo realizováno: bezbariérový p�ístup do zdravotního st�ediska, bylyzvýšena kapacita MŠ, byly zatepleny budovy ZŠ, byl upraven hasi�ský areál v Mezivodkách,zahájeno rozší�ení h�bitova v Koutech a rozší�ení a transformace areálu Technických služeb. V taktozaloženém trendu se bude dále pokra�ovat.




3.2.1P�ístavba t�locvi�ny ZŠ v Koutech(s p�íležitostným jevišt�m)

Žáci ZŠ,u�itelé,obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

ZŠ Kouty,Centrumvolného �asu

1

3.2.2Rozší�ení m�stského h�bitova v Koutech

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

Správceh�bitova

1

3.2.3Rekonstrukce stávajících objekt�ob�anského vybavení ve�ejnéinfrastruktury v�etn� revitalizacep�ilehlých ve�ejných prostranství (nap�.rekonstrukce kotelen MŠ Petra z Krava� aZŠ Komenského a další)

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

Správci aprovozovateléOV

2

3.2.4Z�ízení bezbariérových p�ístup�v objektech ob�anského vybavení ve�ejnéinfrastruktury

Obyvatelém�sta somezenoupohyblivostí

M�stoKrava�e

Správci aprovozovateléOV

2

3.2.5Rekonstrukce hasi�ské zbrojnice ul.Št�pánkovická

SDH Krava�e SDH Krava�e M�stoKrava�e

1

3.2.6Rozší�ení a transformace areálutechnických služeb ul. Tyršova

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

– 1

48

OPAT�ENÍ 3.3 PÉ�E O MÍSTNÍ D�DICTVÍ A VZHLED M�STA

Charakteristika opat�ení:Pocit sounáležitosti s m�stem, ve kterém �lov�k žije, posiluje vzhled a upravenost míst, kterámohou mít v�tší význam pro obyvatele, než pro návšt�vníky nebo turisty (ty jsou sou�ástí opat�ení4.2 pro podporu cestovního ruchu). Do opat�ení 3.3. jsou za�azeny p�edevším: úprava nám�stí jakop�irozeného centra m�sta, údržba a vznik drobných ploch ve�ejné zelen�, oprava památek místníhovýznamu.




3.3.1Rekonstrukce nám�stí jako p�irozenéhocentra m�sta

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

– 1

3.3.2Revitalizace a z�izování ve�ejné zelen� aparkových úprav

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

– 1

3.3.3Opravy a obnova památek místníhovýznamu

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

– 1

49

OPAT�ENÍ 3.4 OBNOVA, VYBAVENÍ A BEZPE�NOST VE�EJNÝCH PROSTRANSTVÍ,BEZPE�NÁ DOPRAVA

Charakteristika opat�ení:Ve m�st� sídlí P�R, M�stská policie, je zaveden jednotný systém varování a vyrozum�níobyvatelstva. V rámci realizací aktivit p�edchozího SPR bylo vytvo�eno Opera�ní centrumkrizového �ízení, vzniklo Centrum pro neangažovanou mládež, byl zpracován plán prevencekriminality. Bylo již zahájeno rozmís�ování kamer ve ve�ejných prostranstvích m�sta, budepokra�ovat tak, aby byly postupn� vybaveny d�ležité k�ižovatky, exponovaná ve�ejná prostranství,p�íjezdy a výjezdy z m�sta.

Pro bezpe�ný pohyb chodc� ve m�st� a p�edevším prevenci kolize chodc� a cyklist� s automobilyse pokra�uje v aktivitách zapo�atých v p�edchozím SPR.

Pro zlepšení vybavenosti ve�ejných prostranství je za�azena výstavba ve�ejného wc.




3.4.1Kamerový systém ve m�st� – dalšírozší�ení

Obyvatelém�sta,M�stskápolicie

M�stskápolicie, SDHKrava�e

M�stoKrava�e

1

3.4.2Výstavba a rekonstrukce parkovacíchploch

Obyvatelém�sta,návšt�vníci

M�stoKrava�e

– 2

3.4.3Rekonstrukce chodník� a místníchkomunikací – rekonstrukce mostu meziulicí Panskou a parkem a další.

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

Dodavateléslužeb

1

3.4.4Výstavba ve�ejných WC

Obyvatelém�sta,návšt�vníci

M�stoKrava�e

Správceve�ejnýchWC

1

3.4.5Dokon�ení úpravy zna�ení p�echod�

Cyklisté,�idi�i, chodci

M�stoKrava�e

Dodavateléslužeb

2

3.4.6Obnova stávajících a z�izování novýchautobusových zastávek

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

Dopravci 1

3.4.7Rekonstrukce p�etížených a nebezpe�nýchk�ižovatek

Cyklisté,�idi�i, chodci

M�stoKrava�e

Dodavateléslužeb

1

3.4.8.Vyzna�ení cyklopruh� na komunikacích

Cyklisté M�stoKrava�e

Dodavateléslužeb

2

50

OPAT�ENÍ 3.5 ZP�ÍSTUPN�NÍ, ZKVALITN�NÍ A ZEFEKTIVN�NÍ ELEKTRONICKÝCHSLUŽEB POSKYTOVANÝCH M�STEM KRAVA�E

Charakteristika opat�ení:Bude vybudována metropolitní optická sí�, jejímž ú�elem bude vytvo�ení privátní datové sít�ve�ejné správy v Krava�ích. Výstupem bude komunika�ní infrastruktura, která bude propojovatvšechny ú�ady ve�ejné správy, školská, kulturní a sociální za�ízení m�sta, kamerové body MKDS.Ve vazb� na metropolitní sí� pak budou sjednoceny telekomunika�ní služby do jedné centrálníVOIP telefonní úst�edny a bude sjednoceno internetové p�ipojení – výsledkem bude zefektivn�níe-Governmentu.

Dalším zám�rem je pokrýt každou budovu ve vlastnictví m�sta Wifi signálem a opat�it i autobusovézastávky a vlakové stanice free Wifi signálem.

Bude zpracován strategický dokument „Smart City Krava�e“, který bude mít za cíl dosáhnout vyššíkvality života ve m�st� využitím informa�ních a komunika�ních technologií.




3.5.1Vybudování metropolitní optické sít� akonsolidace ICT ve�ejnoprávníchorganizací m�sta

Obyvatelém�sta, ú�ady,školská,kulturní asociálníza�ízením�sta

M�stoKrava�e

– 1

3.5.2Free Wifi m�sta Krava�e

Obyvatelém�sta, ú�ady,školská,kulturní asociálníza�ízení

M�stoKrava�e

– 2

3.5.3Wifi autobusové zastávky, vlakové stanice

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

Ve�ejnídopravci

2

3.5.4Vytvo�ení strategického dokumentu SmartCity Krava�e (Inteligentní m�sto Krava�e)

Obyvatelém�sta

M�stoKrava�e

– 1

51

PRIORITNÍ OBLAST 4. – EKONOMIKA A CESTOVNÍ RUCHOPAT�ENÍ 4.1 PODPORA PODNIKATELSKÝCH P�ÍLEŽITOSTÍ A ZEM�D�LSKÉ

PRODUKCECharakteristika opat�ení:Rozvojová plocha pro podnikatelskou zónu je vymezena v územním plánu po výjezdu z m�sta poulici Hlu�ínské jako plocha výrobní smíšená VS. Využití plochy je však problematické p�edevšímproto, že na ulici Hlu�ínské (silnice I/56) je již dnes vysoká dopravní zát�ž (viz dále opat�ení 5.1v rámci prioritní oblasti 5.). Alespo� díl�í využití plochy by snad bylo možné pouze v p�ípad�, žeby p�ípadný podnikatelský zám�r nebyl p�íliš náro�ný na dopravu. Také vyhodnocení aktuálníhos�ítání dopravy (se zapo�tením vlivu nové silnice I/11 spojující Ostravu s Opavou) by mohloukázat, do jaké míry se sníží dopravní zát�ž na silnici I/56 na pr�tahu Krava�emi. Zárove� je t�ebap�ipomenout, že úrove� zam�stnanosti bude v Krava�ích vždy závislá spíše na pracovníchp�íležitostech v širším regionu vyjížky za prací (viz analytická �ást). Vytvo�ení podnikatelské zónytak z�stává dlouhodobým zám�rem.

Aktivity 4.1.2 a 4.1.3 jsou p�evzaty z p�edchozího SPR, jejich cílem je vytvo�ení podmínek promodernizaci zem�d�lské výroby a zpracování místní zem�d�lské produkce.




4.1.1Vytvo�ení podnikatelské zóny

Podnikatelé,investo�i,M�stoKrava�e

Novíinvesto�i

M�stoKrava�e

2

4.1.2Podpora modernizace strojníhoa technického vybavení a zpracovánívlastní zem�d�lské produkce

zem�d�lci MASHlu�ínsko

M�stoKrava�e

1

4.1.3Podpora ekologického zem�d�lství

zem�d�lci MASHlu�ínsko

M�stoKrava�e

2

52

OPAT�ENÍ 4.2 PROPAGACE M�STA A OKOLÍ, ROZŠÍ�ENÍ A ZLEPŠENÍINFRASTRUKTURY CESTOVNÍHO RUCHU

Charakteristika opat�ení:V rámci aktivit p�edchozího SPR bylo vybudováno Informa�ní centrum m�sta.

Všechny aktivity uvedené zde dále byly již sou�ástí p�edchozího SPR; krom� nau�né stezky„Koutské a Záb�ežské louky“ jsou také pr�b�žn� realizovány.

Vytvá�ení dobrých podmínek pro rozvoj cestovního ruchu m�že nejen zvyšovat p�íjmy m�sta, ale�áste�n� i zvýšit (i když asi jen sezónn�) po�et pracovních p�íležitostí ve m�st�: turisté anávšt�vníci využívají služby místních podnikatel� – stravování, ubytování, maloobchodní prodej,atd.




4.2.1Rozši�ování sít� cyklostezek a cyklotrasnap�. Krava�e – Dolní Benešov, Krava�e –Štítina a další

Obyvatelém�sta, turisté

M�stoKrava�e

Sdružení obcíHlu�ínska,SvazekmikroregionuHlu�ínska –západ

1

4.2.2Opravy zámku v Krava�ích v�. úpravparku


M�stoKrava�e,správcezámku

Národnípamátkovýústav

1

4.2.3Rozší�ení sportoviš� u aquaparku



M�stoKrava�e

1

4.2.4Realizace nau�né stezky „Koutskéa Záb�ežské louky“


M�stoKrava�e

Klub �eskýchturist�, orgánochranyp�írody

2

4.2.5Propagace m�sta a okolí – tvorbapropaga�ních materiál�


M�stoKrava�e

Informa�nícentrumKrava�e,poskytovateléslužeb

1

4.2.6P�eshrani�ní �esko-polská spoluprácev oblasti CR (zp�ístupn�ní kostelní v�že –rozhledny, projekt „po stopáchEichendorf�“ a další)

Obyvatelém�sta,obyvatelépartnerskéhom�sta, turisté

M�stoKrava�e

Polskýpartner

1

53

PRIORITNÍ OBLAST 5. – NAD�AZENÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURAOPAT�ENÍ 5.1 ZLEPŠENÍ DOPRAVNÍHO NAPOJENÍ M�STACharakteristika opat�ení:Pr�tah silnice I/56 zastav�ným (obytným) územím Krava� a odsouvání realizace jeho p�eložky(nebo obchvatu) – to jsou dnes nejv�tší problémy m�sta negativn� ovliv�ující všechny t�i pilí�eudržitelného rozvoje: pr�tah narušuje kvalitu životního prost�edí v zastav�ném území (exhalace,prach, hluk, ot�esy) a tím významn� snižuje pohodu bydlení v p�ilehlém obytném území. Zárove�prakticky znemož�uje realizaci navrhovaných rozvojových ploch pro podnikání – zvýšila by se tímjiž dnes p�íliš vysoká dopravní zát�ž na silnici a zhoršil by se bezpe�ný pohyb chodc� a cyklist�v úzkém uli�ním profilu pr�tahu. Kv�li složitému dopravnímu napojení (výjezd ve sm�ru na Opavui Hlu�ín – Ostravu úzkým uli�ním profilem silnic) nejsou p�íliš atraktivní ani stávající výrobnía podnikatelské plochy ve m�st� (nap�. pro brownfields). P�itom všechny stávající i navrhovanévýrobní a podnikatelské plochy bude možné napojit na p�eložku (obchvat) silnice I/56, bez nutnostipr�jezdu zastav�ným územím. Odsouvání realizace p�eložky silnice I/56 tak ve svém d�sledku dnesprakticky znemož�uje nebo alespo� významn� omezuje možnost zvýšit po�et pracovníchp�íležitostí ve m�st�.

Trasa p�eložky silnice I/56 zatím není územn� stabilizována v územním plánu m�sta, tam jevyzna�ena jen jako územní rezerva pro koridor silni�ní dopravy nadmístního významu. Po vydánírozpracované 1. aktualizace ZÚR MSK bude t�eba po�ídit zm�nu ÚP Krava�e a p�eložku v�etn�souvisejících úprav na silnicích II. a III. t�. do n�j zapracovat. Z �asového hlediska je sice p�eložkasilnice I/56 dlouhodobý zám�r, ale zám�r pro m�sto natolik významný, že je t�eba ho do SPRformou opat�ení a aktivit zapracovat, trvale a dlouhodob� sledovat a prosazovat urychlení jehorealizace.

V rámci ve�ejného projednání 1. aktualizace ZÚR MSK musí m�sto uplatnit námitky k �ešeníp�eložky silnice I/56, pokud chce zvýšit pravd�podobnost její realizace. Nap�íklad navrhnoutv 1. etap� pouze dvoupruhovou silnici nebo místo p�eložky celého tahu I/56 prosazovat jen severníobchvat Krava�. Námitku by bylo vhodné vybavit alespo� jednoduchou dopravní studií.



5.1.1P�eložka silnice I/56 v�etn� napojenírozvojových ploch – stabilizace zám�ru,urychlení realizace

Obyvatelém�sta,podnikatelé

Krajský ú�adMSKMD �R�SD

M�stoKrava�eSdružení obcíHlu�ínska

1

54

C3. MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ

Navrhovaná opat�ení a aktivity jsou financovány, spolufinancovány nebo podporovány z vlastníchprost�edk�-rozpo�tu m�sta. Na n�které je možno získat prost�edky z jiných zdroj�. Pro základníhrubou orientaci o t�chto možnostech uvádíme následující p�ehled (viz dotace.cz/IROP).

Pro období 2014-2020 podobn� jako v p�edcházejících letech jsou p�ipraveny programy, které jsouspolufinancovány z Evropských strukturálních a investi�ních fond�. Je to deset národníchopera�ních program�, p�t program� p�eshrani�ní spolupráce a šest program� nadnárodní amezinárodní spolupráce. Programy nadnárodní a mezinárodní spolupráce jsou ur�eny pro �ešení spole�ných problém� vícestát�, území Krava� se p�ímo netýkají. Z program� p�eshrani�ní spolupráce spadají Krava�e doúzemí, které �eší program: 1.Interreg.V-A �eská republika-Polsko.

Národní opera�ní programy jsou ur�eny pro území celé �eské republiky:

1. Opera�ní program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, �ízený Ministerstvempr�myslu a obchodu;

2. Opera�ní program Výzkum, v�da a vzd�lávání, �ízený Ministerstvem školství, mládeže at�lovýchovy;

3. Opera�ní program Zam�stnanost, �ízený Ministerstvem práce a sociálních v�cí;

4. Opera�ní program Doprava, �ízený Ministerstvem dopravy;

5. Opera�ní program Životní prost�edí, �ízený Ministerstvem životního prost�edí;

6. Integrovaný regionální opera�ní program, �ízený Ministerstvem pro místní rozvoj;7. Opera�ní program Praha-pól r�stu �R, �ízený Magistrátem hlavního m�sta Prahy;

8. Opera�ní program Technická pomoc, �ízený Ministerstvem pro místní rozvoj;

9. Opera�ní program Rybá�ství 2014-2020, �ízený Ministerstvem zem�d�lství;

10.Program rozvoje venkova, �ízený Ministerstvem zem�d�lství;

Integrovaný regionální opera�ní program (IROP) navazuje na sedm regionálních opera�níchprogram� (z nichž jeden byl ROP Moravskoslezsko-viz SPR m�sta Krava�e 2009-2015) a �áste�n�na integrovaný opera�ní program z programového období 2007-2013.

Program IROP je rozd�len na p�t prioritních os (PO), ty se dále �lení na specifické cíle (SC), donichž se mohou se svými projektovými žádostmi hlásit žadatelé.

Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpe�né regionySC 1.1 Zvýšení regionální mobility prost�ednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální

silni�níinfrastruktury navazující na sí� TEN-T

SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravySC 1.3 Zvýšení p�ipravenosti k �ešení a �ízení rizika katastrof

Prioritní osa 2: Zkvalitn�ní ve�ejných služeb a podmínek života pro obyvatele region�SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluziSC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního

podnikáníSC 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a pé�e o zdravíSC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzd�lávání a celoživotní u�eníSC 2.5 Snížení energetické náro�nosti v sektoru bydlení

Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivn�ní ve�ejných institucíSC 3.1 Zefektivn�ní prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a p�írodního d�dictví

55

SC 3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti ve�ejné správy prost�ednictvím rozvoje využitía kvality systém� IKT

SC 3.3 Podpora po�izování a uplat�ování dokument� územního rozvojePrioritní osa 4: Komunitn� vedený místní rozvoj

SC 4.1 Posílení komunitn� vedeného místního rozvoje za ú�elem zvýšení kvality života vevenkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu

SC 4.2 Posílení kapacit komunitn� vedeného místního rozvoje za ú�elem zlepšení �ídících aadministrativních schopností MAS

Prioritní osa 5: Technická pomocSC 5.1 Zajišt�ní kvalitního �ízení a implementace programu

(PO 5 je ur�ena pro ur�ena pro �ídící orgán IROP, kterým je MMR �R a zprost�edkující subjekt IROP, kterým je Centrum proregionální rozvoj �R.)

K 23.5.2016 byl aktualizován Harmonogram výzev IROP na rok 2016 a Harmonogram výzev IROPna rok 2017. Z náhled� do obou harmonogram� a p�íklad� podporovaných aktivit se dá usuzovat,že výzvy (a dotace) budou pravd�podobn� ur�eny spíše pro specializovan�jší, vyšší kategorii�inností, systém� a projekt� – možná s výjimkou PO4 - SC4.1.

Opera�ní program Životní prost�edíHlavním cílem Opera�ního programu Životní prost�edí (OP ŽP) je ochrana a zajišt�ní kvalitníhoprost�edí pro život obyvatel �eské republiky, podpora efektivního využívání zdroj�, eliminacenegativních dopad� lidské �innosti na životní prost�edí a zmír�ování dopad� zm�ny klimatu.Podporované oblasti:

Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní

Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zát�že a rizikaPrioritní osa 4: Ochrana a pé�e o p�írodu a krajinu

Prioritní osa 5: Ekologické úspory

Prioritní osa 6: Technická pomoc

V rámci prioritních os jsou stanoveny specifické cíle, z nichž n�které korespondují s opat�enímia aktivitami navrženými v SPR M�sta Krava�e:1.3 – Zajistit povod�ovou ochranu intravilánu

3.1 – Prevence vzniku odpadu

3.2 – Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadu

4.2 – Posílit biodiverzitu4.3 – Posílit p�irozenou funkci krajiny

4.4 – Zlepšit kvalitu prost�edí v sídlech

Na stránkách Ministerstva ŽP �R je nap�. zve�ejn�na:

31. výzva PO 4. Ochrana a pé�e o p�írodu a krajinu (podávání žádostí do 12/2017)

Program rozvoje venkovaTaké tento program by mohl být zdrojem dotací pro opat�ení a aktivity SPR m�sta Krava�e.

Zam��ení programu:Rozvoj venkova, zlepšení stavu životního prost�edí obnovou, zachováním a zlepšením ekosystém�souvisejících se zem�d�lstvím a lesnictvím

56

Tématické cíle:

1. Investice do výzkumu, vývoje a inovací pro praxi (Priorita 1)3. Podpora malých a st�edních podnik� (Priorita 2)

4. Snižování energetické náro�nosti ekonomiky (Priorita 5)

5. Omezování p�írodních rizik, povodní a ekologické zát�že (Priorita 4)

6. Ochrana životního prost�edí a využívání p�írodního bohatství (Priorita 5)8. Zvyšování zam�stnanosti a kvalitní pracovní síla (Priorita 6)

9. Fungující sociální systém a boj proti chudob� (Priorita 6)

10. Zkvalitn�ní systému vzd�lávání (Priorita 2, 3, 4, 5)

Krava�e pat�í do území v p�sobnosti Místní ak�ní skupiny (MAS) Hlu�ínsko z.s., která mázpracovaný a 23.2.2016 schválený dokument Strategie komunitn� vedeného místního rozvojeMístní ak�ní skupiny Hlu�ínsko z.s. (SCLLD).

Sou�ástí tohoto dokumentu je ak�ní plán, který definuje programové rámce vymezující zp�sobyrealizace díl�ích �ástí strategie SCLLD prost�ednictvím dota�ních program� spolufinancovanýchz fond� EU. Z p�íklad� k jednotlivým opat�ením navrhovaným v rámci strategických i specifickýchcíl� (viz úsek "3.Strategická �ást" v dokumentu SCLLD MAS) je vid�t, že p�íklady projekt� jsou�asto podobné aktivitám navrhovaným v SPR m�sta Krava�e. P�edevším v okruhu "Krajina", cožodpovídá v SPR Prioritní ose 1.Kvalitní životní prost�edí, Opat�ení 1.2 Pé�e o p�du a krajinu.

Výše uvedené t�i opera�ní programy a SCLLD MAS Hlu�ínsko budou pravd�podobn� zdroje dotacípro opat�ení a aktivity SPR m�sta Krava�e. Agenda kolem žádostí o dotace je sice dohledatelná nainternetu, ale je dosti složitá a ov��it zda konkrétní projekt spl�uje všechny náležitosti pro získánídotace je v�tšinou možné až ve vyhlášené výzv�. Je proto t�eba mít p�edem p�ipravené projekty naopat�ení a aktivity, které jsou v SPR prioritní. Centrum pro regionální rozvoj �R (CRR), jehož pobo�ka sídlí v Ostrav�, má na starosti IROPa programy p�eshrani�ní spolupráce a poskytuje v tomto sm�ru pomoc.

Dota�ní tituly a programy využitelné pro opat�ení a aktivity SPR Krava�e mají mnohá další (možnávšechna) Ministerstva, jak je vid�t z tabulek P�ílohy �. 1 u aktivit SPR Krava�e, které probíhají(SFŽP, MK�R, SFDI – krom� IROP).

57

C4. ZÁV�R

Výhodou pro práci na novém Strategickém plánu rozvoje m�sta Krava�e na období 2016 - 2022byly dob�e použitelné aktuální podklady:

– P�edevším dotazníkové šet�ení mezi obyvateli m�sta, uskute�n�né v lét� 2015 pro pot�ebu novéhoSPR

– Aktualizované Územn� analytické podklady (ÚAP) pro celý SO ORP Krava�e (2014, 2012), zekterého byl do SPR p�evzat zp�sob hodnocení udržitelného rozvoje území podle stavu t�í pilí��udržitelného rozvoje.

– Územní plán Krava�e (vydaný r. 2013)

Od p�edchozího SPR se tento nový (nebo aktualizovaný) SPR na období 2016 - 2022 lišíkomplexn�jším zpracováním analytické �ásti v�etn� záv�r� ze zjišt�ných dat, informací a šet�ení.V návrhové �ásti je zm�na p�edevším v tom, že

– se zabývá celým územím m�sta v�etn� nezastav�né krajiny (viz Prioritní oblast 1)– mén� podrobn� rozpracovává tabulku finan�ních zdroj� pro navrhovaná opat�ení a aktivity,

vzhledem k �astým zm�nám v oblasti dota�ních možností

Aby z�stal SPR živý a aktuální, m�l by z�stat otev�eným koncep�ním dokumentem, který by se m�lpr�b�žn� vyhodnocovat a aktualizovat – nejlépe vždy spolu s rozpo�tem m�sta.

SPR by bylo vhodné doplnit výkresem (mapou) majetku obce, p�ípadn� podle možností i výkresemplán� investic, aby se stal p�ehledným a srozumitelným dokumentem pro širokou ve�ejnost.

58

P�ÍLOHA �.1 NÁVRH DOTA�NÍCH MOŽNOSTÍ - FINAN�NÍCH ZDROJ�

PRIORITNÍ OBLAST 1 – KVALITNÍ ŽIVOTNÍ PROST�EDÍ

Aktivity Dota�ní možnosti - finan�ní zdroje

1.1.1Obm�na neekologických kotl�v domácnostech

� probíhá - dotace z Ministerstva životního prost�edí �R

1.1.2Z�ízení sb�rného dvora a kompostárny

� Vlastní zdroje m�sta� OP Životní prost�edí - Prioritní osa 3. Odpady a materiálové toky,

ekologické zát�že a rizika, specifický cíl 3.2 Zvýšit podílmateriálového a energetického využití odpadu (ov��it)

� SCLLD MAS Hlu�ínsko - specifický cíl K.2.2 Odpov�dné nakládánís odpady - nap�. projekty sb�rného dvora, výstavba kompostárny(ov��it)

1.1.3Výsadba ochranné zelen� odd�lující zdrojezne�išt�ní od obytné zástavby (nap�. zele�podél komunikací)

� Vlastní zdroje m�sta� SCLLD MAS Hlu�ínsko - specifický cíl 1.1 Hodnotná a pestrá

sídelní a volná krajina, Opat�ení K.1.1.1 Obnova a výsadba zelen� naobecních prostranstvích v�etn� doprovodného mobiliá�e (ov��it)

1.1.4Podpora enviromentálního vzd�lávání, osv�tya akcí pro ve�ejnost – informa�ní materiály,propaga�ní a vzd�lávací akce apod. (po�ádání„Dn� Zem�“, osv�tové akce k problematicet�íd�ní odpad� nebo spalování odpad� vdomácnostech apod.)

� Vlastní zdroje m�sta� SCLLD MAS Hlu�ínsko - specifický cíl K.2.3 Environmentální

vzd�lávání a osv�ta - Opat�ení K 2.3.2 Podpora enviromentálníhovzd�lávání a osv�ty pro širokou ve�ejnost - konkrétní zacílení naosv�tové kampan� (ov��it)

1.2.1Zlepšování reten�ních schopností krajiny,obnova krajinných prvk� (b�ehové porosty,revitalizace tok�, t��ky, rybní�ky, nádrže,obnova remízk�, hájk�, mezí, ap.)

� OP Životní prost�edí - opat�ení v rámci Prioritní osy 4. Ochrana apé�e o p�írodu a krajinu , specifický cíl 4.3 Posílit p�irozenou funkcikrajiny (ov��it)

� SCLLD MAS Hlu�ínsko - specifický cíl K.1.1 Hodnotná a pestrásídelní a volná krajina, Opat�ení K 1.1.2 Obnova Krajinných prvk�ve volné krajin� (ov��it)

1.2.2Realizace protierozních opat�ení nazem�d�lské p�d�

� SCLLD MAS Hlu�ínsko - specifický cíl K.1.2 Ú�inná ochrana p�edpovodn�mi a erozí, Opat�ení K1.2.1 Realizace p�írod� blízkýchprotipovod�ových a protierozních opat�ení na zem�d�lské p�d� a navodních tocích (ov��it)

1.2.3Protipovod�ová opat�ení – odleh�ovací kanál

� bude realizováno a financováno Povodím Odry s.p.

1.2.4Ochrana p�ed povodn�mi – opat�ení v místní�ásti Dvo�isko (zvýšení protipovod�ovéochrany z Q1 - Q2 na Q10 - Q20)

� m�sto se finan�n� podílelo na projektové dokumentaci hráze� bude realizováno a financováno Povodím Odry s.p.

1.2.5Realizace dalších opat�ení dle schválenýchkomplexních pozemkových úprav (obnovapolních cest, sad�, apod.)

� SCLLD MAS Hlu�ínsko, specifický cíl K1.1 Hodnotná a pestrásídelní a volná krajina, Opat�ení K1.1.4 Realizace opat�ení dleschválených komplexních pozemkových úprav (ov��it)

1

1.2.6Realizace územního systému ekologickéstability (založení chyb�jících �ástí biocentera biokoridor�)

� SCLLD MAS Hlu�ínsko, specifický cíl K1.1 Hodnotná a pestrásídelní a volná krajina, opat�ení K1.1.3 Realizace ÚSES (ov��it)

2

PRIORITNÍ OBLAST 2. – KVALITNÍ PODMÍNKY PRO ZDRAVÝ A AKTIVNÍ ŽIVOT


2.1.1Rozší�ení nabídky sociálních služeb –terapeutická dílna, sociáln� právní poradenství

� probíhá - dotace z IROP

2.1.2Rozší�ení zdravotní pé�e – z�ízení lékárny

� probíhá realizace

2.1.3Rozší�ení domova pro seniory sv. Hedviky

� zatím vlastní zdroje m�sta� SCLLD MAS Hlu�ínsko, Strategický cíl S.3 – zdravý a aktivní život,

Specifický cíl S.3.1 Plnohodnotná a dostupná zdravotní a sociálnípé�e, Opat�ení S.3.1.2 Rozvoj a modernizace sociálních služeb =p�íklad projektu = zvýšení kapacity domova pro seniory (ov��it)

2.1.4Po�ízení, rekonstrukce a oprava budov prosociální a zdravotní služby

� ?

2.2.1Úprava areálu „Mezivodky“ pro po�ádáníkulturních a spole�enských akcí (dopln�nísociálního za�ízení, zpevn�ných ploch,výsadba zelen� atd.)

� ?

2.2.2Rekonstrukce a oprava za�ízení pro spolkovoua zájmovou �innost

� SCLLD MAS Hlu�ínsko, S1.4 Specifický cíl Kvalitní ob�anskávybavenost, Opat�ení S.1.4.2 Po�ízení vybavení pro po�ádáníspole�enských, kulturních a sportovních akcí, klubovou a zájmovou�innost (ov��it)

2.2.3P�ístavba budovy Centra volného �asu(dopln�ní chyb�jících kluboven a dalšíchprostor�)

� SCLLD MAS Hlu�ínsko, S1.4 Specifický cíl Kvalitní ob�anskávybavenost, Opat�ení S.1.4.2 Po�ízení vybavení pro po�ádáníspole�enských, kulturních a sportovních akcí, klubovou a zájmovou�innost (ov��it)

3

PRIORITNÍ OBLAST 3. – KVALITNÍ PODMÍNKY PRO ŽIVOT V P�ÍJEMNÉM A BEZPE�NÉMPROST�EDÍ


3.1.1P�íprava rozvojové lokality Böhmova v�etn�zasí�ování

� probíhá - z vlastních zdroj� m�sta

3.1.2Bytové domy v lokalit� Böhmova (startovacíbyty, sociální bydlení)

� z vlastních zdroj� m�sta � SCLLD MAS Hlu�ínsko, Strategický cíl S.1 Kvalitní podmínky pro

život a práci, S.1.1 Bydlení dostupné všem obyvatel�m, Opat�eníS.1.1.3 Z�ízení bezbariérového bydlení pro seniory a zdravotn�postižené, sociálního bydlení a startovacích byt� (ov��it)

� harmonogram výzev IROP na rok 2016 výzva �.52 Komunitn�vedený místní rozvoj - sociální infrastruktura - SC 4.1 Po�ízení byt�,bytových dom�, nebytových prostor a jejich adaptace pro pot�ebysociálního bydlení a po�ízení nezbytného základního vybavení(ov��it)

3.1.3Podpora realizace rodinných nebo bytovýchdom� v rozvojových plochách (s použitím„Zásad“ schválených Zastupitelstvem m�staKrava�)

� spolupráce m�sta formou poradenství

3.1.4Zlepšení tepelných vlastností obytných budov(ve vlastnictví m�sta)

� probíhá z dotace Státního fondu životního prost�edí (MŽP)

3.2.1P�ístavba t�locvi�ny ZŠ v Koutech(s p�íležitostným jevišt�m)

� z vlastních zdroj� m�sta

3.2.2Rozší�ení m�stského h�bitova v Koutech

� postupn� z vlastních zdroj� m�sta; na tento typ OV zatím dotacenebyly

3.2.3Rekonstrukce stávajících objekt� ob�anskéhovybavení ve�ejné infrastruktury v�etn�revitalizace p�ilehlých ve�ejných prostranství(nap�.rekonstrukce kotelen MŠ Petra z Krava�a ZŠ Komenského a další)

� z vlastních zdroj� m�sta

3.2.4Z�ízení bezbariérových p�ístup� v objektechob�anského vybavení ve�ejné infrastruktury

� SCLLD MAS Hlu�ínsko, S.1.4 Kvalitní ob�anská vybavenost,Opat�ení S.1.4.1 Výstavba nových a rekonstrukce stávajících prostorob�anské vybavenosti s ohledem na požadavky obyvatel, na kvalituprovozu, snížení energetické náro�nosti a na bezbariérový p�ístup =p�íklad projektu = z�ízení bezbariérového p�ístupu k za�ízení OV(ov��it)

3.2.5Rekonstrukce hasi�ské zbrojnice ul.Št�pánkovická

� SCLLD MAS Hlu�ínsko, S.1.4 Kvalitní ob�anská vybavenost,Opat�ení S.1.4.1 Výstavba nových a rekonstrukce stávajících prostorob�anské vybavenosti s ohledem na požadavky obyvatel, na kvalituprovozu, snížení energetické náro�nosti a na bezbariérový p�ístup =p�íklad projektu = rekonstrukce hasi�ské zbrojnice (ov��it)

4

3.2.6Rozší�ení a transformace areálu technickýchslužeb ul. Tyršova

� probíhá z vlastních zdroj� m�sta

3.3.1Rekonstrukce nám�stí jako p�irozeného centram�sta

� projektovou p�ípravu zajiš�uje m�sto

3.3.2Revitalizace a z�izování ve�ejné zelen� aparkových úprav

� probíhá - vlastní zdroje m�sta + dotace SFŽP

3.3.3Opravy a obnova památek místního významu

� probíhá postupn� - dotace Ministerstva kultury �R + Krajský ú�adMSK + vlastní zdroje m�sta

3.4.1Kamerový systém ve m�st� – dopln�ní

� pokra�uje - dotace Ministerstva vnitra �R

3.4.2Výstavba a rekonstrukce parkovacích ploch

� projektová p�íprava z vlastních zdroj� m�sta

3.4.3Rekonstrukce chodník� a místníchkomunikací – rekonstrukce mostu mezi ulicíPanskou a parkem a další.

� vlastní zdroje m�sta� SCLLD MAS Hlu�ínsko, S.2 P�íznivé a bezpe�né místo k životu,

Specifický cíl S.2.2 Bezpe�ná a spolehlivá doprava, Opat�ení S.2.2.2Vybudování a rekonstrukce komunikací pro chodce a cyklisty abezpe�nostních prvk� v doprav� s d�razem na bezpe�nost chodc� acyklist� (ov��it)

� harmonogram výzev IROP na rok 2016 výzva �.70 podporabezpe�né dopravy cyklodopravy - SC 1.2 Rekonstrukce,modernizace a výstavba komunikací pro p�ší a pro cyklisty v�etn�doprovodné infrastruktury (ov��it)

3.4.4Výstavba ve�ejných WC

� vlastní zdroje m�sta

3.4.5Dokon�ení úpravy zna�ení p�echod�

� probíhá - vlastní zdroje m�sta

3.4.6Obnova stávajících a z�izování novýchautobusových zastávek

� probíhá pr�b�žn� podle možností z vlastních zdroj� m�sta� SCLLD MAS Hlu�ínsko, Strategický cíl S.2 P�íznivé a bezpe�né

místo k životu, Specifický cíl S.2.2 Bezpe�ná a spolehlivá doprava,p�íklad projektu = Rekonstrukce stávajících a výstavba novýchautobusových zastávek s ohledem na zvýšení bezpe�nosti abezbarierového p�ístupu (ov��it)

3.4.7Rekonstrukce p�etížených a nebezpe�nýchk�ižovatek

� probíhá postupn� z vlastních zdroj� m�sta

3.4.8.Vyzna�ení cyklopruh� na komunikacích

� p�ipravuje se, vlastní zdroje m�sta + dotace SFDI

3.5.1Vybudování metropolitní optické sít� akonsolidace ICT ve�ejnoprávních organizacím�sta

� prov��it možnosti dotace z Ministerstva pro místní rozvoj,Ministerstva vnitra + vlastní zdroje m�sta

3.5.2Free Wifi m�sta Krava�e

� prov��ovat možnosti dotací

5

3.5.3Wifi autobusové zastávky, vlakové stanice

� prov��ovat možnosti dotací

3.5.4Vytvo�ení strategického dokumentu „SmartCity Krava�e“

� vlastní zdroje m�sta� prov��it možnosti dotace z IROP

6

PRIORITNÍ OBLAST 4. – EKONOMIKA A CESTOVNÍ RUCH


4.1.1Vytvo�ení podnikatelské zóny

� spolupráce m�sta na územní studii� harmonogram výzev IROP na rok 2016 výzva �.36 Komunitn�

vedený místní rozvoj - dokumenty územního rozvoje - SC 4.1podporované aktivity - po�ízení územních plán�, regula�ních plán�,po�ízení územních studií (ov��it možnost dotace na územní studii)

4.1.2Podpora modernizace strojního a technickéhovybavení a zpracování vlastní zem�d�lsképrodukce

� SCLLD MAS Hlu�ínsko, Strategický cíl P2 Konkurenceschopnáregionální ekonomika, Specifický cíl P.2.2 Konkurenceschopné,rozvinuté a udržitelné zem�d�lství, Opat�ení P.2.2 Z�ízení a podporazpracování a odbytu místní zem. produkce (ov��it)

4.1.3Podpora ekologického zem�d�lství

� SCLLD MAS Hlu�ínsko, Strategický cíl P2 Konkurenceschopnáregionální ekonomika, Specifický cíl P.2.2 Konkurenceschopné,rozvinuté a udržitelné zem�d�lství, Opat�ení P.2.2.4 Prosazováníudržitelného hospoda�ení v zem�d�lství (ov��it)

4.2.1Rozši�ování sít� cyklostezek a cyklotras nap�.Krava�e – Dolní Benešov, Krava�e – Štítina adalší

� pokra�uje - dotace SFDI

4.2.2Opravy zámku v Krava�ích v�. úprav parku

� probíhá - zatím z vlastních zdroj� m�sta; možnost financování takéviz 4.2.6

4.2.3Rozší�ení sportoviš� u aquaparku

� probíhá - z r�zných zdroj�

4.2.4Realizace nau�né stezky „Koutskéa Záb�ežské louky“

� zatím z vlastních zdroj� m�sta

4.2.5Propagace m�sta a okolí – tvorbapropaga�ních materiál�

� pokra�uje - z vlastních zdroj� m�sta

4.2.6P�eshrani�ní �esko-polská spoluprácev oblasti CR (zp�ístupn�ní kostelní v�že –rozhledny, projekt „po stopách Eichendorf�“ adalší)

� pokra�uje a probíhá - z r�zných zdroj�

7

PRIORITNÍ OBLAST 5. – NAD�AZENÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA


5.1.1P�eložka silnice I/56 v�etn� napojenírozvojových ploch – stabilizace zám�ru,urychlení realizace

� m�sto se bude podílet na financování zm�ny ÚP� IROP, Harmonogram výzev 2016, výzva �. 36 - Specifický cíl 4.1,

podporované aktivity - po�ízení územních plán�, regula�ních plán�,po�ízení územních studií (ov��it možnost využití pro zm�nu ÚP)

� p�eložka (obchvat) bude financován z prost�edk� MD �R - �SD

8

Date post:	16-Oct-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE M STA KRAVA E

Documents